Vaše restaurace Divinis opět získala cenu Bib Gourmand. Jak byste laikovi vysvětlil, o jaké ocenění se jedná?
Jestli michelinská hvězda znamená Championes ligue, tak my jsme ta evropská liga. Myslím si, že je důležité, aby pár lidí pochopilo, že ať je ta hvězda jakkoli skvělé ohodnocení a já vůbec nemám nic proti tomu, tak by se mělo vědět, že i kluci, kteří dosáhli na toto ohodnocení, dělají svou práci stejně dobře a oddaně. Každá Liga mistrů potřebuje ty nižší soutěže a my jsme ti služebníci v nich a jsme na to strašně pyšní.
Jaká kritéria tedy musíte splňovat?
Jediné kritérium, které to má, je to, aby restaurace nabízela dobré jídlo, za přijatelné ceny. A to je myslím dobrá definice toho, jak my vidíme svůj byznys. My asi ani nebudeme mít ambice získat michelinskou hvězdu, ale na druhou stranu musím říct, že když si někdo z takhle renomovaného průvodce všimne toho, co děláme, je to pro nás strašně cenné.
A co tohle ocenění znamená pro vás osobně?
Pro mě je to na stará kolena konečně uznání toho, čemu jsem zasvětil celý svůj život a jsem rád a kecal bych, kdybych řekl, že ne. Existují různá ohodnocení a všelijaké ankety a Michelin bude vždycky ten nejprestižnější, ale pokud mě vidí takhle, tak jsem rád. Když řeknou, že to, co tady děláme, stojí za ty prachy, jsem spokojen. To je ohodnocení, které by správná restaurace měla mít.
Vaří u vás v kuchyni nějaká žena?
U nás holky nevaří.
Co si myslíte o ženách kuchařkách?
Myslím si o ženách jen to nejlepší, ale holky v kuchyni jsou vždycky trochu problém. Pro ně je ta profesionální gastronomie přeci jen trochu složitá. Je v tom hodně velké vypětí a jakkoli bych chtěl v tomhle případě zůstat fér vůči něžnému pohlaví, tak tahle práce je natolik tvrdá, že většinou přežívají holky třeba jen v cukrárně nebo na studené kuchyni, kde není takový stres.
Takže nepochybujete o jejich kuchařských schopnostech?
Nechci se nikoho dotknout, ale nikoho nepřekvapuje, že holky nefárají v dolech a ani po tom nijak netouží. Neříkám, že kuchař je stejně těžká profese jako horník, ale má to hromady společných atributů a často musíte pracovat v nemoci, bolesti a napětí a pro to je těch holek škoda.
Vy jste za svůj vzor neměl kuchařské umění maminky nebo babičky?
Moje vzory byly spíš vždycky profesionální než moji mámu, které jsem se zkoušel vlézt pod sukně a vařit s ní.
Máte mezi svými dětmi svého následovníka?
Honzík jde v září na cukráře, tak doufám, že bude dobrý. Všichni chceme, aby naše děti měly dobrý život, aby od nás nechtěly peníze moc dlouho a aby z nich něco pořádného bylo.
Chtěl byste mu předat to své umění, aby se dědilo z generace na generaci?
Kdyby chtěl studovat kvantovou fyziku, tak bych mu toho asi moc předat nemohl, ale pokud se rozhodne pro gastronomii, tak udělám, co budu moct, aby pochopil, o čem to je!