Své mrtvé dítě musela sama pohřbít. Teď má fobii z těhotenství | Pro ženy | Blesk.cz

Své mrtvé dítě musela sama pohřbít. Teď má fobii z těhotenství

22. října 2012 | 14:08

Prožila si peklo! Bohužel kvůli tomu se dnes bojí otěhotnět a tak když teď zjistila, že je těhotná, šla Charlotte Arnold (24) bez přemýšlení na potrat.


Charlottin strach začal v roce 2007. V té době čekala s partnerem Mariem děťátko. „Byla jsem v šoku, ale šťastná. Vždycky jsem chtěla být matkou.“

Její těhotenství bylo v pořádku, až do 34 týdnu. Charlotta cítila, že se miminko v břiše nehýbe a proto se vydala na gynekologii. V té době bydlela s přítelem na Kypru, ale měli v plánu se zanedlouho přestěhovat zpět do Londýna, kde chtěla žena své dítě přivést na svět.

Je mrtvý

Když přišli s obavou na Kypru k doktorovi, zjistila šílenou věc. „Pamatuji si jen, že doktor zavrtěl hlavou a řekl: Je mrtvý. Nechápala jsem, co to má znamenat,“ pláče Charlotte.

Test ukázal, že mladá žena trpí preeklampsií, tedy nemocí, která vede ke zhoršení stavu ve druhé polovině a na konci těhotenství. Nejextrémnější případy mohou skončit smrtí dítěte.

Udusila jsem ho

„Lékař říkal, že se ve mně můj syn udusil. Byla jsem zděšená. Stále dokola jsem plakala a nejhorší bylo, když mi řekli, že ho musím porodit. Myslela jsem, že mi pukne srdce.“

Charlotte dítě na svět přivedla císařským řezem. Stále plakala a křičela, že chce svého chlapce alespoň pochovat. „Vysvětlili mi, že musel být převezen do chladicího boxu. Že by se prostě jinak zkazil, stejně jako maso. Hystericky jsem na ně křičela, aby o mém chlapci takhle nemluvili."

Ještě byl od krve

Nakonec se slitovali a přišli mi ho alespoň ukázat. Byl průsvitně bílý a stále od krve. "Pohladila jsem ho a podržela za ručičku. Pak ho odnesli a já už si nic nepamatuji,“ vzlyká Charlotte.

Podle tradice muselo být dítě pohřbeno do 48 hodin od úmrtí. Jenomže hrob nebyl vykopán a tak „ruku k dílu“ musel přidat i Mario, otec mrtvého chlapečka.

Kněz zneuctil pohřeb

Charlotte mezitím seděla s malou rakví pod stromem. Bylo horko. „Neuvěřitelná bezmoc. Kněz odmítl odříkat modlitbu, protože chlapec nebyl pokřtěn. Byla jsem na dně. Nakonec jsme se rozhodli, že syna přeložíme k Mariovu otci do společného hrobu. Nechtěla jsem svoje dítě nechat pohřebné o samotě a v takové nedůstojnosti."

Chci další dítě

Dnes je pár zpátky v Británii. „Stále trpím nočními můrami a děsivými sny. Stejně bych si ale přála mít další miminko.“

A tak se také stalo. Přesně rok po té, co jejich syn zemřel, žena otěhotněla znovu. „Chtěla jsem dítě, strašně moc, ale jediné, co jsem cítila, byla hrůza. Trpěla jsem záchvaty paniky, úzkostí a bála jsem se, že se mi to samé stane znovu,“ pláče Charlotte.

Nešlo to

Nakonec se pár rozhodl o interrupci. Po osmi týdnech Charlotte podstoupila umělé přerušení těhotenství. „Mario se nezlobil. Stojí při mně a podporuje mě. Za co jsem mu moc vděčná. Vím, že to bylo správné rozhodnutí. Nebyla jsem připravená.“

Musím překonat sama sebe

Charlotte užívala antidepresiva. Ty ale vysadila a doufá, že se se svým strachem jednou pro vždy vyrovná. To bylo před třemi roky a její strach je dnes intenzivnější, než kdy jindy. „Mario je světec. Chce založit rodinu a dělám vše pro to, abych mu vyhověla. Některé dny si myslím, že je t reálné, ale jindy mě představa propouštění z nemocnice bez dítěte děsí. Chci se překonat a mít miminko opravdu z celého srdce. Je to, doufám, jen otázka času.“

Autor: ema