„Ahoj, já jsem Lilie.“ „Těší mě, já jsem Cedr.“ Přesně takhle začíná seznamovací konverzace. U stolků, kde jsme po dvojicích, sedí vždy jeden muž a žena. Jsme v příjemné kavárně, všichni inkognito, proto dostáváme od pořadatele přidělené přezdívky. Ale kdo chce, může se představit skutečným jménem. Na rozhovor máme vymezený čas – vždy tři minuty. Takže, pozor, hra začíná…

Je to hodně, nebo málo? 180 vteřin mi jednoznačně stačí. Odpadá trapné dlouhé ticho, které se vám při běžném pozvání na rande může přihodit. A jelikož – jak říkají odborníci – 80 procent seznamování probíhá stejně nonverbálně, je to akorát. Jsem potěšena, že všech devět pánů, které poznávám, je připraveno. Ví, co chce, neztrácí čas a vybaluje rovnou karty na stůl: „Jsem rozvedený, mám dceru a děti už nechci.“ Nebo: „Jsem už dlouho sám, minulost mám vyřešenou, chtěl bych aktivní partnerku, co má ráda hudbu.“

Příběh čtenářky Dany: Mou dceru zničily drogy. Já vychovávám vnučku!

Před sebou mám kartu, do níž vpisujeme dojem. Křížkuju, zda se s ním chci sejít i příště, nebo ne. Po skončení karty odevzdáváme a pár hodin nato i víme, zda je zájem i na druhé straně. Výsledky mi přicházejí do e-mailu. 

Tréma a pak nadšení

Přiznávám, že před samotným začátkem mám trému. Připadá mi to dost okaté, takhle se seznamovat. Jenže nejsem typ do barů a vzhledem ke čtyřicítce ani čerstvá květinka. „Vítám vás tady, zapomeňte na strach a užijte si dnešní večer,“ vítá nás moderátor a pořadatel Jaroslav Šmíd. Uvědomuji si, jak je to vlastně bezpečné. Setkám se s cizími muži a u toho mě bude někdo hlídat. Nemusím mít kamarádku na telefonu nebo v kabelce pepřový sprej...

Čtenářka Pavla: Chodila jsem se zajíčkem, ale kvůli výčitkám jsem ho opustila

Jací byli?

Překvapivě žádní lúzři a ani zoufalci. Tím, že se platí určitý poplatek (od 300 do 690 Kč), přicházejí opravdu jen ti, kdo mají skutečný zájem. A profese? Majitel personální agentury, doktor, technik, obchodník, ajťák… Konverzace nevázne, takže je to vlastně docela příjemné. Někteří tu jsou podruhé či potřetí.

Za více než hodinu se letmo seznamuji s devíti muži a mám jasno. Že by on? Nebo ten druhý? Ne, ale klidně se s oběma sejdu i příště… Na rozdíl od seznamovacích webů a aplikací tady odpadá dopisování a hned vidíte, s kým máte tu čest. Odcházím domů pyšná na sebe, že jsem to zvládla a že není nic ztraceno! A to, že najít toho Pravého není snadné, přece vím už dávno. Na rychlém rande mi to ale bude trvat podstatně kratší dobu. Doufám.

Lilie, foto: ilustrační