"Musím se vyčůrat na hračky alespoň jednou denně. Když to neudělám, mám záchvaty paniky, svědí mě kůže po celém těle. Byl jsem už i u psychologa, který mi radil, ať se na hračky jen dívám a potřebu udělám normálně do záchoda, ale nefungovalo to. Potřebu počůrat dětské hračky cítím stále," svěřil se serveru stuppid.com pětatřicetiletý muž.
Nevysvětlitelně močit na své hračky začal Roger Mason už jako malý chlapec. Dlouho se mu úspěšně dařilo svoji úchylku před matkou skrývat. Nakonec ho ale přistihla při činu a všechny hračky mu sebrala. To vedlo jen k tomu, že čůral na hračky u kamarádů nebo dokonce v hračkářstvích.
Bizarní porucha ho už málem stála manželství. "Našim dětem se pořád ztrácely hračky. Obviňovala jsem z toho jejich kamarády. Až jsem jednou přistihla manžela v naší koupelně, jak na ně močí. Měl je rozložené na zemi a z výšky na všechny čůral," vzpomíná Rogerova manželka a dodává:
"Řekla jsem mu, že tohle je konec našeho manželství. On ale přede mnou padl na kolena, vzal mé ruce do svých a prosil mě, abych ho neopouštěla. Nakonec jsem s ním tedy zůstala."
Netradiční záliba navíc Rogera stojí pěkné peníze. Nejvíc ho totiž uspokojuje, když se může vymočit na hračky vonící novotou. Jenže na to rodinný rozpočet nestačil. Rozhodl se proto kupovat hračky starší. Přesto ho jeho "koníček" vyjde měsíčně v přepočtu na 10 000 korun.
"Musím se přiznat, že občas se vymočím na zboží v oddělení hraček v některém z obchodních center. A někdy se nemohu udržet když jsme na návštěvě u některého z našich přátel, kteří mají děti. Vniknu do jejich dětského pokoje a počůrám tam hračky. Ale to se stává jen výjimečně," prozrazuje nakonec Roger svá tajemství.