Vždycky jste věděl, že se po konci kariéry v zámoří chcete usadit v Čechách?
Moje partnerka je Kanaďanka a během roku pendlujeme mezi Montrealem, kde máme dům, a Prahou. Dokud náš syn James, kterému jsou teď tři roky, nepůjde do školy, je čas se rozhodnout, kde se usadíme. Ve hře jsou stále obě varianty.
K Praze 4, kde nyní žijete, máte nějaký zvláštní vztah?
Zvažoval jsem i jiné lokality, třeba Bertramku, ale nakonec jsem dal na doporučení kamarádky, designérky Dáji Šulcové ze studia DESIGNline. Tady je poblíž všechno, co mám rád. Mám to kousek k vodě, kde můžu jezdit na kole nebo kolečkových bruslích. V blízkosti je i obrovské dětské hřiště, kam s Jamesem často chodíme. Bydlel jsem dřív na Žižkově, ale strašně mi tam chyběla zeleň.
Váš byt je minimalistický, provedený ve světlých barvách. Od sportovce bych možná očekávala něco výraznějšího, agresivnějšího.
Můj předchozí byt byl úplně jiný. Byl zařízený ve francouzském stylu, cihla, dřevo, tmavší barvy. V novém bytě se mi do dřeva už nechtělo, představoval jsem si moderní, minimalistický, světlý design. Chtěl jsem změnu.
Když se podíváte okolo, co myslíte, mám tady pořádek?
Máte dokonale naklizeno, ale čekal jste návštěvu...
Takhle to mám pořád. Hlavně když mám něco nového, tak si toho opravdu vážím a pečuju o to. James moc rád snídá toust s nutellou a pokaždé u toho nadrobí. Hned, jak ho odvezu do školky, tak po něm vysávám a uklízím. Zpětně trochu lituju, že tu máme tolik skleněných ploch, protože je na nich okamžitě všechno vidět. Pořád kolem nich lítám s hadříkem a leštím je.
Taková péče o domácnost se u mužů moc nevidí.
Domácí práce jako vysávání a vytírání mi nevadí, ale třeba praní a převlíkání peřin můj koníček určitě není.
Celý rozhovor, všechny fotografie bytu a další zajímavé texty najdete v aktuálním vydání časopisu OK! Magazine.