23°C
Příběhy rovnou ze života
Jak to celé začalo? Původně se televizní pořad jmenoval Kufr za dveřmi podle povídky herce Vladimíra Menšíka, kterou napsal jako výzvu. Tu přijal společně s tvůrci dalších povídek – psychiatrem a odborníkem na manželství Miroslavem Plzákem a režisérem Jaroslavem Dietlem.
Nejen z Menšíkovy humorné povídky o manželovi, který při banální hádce rozkopne dvířka od kredence, jež manželka následně uloží do kufru za dveře bytu k opravě, byli diváci nadšeni. Co asi manželův kufr za dveřmi připomínal, si můžete lehce domyslet. A protože diváci chtěli pokračování pořadu, Jaroslav Dietl se uvolil k tomu, že bude psát scénáře, avšak za předpokladu, že bude mít inspiraci přímo ze života diváků. A protože je bakalář člověk, který předává své zkušenosti, těmito bakaláři se stali sami diváci a pořad tak dostal nový název, který mu už zůstal.
„To bych neřekla ani panu faráři…“
Desítky tisíc diváckých dopisů pak přesvědčily tvůrce pořadu o tom, že vysílat Bakaláře má opravdu smysl. Jeden z dopisů začínal slovy: „To bych neřekla ani panu faráři…” Spousta lidí tak dostala šanci sdílet své životní peripetie, trapasy i úsměvné příhody s celým světem a lidé se začali svěřovat papíru o sto šest. V prvních sériích pak vybraní autoři už natočených povídek mohli naživo přijít do televize a představit se divákům.
Přes 50 let na televizních obrazovkách
Bakaláři se na televizních obrazovkách objevují opravdu už přes 50 let. Původní povídky byly natočeny v roce 1972, kdy je ještě v závěru doprovázelo losování loterie Mates v přímém přenosu a ukazovali se naživo autoři povídek.
Postupně vzniklo 561 povídek v 16 sériích, které se natočily od roku 1972 do roku 1987. Hlavním režisérem Bakalářů byl Jaroslav Dudek, ale vystřídali ho i další. V epizodách si pak zahrála spousta oblíbených českých herců, často ti nejlepší a nejznámější.
Menšík hrál zadarmo
Pořad dlouhou dobu moderoval vynikající herec a bavič Vladimír Menšík, který si v několika příbězích také přímo zahrál. Ve smlouvě měl, že když už má zaplacenou moderátorskou pozici, případné obsazení do povídek nebude mít honorované. A právě jeho si s pořadem Bakaláři dodnes diváci spojují nejvíce, i když původně Bakaláře krátce moderoval Miroslav Horníček, kterého nahradila i dramaturgyně Libuše Pospíšilová.
V hereckých epizodách jste mohli napříč časem vidět spoustu tehdy populárních herců, jakými byli Iva Janžurová, Jiřina Bohdalová, Jana Štěpánková, Miloš Kopecký, Josef Abrhám a řada dalších. Spousta herců se objevila v rámci jediné povídky jen na pár minut, například Jana Hlaváčová v roli ženy, které se manžel konečně vrátí z koncentráku, musela brilantně zahrát svou roli po dobu deseti vteřin. Podle tehdejších platných tabulek se tato role ani nedala zaplatit.
Co se týká dětských herců, ty vybírala pomocná režisérka Anna Kohoutová vždy náhodně, protože na pořádání nějakých konkurzů nebyl čas. V jednom z nejúspěšnějších vánočních příběhů nazvaném Lokomotiva si zahrál malý Jan Potměšil, pro kterého to byla úplně první role.
To nejlepší z Bakalářů
Protože pořad Bakaláři patří mezi drahokamy, v roce 2001 ho čekala obnovená premiéra. Tvůrci sáhli do archivu a vybrali nejlepší povídky z let 1972–1980. Vše měla na starosti režisérka Alena Berková, která na moderátorskou pozici tentokrát obsadila Martinu Menšíkovou, jež měla možnost dojemně zavzpomínat na svého tatínka Vladimíra Menšíka a vést s ním při moderování dialog. Povídky byly sestříhané a upravené, přizpůsobené dnešní době. „Žijeme v jiné době a jiném tempu. Vyžaduje ho i film. Když jde žena z kuchyně do ložnice, nemusíme už ji sledovat, jak prochází předsíní a obývákem," zdůvodnila například Alena Berková.
