Soňa opět útočí
Ota nehodlá ponechat nic na náhodě, a tak zvolí strategii obrany útokem, aby co nejvíce minimalizoval rizika, jež mu hrozí od Soni Čechové. Otázkou je, jestli ji až příliš nedémonizuje, nebo zda je jeho paranoia namístě. Už brzy se ovšem přesvědčí, že být připraven se vyplácí. Soňa totiž vtrhne do ředitelny jako velká voda a opět si přestane brát servítky: „Přestaň čmuchat, nebo ti to v tom křesle moc dlouho nevydrží.“ Z jejích úst jsou podobné výhrůžky opravdu na pováženou…
Drsná potyčka
Kolem kulečníkového klubu je čím dál více rušno. Teď se ale stane něco, co spustí doslova lavinu dalších událostí. Nad ránem dojde přímo před klubem k drsné potyčce, při které budou lítat pěsti a téct krev. Neobejde se to beze svědka, jenž začne celou záležitost ihned řešit. Nikoli napřímo v klubu, ale došlápne si na starostu Jirku Hložánka, který za to, co se děje, podle něj nese zodpovědnost. Ovšem další podobný rozruch kolem klubu je to poslední, co by nyní potřebovala šedá eminence v jeho pozadí – Pokladník…
Žena v nouzi
„Báro, musíš ze sebe udělat raněnou laň, to u Pavla určitě zabere,“ dá Linda cennou radu Báře. Je si jistá, že pomoc ženě v nouzi je tím pravým, co na Pavla zafunguje, aby se zase cítil jako chlap. Bára to okamžitě vyzkouší, a výsledek na sebe nenechá dlouho čekat. Pavel se opravdu chytne. Jen to bude trochu jinak, než Bára i Linda předpokládají. Dopadne to totiž mnohem lépe, než Bára čekala…
Šok pro Jolanu
Luděk by rád trávil mnohem více času s Esterkou. Nevyhovuje mu, jak to je nyní, že si ji bere jen na pár hodin, které navíc malá prospí. „Takhle to fakt dál nejde. Pro Esterku jsem de facto jen jako návštěva, která ji občas vyvenčí, ale nemáme vlastně prostor vybudovat si nějaký hlubší vztah. A tohle se musí změnit,“ oznámí Luděk zkoprnělé Jolaně a Marii. Dokonce jim i nastíní, jak si to představuje dál. Pro Jolanu to ale bude takový šok, že to jen tak nerozdýchá…
Erikova vzpoura
Erik má z táty opravdovou hrůzu. Soňa to moc dobře ví, a tak toho umně využívá, aby si k synovi opět našla cestičku. Ani jeden z nich přitom nepočítá s tím, že Erikův osud hodlá vzít opět do vlastních rukou právě táta. „Měli jsme dohodu, kterou jsi nedodržel. Takže teď to bude po mým,“ oznámí Erikovi tónem odmítajícím jakoukoli diskusi. Jenže Erik se tátovi přesto vzepře: „Chtěl jsi, abych se o sebe postaral sám. Tak mě nech bejt.“ Na něco takového ovšem Egon není zvyklý. Podle toho pak bude vypadat i jeho reakce…
