Právo je tady jednoznačně na straně otce. Matka nedodržela soudní rozhodnutí a nepředala mu dceru na dva týdny do péče. Situace ovšem vyústila v extrém a nikdo vůbec neřešil, co je nejlepší právě pro dítě.
Co si myslíte o exekuci dcery Ivany Jirešové a Ondřeje Höppnera?
Taková situace by nikdy neměla nastat. Té holčičky je mi moc líto. Mnozí rodiče ve chvíli, kdy přestanou být partneři, současně zapomínají na to, že jsou stále rodiči. Dohoda o péči o dítě by měla být především v zájmu dítěte. Záznam této exekuce nahání husí kůži a hrůzu z toho, co malá Sofie prožívá. Takové situace způsobují hluboké šrámy na duši dítěte a dají se označit za psychické týrání.
Dá se takovým situacím předejít?
Ne každý z nás se rodí jako skvělý rodič. Rodičovství je třeba se učit, abychom ve vypjatých životních situacích dítěti neublížili. V případě, kdy nejsou dva inteligentní lidé schopni se dohodnout, měli by rozhodně využít služeb mediátora. (Prostředník, který pomáhá znesvářeným stranám obnovit nebo zlepšit vzájemnou komunikaci a hledat způsob, jak vzniklé problémy vyřešit. www.amcr.cz.)
Kdo podle vašeho názoru nese v tomto případě největší díl viny?
Nechci nikomu nasazovat koňskou hlavu. Prvotní by ale měla být vůle rodičů dohodnout se.
Setkáváte se v praxi s podobně traumatizovanými dětmi?
Rozhodně ano. Musím podotknout, že mnohé děti, které končí na dětské psychiatrii, se nenarodily s duševní poruchou, ale dlouhodobý nadměrný stres a situace v jejich rodině, zničila jejich duševní zdraví.