7°C
Monkey Business už hrají patnáct let, a to v nezměněné sestavě. Čemu tu konsolidovanost přičítáte?
Je to dílo náhody a taky štěstí. Tomu je ale třeba jít naproti. Vždycky jsem se snažil do kapely vybírat lidi nejen podle toho, jací jsou to hráči. O dost víc mě zajímalo, jaký je kdo člověk. Jsem velký hudební fanoušek a znám příběhy největších světových kapel. Skoro vždycky dojely na to, že se někdo s někým nesnese.
Všichni v kapele máte spoustu jiných aktivit. Je i v tom odpověď na otázku, proč jste v Monkey Business stále spokojení?
Myslím, že speciálně tohle nám spíš škodí. Můj sen, který se logicky nikdy nesplní, je, že se budeme všichni věnovat jen té jedné společné věci. Což sám porušuju, takže si protiřečím. Co bych ale dal za to, kdyby měli všichni v kapele jenom Monkey Business. Byli bychom mnohem, mnohem dál.
Loni se dala znovu dohromady vaše vůbec první skupina Dr. Max. To byla v 80. letech kultovní záležitost!
V době, kdy jsme dělali první desku Dr. Maxe, bylo vydání alba naprosto nereálnou záležitostí. Nám se to ale podařilo, až jsme z toho byli vyjukaní. Z dnešního pohledu je legrační, že se desky Vaše tělo... uletělo prodalo asi 100 tisíc kusů, a z vydavatelství nám i tak bylo řečeno, že to je málo a další deska už nebude. Já osobně jsem tenkrát Dr. Maxe strašně podceňoval. Měl jsem vizi úplně jiné novoromantické kapely, která bude víc funky, načesaná a zmalovaná. Až mnohem později mi došlo, že Dr. Max byl skupinou, jakých je i dneska málo. Mimochodem – vypadá to, že budeme natáčet novou desku!
Jak se získává pro album české kapely světová legenda? V písni Jolana The Exciter na posledním albu Monkey Business vám hraje americký kytarista Mike Stern.
Měli jsme velikou kliku, že jsme se před patnácti lety propojili s Fredem Wesleyem, americkým jazzovým pozounistou, který nám aranžoval dechy na první desce. Jeho jméno má zvuk. Kdykoli jsme se potom někde zmínili, že jsme dělali s ním, už nás nikdo nelustroval. Fred nám takhle obrovsky prošlápnul cestu. Taky na Mika Sterna to asi zabralo. V Americe ho oslovil saxofonista Kája Růžička jr., který začínal v J.A.R. Pustil Mikeovi nějaké naše nahrávky a vzkázal mu, jestli si s námi nechce zahrát. A Mike řekl: proč ne?
Nebuďte zas tak skromný, kdybyste se mu nelíbili, asi by to nevzal. To jste měl už dopředu dané, že Stern bude hrát na kytaru v písni o kytaře značky Jolana?
Ne ne, naše písničky nevznikají takhle promyšleně. Já si to, co napíšu, nejdřív sám nazpívám. Jako solitér. A když jsem si broukal tuhle věc, napadlo mě to „Džoulana“... Myslel jsem samozřejmě na nějakou holku, ale zároveň i na tu kytaru Jolanu, kterou zrovna sháním. Nakonec je ta píseň takový mužský výkřik, jak by měla vypadat ideální žena.
Tak schválně! Jaká by měla být optimální žena, která všechno spouští?
Partnerská bytost, která ale umí taky opravit převodovku. A zároveň má nádherné havraní vlasy. A taky je obrovsky tolerantní. Prostě naše Jolana má všechno to, co hledáme! Zajímalo by mě, kdo ji bude hrát v klipu. To nevím, ale už ho máme vymyšlený! O tu ideální ženu se budou prát nějací dělníci v kamenolomu. Jolana bude mít přes rameno jolanu a bude hrát ty sternovský riffy.
Celý rozhovor najdete v aktuálním čísle časopisu OK! Magazine
