V červenci vám bude 50 let, megaoslavu pořádáte už 17. června v O2 areně. Jaká bude?

„Bude to bombastický koncert, při kterém neslezu z pódia. Když nebudu zpívat, budu hrát na klavír. Objeví se i moje pěvecké trio Damici. Jinak kolegové vystoupí s písněmi z mých muzikálů a na závěr se objeví velká čtyřka: Karel Gott, Lucie Bílá, Helena Vondráčková a Hana Zagorová s mými písněmi.“

Padesátka? To je brnkačka!

Autor: David Malík

A dál?

„No a po koncertu propukne megadiskotéka, kde budu samozřejmě popíjet a s lidmi křepčit já i ostatní zpěváci.“

Na kolik taková akce přijde?

„Tak na patnáct milionů. Budou tam ale ještě nevídané a neslýchané světelné a zvukové efekty, u kterých jsem přesvědčen, že jde o evropskou premiéru. Naštěstí jsem na koncert sehnal sponzory.“

Prý vám kamarádi chystají úžasný dárek: večeři s Eltonem Johnem v jeho domě. Suma, kterou za to zaplatí, poputuje na Eltonovu nadaci, která pomáhá lidem trpícím AIDS…

„Bylo by úžasné večeřet s Eltonem, je to můj vzor. Něco jsem také zaslechl, nechám se ale překvapit. Třeba to byly jenom fámy.“

Co si vůbec k narozeninám nejvíc přejete?

„Aby se mi narodil zdravý vnuk Sebastian. Nemůžu se dočkat. Kvůli němu teď malujeme celý dům, aby bylo všechno čisté.“

Dcera Klárka má porodit 7. července a prý má už výbavičku nakoupenou…

„Je už kompletní, miminko se může narodit hned. Dokonce je už u Klářiny postele místo na kolíbku.“

Vám nevadí, že se otec dítěte nehrne do svatby a ani se k děťátku nehlásí?

„Upřímně? Vadí. Nic s tím ale nenadělám. Klárka to naštěstí neřeší, těší se na dítě a je šťastná.“

Vnuka Sebastiana dostane k narozeninám

Autor: David Malák

Máte nemanželského syna Petra (28), ke kterému jste se také odmítl hlásit. Nevěřil jste, že je váš. Až testy DNA vás usvědčily. Nevrací vám to v Kláře osud?

„Zřejmě ano. Byl jsem moc mladý a chybil jsem. Petrovi už to dávno vynahrazuji a Klárka také nepřijde zkrátka.“

Věříte stále, že se se zesnulou dcerkou Míšou někdy setkáte?

„Já to dokonce vím, že se s ní setkám, až odsud odejdu. Byl jsem na regresní terapii, kde mě uvedli do minulých životů. Tam jsem se s Miškou setkal hned několikrát. Navíc jsem i pochopil, že v těch devíti letech na leukémii zemřít musela. A že vůbec není důležité, jak dlouho člověk na světě je. Důležitější jsou jiné věci.“

Jste celkem bohatý. Co pro vás vůbec znamenají peníze?

„Je to výsledek tvrdé práce, takže já jsem člověk, který si peněz váží. Šťastného vás nikdy neudělají, poskytují vám ale potřebnou svobodu.“

Za co peníze nejvíc utrácíte?

„Za cestování, auta a dobré pití a jídlo. A teď za zuby.“

Za zuby?

„Už jsem do nich investoval sto padesát tisíc.“

Když si někdo u vás objedná, abyste složil 12 písniček na album, a zároveň se nahrávka pořizuje ve vašem studiu, jaká je vaše cena?

„Tak milion a půl.“

A kdyby vás chtěl někdo na svatbu?

„Nejsem levný, pod sto tisíc bych rozhodně nešel!“

Své jméno Michal David máte i v občance, anebo jde o jméno jenom umělecké?

„Mám ho v občance. Nechal jsem se ve dvaceti letech přejmenovat z Vladimíra Štancla. Nechtěli mi na poště vyplácet honoráře.“

A proč Michal David?

„Protože se mi to líbí. Jen mě vždycky naštve, když mi někdo říká pane Michale nebo čau Davide. Že si lidi pletou jméno s příjmením.“

Co byste si chtěl ještě v profesním a osobním životě splnit?

„Tak v tom osobním určitě, aby si Klárka našla k Sebastianovi tatínka. A v tom profesním bych rád ještě napsal tři muzikály. Kata Mydláře, potom mám v plánu ještě Matu Hari a pak ještě jeden muzikál, o kterém zatím nechci mluvit.“

A tím profesně končíte?

„Jo. Vám se to zdá málo? Sedm muzikálů? Mně ne. Já nechci dopadnout jako Karel Svoboda, který psal dál a dál, pořád si chtěl něco dokazovat, a přitom už neměl nápady a ze zoufalství se zastřelil.“