Vánoce mají silnou náboženskou podstatu, ale navíc jsou hlavně ztělesněním rodinné pohody. "Lidé se v tomto období vracejí domů, aby se setkali se svými blízkými a prožili spolu příjemné chvíle. Ti, kteří jsou osamělí, nebo je v uplynulém roce navždy opustil někdo z jejich blízkých, prožívají svou osamělost a fakt, že Vánoce stráví bez milovaného příbuzného, mnohem intenzivněji."

Ze zkušeností psycholožky Denisy Maderové je toto období nejtěžší při úmrtí či ztrátě blízkého, po rozvodu, při prožívání těžké nevyléčitelné nemoci, při odchodu člena rodiny, například do zahraničí, což je spojeno s pocitem samoty a strachem o něj, při těžkých sociálních a finančních situacích. Těžké je samozřejmě i pro osamělé a opuštěné lidi.

Ženy versus muži

Obě pohlaví prožívají osamělost během svátků rozdílně. "Ženy, pro které jsou důležité hlavně vztahy a vztahové vazby, je vnímají intenzivněji a mají větší potřebu s někým být. Mnohem hůř snášejí nepřítomnost někoho z rodiny za štědrovečerním stolem. Bolestnější je i uvědomění si vlastní samoty. Muži se dokáží lépe odprostit od podstaty Vánoc a nepřikládají rodinné atmosféře takovou důležitost, dokáží se zaměstnat prací, navštívit přátele, v krajním případě svou samotu kompenzují alkoholem, "dodává psycholožka.

Povinná pohoda: Jak přežít svátky o samotě?

Svátky po ztrátě blízkého člověka

Vánoce jsou v tomto směru svátky plnými kontrastů. Na jedné straně jsou symbolem narození nového života, na druhé straně více než po jiné dny v roce si uvědomujeme ztrátu člověka, který nás již navždy opustil, nikdy ho již neuvidíme a jeho místo za štědrovečerním stolem zůstane prázdné. Pokud se s tím chceme vyrovnat a svátcích od smutku neskolabovať, musíme se na to dívat jinak.

Jak na to ...

• Při ztrátě blízkého nejčastěji prožíváme pocity samoty, prázdnoty, smutku a opuštěnosti. Velmi těžko se vyrovnáváme s tím, že náš blízký už s námi není. Prožíváme to velmi hluboce, musíme si však uvědomit, že jemu tím už nepomůžeme a sobě pouze škodíme.

• V období Vánoc máme příležitost připomenout si na naše blízké, vzpomenout si na všechno krásné, co jsme spolu prožili. Musíme si však vzápětí uvědomit, že smrt je přirozenou součástí života a člověk, který nás opustil, by si určitě nepřál, abychom byli smutní a utrápený, protože i během života mu na nás záleželo a všemožně se snažil o naši pohodu a štěstí.

• Zkusme mu tedy navzdory hlubokému smutku vzdát hold za to, že byl s námi, vždy byl pro nás důležitý, možná i tím, že zapálíme svíčku za jeho duši, a tak mu projevíme lásku, která v našich srdcích zůstane navždy. Ne však se smutkem, ale s těmi nejkrásnějšími vzpomínkami, které nikdy neumírají.

• Musíme si uvědomit, že smrt změnit nemůžeme, ale náš život si můžeme udělat lepším a veselejším, co bychom také měli, dokud jsme tady. Navíc, určitě jsou stále kolem nás lidé, kteří nás potřebují a jsme pro ně důležití. Kvůli nim se vyplatí dívat se na svět s úsměvem a ne se zavřenýma očima, ponořeni do svého smutku, do vzpomínek na minulost.

Kam přijde Ježíšek po rozvodu?

