Tátou na plný úvazek se ve filmu stane nezodpovědný floutek Adrien. Je mu čtyřicet let, život si ale pořád snaží hlavně užívat, bez pořádné práce, zato vždycky na pohodu a tabáček. Jeho přítelkyně už ale chce děti a vedle sebe někoho spolehlivého a Adriena vykopne.
Adrien ale zachová chladnou hlavu a vymyslí senzační plán, jak ukázat, že je dospělý a zodpovědný stejně jako ostatní. Založí si v jejich společném bytě soukromé jesle. Péče o malé děti nemůže být přece nic těžkého, jsou malé a jen spí. Jenže . . . děti se pohybují, dokonce každé jiným směrem. Jakmile můžou, tak se o něco praští. Umí být hlučné, oproti předpokladům celý den nespí, chtějí jíst, chtějí i pít, potřebují přebalit, a opět se pohybují a opět každé jiným směrem.
Adrien zůstává v klidu, cigárko za žádných okolností neodkládá a na každý problém najde nějaké originální řešení. Do rodičovských učebnic se pravděpodobně nedostane, ale šance na udržení dětí naživu tu nějaká je. A s ní i šance na návrat k přítelkyni.