Otevřeně sdělujete své názory, na které dostáváte často negativní reakce. Jak na ně reagujete?
Na sociálních sítích mi dokonce vyhrožují smrtí. Ale doba je taková. Jsme pod velkým tlakem a chápu, že anonymita na internetu poskytuje lidem možnost napsat, co chtějí. Já na to reaguji tak, že mám pochopení. Rozumím, že jsou lidé zmatení a frustrovaní, protože jsem také zmatený a frustrovaný.
Z čeho?
Protože se u nás vytrácí pravda. Abychom k ní došli, je třeba dialogu, naučit se vyslechnout druhého člověka. V čele společnosti máme osobnosti, které se vyjadřují jako hulváti, a my pak přejímáme takové vzorce chování. Je třeba se zajímat o politiku a bránit se, jinak se stáváme oběťmi. Politici si pak dělají, co chtějí, demokracie se rozpouští a nastává chaos.
Nebojíte se té nenávisti vůči své osobě třeba i kvůli rodině?
Je to součást cesty, kterou jsem si zvolil. Ale nebyl bych tolik kontroverzní osobností, kdyby ruku v ruce s kultivací veřejného prostoru šla i kultivace médií. U nás bohužel existuje velký prostor pro média, která si nedělají těžkou hlavu se zdrojováním informací. Moje slova jsou pak překroucena a jsou použita v kampaních, které podporují nenávist. Neustále opakuji, že jsem ochotný vést dialog, pokaždé, když vyjádřím nějaký názor, jsem pak k dispozici na svých stránkách i koncertech. Nepřicházím s patentem na pravdu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.