4°C
Nedávno vydala neuvěřitelných 125 písniček na 6 cédéčkách, které mapují její kariéru v rozmezí let 1965-1968. Jaké se vyrovnávala s tím, že jí tehdejší režim zakázal zpívat? A proč nesnášela rozverné skotačení při písničce Hej, pane zajíci?
V kolekci jsou také tzv. rarity, které posbírali vaši fandové, a dosud nikdy nevyšly. Zaskočila vás některá?
Překvapená jsem byla u řady věcí. Třeba když mi zavolali, že se našla Polárka, tak jsem na to řekla, že tu jsem určitě nedělala – a dělala. O písničce Když nastanou deště, jsem taky netušila podobně jako o Vítr mi něco vzal, kde se navíc už asi nikdy nedopátráme autora.
Při poslechu vašich hitů si člověk uvědomuje, jak silné měly texty a jaké emoce musely ve své době vzbuzovat – třeba Tajga blues nebo Cesta. Uvědomovala jste si, že si jejich interpretací můžete ublížit?
Takhle jsem vůbec nepřemýšlela. Bylo mi úplně jedno, co riskuju. Potřebovala jsem to prostě sdělit. Vzpomínám si na povinnou předváděčku v roce 1969, kde se mě ptali, co si pod tím Tajga blues myslím. Tak jsem jim opáčila „A vy nemáte ten text?“ Se Zdeňkem Rytířem jsme se domluvili, že to bude píseň na počest sedmi statečných sovětských občanů, kteří v srpnu 1968 protestovali na Rudém náměstí v Moskvě proti naší okupaci.
Když jste s Helenou Vondráčkovou a Vaškem Neckářem vytvořili skupinu Golden Kids, měli jste na repertoáru mj. písničku Hej, pane zajíci. Ta písnička však nepojednává jen o jednom malé savci..
Doteď jsem netušila, jaké jinotaje skrývala! Vidíte, zrovna tuhle rozvernou písničku jsem nerada zpívala, protože jsme při ní museli skotačit. Zatímco Vašek a Helena mi připadali jako děti a to skákání k nim patřilo, mně to úplně nesedlo. Ale jinak máte pravdu – když tam zpíváme „Nedělej rytíře, plat máš dva halíře,“ byl tím zajícem míněn skladatel Zdeněk Rytíř...
Když vám zakázali veřejně vystupovat, zpívala jste si třeba jen tak doma pro radost?
Vůbec ne. Zpívání jsem v sobě úplně zamkla a myslela jsem si, že se k němu už nevrátím.
Nikdy jste nelpěla na slávě, ani na ocenění. Přesto muselo být hodně nepříjemné, když jste zjistila, že vám někdo ukradl celou vaši první kariéru.
Měla jsem fotky a zřejmě i Zlaté slavíky uložené ve sklepě v Nuslích a někdy v roce 1986 odtamtud skutečně všechno zmizelo. Později mi něco donesli fandové, něco Helena a Vašek….
U svého divadelního principála Milana Heina začínáte přípravy na muzikál Touha jménem Einodis. Kdy se můžeme těšit na premiéru?
Příběh zajímavé ženy a velké vlastenky Sidonie Nádherné z Vrchotových Janovic píše Marta Skarlandtová a premiéru by měl mít v červnu příštího roku na Letní scéně Divadla Ungelt. Mladou hraběnku bude zpívat Aneta Langerová a provázet nás bude živý orchestr.
