Utekly jsme z porodnice, píší redaktorky Blesku. Mají české rodičky svobodu?

"Když jsem si četla o tom, jak Evu Nolčovou z Hořovic honila doma sociálka a policie jen kvůli tomu, že i se svým dítětem odešla domů pár hodin po porodu, uvědomila jsem si, jaké jsem měla štěstí, že se mi nestalo nic podobného," říká redaktorka Radka Wallerová, která bez vědomí lékařů odešla z porodnice na Bulovce v roce 2000. 

Naráží tak na včerejší rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který rozhodl o tom, že nikdo nemá právo držet matku s dítětem v porodnici – obrátila se na něj právě Eva Nolčová, které vadil postup nemocnice a státu. Rodila v Hořovicích před sedmi lety, a když z nemocnice odešla, doktoři neváhali zavolat na sociálku s tím, že novorozenec je ohrožený na životě. Úředníci dokonce ženu s potomkem proti její vůli odvezli na další dva dny zpět do porodnice. 

"Kdyby mi tohle někdo udělal, asi bych byla hodně nešťastná," říká redaktorka Radka Wallerová, za kterou naštěstí domů nikdo takový nedorazil. Vysvětluje si to tím, že se jako novinářka věnovala právě porodnictví a doktorům se do konfliktu s ní nechtělo. 

Zastavily jsme výtah, abych se mohla převléknout

Bylo to tehdy její druhé dítě, porod byl v pořádku, navíc proběhl v domáckém prostředí tehdejšího Centra aktivního porodu, zato šestinedělí bylo na Bulovce dost hrozné – tři matky na malinkém přetopeném pokoji, jejich tři děti, které se navzájem budily, a nechutné jídlo, které si matka ani nemohla sníst, pokud si ho třeba kvůli kojení včas nevyzvedla. 

"Ovšem personál nechtěl o tom, že jdu domů, protože tam navíc mám dvouleté dítě, ani slyšet. Nabídli mi pouze to, že já můžu jít, ale dítě tam na 72 hodin musím nechat. Což bych rozhodně neudělala, a tak jsem zavolala kamarádce, aby pro mě přijela, vypozorovala jsem chvilku, kdy bude oddělení odemčené, vzala dítě před trochu šokovanými spolumatkami a odešla. S kamarádkou jsme zastavily výtah v mezipatře, abych sebe i syna mohla obléknout, na vrátnici nás naštěstí nikdo nezastavil. Personálu jsem na posteli nechala vzkaz, že jsem odešla," líčí redaktorka Radka Wallerová. A přiznává, že brzký odchod z porodnice měla v plánu od začátku, přístup porodnice ji v jejím rozhodnutí jen utvrdil. 

Bílé pláště mě uklidňují, porodnice ale vážně ne

Podobnou zkušenost má její kolegyně Markéta Grosmanová, ačkoli původně nic takového neplánovala. "Nosit dítě v šátku? Rodit do vody a bez doktora? Ani slyšet, měla jsem jasno už několik měsíců předtím, než jsem vůbec otěhotněla. Bílé pláště mě uklidňují a já je chci mít u sebe při porodu i po něm, s takovým prohlášením jsem odjížděla do porodnice a oznámila jsem rodině, že doma mě uvidí zhruba za čtyři dny," vzpomíná redaktorka.  

Dopadlo to ale úplně jinak. "Porod sice probíhal na hi-tech vybaveném porodním sále, ale na oddělení pro matky s kojenci se nic nezměnilo od doby, kdy jsem tam před dvaceti lety porodila svou první dceru. Nadstandard (připomínám, že v ceně zhruba 2000 korun za noc) byl plný. Sdílet intimní chvíle s úplně cizí ženou, která navíc nonstop telefonovala, byla opravdu silná káva. A k tomu buzerace zdravotního personálu, že si musím uklidit (nikde přitom kromě nočního stolku není žádná skříň), že musím před každou toaletou odnést dítě na sesternu, že se musím v šest ráno vzbudit prudkým rozsvícením po vpádu sestry. To jsem ještě netušila, kolik uklízeček slovutná porodnice zaměstnává. Jedna umyla podlahu, jiná odnesla nádobí, další přišla omýt vaničky pro novorozence. Prostě pokojem prošlo za den asi 15 lidí," popisuje Markéta Grosmanová, proč se rozhodla i s novorozenou dcerou před třemi lety z porodnice odejít. 

"Odešla jsem, neměla jsem sice nervy utíkat z porodnice jako Radka, ale podepsala jsem reverz. Velmi nepříjemná věc – dvě lékařky mě přesvědčovaly, ať zůstanu, protože zemřít (nejčastěji vykrvácením) můžu já i dcera. Já, příznivec klasických porodů, odpůrce všech netradičních metod, jsem zjistila, že jsem vlastně alternativní a že po porodu chci mít alespoň trochu klidu a soukromí," dodává. 

Dají lékaři na evropský soud? 

Bohužel, jak víme od celkem dostatečného vzorku dalších žen, možnost odejít z porodnice tehdy, když žena uzná, že to potřebuje ze všeho nejvíc, stále není ničím běžným. Přitom to patří k modernímu porodnictví stejně jako třeba možnost vybrat si z různých přístupů k porodu. 

Doufejme, že to i nynější rozhodnutí evropského soudu změní.