Pátek 29. března 2024
Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt
Oblačno, déšť 14°C

10 věcí, které muže nikdy nenaučíme. Nebo ano?

  • Některé věci jsou prostě nad mužské síly!
    12. února 2015 | 06:00

    Zůstává nám nad tím rozum stát. Co je proboha pro dospělého chlapa nepochopitelného na úplně triviálních úkonech, které my hravě zvládáme a vykonáváme často úplně podvědomě? Vzhledem k tomu, že je to evidentně nad síly většiny z nich, zdá se, že nám to asi naschvál nedělají. Máme ale nějakou šanci změnit jejich nesnesitelné návyky a naučit je dělat věci, které nedělají?

  • Ponožky patří do koše na prádlo



    žena, ponožky, špinavé, prádlo, praní
    Autor: Shutterstock

    Tenhle úplně triviální úkon je zřejmě nad síly většiny mužů. Zatímco košili, tričko, kalhoty a kolikrát i spodky do koše na prádlo po mnoha útrapách přece jen dopraví, s ponožkami je to mnohem těžší. Pozoruji to už od studentských let, kdy se kamarádům na kolejích vedle postelí kupily smradlavé fusekle, až dodnes, kdy si podobný pomníček buduje v ložnici můj muž s vysokoškolským titulem a hovořící čtyřmi světovými jazyky. Můžete dělat jen dvě věci:

    1. Ponožky se zadrženým dechem štítivě sebrat a přesunout do koše na prádlo.
    2. Dělat, že je nevidíte a necítíte, nechat je na místě a čekat, až všechny své oblíbené zamaže a nebude mít ráno žádné čisté v šuplíku. Poté, co bude nucen si k obleku vzít sportovní tenisové ponožky nebo nějaké jiné, které nemá rád, existuje jistá pravděpodobnost, že svou ponožkovou horu dobrovolně do koše na prádlo odnese sám.


  • Zeptat se na cestu

    muž, mapa, žena
    Autor: Shutterstock

    Já vím, je to obecně známé, a utahujeme si proto z nich zhruba stejně dlouho jako oni z nás kvůli tomu, že neumíme číst z mapy. Tedy odjakživa. Jenže když už dvě hodiny bloudíte po cizím městě a vám je nade vší pochybnost jasné, že se motáte v kruhu, jde obvykle humor stranou. Stejně tak, když jste ve vesnici, kde se odmítl zeptat na cestu, špatně odbočili, a tak se teď už dvě hodiny vláčíte s dvacetikilovou krosnou kamsi do neznáma s vidinou nocování pod širákem. Máte jedinou šanci, jak tomu předejít. Nenechat to na něm. Muži zřejmě trpí jakousi fóbií z oslovení jiné cizí osoby, proto se musíte zeptat vy. Nechte ho bručet a mrmlat, že to není potřeba a že už ví, kudy se máte dát, a odchyťte domorodce. Možná, že opravdu ví, ale co když ne. Jistota je jistota.

  • Nakoupit vše, co má



    muž, nákupní košík, nákupy, supermarket
    Autor: Shutterstock

    Můžete sepsat sebepodrobnější nákupní seznam, dokonce i s nákresem cesty k pozici daného zboží v supermarketu, ale i tak si buďte na nějakých 70 % jistá, že něco nepřinese. Nemám pocit, že by mě nakupování někdo učil, ale v supermarketu většinou poměrně snadno najdu vše, co hledám, a to i v takovém, v němž jsem poprvé. Muži ale mezi regály ztrácejí schopnost logického uvažování. Jejich jediným cílem je co nejrychleji z obchodu vypadnout. Ztráty v podobě zapomenutých vajec nebo mléka jsou pro ně přijatelné. Co na tom, že bez nich tu sekanou k nedělnímu obědu prostě neuděláte. Ještě 5 minut s nákupním vozíkem a jejich ego by se odebralo do věčných lovišť. Osvědčilo se mi donutit muže jít opakovaně na nákup se mnou, čímž si zapamatoval umístění zboží, které nejčastěji kupujeme, dokonce i konkrétní značky. Úspěšnost jeho následných nákupních misí se značně zvýšila. Ale i tak jsem vděčná, že máme za rohem večerku, kam mohu v případě nouze zaběhnout.

  • Vzít cestou z domu pytel s odpadky



    muž, odpadky
    Autor: Shutterstock

    Nebo s tříděným odpadem: fakt, že kolem kontejneru vzdáleného asi 50 metrů od našeho domu musí pokaždé projít cestou k autu, nic nemění na tom, že vynášet tříděný odpad je komplikované a strašně člověka zdrží. Stejně tak vzít ten pytel s odpadky, který leží nastražený u východu z bytu nebo domu, do popelnice. Zde pomáhá jen ústní výzva, vyslovená v okamžiku, kdy muž opouští prostor. Řeknete-li to o 5 minut dříve, může se stát, že muž informaci hbitě vytěsní, pytel ladně překročí a zmizí za svými povinnostmi, aniž by se ho dotkl.

  • Jít k doktorovi, když jim je blbě



    muž, chřipka
    Autor: Shutterstock

    Mužská nechuť k návštěvě jakéhokoli zdravotnického zařízení je srovnatelná s jeho ochotou k nakupování. O té vzápětí. Pohled na muže stiženého zatím neznámou chorobou, který trpí jak oscarový herec, ale hrdinně odmítá návštěvu lékaře s tím, že to přejde, je vám dozajista důvěrně znám. Tři měsíce se bude ládovat ibuprofenem, protože ho bolí zuby, než aby zvedl telefon a objednal se k zubaři. Stejně tak bude o chřipce tvrdit, že je to lehká virózka, tak dlouho, až ho to chytne u srdce a skácí se k zemi se zánětem srdečního svalu nebo rovnou infarktem. Objednejte ho. Pak tam půjde.

