Pátek 29. března 2024
Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt
Oblačno 18°C

Týrají nás - otřesné příběhy čtenářek Blesku

Příběhy tyranie v českých domácnostech - Ilustrační foto
11. srpna 2011 | 09:42

Násilná smrt známé české spisovatelky Simony Monyové (†44) byla pravděpodobně vyvrcholením dlouholetého domácího násilí. Blesk vyzval čtenáře, aby napsali, jestli mají také zkušenost s týráním. A ozvaly se ženy, kterým bylo dlouhodobě ubližováno a našly odvahu tomu čelit. Napsaly však i takové, které v tomto pekle stále žijí a bojí se o tom komukoli říct. Zde jsou některé příběhy čtenářek.

Kontroluji kola a brzdy u auta

Paní Anna se vdávala po tříměsíční známosti těsně před revolucí v roce 1989. „Nejprve se mnou manžel přestal mluvit, pak mě urážel. Zapíchl mi vidličku do ruky, shodil mě ze schodů. Mířil na mě legálně drženou pistolí. Hledala jsem pomoc u Bílého kruhu bezpečí, v Rose i na policii. Tam mi řekli, že se vlastně ještě nic nestalo…

Měla jsem natlučené velké hřebíky v kole u auta. Partner mi vyhrožoval, že mě ruská mafie vytlačí z dálnice. Když už probíhal soud, znásilnil mě a vyhrožoval zabitím s tím, že z dětí budou sirotci. Bohužel právní systém v Česku je pro oběti domácího násilí nastaven prapodivně. Je potřeba ženám dodat odvahu, stojí za to do toho jít, bojovat. Já do toho šla, ale stejně se pořád ohlížím a bojím se.“

Vystřelil na svou ženu

„Mám kamarádku, kterou manžel čas od času zbije, nikam ji nechce pouštět samotnou, žárlí na ni a jezdí ji kontrolovat i do práce. Je to bezdětné manželství a ona má zaměstnání, takže na něm není finančně závislá. Přesto se bojí situaci řešit, protože by ji manžel opět zbil. Na jaře nahlásila napadení na policii, později obvinění stáhla (na policii záznam je). Minulý týden se svěřila, že po ní manžel v bytě na jaře vystřelil loveckou zbraní.“

Bojí se dcery

„Kamarádce je 62 let a bojí se vlastní dcery. Takto napsané to možná nezní tak drsně, ale věřte, že je to hrozné. Dcera je vysokoškolsky vzdělaná, ale k matce se chová hrubě a sprostě jí nadává. Bydlí společně a dcera se nestydí matce říct, že radši měla chcípnout. Řve na ni a oslovuje ji »ty svině«. Kamarádka vyhledala i psychologa a ten jí doporučil, ať pobývá co nejméně doma, chodí po návštěvách, aby dceru neprovokovala.“

Co je domácí násilí:

Fyzické, psychické anebo sexuální násilí mezi blízkými osobami, ke kterému dochází opakovaně v jejich soukromí a tím skrytě mimo kontrolu veřejnosti. Intenzita násilí se stupňuje a týraní lidé ztrácí schopnost sebezáchrany. To znamená, že nejsou schopni násilí zastavit a účinně řešit narušený vztah.

Co není domácí násilí:

Vzájemná napadání, hádky, rvačky, spory, kde se role osoby násilné a osoby ohrožené střídají.

VÝZVA

Stala jste se vy, vaše kamarádka nebo někdo z vašich blízkých obětí partnerského násilí? Terorizuje vás někdo z rodiny? Svěřte se nám. Pište na prozeny@blesk.cz.

Autor: Iva Dvořáková, Kbali