5°C
Při komentování musíte rychle reagovat a často i vtipně. Jste takhle pohotový i v běžném životě, nebo doma potřebujete mlčet?
Se mnou si doma zrovna nepopovídáte. Jsem mlčenlivý, až zádumčivý, vyjadřuji se většinou citoslovci a jednoduchými větami. Mám kliku, že manželka si za ta léta zvykla a kočkám tato forma komunikace naprosto vyhovuje.
Řešíte sport i s partnerkou? Zajímá ji, nebo má po pár minutách ten zvláštní skelný pohled, který říká, že vás vlastně nevnímá, i když se usmívá?
My s Alenou řešíme toliko golf, protože ho oba hrajeme a často ho sledujeme v televizi. Fotbal si dělám sám. Vůbec nemám ambici doma o něm zapřádat diskuse, stačí, že mi skoro pořád běží na obrazovce. To si nechávám do restaurací a do fotbalových šaten…
Je pro muže důležité, aby s ním partnerka vášeň pro sport sdílela, nebo stačí, když vám dáme při sledování pokoj?
Je fajn, že sdílíme vášeň pro golf, jelikož to znamená společně trávený čas včetně dovolených. Ale myslím, že se dá spolu žít ve velké pohodě, i když dva lidé nehoří láskou k tomu samému, v tomto případě sportu. Pak je ovšem veledůležité, aby jeden druhému nechával prostor věnovat se svému hobby. Já ale musím upozornit, že pro mě je fotbal práce, to je poněkud jiný příběh. Tady se nehraje na to, jestli chci, ale jestli musím. A přes to nejede vlak.
Měl jste kvůli nějaké hlášce průšvih?
Neměl. To, že všichni nebudou se vším, co řeknu, spokojeni nebo se jim to nebude líbit, to je realita. Ale na nějaký průšvih si fakt nepamatuji.
Jak jde dohromady kopaná a ženy?
Výborně. Ženský fotbal je stále zajímavější, počet divaček a fanynek stoupá, tenhle trend je veskrze sympatický. Já tvrdím, že právě mezi ženami musíme hledat budoucí fotbalové publikum. A možná byste se divila, kolik žen se dneska ve fotbale skvěle orientuje a je odborně na výši. Jen by to ještě chtělo nějaké ty komentátorky.
Celý rozhovor s Jaromírem Bosákem, a navíc i s Robertem Zárubou si můžete přečíst v novém čísle tištěného Blesku pro ženy.
