5°C
"Žena je takový generál, vše musí být uklizené a čisté. A uklízení samozřejmě chce i po mně," vysvětluje manžel Zdeněk Strnad. Je mírné povahy a vedle práce skladníka si musel přibrat i roznášku novin, aby svou rodinu uživil. Peníze u nich doma totiž mizí poměrně rychle. Marnotratná manželka Jana (25) je však utrácí především za značkové oblečení pro své dvě malé dcerky.
"Jsi na to taková trošku ujetá," komentuje Janino počínání manželka Lenka Koktová (42), která do pražské rodiny zavítala z jihočeského venkova. "Na doma si myslím, že by mohly mít obyčejný věci a né značkový," dodala.
Jana je díky svým dvěma dcerkám již čtyři roky na mateřské dovolené, doma se začala trochu nudit. A tak přihlásila rodinu do Výměny.Čekal ji šok v podobě starosti o osm Lenčiných dětí. A také těžké srovnávání se životem na venkově.
Jak vzpomíná maminka Jana na Výměnu?
"Zažila jsem pár chvil, které pro mě byly dost náročné, třeba zabíjačka nebo dojení kozy," vzpomíná dnes Jana na život na vesnici, který díky Výměně manželek zakusila. "Ze začátku to byl dost záhul, ale nakonec se všechno zvládlo, protože děti jsou hodně samostatné," popisuje, jak válčila s početnou rodinou. "Co ale děti moc nezvládají, je úklid - jsou bordeláři," poukázala Jana na to, že sama je opravdu velmi pořádkumilovná.
Jak žijí Strnadovi dnes?
Nakupování předraženého značkového oblečení, kolem kterého se částečně točila i závěrečný výměna názorů s druhou manželkou Lenkou, trvá u Strnadových dodnes. "Je to taková moje úchylka," nezastírá mladá maminka Jana (25). Zároveň však dodává: "Z celé Výměny mám celkem dobrý pocit."
"S náhradním manželem jsme si sedli a dodnes si voláme a jsme v kontaktu s celou rodinou. Dokonce jsme za nimi byli i na návštěvě," popisuje Jana něco, co není ve Výměnách manželek příliš obvyklé. Častěji se stane, že si rodiny spíš nesednou a další kontakt po natáčení nevyhledávají.
Zároveň se však Jana přesvědčila, že je kovanou Pražačkou. Na venkov jí to netáhne: "Potvrdila jsem si, že nedokážu žít na venkově. Jsem městský typ, mám tu spoustu známých, vše je blízko. Nedokážu si představit stěhování na vesnici," říká Jana a s úsměvem dodává: "A už vůbec si nedokážu představit pravidelné zabíjačky. Při pohledu na kuchání prasete se mi dělá zle."
Jenže i ta zabijačka byla nakonec zkušeností, která ji určitým způsobem obohatila. "Natáčení mi dalo do života hodně," přiznává a spokojeně dodává, že to u nich doma stále klape, jak má: "S manželem jsme nikdy žádné problémy neměli."
