2°C
Manažerka kulinářského experta Roberta Mikluše v seriálu Žrouti není zrovna kladná hrdinka.
Chtěla bych zdůraznit, že je to opravdu jen postava! Už když mi režisér Marek Najbrt tu roli nabízel, opatrně mi říkal, že jde o manažerku, která v zájmu lepšího výkonu týmu občas musí udělat něco navíc… Marka znám, vím, jak pracuje, takže jsem si nakonec řekla, proč to nevzít. Točí se samé opatrné seriály, každý se hlídá, aby někoho neurazil. Žrouti se mi líbili v tom, že jsou odvážní. Další důvod, proč jsem tu roli přijala, byl, že Tereza mluvila slovensky. A já ve slovenštině už strašně dlouho nehrála.
Zdá se mi, že pomalu začínáte vězet ve škatulce nestandardně se chovajících žen a dívek – nebojíte se toho typu?
Toho se vůbec nebojím. Navíc si myslím, že moje role si zas tak podobné nejsou. Hraju roztomilé holčičky, rozdováděné ženy i dravé a nekompromisní manažerky. O to, abych se nezaškatulkovala, se snažím zuby nehty. Nemám ráda rutinu. A tak si víc vybírám a zvažuju, zda a proč do něčeho jít. Hlavně je důležité, s kým pracujete, jakými lidmi se obklopujete.
Byly nějaké práce, které jste odmítla?
Dlouho jsem nechtěla hrát v seriálech. Po škole jsem se věnovala hlavně alternativnímu divadlu, až pak jsem si řekla, že chci být činoherní herečka. A nakonec jsem byla svolná i k seriálům. Člověk by si je měl vyzkoušet, aby věděl, co se mu líbí a co ne.
Co dají herci seriály?
Naučí vás být si jistý před kamerou a rychle si zapamatovat hromady textu. Protože hrát divadlo je něco jiného než hrát na kameru.
Celý rozhovor a další zajímavé články najdete v aktuálním čísle časopisu OK! Magazine.
