Kdybychom loni měli soutěžní kategorii s názvem Nejmenší zlatíčko, Nikolka by určitě zvítězila. Bohužel, neměli jsme ji. Přesto tenhle prcek vyhrál. Navíc boj o to nejcennější. Boj o svůj život.
„Tenhle záběr vznikl ještě na jipce v podolské nemocnici, kde jsem trávila dva a půl měsíce po porodu. Tatínek přijel vždycky jen na chvilku, takže jsem ho s některým z miminek rychle vyfotila na památku. Já prakticky na fotkách z té doby nejsem,“ prozradila nám Gabriela Burdová, matka Nikolky.
Nikolka je jedním z jejích dvou zlatíček. Před dvěma lety se jí totiž narodila předčasně dvojčátka Anne a Nikola. Doba před porodem pro ni byla skutečným martyriem. „O první dvojčata jsme přišli v roce 2008 ve 22. týdnu těhotenství. Po půl roce jsme znovu podstoupili umělé oplodnění a pak jsem ležela osm týdnů s nohama nahoře,“ vzpomíná paní Burdová.
Naštěstí už lékaři předvídali, že by se děti mohly narodit dřív a posilovali jejich plíce kortikoidy. Když pak obě holčičky přišly na svět císařským řezem v sedmém měsíci těhotenství, měly už vyvinuté plíce a nemusely být tedy napojené na ventilátor.
Každá z nich vážila kolem jednoho kilogramu. V nemocnici se zdržely dva a půl měsíce. „Byli tam úžasní lékaři i sestry. Obzvlášť pan doktor Pavel Darebný, klidně bych tam rodila ještě třicet dětí,“ směje se paní Gabriela.
Jenže už se jí nechce absolvovat znovu ono období s nohama nahoře. „Máme zmrazených ještě 17 embryí, ale musela bych od 12. týdne do nemocnice. Když si vzpomenu, že jsem směla vstát jen na WC a sprchovat se jednou týdně, už nějak nemám odvahu,“ říká. Ostatně doma má dvě zdravé holčičky a to je pro ni nejdůležitější.
Staňte se našimi přáteli na Facebooku.