Sobota 24. února 2024
Svátek slaví Matěj, zítra Liliana
Zataženo, déšť 8°C

Babičky jako zdroj inspirace. 7 věcí, které bychom se od nich měli naučit

Babičky nás toho mohou hodně naučit!
6. června 2022 | 06:00

Přežily válku, nedostatek jídla i větší nesvobodu, přesto byly silné. Musely vydržet víc než dnes my, i tak si ale dokázaly zachovat v životě nadhled. 

Babička z otcovy strany byla vždy tichá a nenápadná, to ale neznamená, že by měla za sebou nudný život. Ještě jako dítě musela po škole vařit a pečovat o mladšího bratra, zatímco její rodiče vydělávali na živobytí. Sama pak vychovala tři syny a o chalupu se starala ještě na sklonku svého života, přestože měla z těžké práce na poli pokročilou artrózu. A to je jen zlomek z toho, co o ní vím. Nikdy totiž o sobě moc nemluvila a už vůbec si nikdy na nic nestěžovala. Je až obdivuhodné, co všechno dříve ženy musely ustát. A aby bouchly do stolu s tím, že už toho mají plné kecky? Neexistovalo! Přesto byly vyrovnanější než mnohé ženy dnes a muži je za to obdivovali.

1) Nepitvaly se v problémech

Dnes se neustále mluví o tom, jak nemáme potlačovat emoce, abychom byly zdravé a psychicky v pohodě. Zato v dřívějších dobách se na jakékoli emotivní projevy pohlíželo s opovržením, jako na slabost. Naše babičky tedy plakaly jedině v tichosti za zavřenými dveřmi. Na velké truchlení nebo patlání se v sebelítosti jim ale nezbýval čas, musely totiž zvládnout práci, péči o domov, potomky i manžela. Snad ale to, že neměly možnost volby a musely „fungovat“, z nich dělalo odolné ženy. Nikdo se jich navíc neptal, jak se cítí. Musely zůstat stejně výkonné při menstruaci, těhotenství i po bolestných ztrátách. Vzpomeňte si na to, až vás přepadne pocit, že toho na svých bedrech nesete příliš.

2) Záleželo jim na vztazích

Řada odborníků potvrdila, že štěstí souvisí s tím, jaké máme vztahy. Zejména ve velkých městech žijí stovky osamocených lidí, izolovaných od ostatních. Dřív ale lidé žili víc lokálně a prostředí bylo mnohem méně anonymní. Dost jim proto záleželo, aby si vztahy s ostatními v sousedství nerozházeli. Sdružovali se v hospodách, na různých obecních slavnostech a tanečních zábavách. Sice byli lidé na venkově vytížení hodně, na tohle si ale čas vždycky našli. Pokud žijete na venkově, určitě máte k takovým příležitostem blízko. Ve velkém městě je třeba chodit alespoň tam, kde je vám to blízké a s ostatními lidmi vás spojuje nějaký společný zájem. 

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.

Autor: Štěpánka Bínová