Příběh čtenářky: Našla jsem kamarádku na život a na smrt

17. června 2013 | 07:00

Nejsem žádná usedlá puťka, i když věk bych na to měla. Je mi dvaačtyřicet a za tu dobu mým životem prošla pěkná řádka mužů. Někteří na spoustu let, jiní jen proběhli.

Ale o chlapech psát nechci. Důležitější než oni je pro mě totiž moje kamarádka Irena. Potkávaly jsme se na jednom sídlišti a věděly o sobě, že máme společné známé. Jenže ani jedna z nás neměla chuť se blíž seznamovat.

Až když do nás známí poněkolikáté hučeli, ať to zkusíme, že bychom si mohly být blízké, domluvily jsme se na společné procházce s dětmi. Rozpačitá byla snad jen první minuta. Pak už to byla smršť.

Puste si s kámoškou nějaký dojemný film.

Autor: profimedia.cz

„Cože? Ty jsi bydlela několik let v Litvínově? To není možné, já taky! A máš za sebou konzervatoř? Já taky! A miluješ bigbít a jazz?“ Měli jsme společné naprosto všechno. Dokonce i jednoho ex-milého, jak jsme později zjistily.

Byla to láska na první pohled. Samozřejmě ne milenecká, ale přátelská. Smály jsme se a povídaly si celé odpoledne. Ještě večer jsme si volaly, abychom si dopověděly všechno, co jsme nestihly. A ráno nanovo.

Připijte si s kamarádkou na zdraví červeným vínem, opravdu vám prospívá.

Autor: profimedia.cz

Od té doby uteklo osmnáct let. Za tu dobu jsme spolu probrečely stohy kapesníků, vypily sudy vína, porodily další čtyři děti (každá dvě), tisíckrát si smíchem namohly bránici a ještě víckrát se vzájemně držely nad vodou, když bylo nejhůř. A držíme se dodnes.

Bylo to mnohem osudovější setkání než se všemi mými láskami. Samozřejmě jsem je všechny milovala a některé miluji dodnes, ale Irena je moje jistota, moje zázemí a vůbec nejbližší člověk. Vím o ní všechno: jestli byla nevěrná, kdo jí zlomil srdce, co miluje v sexu, proč nesnáší vaření… Totéž ví ona o mně. Přesto nebo právě proto se máme rády takové, jaké jsme. A já jsem jí za to vděčná.

Čtenářka Marie

Autor: připravila: vin

Klíčová slova: příběh čtenářky

Diskuse ke článku