  • Nevyšilovat v obchodech

    muž, nákupy
    Autor: Shutterstock

    Je zvláštní, že nakoupit v malém obchodě zvládnou bez větších potíží, a někdy dokonce i s radostí. Zatímco ve specializovaném obchůdku se sýry dokáže můj drahý i dvacet minut vybírat, ochutnávat a diskutovat s prodavačem, postavím-li ho před stejný sortiment na regálu v supermarketu, do 5 vteřin se o něj začnou pokoušet mdloby. To samé platí o návštěvě většího obchodu s oblečením, drogerie, samozřejmě obchodního domu Ikea (ta vzbuzuje ve většině mužů panické záchvaty) a u nás doma i o obchodech typu Hornbach a OBI. I přesto, že v nich obvykle kupujeme něco, co potřebuje on. V praxi ho tak obvykle nechám s košíkem blízko pokladen a oběhnu regály, co vím, to naberu a odnesu do košíku. Cestou však zjistím, kde se nacházejí věci, ke kterým potřebuji jeho úsudek. K těm ho pak nejkratší možnou cestou zavedu. Představa, že s NÍM byť jen 15 minut bloudím mezi dřevotřískami, vrtačkami, hřebíky, barvami, sanitou a bůhví čím ještě, totiž zase způsobuje panické záchvaty mně. Jediné, co trochu pomáhá, je ho předem dobře nakrmit. Najedení mají menší tendenci ke konfliktům.

  • Poslouchat

    muž, žena, rozhovor, poslouchá
    Autor: Shutterstock

    Páté či šesté “hm” po sobě v pravidelných intervalech je neklamnou známkou toho, že ačkoli vy s ním momentálně konverzujete, on se věnuje něčemu úplně jinému. A to i když proti vám sedí, upřeně vám hledí do očí a fyzicky nedělá nic, co by ho na první pohled mohlo rozptylovat. Obvykle v takové chvíli udělám pauzu. Ozve se další “hm". Když namítnu, že jsem se na nic neptala, a dokonce ani nic neřekla, vloudí se mu do tváře provinilý výraz školáka, který byl opakovaně přistižen, že nedává pozor. Samozřejmě se mě to vždy hluboce dotkne, ale vzápětí si uvědomím, že stejně nemohu vyhrát. Mužská schopnost zcela vypnout sluchové ústrojí, je-li ženská promluva delší než jedna rozvitá věta, je fenomenální a zcela podvědomá. Nemohou ji ovládat. Takže – v takové chvíli můžete z vaší řeči jen rychle vydestilovat jasné sdělení ve smyslu, co s tím vším má společného on, a zavolat kamarádce.

  • Hledat a nacházet své věci



    Muž, ramínka, skříň, nákupy, bezradný
    Autor: Shutterstock

    Většina mužů mívá občas problém najít v koupelně i pastu na zuby, přestože ji oba již 25 let den za dnem ukládáte na stejné místo. Selektivní slepota je vážná nemoc, která postihuje až na výjimky výhradně představitele silnějšího pohlaví. Ponožky před jejich zrakem mizí, ačkoli na ně upřeně hledí do šuplíku. Ten modrý oblek prostě ve skříni není, takže jdou na svatbu vaší nejlepší přítelkyně v džínách, abyste večer zjistila, že visí na prvním ramínku v řadě. Neuvěřitelné, ale pravdivé. Existují sice muži pedanticky posedlí pořádkem, kteří mají své věci systematicky uklizeny a obvykle vědí zcela přesně kde. Ale existují i poctiví taxikáři, stavební firmy, které stíhají v termínu, a skvělé tchyně.

  • Dělat věci hned


    muž, pistole, james bond, 007
    Autor: Shutterstock

    Přestože se mnohdy dokážou k akci zmobilizovat ve vteřinách, které rozhodují o lidských životech, úspěchu obchodů nebo výhře ve fotbalu, když od nich něco potřebujete vy, nehnou ani brvou. Maximálně odvětí: “Hned.” Nebo: “Za chvilku.” Potíž je v tom, že obě slova nedefinují žádný závazný časový úsek, takže to může být za deset minut stejně jako za hodinu nebo půl roku. A jak už víme, každá minuta, která se vkrádá mezi zadání úkolu a jeho vykonání, v sobě – v případě mužů – raketově zvyšuje riziko vytěsnění. Není to stoprocentní, ale v takové chvíli se vyplatí trvat na přesném stanovení termínu splnění a ten pak urgovat. Nejlépe s odůvodněním, že při jeho nesplnění bude ohrožena příprava oběda, prospěch vašich dětí nebo přijede maminka. V presu totiž dokážou jednat stejně rychle jako James Bond.

  • Hodina má 60 minut



    muž, hodiny, čas, nestíhá
    Autor: Shutterstock

    Mužská bezohlednost k časovým údajům má řadu dalších projevů a nemusí být nutně spojené s plněním nějakých úkolů. Vašich 5 minut, kdy si před odchodem z domu rychle přepudrujete nos, přetáhnete řasy řasenkou, rty růží a cestou do předsíně ještě stihnete vzít odpadky z kuchyně, to je pro něj hodina. 3 hodiny, které sedí u počítače a smaží nejnovější verzi World of tanks (nepotřebujete vědět, co je to za hru), jsou pro něj 30 minut. Stejně tak slovní spojení “dopiju pivo a jdu” neříká nic o tom, kolik si jich ještě objedná a jak dlouho to bude trvat. Musím přiznat, že v tomto ohledu všechny mé dosavadní snahy o “seřízení” našich hodinek selhaly. Máte vy nějaký osvědčený trik?



Diskuse ke článku
.