Někteří odborníci na výživu považují vaše doporučení za extrémní, například ta, která se týkají cukru. Co si o jejich postoji myslíte?
Myslím si, že nemají pravdu. Drží se roky předávaných informací. Doporučení jíst skutečné potraviny, vyhýbat se sladkostem nebo v případě závažné nemoci zkusit i striktnější dietoterapii není nic extrémního. Dle mého názoru u nás v republice chybí v oblasti výživy vzdělání a komunikace se světem.
Má doporučení nejsou žádný extrém a všechna jsou podložená. Spolupracuji s lékaři, kteří výživě rozumí a věnují se jí intenzivně. Setkávám se s názory, že jsem extremista a aktivista, ale ještě jsem se nesetkala s tím, že by mě někdo při mých tvrzeních nachytal. Spíše se jedná o osobní útoky.
Odkud vlastně čerpáte nové poznatky, které skutečně jsou někdy v rozporu s tím, co se bere jako oficiální výživová doporučení? Jste přísnější.
Někdy se to tak může zdát. Vše zásadní konzultuji s lékaři, které mám kolem sebe. Založila jsem think tank Globopol, který se zabývá výživou a zdravotní prevencí, a součástí toho všeho jsou jak čeští, tak zahraniční lékaři. Zdroje čerpám z nejnovějších zahraničních studií. Nejsem ovlivněna žádným průmyslem. Jsem svobodná a studuji stejně nezávislé odborníky, jako jsem já, a čerpám z jejich doporučení.
Všechny ty paleo, bezlepkové diety, keto diety. Jaký na to máte názor?
Jsem proti všem módním hubnoucím dietám, které tady roky vládly. Ty jsem vždycky zamítala, protože člověk žádné takové diety nepotřebuje. Zmíněným způsobům stravování říkám terapeutické diety. Doporučuji je v okamžiku, kdy člověka trápí chronické onemocnění. Znám případy, kdy takto striktní forma stravování lidem pomohla.
Je potřeba se skutečně bát lepku a cukru?
Bát se nemusíme vůbec ničeho. Nikomu nedoporučuji se bát nebo jíst se strachem. Záleží na tom, jak to máme nastavené v hlavě. Pohoda a nadhled jsou zásadní. Pokud má člověk závažné a pohledem moderní medicíny nevysvětlitelné nebo nevyléčitelné zdravotní problémy nebo má například dispozice v rodině, tak se musí více zamýšlet nad prevencí nebo by měl vyzkoušet striktnější možnosti, jako je například vyřazení lepku, přestože dotyčný netrpí celiakií. Omezení cukru pak prospěje každému.
Lidé si často hlídají jídlo, ale přesto nehubnou. Kde je problém?
Dodržovali moderní dietní doporučení takzvaných odborníků, se kterými já rozhodně nesouhlasím. Rady jako "jezte často, každou chvíli a hlavně nízkokalorické potraviny" jsou nesprávné. Místo toho, aby tito lidé jedli skutečné kvalitní potraviny, tak jedí dietní. Dále za to mohou aspekty, jako jsou nekvalitní spánek, stres, nevědomé pojídání, nedostatečný pohyb, tělesné omezení nebo toxické stravovací prostředí.
Chtějí být lidé spíše štíhlejší, nebo zdravější?
To je právě ten problém. Lidé chtějí být spíše štíhlejší. Neustále kontrolují centimetry a kilogramy místo toho, aby dělali všechno nejlepší pro své tělo a myšlení. Nemá smysl jíst utrápeně pohanku. Lidé to musí brát tak, že dělají pro sebe a své tělo to nejlepší. Když takhle budou lidé chvilku přemýšlet, tak hubnutí a bezva postava přijdou jako vedlejší účinek. Bezmyšlenkovitě. Důležité je sestavit si správně žebříček hodnot. Najít smysl v něčem jiném než pouze v počtu kilogramů na váze.
Nepřeháníme to? Nesoudí se lidé až moc podle vzhledu?
Žijeme ve skvělé době a na skvělém místě. Máme dostatek jídla, vody, práce i zábavy. Netrápí nás hlad, epidemie ani živelní katastrofy, a tak řešíme jen sebe nebo ostatní. Pokud má člověk problémy sám se sebou, často hledá příčiny vně, hází to na jiné. Je snazší kritizovat někoho jiného než sám něco dělat.
Máte tři děti. Kolik jim vlastně dneska už je a jak přijímaly vaše výživová doporučení? Přišla někdy nějaká revolta?
Děti mají 13, 18 a 20. Jsou samostatné. Revolta nastala někdy mezi dvanáctým a patnáctým rokem, kdy začaly ochutnávat sladkosti, ale rychle přešla. Dosud jedí všichni hromadu zeleniny, jáhly, kroupy. Často jsme chodili do kvalitních restaurací. Nic jsem jim nezakazovala, chtěla jsem, aby děti zkusily cokoliv, jen jsem chtěla, aby to bylo kvalitní. Dnes jsou z nich fajnšmekři.
Za pár měsíců má vyjít vaše další kniha, která se překvapivě netýká jídla, ale například obchodu s řezanými květinami. Co dalšího v ní píšete a jak jste k tomu dospěla?
Momentálně řešíme pracovní název. Jedná se o velmi osobní knihu o zdraví. Jídlo v ní také bude, ale také kapitoly o věcech, jako jsou prevence, terapie, pracovní prostředí nebo krása. Je to takové povídání o tom, jak jsem se ke všem tématům dostala, jak jsem je řešila a proč jsem je tak řešila.
Margit Slimáková je specialistka na zdravotní prevenci a výživu. Vystudovala farmacii a dietologii, využívá poznatky ze všech oblastí medicíny. Věnuje se poradenství a osvětě, publikační i přednáškové činnosti. Přestože se často setkává s kritikou ohledně svých tvrzení, která se ostatním zdají extrémní, pevně si za nimi stojí.