5°C
V čem byl první porod tolik odlišný?
Tehdy ještě nebylo možné, aby žena rodila doma, a o porodech jsem toho moc nevěděla ani od maminky. Bydleli jsme dvě stě metrů od porodnice a já si říkala, proč ta porodní asistentka nemůže přijít za mnou domů, když bydlela kousek. Neměla jsem na výběr, ve které pozici chci rodit, a udělali mi nástřih, o kterém jsem ani nevěděla, že něco takového existuje. Nemohla jsem potom pořádně chodit nebo si dojít na záchod.
Druhé dítě jste tedy chtěla bezpodmínečně rodit doma?
Ano. Mám respekt k lékařům, ale nechtěla jsem se podruhé při tak intimní záležitosti, jakou je porod, nechat „odrodit“ cizím lékařem, který jako muž neví, co to je porod, a bude mi říkat, co mám dělat. Porod je vlastně sexuální záležitost a měly by se během něho vyplavovat hormony lásky včetně oxytocinu pro stimulaci dělohy. Aby se vyplavoval, je potřeba intimita a pocit bezpečí. V nemocnici pod reflektory a s cizími lidmi to necítím. Nejsem ten typ, který by „dosáhl orgasmu“ na veřejnosti. Žena nesmí být rušena.
Jak těhotenství a porod probíhaly?
Když jsem otěhotněla podruhé, tak během jednoho týdne, kdy jsme jen meditovaly s mou učitelkou jógy, jsem najednou měla jasnou vizi, že rodím doma vestoje ve sprše. Na základě toho jsem si našla porodní asistentku a pro každý případ i záskok za ni. Snažím se se vždy řídit přítomnou intuicí, a kdyby to bylo nutné, do porodnice bych jela. Základní vyšetření jsem absolvovala u lékaře. K porodní asistentce jsem potom chodila na pravidelné kontroly a vše probíhalo v pořádku. A samotný porod proběhl naprosto v pořádku.
Náš tip: Příběhy dalších žen a jejich odlišného pohledu na porod a péči o dítě najdete v novém čísle magazínu Blesk pro ženy, které koupíte na novinových stáncích. Nebo si ho můžete objednat v tištěné či elektronické podobě v našem iKiosku ZDE.
