Středa 23. září 2020
Svátek slaví Berta, zítra Jaromír
Oblačno, déšť 22°C

Vendula Svobodová: Už umím stát na vlastních nohách

13. února 2013 | 10:00

Vždycky toužila po obyčejném rodinném životě, a ten by teď ráda začala v novém domě s novým mužem. Loňský rok byl pro ni hodně těžký - rozvedla se s manželem a v prosinci jí zemřela maminka. Ona sama se ale odmítá litovat a tvrdí, že život se prostě musí brát i s jeho smutnými stránkami.

S čím jste vstoupila do letošního roku? Je něco, co byste chtěla stihnout, změnit, zažít?
Nejsem typ člověka, který si dává v životě jakákoli předsevzetí, a nedívám se příliš daleko do budoucnosti. Z vlastní zkušenosti totiž vím, že stát se může cokoli. Asi mě všechny ty nešťastné věci v minulosti musely potkat. Po všech zkušenostech mám ale pocit, že jsem konečně dospělá a umím stát na vlastních nohách.

Proč si myslíte, že jste pořád tak velkým soustem pro bulvár?
Nevím, žiju jako každý jiný člověk, ale můj obraz v médiích je úplně jiný. Stačí, když se jednou za čas objevíte někde na večírku, tak hned z vás lidi získají dojem, že v podstatě nic jiného neděláte. Jen těžko si pak představují, že váš běžný den vypadá úplně jinak. To, že ráno vypravím dítě do školy, chodím do práce a uklízím dům, vařím večeři...to není samozřejmě tak zajímavé.

Máte hodně přátel?
Ráda se jimi obklopuji. Jsem přesvědčená, že mít dobré přátele je tou nejlepší terapií, aby se člověk úplně nezbláznil. A je to i dobrý barometr na lidi. Mám pár věrných kamarádek, které to se mnou táhnou už mnoho let a s nimi sdílím všechny úspěchy, radosti i smutky, konzultuji s nimi své trable a životní kroky. Já sama jsem dost „zrychlená“ a energická, mám smysl pro humor, a takoví jsou i lidé, se kterými se přátelím.  

Při čem relaxujete a co vám spolehlivě takzvaně dobije baterky?
Ráda dobře žiju, ve smyslu, že vyhledávám zážitky. Také se o mě ví, že mě baví vaření. Miluji řeckou a thajskou kuchyni, ale samozřejmě i českou klasiku. Zbožňuju u sebe doma návštěvy a dělá mi radost, když jim můžu uvařit. Letos na jaře mě čeká dost práce na zahradě, na to se moc těším a doufám, že to zvládnu.


Proč vlastně skončilo vaše druhé manželství? V médiích se objevilo mnoho spekulací…
Nechci vykřikovat do světa, že byl Patrik špatný. To vůbec ne. Byl to fajn kluk, který se ale vůbec nehodil pro manželství. Bohužel. Až do konce jsem pořád věřila, že ještě máme šanci…

A prozradíte něco o svém novém partnerovi?
Můj přítel je úžasně klidný, vyrovnaný a vzdělaný člověk s obrovským přehledem a životními zkušenostmi. Život s ním plyne v příjemné rovnováze. Je to první chlap, se kterým nemusím neustále bojovat o své místo na slunci, o nic se nedoprošuji. Je mi s ním hezky.

Uvažujete ještě o dalším dítěti?
Nejspíš už ne. Samozřejmě pokud miminko přijde, bude to příjemné překvapení

Na závěr se nemohu nezeptat, jak dnes vzpomínáte na Karla?
Čas spolehlivě obrousí všechny hroty. V mém případě bolest i zlost, že Karel udělal, co udělal. Je mi ctí a jsem šťastná, že jsem mohla být jeho manželkou a stát po jeho boku 15 let.

Autor: Simona Procházková