Tehdy prvně nazula paní Vítězslava kecky a stres a bezmoc šla ze sebe dostat odběhanými kilometry. „Člověk v mé situaci totiž propadne vzteku, se kterým si neví rady. Jediné, co mě napadlo, bylo to, že se stresu zbavím fyzickou aktivitou,“ popisuje Vítězslava, kterou syn připravil nejen o nervy, ale i o peníze. Ale ona se nevzdala. „Postupně jsem začala běhat pravidelně. Jedině pak jsem se totiž cítila dobře.“ 

Věk je jen číslo 

A jestli řešila svůj věk nebo to, jestli na to vůbec má? „Ani náhodou. Co je komu do toho? Ano, potkávala jsem v parku nebo lese mladší holky, ale nenapadlo mě nějak se tím zabývat. Běhání bylo moje vlastní rozhodnutí, které s věkem vůbec nemělo souvislost. Potřebovala jsem se zbavit starostí, a to byl můj způsob.“ A udělala dobře. Ano, pochopitelně byla unavená, občas se jí nechtělo, sem tam ji něco bolelo. „Ale psychicky mi to strašně pomohlo. Cítila jsem se víc a víc dobře, žádné propadání depresím nebo náladám,“ prozrazuje. Byl to zkrátka její lék. 

Běhání může být i lék!

Autor: archiv

Běhá pomalu. No a? 

A běhu úplně propadla – postupně se zlepšovala, zvládala víc, hledala informace, absolvovala běžeckou školu, nechala si udělat osobní plán, jak uběhnout závod na deset kilometrů. Běhá prý pomalu, a její časy tedy nepatří do nějakých výkonnostních tabulek. Jenže se tím vůbec netrápí, dokonce se setkává s lidmi, kteří jí poděkují, že si s ní mohli zaklusat v nenáročném tempu. 

Závody jsou něco jiného 

„Dokonce jsem se za další půlrok odvážila přihlásit se na půlmaraton a začala jsem na něj trénovat,“ vyjmenovává, kam až ji dokázala posunout nepřízeň osudu. Chytila tuhle příležitost za pačesy a za odvahu byla obdarována skvělými zážitky i novými přáteli. „Atmosféra velkých závodů mě totiž nadchla. Vidíte tam spoustu různých lidí, kteří – ať mladí, staří, tencí, tlustí, pomalí – mají radost z toho, že běží, jsou v davu lidí se stejným cílem, a navíc v krásném prostředí, třeba ve staré Praze,“ popisuje Víťa. A dobře ví, že ten pocit patřit do nějaké komunity a mezi lidi, kteří vám fandí, je nejlepší terapií na světě. „Navíc inspirovat ostatní, to je taky paráda!“ směje se Vítězslava.