„Vánoce jsou mystické a mimořádné i tím, že se jednou za rok sejde nejkurioznější sestava příbuzných, kteří by se jinak nesetkali,“ říká Janek. Vánocemi u něho také startuje rodinný pobyt na horách. 21. prosince to v Praze po závěrečném koncertu vánočního turné zabalil a hurá do Špindlu. Tam vydrží každý rok až do jara a do Prahy se vrací, až když vypnou lyžařské vleky.

Vánoce si rozhodně nekazí stresujícím úklidem a dalšími hektickými přípravami. „Držím se toho, že je lepší přidat v práci a vzít si na to lidi. Nemám rád princip, kdy chce mít polovina mužské populace doma služku a kuchařku, matku svých dětí a milenku v jedné osobě. To prostě nejde dohromady,“ vysvětluje Ledecký.

Kapra by nezabil…
A když už je všechno hotovo, připraveno, rodina zasedne ke štědrovečerní večeři. Ale kapra byste na stole u Ledeckých hledali marně. „Mně bylo vždycky líto dětí, jak se strašně těšily na dárky a musely se k nim večeří proklestit přes tu neuvěřitelnou soupravu kostí, kterou si na nás kapr přichystal evidentně jako pomstu. To prostě není fér, takže my už dnes máme alternativní ryby. A ať je to jakákoliv, vždycky má méně kostí než kapr,“ říká s úsměvem Janek.

A dokázal by zabít kapra? „Ne a ani po tom netoužím. Radši si dokazuji, že jsem chlap, jiným způsobem!“směje se.

Po večeři všichni stanou před rozsvíceným stromečkem. Janek si vzpomíná, jak před mnoha lety, když byly nyní 16letému synovi Jonášovi tři měsíce, hořel vánoční stromeček: „To jsme ještě bydleli v Praze, nějak se spekly dvě prskavky a spadly do dárků. Čaply i záclony, ale uhasili jsme to svépomocí a pak jsem o tom napsal písničku, kterou zpívám do dneška, jmenuje se Veselí o Vánocích…“

Janek Ledecký

Autor: anc

Janek spoléhá na Ježíška
Pod vánočním stromečkem všechny samozřejmě čekají dárky. A Janek, jak říká, v tomhle hodně spoléhá na Ježíška. „Každý rok dojde k tomu, že pod stromem rozbalíme dary, ke kterým se vůbec nikdo nehlásí…takže on nám asi vypomáhá…“

Písničkář prozrazuje, že u nich doma převažují hlavně praktické dárky, ne jako u jeho kolegy Jirky Stivína. Ten vždycky razil heslo, že dárek musí hlavně překvapit. A tak třeba dal své mamince brankářskou hokejovou výzbroj! Sám ale vzpomíná na dárek, který mu před šesti lety způsobil šok. Tehdy dostal jednu ze svých nejdražších kytar. „To jsem vůbec nečekal, na dárku spolupracovalo hrozně lidí, rodina, kamarádi hudebníci. Přitom vím, jak to doma u kytaristů chodí. Když si chtějí koupit novou kytaru, tak ji přinesou domů a nejdřív říkají, že je půjčená. A nechají na ni rodinu zvyknout, aby neříkali: Ježíš, kytara za 40 tisíc!  A když si zvyknou, tak řeknou, že to byla taková výhodná koupě…“

K Vánocím patří také plnění slibů, jak zpívá Janek asi ve svém největšímhitu. Drží se toho?

„Sliby se samozřejmě mají obecně plnit, ale všem vzkazuji: Když to nestihnete o Vánocích, tak si dejte jiný termín, třeba na Tři krále, nebo na Velikonoce!“