2°C
Její tělo chřadlo a chřadlo. U Emmy se projevila anorexie už ve čtrnácti letech a její stav se s přibývajícím věkem zhoršoval. „Tehdy jsem si nedokázala uvědomit, jak nemocná jsem. Neuvědomila jsem si, co dělám sobě a své rodině,“ říká Emma, která má už nyní normální váhu a vypadá zdravěji, než kdykoliv předtím.
Aby se nezranila, musela spát na ovčí kůži
„Byla jsem tak hubená, že jsem nemohla ani spát na normální posteli. Moje kosti byly jako žiletky. Museli mě tak „zabalit“ do dlouhých šatů a spát jsem mohla jen na podestýlce z ovčí kůže,“ říká sama Emma. Rodina i přátelé se báli, že dívka brzy zemře.
Snažila jsem se zjistit, jak moc dokážu zhubnout
Jako dítě byla přitom Emma zdravá a veselá. Ještě předtím, než se u ní objevila porucha příjmu potravy, vážila ve čtrnácti zdravých 44 kilo. Pak ale začala být posedlá hubeností. „Jsem člověk se sklony k návykům. Pamatuji si, jak jsem se snažila zjistit, jak moc dokážu zhubnout,“ dodala mladá žena.
Zkolabovala a málem ji přejelo auto
Emma tak skončila v nemocnici a její rodina jí prosila, aby opět začala jíst. Trvalo dlouhých šest let, než k tomu opravdu došlo. Emma si při nákupech uvědomila, že je opravdu nemocná. Nemohla udržet ani tašku s novými šaty. Zanedlouho poté zkolabovala na křižovatce a málem ji srazilo auto. Teď pracuje v baru a hrdě všem ukazuje, že nad anorexií se opravdu dá zvítězit. Chce to chtít a jíst!
