2°C
Maruška prožila, jak nám prozradila, spokojené dětství a nádherné dospívání. Dalo by se říct, že se jí dařilo téměř vše, na co sáhla. Začala studovat zdravotní školu, následně pokračovala na Univerzitě Karlově, kde ukončila obor všeobecná sestra bakalářským titulem, a poté si doplnila vzdělání managementem ve zdravotnictví a sociálních službách.
Aktivně sportovala. Kromě plavání patřila mezi její oblíbené činnosti i jízda na koni. Ta se jí ovšem ve dvaceti sedmi letech stala osudnou. Při jedné vyjížďce do přírody spadla z koňského sedla tak nešťastně, že si zlomila páteř. Bohužel došlo i k přerušení míchy a Maruška ochrnula na spodní část těla.
Přítel ji podržel
Když se od lékařů dozvěděla, že už nikdy nebude chodit, byl to pro ni šok. Zpočátku byla na sebe naštvaná, poté se zase litovala. Nakonec si díky svému okolí a hlavně podpoře svého partnera, se kterým už je osm let, dodala kuráž. „Člověk se s tím nesrovná asi celý život, ale musí se holt adaptovat,“ říká Maruška a vzpomíná, jak moc jí pomohla její nadřízená.
„Krátce po úrazu se mě zeptala, kdy se vrátím do práce.“ Šéfová je ze Spojených států a podle slov Marušky jednají Američané s invalidními lidmi bez jakýchkoliv předsudků a berou je jako sobě rovné.
Nejsme přítěží...
Dneska už Maruška opět vykonává naplno svoji funkci zdravotní sestry. Kromě toho jezdí autem, lyžuje a ráda »chodí« na pivo s kamarádkami. A proč vlastně propůjčila svoji tvář osvětovému projektu?
„Doufám, že se k lidem dostane zpráva o tom, že člověk na vozíku nemusí být jenom přítěž, ale že je schopen společnosti i hodně nabídnout.“
