Vlaďka Erbová: Bojím se rozvodu | Pro ženy | Blesk.cz

Vlaďka Erbová: Bojím se rozvodu

4. března 2010 | 05:00

Úspěšná modelka, aférami poněkud opředená sexbomba Erbová se rozvádí s hokejistou Zdeňkem Bahenským. Zajímalo nás, jak se jí žije s čtyřletou Viktorkou. Je připravená na nový vztah s mužem, nebo se bude sama starat o dcerku?

Jaké je to být single? Navíc před rozvodem?
Já jsem se toho vždy bála. Pro mě představa, že bych se někdy rozvedla, byla nepředstavitelná. Nikdy jsem nevěřila tomu, že bych mohla žít bez manžela. Ještě sama s dítětem. Byla jsem vystrašená. Ale musím říct, že si to svým způsobem teď užívám. Se svou dcerkou trávím hodně času. Teď je asi ve svém nejhezčím období. Je přechytračená, každý den objeví něco nového. Všechno spolu konzultujeme a diskutujeme.

Nevadí vám, že nemá bližší kontakt s tátou?
Mrzí mě, že se často nevídají. On na ni má čas jen v rámci svého volného času, kterého má málo. Utíkají mu krásné věci. Čtyřletá Viktorínka opravdu prožívá nejhezčí období.

Máte nového partnera, chcete nového muže? Jak to vlastně je?

Najít partnera k sobě by bylo jednoduché. Asi to nejjednodušší. Ale najít partnera ke mně a k Viktorce? To bude asi složitější. Byla bych hrozně ráda, kdyby ten ‚někdo‘ měl moji dceru rád. Tak, jako mě. Takže to je jediná věc, které se ještě bojím. Kdyby to nevyšlo, pak raději budu svobodná máma. Maminku má, tatínka taky. Babičky, dědečky. Nikdy nebude sama.

Litovala jste někdy prodělané plastické operaci prsou? Nebo se cítíte mnohem lépe?

Fakt je takový, že já jsem vždy byla plné Déčko. Když jsem otěhotněla, ňadra mi nabyla. Měla jsem obrovskou velikost G. Byla jsem kojící máma, měla velká prsa a najednou o ně spolu s mateřským mlékem přišla. Nedokázala jsem se s tím vyrovnat. Šla jsem tedy na plastiku. Operace jsem měla dvě. Nyní mám pod svalem vložený malý implantát, podle něhož mi vytvarovali dekolt. Svého materiálu mám dostatek. Implantáty jsou malé a použité jen na výsledné zpevnění. Po první operaci jsem nebyla spokojená. Měla jsem problémy s asymetrií a jizvami. Teď bych řekla, že mám ňadra hezčí, než kdy předtím.

Odbočme od krásy k módě. Koupila jste si už nějaké nové modýlky na jaro?
To ani nemusím. Mě obléká italská značka Corellina. Fasuji kompletní kolekce. Nejraději mám černobílou kombinaci. Moje skříň obsahuje jen oblečení těchto barev. Teď jsem fasovala novou kolekci Jaro 2010. Barvy jsou zvláštní. Takové zemité. Hlavně hnědá a zelená. Už si trochu zvykám a přicházím jim na chuť. Takže mám spoustu nových věcí.

Dostanete od firmy i něco, co byste normálně nikdy neoblékla?
Ne, já musím říct, že majitelka Corellini je výborná. Vždy mi nabere celou kolekci a já si mohu vybrat. Samozřejmě, že se mi všechno nelíbí, nesedí mi. Ale mám volbu co ano, co ne. Nepracovala bych pro značku, kterou bych nemohla hrdě reprezentovat. Jsem moc spokojená.

Užíváte si nakupování pro svoji dceru Viktorku? Ladíte outfity?
Ještě než jsem měla Viktorínku, vždy jsem koukala na sladěné páry holčiček s maminkami a přišlo mi to trochu zvláštní. Teď nejsem jiná. Viktorínku oblékám a rozmazluji až moc. Ve čtyřech letech má deset párů bot, kabelky…. Neví, co si dřív vzít na sebe. Je to moje holčička a já si to užívám.


Takže je to malá parádnice? Vybírá si, co na sebe, nebo máte hlavní slovo vy?
Viktorína už je definitivně žena s názorem (směje se). To znamená, že když mi řekne, že si tyhle boty nevezme, tak si je prostě nevezme. Já s tím nic nenadělám. Maminka může křičet a vzít si vařečku do ruky a prostě to neplatí. Ona dupne a řekne: „Tyhle boty ne!“ A tak to je. Takže třeba jdeme do sněhu ve střevíčkách. Viktorínka prostě zavelí a do auta ji musím přenášet na rukou.

Co si myslíte o malé dceři Toma Cruise Suri? Nosí podpatky, do zimy nemá správně teplý kabátek. Paráda vítězí nad praktickou potřebou.
Musím říct, že já jdu hodně své dceři vstříc. Je to moje jediné dítě. Jsme spolu samy, takže ji mám trochu rozmazlenou. To ne, že ne. Ale i tak si myslím, že názor dítěte je odsud posud. Viktorína má od malička problémy s nohama. Má předepsané ortopedické botičky. Ve chvíli, kdy se jí nohy zhorší, nebo do bot nedostanu speciální vložky, tak je prostě na sebe nevezme. Podpatky se jí samozřejmě netýkají. A v dětství určitě týkat nebudou.

Jak se těšíte po dlouhé zimě na venkovní sporty? Viktorku už by mohl nějaký začít bavit.
Musím říct, že já nejsem vůbec sportovně založená. Ani do fitka mě nikdo nedostane. Tam jsem byla všehovšudy tak dva měsíce z celého svého života. Minulý rok jsem dostala od svého manžela kolečkové brusle. Teď jsem uklízela špajz a leží tam. Jsou nové, krásné. Takže letos na ně zkusím jít. Viktorínu vezmu s sebou. Pojedeme na hory a budeme si užívat jaro.

Chystáte někdy změnu účesu? Stále nakrátko?

Mám období, kdy mi můj účes vadí. Je stále stejný. Mám už ho taky pár let. Ale ve chvíli, kdy mám trochu delší vlasy a dostanu depresi, tak to jde nekompromisně dolů. Vezmu strojek a jedu… Druhý den to opláči.. Měním střih jenom tak, že sundám dva až tři centimetry dlouhé vlasy na tři milimetry. Stále dokola.

Vznikl někdy problém, když na přehlídce chtěli dlouhé vlasy a přišla jste na ježka?
Budete se divit, ale mně jdou udělat i drdoly. A když chtějí, tak sice nevím jak, ale aplikují mi různé příčesy, které občas působí jako koňský ohon. Takže krátké vlasy nejsou problém.

Máte stylistu? Radí vám někdo jak se oblékat, líčit?
Ne. Jsem sama o sobě celkem kreativní. Nikdy jsem nebyla typ ženy, která se navleče do posledního módního výstřelku. Já jsem v módě stálice. Pokud pracuji, tak make-up je daná věc. Ale ve všedním životě si vystačím jen s řasenkou. Líčím se málo. Zkrášluju se podle momentální nálady.

Autor: Adéla Pěničková