Pátek 29. března 2024
Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt
Oblačno 18°C

7 nejlepších rad na dětský vztek. S dítětem mluvte jako s neandrtálcem!

  • Pomoc! Vzteklé dítě dokáže vytočit rodiče k nepříčetnosti, aby dosáhlo svého
    19. září 2014 | 06:00

    Některé děti se nevztekají. Je jich však málo a jejich rodiče by to neměli vydávat za svou výchovnou zásluhu, je to šťastná náhoda. Co by se vztekem svých batolat nebo předškoláků měli dělat ti ostatní, jejichž potomci sebou mlátí o zem v obchodech, perou se s rodiči o tablet nebo si chtějí pomocí hlasitých nepříjemných scén vydobýt pozornost svého okolí? Přinášíme vám rady, které se osvědčily zkušeným chůvám a také našim čtenářkám. Na makarenka radši zapomeňte. 

  • Nesmíte ustoupit. Nikdy!

    Autor: Shutterstock.com
    Ze všeho nejúčinější je, když si rodič trvá na svém. Samozřejmě, pokud dítě rudne vzteky, protože chce pustit další pohádku na tabletu, je mnohem snazší být za velkorysého a prohlásit, že tedy ještě jednu pohádku si dát může. Nedělejte to. "Jakmile dítě jednou zjistí, že když je ve vzteku hodně vytrvalé, uspěje, bude to zkoušet příště o to víc," je přesvědčená Zuzana, matka tří více či méně vzteklých dětí. 

  • Nenechte se vytočit, mrzelo by vás to

     

    ...
    Autor: Shutterstock.com
    Je fér říci, že mnoho lidí nedokáže nic a nikdo rozhodit tolik, jako jejich vlastní děti. A není na tom nic divného. "Přesto se snažte, aby vás jejich vyvádění nevytočilo na tolik, že byste se přestali ovládat - protože byste je mohli například uhodit nebo jim nadávat způsobem, který by vás zpětně mrzel. Navíc byste je tím učili nesprávné reakci na vztek," doporučuje Marie Janatová, která si už roky přivydělává coby chůva. 

     

  • Pošlete dítě na samotku, i když to zní drsně

     

    ...
    Autor: Shutterstock.com
    Tohle je rada vhodná pro děti dejme tomu od tří let výše. Pošlete ho někam pryč, ale ne moc daleko. Zní to drsně, ale v praxi to tak hrozné není a navíc to funguje - potomka, který se zalyká vzteky, pošlete na chvíli do chodby nebo třeba do vaší ložnice. Místo, kam ho vykážete, by nemělo být moc zábavné, trest by zároveň neměl trvat moc dlouho. Tříleté dítě by nemělo být na samotce déle než dvě tři minuty, pětileté pět minut, starší děti maximálně deset minut. Některé děti podobné vykázání samy vítají nebo dokonce ve chvílích amoku vyžadují, protože jim vyhovuje, když se mohou vyvztekat nebo si třeba zanadávat o samotě.  

  • Vzteká se? Mluvte k němu jako k neandrtálci

    Autor: Shutterstock.com
    Vaše dítě se sice vzteká, ale jinak je celkem roztomilé, tak jakýpak neandrtálec? Nepochybujte a zkuste to, zejména na kluky a holky do tří let do zabírá skvěle, což můžu potvrdit i z vlastní zkušenosti. S touto radou přišel americký pediatr Harvey Karp, podle nějž je lidské mládě v prvních letech na úrovni člověka z doby kamenné, a přesně tak by s ním proto rodiče měli mluvit. Jak na to? Ze všeho nejdříve dejte potomkovi najevo, že chápete jeho vztek, ale že na situaci jako takové bohužel nemůžete nic změnit. A pamatujte si, žádné složité věci nebo nějaké vysvětlování. Tedy něco "já vím, chtěl bys ještě jednu sušenku, moc bys ji chtěl, ale nejde to, za chvíli bude oběd". Můžete to zopakovat, ale nic dalšího už neříkejte. Karp tvrdí, že u většiny dětí stačí už ujištění, že je chápete, k tomu, aby se zklidnily. 

  • Neodvádějte pozornost jinam, neuplácejte dítě

     

    ...
    Autor: Shutterstock.com
    Mnoho rodičů se vzteklou scénu snaží přerušit tím, že odvedou pozornost dítěte jinam. Zatímco dítě leží vzteky modré na zemi v hračkářství, matka švitoří cosi o tom, že se půjdou podívat ven na ptáčky a dodává "co kdybychom koupili třeba tohle malé autíčko pro radost, když už nemůžeš mít ten velký bagr?" Odborníci jsou hned dvakrát proti - odváděním pozornosti se dítě neučí zvládat frustrující situace, navíc je podle nich podobný rodičovský úskok ponižující. Nabízením úplatku si rodič rovněž kope hrob, co se úspěšné výchovy týče. 

  • Víte, kdy hrozí vzteklá scéna? Tak ji předejděte

     

    ...
    Autor: Shutterstock.com
    Smysl naopak má, když se rodič snaží zabránit situacím, o nichž ví, že jsou spolehlivými generátory vzteku. Víte třeba, že vaše dítě bude v šest večer hladové a protivné, ale večeře dnes bohužel nebude dříve než v sedm. Tak mu dejte malou svačinku navíc. Je vám jasné, že jakmile utnete hru s vláčky, abyste dítě oblékli a vyrazili na nákup, bude křičet? Řekněte mu předem, že hra za chvíli skončí a ukažte mu třeba, kde v tu dobu bude ručička na hodinách. Jakmile má dítě pocit, že o konci hry rozhoduje samo, nebo že může sledovat, kdy se tak stane, bude s vámi daleko ochotněji spolupracovat. 

     

  • A co takhle zlostník?

     

    ...
    Autor: Shutterstock.com
    Děti se rodí s různým temperamentem. I když se někdy mezi prvním a třetím rokem občas vzteká každé, u někoho to ani nestojí za řeč, zatímco jiný tím vytáčí rodiče desetkrát denně. V každém případě se vyplatí s potomkem o jeho vzteku mluvit - ale jen tehdy, pokud není zrovna v afektu a samozřejmě, bez výčitek. Spíše se ho ptejte, jak se v ten moment cítí a co by mu pomohlo - existuji například speciální knížky pro malé děti věnované emocím, které je učí s nimi pomocí jednoduchých obrázkových příběhů pracovat. Některým dětem může pomoci takzvaný zlostník. Může to být papír, který budou moci ve vzteku strhnout, zmuchlat a zahodit, polštář, do kterého mohou bez obav praštit a podobně. 

Diskuse ke článku
.