Názor psychologů v tomto případě není zcela jednotný. Někteří tvrdí, že společně strávenými svátky dávají rozvedení partneři svým dětem zbytečnou naději, že se dá vše opět do pořádku. Hlavně menší děti prožívají odloučení rodičů velmi těžce. Vánoce jsou pro ně kouzelným obdobím, během kterého se plní všechny sny, protože v tomto tvrzení vyrůstají už od narození. Když se po traumatizujícím rozvodu a po měsících pendlování mezi rodiči, kteří si je přehazují jako horký brambor, opět všichni sejdou, a to právě pod stromečkem, děti na chvíli uvěří, že to tak zůstane navždy. Když pomine sváteční atmosféra a vše se vrátí do starých kolejí, znovu prožívají smutek z odloučení rodičů, jakoby se rozešli právě v ten okamžik.

Denisa Maderová však dodává, že je to velmi individuální. "To, jak stráví svátky rodiče s dětmi po rozvodu, závisí na jejich dohodě. Jsou děti, které si po rozvodu přejí, aby jako rodina byli spolu i přesto, že už spolu nežijí. Někteří rodiče se snaží dětem vytvořit atmosféru rodiny zejména proto, aby necítili trauma z jejich rozchodu. Nejdůležitější však je, aby děti věděly, že je mají oba rodiče stejně rádi, přestože už spolu nežijí."

Co je pro děti nejhorší ...

Protože jsou Vánoce svátky rodiny a klidu, je ideální prožívat je přesně v tomto duchu. "Pro děti je nejhorší, když se rozvedení partneři začnou hádat kvůli rozdílným představám o strávení svátků, o tom, který den prožijí u jednoho a který u druhého rodiče. Právě kvůli dětem by se alespoň v těchto dnech měli k sobě chovat uctivě a zdvořile. Mohou se během Vánoc navštívit a strávit spolu nějaký čas, říct jim, že je mají rádi a že se to určitě nezmění tím, že nebudou spolu jako rodina. Ať už bude společná večeře, nebo ne, je to na jejich dohodě. Podle mě by mělo dítě vidět to, že si rodiče nevjíždí do vlasů, umějí se dohodnout, udělat vůči sobě nějaké ústupky a kompromisy, dokáží se k sobě chovat přátelsky. To je pro dítě největším dárkem."

Osmdesátníci Mária a Jozef: Rozvod kvůli nevěře i penězům!

Jak na to ...

• Nikdy nedávejte tří až desetiletým dětem na výběr, aby se rozhodly, s kým budou trávit svátky. Znamenalo by to pro ně obrovskou psychickou zátěž, nejraději by totiž byly s oběma, ale když už si musí vybrat, měly by vědět, že ať se rozhodnou pro kteréhokoli z nich, tomu druhému tím velmi ublíží. Raději si s nimi předem promluvte a připravte je na to, jak budou vypadat celé Vánoce.

• Nejprve by si měl každý z rozvedených partnerů ujasnit, jak si představuje svátky, co chce a co nechce. Teprve pak by si měli spolu sednout a připravit se na to, že bez kompromisů to nepůjde.

• Rodiče, kteří s jistotou vědí, že by společné prožití svátků nezvládli, nebo to odmítají, se mohou dohodnout na nejtradičnějším řešení rozvedených partnerů - Štědrý den stráví děti s matkou a další dva dny u otce. Vše však závisí na vzájemné dohodě podle jejich možností a v neposlední řadě i na tom, zda na jejich návrh děti přistoupí.

• Snažte se držet svých rozhodnutí a plánů. Dětem velmi ublíží, pokud se těší, že první den budou u mámy, druhý u otce či u babičky a vy tyhle plány na poslední chvíli změníte.

• Nejhorší je, když se s partnerem předháníte, kdo jim koupí dražší a větší dar s cílem získat si tak jejich přízeň. V ideálním případě byste se měli dohodnout a koupit jim jeden společný dárek, nebo si pár menších mezi sebou rozdělit a společnými silami jim zajistit to, o co si napsali Ježíškovi.