14°C
Radovan Lukavský: Bard z Národního měl být knězem a do hrobu chtěl víno
Dnes uplynulo jedenáct let od jeho smrti. Dožil se požehnaného věku, bylo mu osmaosmdesát let. Mnozí říkali, že s ním odešel poslední velký herec z generace těch, kteří silně poznamenali české divadelnictví. Měl nemocné srdce, přesto hrál téměř až do konce. On sám říkal, že se smrti nebojí a že by se měla oslavovat.
Byl laskavý, moudrý a velice vzdělaný. Působil skutečně jako rytíř českého divadla, kterých už moc není. Jeho nezaměnitelný hlas mnoha lidem učaroval a jeho kultura projevu by měla jít příkladem. Byl mistr a profesionál, zároveň člověk s ryzím srdcem. Byl prostě nenahraditelný.
Chtěl být knězem, nakonec se stal hercem
Radovan LukavskýAutor: ProfimediaNarodil se v roce 1919 do herecké rodiny, jeho maminka Marie Lukavská hrála ochotnicky divadlo, a tak není divu, že i Radovan k divadlu velmi brzo přivoněl. A jak se zdá, zavonělo mu hodně. Rodiče byli silně věřící a v mládí se chtěl Radovan stát knězem, po absolvování gymnázia ale začal studovat na filozofické fakultě češtinu a francouzštinu. Když za války Němci zavřeli vysoké školy, byl ve druhém ročníku. Přihlásil se na konzervatoř, protože střední školy zavřené nebyly, ale byl totálně nasazen. Po válce dostudoval nejen filozofickou fakultu, ale taky konzervatoř.
Pokorný a moudrý bard z Národního divadla
Radovan Lukavský s kolegyní Gabrielou Vránovou.Autor: ProfimediaPodílel se na vzniku divadla DISK a do roku 1957 působil v Divadle na Vinohradech a Městských divadlech pražských. V roce 1957 ho angažovali do Národního divadla, tam zůstal až do konce. Na divadelních prknech ztvárnil desítky rolí, které se nezapomenutelně zapsaly do vzpomínek. Jeho nejznámějšími byly role v představeních Obchodník s deštěm, Hamlet nebo Tomáš Becket. Byl pokorný, vstřícný a trpělivý herec, miloval moudrost a poznání. Pokora zřejmě vycházela z jeho víry v Boha, s níž se netajil.
Nikdy se nezpronevěřil a ctil pravdu
Tatínek na neděli, 1971Autor: ProfimediaJeho herectví jsme mohli obdivovat i ve filmu a televizi, například v seriálech F. L. Věk nebo Král Šumavy. Jeho nádherný hlas provázel seriál Cirkus Humberto. Věnoval se také dabingu a rozhlasové práci, zasloužil se velice výrazně o kultivaci českého jazyka. Mimo jiné je autorem knihy Kultura mluveného slova, jejímž podkladem byly jeho vysokoškolské přednášky. V roce 1995 dostal Cenu Thálie za celoživotní přínos divadlu.
Přežil manželku i syna
S manželkou Ludmilou žil šťastně až do její smrti.Autor: Blesk - Marek Pátek, archiv Kláry Kudlové, araCelý život prožil po boku manželky Ludmily, přežil ji o tři roky. Její odchod nesl velmi těžce, o to horší bylo, že o dva roky později pochoval i jejich jediného syna Ondřeje, který zemřel na selhání srdce. Zůstaly po něm dvě děti: Martin a Klára. Vnučka natáčela s dědečkem rozhovory, vyšly v knize Rozhovory s dědečkem. Lukavský byl šarmantní, dvorný, ale měl svá kréda, z nichž neustupoval. Jak popisuje v knize jeho vnučka, měl jen jednu neřest – pořád chodil pozdě. Rád četl a procházel se, na chalupě rád pracoval rukama. Miloval sýry a víno, ale nerozhazoval. S humorem prohlašoval: "Hlavně mi do hrobu dejte i víno." Zemřel 10. března 2008 v pražské vinohradské nemocnici. Odešel člověk s pevnými zásadami, který nejen kázal pravdu, ale taky v ní žil.
-
Související články
„Vydrž, Prťka, vydrž!“ Kdo by si nepamatoval větu, kterou „machr“ Václav Kopta (54) zdržuje lyžařského …
Vytvořil za 40 let na všech jevištích Národního divadla bezpočet rolí. Právě ve zlaté kapličce se …
Klíčová slova:
láska a vztahy, retro, herec, divadlo, národní divadlo, osudy hereček, osudy herců, radovan lukavský
Diskuse ke článku
.
