Váš současný manžel je německý hudebník Klaus Schiesser. Do třetice to tedy klaplo?
Jsme spřízněné duše a já jsem moc ráda, že jsme se potkali. Podstatné také bylo, že si Klaus přese mě neřeší kariéru a peníze. Obojí měl, než jsme se vzali. Takže ani potom jsme nemuseli řešit, kdo bude vydělávat, kdo bude doma u krbu, jestli je hlavou rodiny muž, nebo žena. Dělali jsme svou práci, kterou máme rádi stejně jako svou rodinu. Vybudovali jsme si společně pevné zázemí, které nás těší, a je nám v něm dobře.

Shodnete se ve výchově dětí?
To jsme nikdy řešit nemuseli. Stejně jako spoustu dalších věcí. Prostě to rovnou fungovalo.

Právě potomky jste si doslova vydupala, navzdory agenturám i kolegům, kteří tvrdili, že se kariéra v první lize a soukromí neslučují.
Nejsem v naší branži úplná výjimka. Jde o to, jak si to umíte zařídit a zorganizovat. Pravda je, že agentury to nevidí rády, nejradši jsou, když čekáte doma na sbalených kufrech, až vám zavolají. Ale já vidím kolegyně, které si odepřely mít zázemí, vztah, děti… Pak najednou přijde doba, kdy se v kariéře nedaří. A vy musíte udělat všechno pro to, aby se to zase zhouplo na druhou stranu. Když se to ale nepovede, tak nemáte ani kariéru, ani domov, manžela, děti. A i když o manžela můžete přijít nebo vztahy s potomky máte složité, pořád jsou vaše. Vychovala jste je a něco jim předala, to je zkrátka dar. Je velká škoda o tohle přijít. Jsem žena a patří to podle mě k úkolům, které máme splnit. Proto jsem moc ráda, že mně se to povedlo.

Jak se holka z malé vesnice u Chrudimi, kde jste se narodila, dostane k opeře?
Zřejmě mě vedlo něco vnitřního. Asi osud. Nějaké předurčení tam být muselo, jinak skutečně nevím, jak bych se k opeře dostala. Určitě ale za to také může moje maminka, která sama měla nádherný hlas a hodně mě v hudebním vzdělání podporovala. Řekla bych, že jsem byla splněním jejích snů.

Po konzervatoři a praxi v Plzni a Karlínském divadle jste se z Národního divadla dozvěděla, že na operu nemáte talent…
… a tak jsem chtěla skočit do Vltavy, naštěstí byla v té době zamrzlá. Tehdy to pro mě byla tragédie, ale právě proto, nebo díky tomu, jsem se rozhodla, že ji zpívat chci. A odjela jsem tam, kde mě vzali.

Přišel i moment, kdy se vám v práci nedařilo. Dokonce jste zvažovala, že se zpěvem skončíte. Jak k tomu došlo?
Bylo toho moc. Jsem razič a jedu si svou navzdory tomu, co mi říkají ostatní. Myslela jsem si, že zvládnu všechno. A měla jsem období, kdy jsem vůbec neposlouchala svoje tělo. Bohužel to si nic nenechá líbit a dříve nebo později vám všechno vrátí. Mně přestala fungovat imunita, chytila jsem každý bacil. Když nejste fyzicky fit, nemůžete odvést stoprocentní pracovní výkon. Což v důsledku špatně nese vaše duše. Zvlášť když vám to ještě takzvaná odborná kritika dá skutečně pocítit.

Celý rozhovor si přečtete v časopisu Blesk pro ženy, který koupíte na všech novinových stáncích už dnes!

Tři ženy prozradily, proč si začaly se ženáčem. Co jim to dalo?