7°C
Mohla byste mi říct něco k té vaší knize?
Je o mém snu. Každý člověk má svou filozofii, i já, a postupem času, jak stárnu a sbírám zkušenosti, tak stále tuto životní filozofii následuji. Do té filozofie zapadá to, že se snažím jít si za svými sny. Před deseti lety jsem se chtěla dostat do finále soutěže Miss. Pokusila jsem se o to jeden rok, druhý rok a vyšlo mi to až napotřetí. Nenechala jsem se odradit, nakonec přišel i titul, ale vše bylo úplně jiné, než jsem si to představovala. Dalo mi to spoustu zkušeností a posunulo mě to dál. Během let se mě na to spousta lidí ptala a já jsem se rozhodla, že to všechno sepíšu a dám do toho svou životní filozofii, kterou čerpám v zahraničních knížkách a pořadech. Chtěla bych, aby moje kniha dodala dalším lidem odvahu v tom, jít si za svými sny.
Takže soutěž Miss jste si splnila, jak sníte dál?
Mám většinou více snů najednou. Před třemi lety bych nevěřila, že ze mě bude spisovatelka, ještě teď tomu nevěřím. Ony ty věci ke mně tak samy přicházejí. Občas něco děláte a říkáte si: to je fajn, to bych mohla zkusit. Ale narazíte hlavou do zdi a zjistíte, že tudy cesta nevede. Není to tedy plnění si snů jako na běžícím pásu.
Za čím jdete právě teď?
Chtěla bych postavit základní školu v Bangladéši. Teď v listopadu mě ještě čeká benefiční večer, kde bych chtěla vybrat další peníze. Loni se vybralo tři sta tisíc korun a doufám, že letos budeme aspoň tak úspěšní. Chtěla bych mít pocit, že za to, co mi život dává, jsem za sebou něco zanechala. Pak mám ještě jeden soukromý sen, nemá jasné obrysy. Netajím se tím, že jsem právě bez přítele, takže bych si přála najít toho pravého, do kterého se zamiluju a s nímž budu vědět, že to je ono. Bez předsudků a pochybností půjdu do vztahu, založím rodinu a budu žít spokojeným životem.
A co je pro vás na mužích nejdůležitější?
Charizma, osobnost. Musí být někým, ke komu vzhlížím, abych neměla pocit, že ho ovládám. Chtěla bych vyrovnaný vztah a chtěla bych si ho za věci, které dělá, vážit. Také bych chtěla mít pocit, že se na něj mohu spolehnout v dobrém i ve zlém. Abychom byli tak spojení, že bychom si rozuměli beze slov. Jsem možná trochu naivní.
Hraje vzhled muže velkou roli?
Ano i ne. Určitě mám typ muže, který mě zaujme dřív než jiný, netajím se tím, měl by mít tmavé vlasy a být vysoký. Ale zažila jsem to několikrát, že můžete potkat někoho, kdo neodpovídá vašemu primárnímu snu, ale ten muž vyzařuje takovou sílu a charizma, že je jedno, jaké má vlasy nebo oči. Věřím nejen na chemii, ale i na osobnost, a pokud mě někdo takhle zaujme, tak mi bude jedno, jak vypadá, co dělá, a bude to tam!
Počítáte i s tou variantou, že takového muže nikdy nenajdete?
Abych svých snů dosahovala, tak jim musím věřit. Když vám řeknu, že v červenci ještě nebyla kniha napsaná, a v listopadu měl být křest, tak by se to také zdálo nedosažitelné. Takže nevím, kdy potkám svého budoucího partnera, jestli za rok nebo za měsíc, ale věřím tomu.
Co když bude úplně chudý?
Neřeším, co dělá a kolik vydělává. Já jsem něco vystudovala a pro mě je důležité, abychom si měli co říct. Předpokládám, že když bude mít ten člověk také něco vystudováno a budeme si rozumět nejen po té chemické stránce, ale také po té lidské, tak mi bude jedno, kolik vydělává. Pokud bude mít někdo jen základní školu, tak si s ním asi těžko popovídám o ekonomických a politických tématech.
Kolik jste si jako malá přála mít dětí?
Pořád si ještě přeju – chtěla bych mít čtyři! Možná po prvním porodu změním názor, ale pro mě rodina vždycky bude na prvním místě, a pokud to zdraví, možnosti a finance dovolí, tak opravdu chci mít čtyři děti.
A svatba vašich snů?
To už se několikrát změnilo. Nejdříve to byla taková velká moravská, pak velká v Praze, pak ve čtyřech u moře a teď je mi jedno kde kdy, hlavně ať je to pohoda a s tím, koho miluju.
Svatba je tedy pro vás důležitá?
Pokud by k tomu byl nějaký závažný důvod, tak bych to možná dokázala pochopit a svatba by nebyla podmínkou, ale jsem vychována v konzervativní rodině a považuji svatbu za součást partnerského vztahu.
Dokázala byste odpustit nevěru?
To je těžká otázka. Jsem zásadně proti nevěře. Věřím, že potkám někoho, koho budu milovat natolik, že nebudeme mít ani on, ani já důvod k nevěře. Můžou se stát úlety v alkoholovém opojení, něco, co se stane jednorázově, to bych možná byla schopná odpustit. Pokud jde o dlouhodobější paralelní vztah, tak pro to pochopení nemám.
Takže raději zatloukat, zatloukat…
Raději si vůbec nic nezačínat.
