2°C
Jsou pro vás hudba a výtvarno rovnocenné, stejně důležité disciplíny?
Určitě. Jsou to souběžné koleje, které protínají můj život. Teď jsem se věnoval víc hudbě, ale na příští rok už mám předjednané výtvarné aktivity. Rád se k nim zas po letech vrátím. ¨
Vaše výtvarné vzdělání se projevuje v grafice alb, výpravě koncertů. Existuje i přesah opačným směrem, tedy vliv muziky na vaše obrazy, instalace, objekty?
Moje výtvarná tvorba je s hudbou většinou nějak propojena. Hudba je velice inspirující, je to nejvíc abstraktní umění, nejmíň uchopitelné. I když v mém novém výtvarném tématu ještě muzika nefiguruje, myslím, že se tam nakonec nějak dostane. Když jsme natáčeli minulou desku, zkoušel jsem dělat akvarely jen na základě momentálního poslechu demonahrávek – taková intuitivní, rychlá malba. Baví mě zaznamenávat proces tvorby a pak s tím dál pracovat.
Výrazným motivem minulé desky Tata Bojs bylo opakování, recyklace. Má nové album opět nějakou ústřední myšlenku?
Tentokrát nám z textů spíš mimoděk vyplynuly různé protipóly – muž a žena, východ a západ, věda a umění, noc a den. Uvědomili jsme si to ale, až když byla ta albová mozaika hotová. Rozhodně jsme k desce nepřistupovali jako ke koncepčnímu albu. Písně vznikaly v různých časech. Některé textové základy jsou i hodně staré.
Celý rozhovor a další zajímavé texty najdete v aktuálním čísle časopisu OK! Magazine.
