Máš velký zadek! Raději na to nesahej! Věty, které rodič nesmí vyslovit! | Pro ženy | Blesk.cz

Máš velký zadek! Raději na to nesahej! Věty, které rodič nesmí vyslovit!

18. března 2014 | 11:07

Dost živě si pamatuji, jak mě jako malou bolelo, když mi můj otec jednou vyčetl, že s maminkou hádají jen kvůli mně „Jestli se někdy rozvedeme,  bude to kvůli tobě,“ řekl mi a mě to trápilo ještě mnoho let potom. Jsou zkrátka věci, které se dětem neříkají ani jako dobře míněná rada a už vůbec ne ve vzteku.

Každému občas „rupnou“ nervy, při komunikaci s dítětem si ale musíte dávat pozor na jazyk, některé věci, by je mohly bolet ještě mnoho let potom.

Proč to nebyla jednička?

Musím se přiznat, že celé dětství jsem trpěla úslovím svého otce „Jsi moje dcera, musíš být nejlepší.“ A tak jsem téměř plakala při každé dvojce v žákovské knížce, protože jsem měla pocit, jako bych zklamala celé generace své rodiny. Ruku na srdce, neděláte to také? Nenastavujete své ratolesti náhodou laťku příliš vysoko a neopomínáte chválit i malé úspěchy? Přinese-li vaše dítě ze školy jinou známku než jedničku, není vaše první reakce „A proč to nebyla jednička?" Být nejlepší je fajn, ale přesně touto otázkou v dítěti pěstujete pocit, že pokud není nejlepší, je k ničemu. A tento pocit může pak přetrvávat po celý život a činit onoho človíčka často velmi nešťastným.

Radši na to nesahej, nebo to pokazíš!

Máte pocit, že vaše dítě je nešikovné? Pak mu to rozhodně neříkejte při každé příležitosti. Na jednu stranu mu tím sebevědomí snížíte na úplné dno a na stranu druhou v něm můžete vypěstovat pocit, že je lepší, když nebude nic dělat. Místo této uštěpačné a velmi bolestivé průpovídky se proto obrňte trpělivostí a své dítě prostě všechny ty věci, které neumí, naučte. Popravdě řečeno, ani vy jste jistě neuměli vařit, opravovat odpad nebo něco jiného, hned na poprvé a také jste se to museli naučit. Pamatujte si, že hlavní povinností rodičů je, mít s dětmi trpělivost.

Neměl/a bys jíst tu čokoládu, máš velký zadek

Nikdo z nás nechce mít tlusté dítě, ale co si budeme povídat, za jeho jídelníček jste zodpovědní vy. Pokud tedy své dítě uplácíte, obdarováváte nebo mu prostě jen podstrojujete samé nezdravé dobroty, není se co divit, že jednoho dne na něm budou kalhoty praskat. A pak není na místě říkat mu „jsi tlustý/á“, ale vzít ho za sportem a nasadit zdravé stravování. Pokud totiž budete své dítě odmalička shazovat ohledně jeho vzhledu, nikdy v životě pak nebude spokojené a to ani, kdyby vážilo 40 kilo i s postelí.

Podívej se Pavel, ten to zvládnul lépe

Také vás štvaly takové ty dokonalé děti, které vám rodiče dávali za příklad, ať se dělo co se dělo? Doma mohli zlobit jako čerti, ale jakmile u vás na návštěvě slušně pozdravily a nepobryndaly se zmrzlinou, byly pro vaše rodiče dokonalost sama. Vzpomeňte si na to pokaždé, když budete chtít své ratolesti dávat někoho za příklad a srovnávat jej s ostatními. Takovým počínáním byste v něm mohli vypěstovat pocit, že on není dost dobrý, a to přeci nechcete.

Ty mě nemáš rád/a, když tak zlobíš

Cítíte v tom jakýsi náznak vydírání? Máte pravdu, a proto nic takového své ratolesti neříkejte. Dítě jednak nezlobí proto, že by vás nemělo rádo, ale hlavně si díky takovým řečem odnese do dospělosti pocit, že se musí chovat tak, jak chce ten druhý, aby jej měl rád. Z takových dětí se pak stávají ustrašené uzlíčky, závislé na svých partnerech.

Udělej to, protože jsem to řekla!

Nechce se vám dítěti vysvětlovat, proč si má uklidit, pomoci s domácími pracemi nebo jít spát, a tak použijete onu známou větu „Protože jsem to řekla“. Jistě, je to jednoduché, ale vypěstujete tím v dítěti pocit, že je jedno proč má věci dělat, stačí, když mu to někdo přikázal. Z takových dětí pak vyrůstají poddajní jedinci poslouchající na slovo ty silnější, nemající svůj názor a nezajímající se o důsledky svých činů. Dejte si proto tu práci a vysvětlete svému potomkovi, proč by je důležité, aby to bylo tak, jak po něm chcete vy.

Za naše problémy můžeš ty

Tohle je snad to nejhorší, co můžete dítěti říci. Je sice možné, že se s partnerem hádáte, kvůli výchově, drahým školním potřebám nebo zlobení dítěte, ale pokud si nerozumíte v tomto ohledu, zřejmě nejste schopni se domluvit ani na jiných věcech. Vybít si vztek z neklapajícího vztahu na dítěti je přinejmenším zbabělé a sobecké, navíc tak v dítěti vypěstujete pocit, že je špatné a nepotřebné. Často takové pocity vedou k psychickým poruchám, neschopnosti navazovat vztahy a v nejhorším případě také k útěkům z domova nebo sebevraždám.