6 signálů, že jste v krizi středního věku: Dokážete ji překonat? | Pro ženy | Blesk.cz

6 signálů, že jste v krizi středního věku: Dokážete ji překonat?

  • 18. listopadu 2016 | 06:00

    Životní křivka štěstí má tvar „U“ a na jejím dně se ocitáme pár let před padesátkou. Začíná krize středního věku. A jak se projevuje? Popudlivostí, podrážděností, smutkem, podceňováním se, problémy v sexuální oblasti, oblečením, do kterého se nevejdeme, někdy zvýšenou konzumací alkoholu, nespokojeností s manželstvím a zvýšenou kritičností všeho a všech. Prostě jde to s námi z kopce. Dá se vůbec tohle období nějak překonat?

  • Může být ještě hůř

    Ve čtyřiceti mohou přijít první potíže v posteli.

    Hned na začátek podotýkám, že mi je právě tolik, takže vím, co to krize středního věku je. Nepotřebuji číst moudré knihy, psychologické studie ani se ptát odborníků. Já tu krizi středního věku žiju naplno. Můj život se poslední rok obrátil vzhůru nohama a mám pocit, že nikdy nebude líp. Bolí mě záda, kolena, mívám šílené chutě na sladké, zničehonic se mi rozbuší srdce a někdy mám pocit, že jsem nezvládla ani část toho, co jsem si předsevzala. Je to tak. Jenže jsem taky zjistila, že by to mohlo být ještě horší, takže vlastně je to paráda. A ještě jeden poznatek: fakt se to dá vydržet! Pomůžou vám k tomu následující tipy.

  • Nuda a beznaděj: vždy hledejte alternativy

    ...

    Co jsem se naučila během posledních pěti let, jakmile jsem překročila tu šílenou číslovku 45? Pořád je nutné hledat něco, co vás požene dopředu. Pro někoho to může být nový koníček, pro jinou třeba mladý milenec, pro další třeba obnovení manželského slibu. Opravdu je kolem nás spousta věcí, které nám mohou dělat radost i těsně před padesátkou. A když fakt nevíte, tak si řekněte: Je to fajn, jsem pořád naživu. Chodím, dýchám, vypadám celkem k světu.

     

  • Vztek na manžela a nelibost vůči němu: fantazírujte

    ...

    Máte pocit, že ten vedle vás je někdo, kdo je naprosto nemožný, neschopný, ošklivý a tak vůbec? Váš partner nemusí být až tak nádherný, jako byl kdysi, ale podívejte se do zrcadla. Ani vy nemládnete. Tak se na něj koukněte trošku jinými brýlemi – a že budou narůžovělé, to nevadí. Zkuste čas od čas přivřít oči a představit si ho, když mu bylo o deset let méně. Nebo si klidně představte někoho jiného, fantazie se mezi nevěru nepočítají.

  • Vztek na děti a na ostatní lidi: vykřičte se

    ...

    Lezou vám všichni kolem na nervy? I to se ve středním věku stává. Zvláště s námi ženami to může pěkně cloumat. S blížící se menopauzou to jednoduše není vůbec lehké. Ano, můžou za to hormony, tak se s tím smiřte. Osobně doporučuji vykřičet se – ne na děti ani na manžela, prostě někde v soukromí, třeba v koupelně. Zavřete oči, soustřeďte se na svůj dech a zhluboka opakujte tuhle mantru: óóóómmmm. Opakujte několikrát, mezi každým opakováním se nadechněte a vydechněte. Pak zase vyslovte: úúúúúúúú! Pak ééééééééé, nakonec íííííííííííí. No, možná si klepete na čelo, ale fakt je to efektivní!

     

  • Strach z budoucnosti a nemocí: hlavně klid

    Známe jednoduché triky v líčení, které vám snadno uberou pár let

    Panebože, nepřijdu o práci? Zaobíráte se myšlenkami, co jste měli udělat před deseti lety – a byli byste v pohodě? Jasně, že pokud toužíte po nějakém konkrétním postu a on nepřichází, můžete pociťovat zklamání, ale máte-li práci, buďte rádi, že ji máte. Jsou dvacetiletí, kteří ji nemají. A ve finále si říkejte: Za pár let půjdou ti starší do důchodu a zbyde třeba i na mě. A pokud jde o nemoci? Kašlíky, rýmy, křečové žíly, celulitidu už dávno neřeším. Nechodím k lékaři pokaždé, když mi je špatně. Nečtu wikipedii, abych si našla vysvětlení pro ten či onen příznak, protože bych zcela určitě zjistila, že trpím vzácnou chorobou, pro kterou není ani název. Jednoduše si říkejte: Může být hůř.

  • Smutek, úzkost a deprese: psycholog versus kamarádka

    ...

    Padá to na vás a máte dojem, že nikdy nebude líp? Ano, pokud jste na tom hodně špatně, můžete se objednat k psychologovi. Dnes jich je spousta, stačí si jen vybrat. Když budete mít štěstí, najdete někoho, kdo vám sedne a s kým si pěkně popovídáte. Jedna hodina = šest stovek až čtyři tisíce. Jedno sezení týdně. Po šesti měsících budete mít pocit, že jste se nikam neposunula. Váš psycholog bude tvrdit, že to je proto, že vaše problémy jsou obří, takže jsou nutná dvě sezení týdně. Vy budete neochotně souhlasit a hledat výmluvy, proč nechcete chodit dvakrát týdně. No a po dalším půl roce zjistíte, že jste finančně na dně, psychicky na tom jste stejně jako předtím a že jediný, kdo vám ve finále pomůže, je vaše kámoška, se kterou se opijete a skončíte na diskotéce.

  • Touha po mladistvé image: nedělejte to, co opravdu nechcete

    ...

    Toužíte mít na sobě to, co má vaše patnáctiletá dcera nebo kolegyně o patnáct let mladší? Ok, proč ne, ovšem buďte soudná a podívejte se na sebe realisticky. Máte-li deset kilo navíc jako já, krátké nohy, velký zadek a prsa obří, pak si na sebe fakt neberte minisukni a tričko s výstřihem až do pasu. Některé věci se holt nehodí. A možná ani kdybyste byla štíhlá jako laň, určitý věk má svá pravidla. Totéž platí o několika barvách ve vlasech či tetování. Ano, i já podlehla a nechala se svými puberťáky přemluvit k tomu, že si pořídím tetování. Ve finále to skončilo strachem z jehly a rozhodnutím, že s krizí středního věku se poperu jinak. Cvičením, cestováním a čtením. Zatím to funguje.

     

     

     

     

     

     

     

     

Autor: aši
Diskuse ke článku
.