Hanko, jste ten typ, který se snaží stihnout všechno, co se mu nabízí, nebo už jste se naučila říkat ne? Je pro vás těžké odmítat práci?

Učím se říkat ne, už jsem pomalu pochopila, že to asi jinak nejde. Ale občas svádím vnitřní boj. Baví mě různé pracovní výzvy, které mě potkávají, a pak je náročné to vše zkoordinovat, všechna divadla a natáčení...

Jak vypadá váš běžný den?

To je asi velmi různé. Mám dny, kdy vstávám v 5.30 kvůli natáčení, do odpoledne točím a pak třeba jedu hrát do Brna a po představení ještě jedu zpět do Prahy. Ale ne vždy je to takto hektické. Větší volno v kuse mám ale jen v létě.

Hvězda Ulice Krejčíková oznámila radostnou novinu: Jsem těhotná a šťastná!

Co vám na to tempo říká rodina? Nejbližší, přátelé?

Mají radost, že můžu dělat to, co mě baví, a těší je, že se daří, ale samozřejmě mají i starost, abych taky dostatečně odpočívala, což je potřeba. Přátelé jsou tolerantní a vědí, že jakmile přijde klidnější období, tak si na sebe čas najdeme.

Sáhla jste si někdy pracovně na dno? Když tělo řekne, že už je dost?

Nevím, jestli pracovně, ale zažila jsem situaci, kdy jsem byla opravdu přetažená a tělo si řeklo. Takže jsem musela odpočívat a pochopila jsem, že se to všechno beze mě obejde a že bych měla aspoň trochu přehodnotit své tempo.

Tahle branže je nevyzpytatelná, určitě jste poznala období, kdy práce nebylo tolik, jak byste si představovala, ale i období, kdy byste ji mohla rozdávat.

Musím to zaklepat, asi jsem měla velké štěstí. Od konce vysoké školy, kdy jsem udělala svůj první konkurz a dostala první velkou roli, mi práce stále přicházela. Moje práce mě moc baví a naplňuje, ale občas se zamýšlím, co bych mohla a chtěla dělat, kdyby to už nemohly být divadlo, zpěv nebo televize. Nápady jsou různé, možná bych si otevřela květinářství.

Baristka Petra Veselá: Jak si ve dvaceti otevřela kavárnu a proč nechce děti

Květinářství? A proč ne třeba krejčovství nebo pekařství? V seriálu vám to jde. Jak jste na tom ale se šitím a pečením doopravdy?

Je fakt, že krejčovinu mám v genech. Můj děda z tatínkovy strany byl vyhlášený krejčí. Bratránek jde v jeho šlépějích a má úspěšnou firmu Janek, kde šijí především košile na míru. Já jsem se jako samouk, alespoň základně, poprala se šicím strojem taky a bavilo mě to. Ušila jsem třeba povlečení, ale na nic komplikovanějšího jsem si netroufla. Co se týká pečení, nejsem žádný odborník, ani se v tom extra nevyžívám, ale když je čas, příležitost nebo chuť, tak upeču. Pravidelně peču vánoční zázvorky podle receptu mé stařenky z Valašska.

Prozraďte, co čeká vaši postavu Veroniky Maléřové v tomto roce...

Myslím, že Martin bude ještě překvapen, Veronika o sebe začala už teď trošku víc pečovat a dbát. Už nemá vlnité vlasy, ale rovné tak, jak je mám v civilu já. Je to z jediného důvodu, měla jsem pravidelným kulmováním vlasy už moc zničené, tak jsem ráda, že mi tady vyšli vstříc. Ale nebude to jenom pohoda. Taky budeme řešit životní situaci a různé peripetie s Veroničinou neteří Marcelou. A můžu prozradit, že Veronika začne zpívat. Z toho mám radost.

Co byste chtěla stihnout vy?

Nic konkrétního, těším se, co život přinese.

Tradiční velikonoční jídla: Nejlepší mazanec, beránek, nádivka a další dobroty

Martina Pojarová: Většina lidí si přeje zemřít náhle, pro pozůstalé je to ale těžké!