5°C
Setkaly jsme se v dejvické kavárně na zahrádce. Podzim už fungoval naplno, takže jsme seděly zachumlané do dek, popíjely žaludovou kávu a byly si tak nějak blízké. Na dálku na mě charismatická zpěvačka vždycky působila dost tajemně. Chtěla jsem zjistit, jaká je ve skutečnosti, co ji trápí, proč rodila doma, jestli vaří…
Na rozhovor jste si odskočila mezi kojením a přebalováním. Neštve vás to?
V pohodě, mám kolem sebe spolehlivé lidi, skvělého muže a chůvu, kteří mi pomáhají. Hlavně chůva je mi skoro kdykoli k dispozici, takže se mnou jezdí ona i syn na koncerty. Pořád totiž kojím.
Vyhovuje mu to?
Je naprosto společenský. Je v pohodě a má rád lidi, takže si to spíš užívá.
Někde jste říkala, že svého syna teprve poznáváte. Co jste zatím zjistila?
Začíná víc vnímat svět a čím dál častěji se projevuje jako šťastný malý muž. Překvapuje mě, že je zatím tak pohodový. Mám z toho radost hlavně kvůli němu, protože není jednoduché vybrat si matku, která je takový blázínek, muzikant. Na druhou stranu, když mají děti kolem sebe hodně vjemů a vidí, jak se máma chová, že dělá věci, které ji baví, je to pro ně větší vzrůšo. A Eda je takovej dobrej parťák! Uvidíme, co bude dál.
Jak moc si myslíte, že svého syna ovlivníte výchovou?
Přistupuju k němu, ale i k ostatním dětem, jako k osobnostem, kterým tady jen pomáháme fungovat. A chyby uděláme, ať děláme, co chceme. S tím se musíme smířit. Eda byl vždycky hodně senzitivní. I způsob, jakým přišel na svět, si vlastně jakoby řídil sám.
Jak to myslíte?
Já měla představu, že dojedu do porodnice, ale on si tak trochu prosadil, že se narodí doma. Když jsem byla na monitoru v nemocnici, na porod to rozhodně nevypadalo. Ale o tom bych asi neměla mluvit."
Proč? Vy jste porodila doma, a všechno proběhlo v pořádku, ne?
Ale nebylo to bezhlavé. Měla jsem vedle sebe porodní asistentku, ke které jsem chodila celé těhotenství. Pro mě byla přirozenost důležitá, ale ne za každou cenu. Šlo mi jen o to, aby během porodu probíhalo co nejméně nepřirozených zásahů. Snažila jsem se vyvážit lékařský i přirozený pohled.
Takže jste se sama pro porod doma nerozhodla?
Chtěla jsem strávit první porodní dobu co nejdéle doma, a všechno běželo dobře. Představovala jsem si, že budu čekat dvanáct hodin, než se začnou zkracovat kontrakce, jenže já je měla od začátku po třech čtyřech minutách. Když za tři čtvrtě hodiny přijela asistentka, měla jsem domluvenou dopravu do nemocnice, ale za další hodinu jsem byla už tak otevřená, že byla poslední možnost se rozhodnout. Buď jet do porodnice, nebo zůstat doma.
Proč jste zůstala?
V tu chvíli jsem si vůbec neuměla představit, že bych někam jela. Asistentka pravidelně kontrolovala odezvy a já se jí ptala, jestli je pošetilost zůstat doma. Řekla mi, že je to moje rozhodnutí, ale zatím že je všechno v pořádku.
Co vám běželo hlavou?
Já v tu chvíli cítila, že je to dobře. Ale to neznamená, že bych porod doma někomu houfně radila. Byla jsem na to připravená, zjistila jsem si spoustu informací, měla jsem asistentku a navíc všechno probíhalo hladce. Je to na zodpovědnosti každé mámy. Myslím si, že ženy mají právo na přirozený porod, ale pozor, nechci to tady romantizovat.
Měla jste u porodu i svou maminku…
To byla shoda okolností. Nikdy v životě by mě napadlo, že bude u porodu. Jen jsme prostě spolu byly v poledne na obědě a ona byla u toho, když mi praskla voda. Tak už se mnou zůstala.
Působíte jako člověk, který jede na vlně pocitů, věci hodně řeší, přemýšlí… ale jako Kozoroh byste měla být spíš praktická a při zemi, ne?
Na horoskopy moc nedám, ale je pravda, že potřebuju hodně uzemnění. Než si najdu pevnou půdu pod nohama, dlouho všechno řeším vnitřně. A jde mi to. Je mi osmatřicet a musím říct, že před deseti lety jsem rozhodně tak pevnou půdu pod nohama neměla. Je to lepší a lepší.
Co je vaše půda pod nohama?
Pro mě je důležité mít jasno, jak bude fungovat rodina, mít vyřešené vztahy s rodiči, což je celoživotní práce, mít vyřešenou samu sebe, pracovat na vztahu… A já se hodně učím třeba se netrestat, že jsem něco udělala špatně. Dneska si říkám: no a co, tak tohle se nepovedlo. Je to dobrá škola.
Připadá mi, že máte takové fakt svižné období. Po bolestivém rozchodu jste se rychle zamilovala, otěhotněla, porodila a ještě vydala desku… Máte docela frmol, ne?
To je normální životní příběh. To se stává lidem dost často.
Někde jste mluvila o krizi středního věku… Není to brzy?
Jak Lenka Dusilová odpověděla a co dalšího na sebe práskla se dozvíte v novém Blesku pro ženy číslo 47, který je již dnes k prodeji na všech novinových stáncích.
