Neděle 24. listopadu 2024
Svátek slaví Emílie, zítra Kateřina
Polojasno 3°C

Láska v čase korony. I krizová doba může přinést štěstí nebo naději!

  • 3. listopadu 2020 | 06:00

    Každý den se na nás valí špatné zprávy o počtu nakažených a dalších přísných opatřeních, která ovlivňují naše životy. Tahle nejistá a náročná doba ale nemusí přinášet jen negativa. Tři ženy se nám svěřily, jak se díky pandemii zamilovaly nebo jak jim zachránila vztah…

    To, co se momentálně děje, je bezpochyby velkou zkouškou pro nás všechny, a to ve všech směrech. Probíhající epidemie prověří také kvalitu našich vztahů. Kvůli hektickému životnímu stylu nejsme zvyklí trávit tolik času se svými blízkými. Proto po několika dnech vzájemného a intenzivního soužití může docházet k různým partnerským a názorovým neshodám. A můžeme si tak pěkně lézt na nervy. Není to ale pravidlo, některé páry může tahle krizová situace naopak stmelit. Stejně tak neznamená, že jako singl nemáte v této době žádnou šanci na seznámení. Nevěříte? Přečtěte si skutečné příběhy se šťastným koncem, které se staly našim čtenářkám v době první vlny…

  • Ve frontě na test lásku opravdu nečekáte

    Autor: istock.cz

    Bohužel ani mně se nákaza nevyhnula. Měla jsem pár příznaků a po dohodě s doktorkou jsem šla na testy. Jelikož nebylo ještě tolik odběrových míst, čekalo mě čekání ve frontě. Chtěla jsem to mít hlavně rychle za sebou a na nic jiného jsem neměla myšlenky. Čekání jsem si krátila koukáním do mobilu. Ale nemohla jsem si nevšimnout, že chlápek, který stojí přede mnou, mě občas pozoruje. Oba jsme měli samozřejmě roušku, ale i na ten dvoumetrový rozestup vypadal zajímavě a nejvíc mě zaujaly jeho velké tmavé oči. Ale vážně jsem na nějaké seznamování, či dokonce flirtování neměla náladu. Necítila jsem se dobře, navíc nenamalovaná a s mastnými vlasy… Jenže on si nedal říct. Čekání bylo celkem dlouhé, a tak jsem byla ráda, že jsme nakonec spolu hezky pokecali. Ale nic víc jsem od toho opravdu nečekala. Jenže on na mě nakonec počkal a požádal mě o telefon. Musím říct, že mi to fakt zvedlo náladu, ale zároveň jsem si nechtěla dělat nějaké zbytečné naděje. Bohužel nakonec se mi přitížilo a test byl opravdu pozitivní. Když mi jednoho dne zapípala esemeska, nenapadlo mě, že by mohla být od Petra, sympaťáka z fronty. Opravdu jsem nečekala, že se ještě ozve. Ale byla jsem fakt ráda. I on skončil v karanténě, a tak jsme si celé dny z postele dopisovali. A po měsíci jsme se nakonec i osobně setkali. Nikdy by mě nenapadlo, že na tak nečekaném místě potkám svou velkou lásku, ale opravdu se stalo. V létě jsme zvládli naši první dovolenou. A bylo to skvělý. Tak doufám, že společně překonáme i tuhle vlnu druhou a budeme mít možnost zas brzy normálně randit…

    Karolína, 25 let

  • Rozhoupala ho až moje karanténa

    Autor: istock.cz

    Luboš se mi líbil už dlouho. Vlastně od té doby, co nastoupil k nám do firmy. Jen mi přišel strašně nepřístupný a vždy, když byla nějaká šance trochu pokecat, byla to spíš má zpověď. On se moc bavit nechtěl, a tak jsem se už dál nechtěla vnucovat a nechala jsem to plavat. Ale je pravda, že jsem ho z hlavy dostat úplně nedokázala. Navíc bydlel kousek ode mě, a tak jsme se občas potkali, ale zas jen zdvořile prohodili pár slov. Vzhledem k tomu, že se u nás v kanceláři jeden kolega nakazil, museli jsme všichni na testy. Já jediná bohužel byla pozitivní. Naštěstí průběh jsem měla nakonec docela mírný, ale karanténa byla nekonečná. Pro akční holku jako já byla fakt ubíjející. Ale pak mi přišel nečekaně mail od Luboše. Kupodivu to nebylo nic pracovního. Psal mi, jak se mám, jak to zvládám a zda nepotřebuju něco donést, když to má blízko. Úplně jsem pookřála. Navíc se mi to taky hodilo, protože jsem fakt nikam nemohla, a rodiče navíc bydlí daleko. Nakonec mi nosil obědy ochotně každý den, i když jsem mu říkala, že nemusí. Přemýšlela jsem, co za tím je, že je najednou  tak ochotný… A vážně mě nenapadlo, že byl jen stydlivý a bál se, že ho odmítnu. V poslední tašce, kterou mi nechal za dveřmi, totiž nebyla jen krabička s řízkem a salátem, ale taky pugét tulipánů a vzkaz, že až se uzdravím, tak by mě rád více poznal…Bohužel v práci jsem nakonec dostala kvůli šetření výpověď, ale i tak mi tohle náročné období přineslo něco skvělýho. Báječnýho chlapa, se kterým mám pocit, že zvládnu vše, i další vlny pandemie…

    Zuzana, 30

  • Koronavirus zachránil naše manželství

    Autor: istock.cz

    Musím přiznat, že před vypuknutím koronakrize jsem si procházela krizí, a to ve vztahu s manželem. On totiž hodně pracoval, často byl na služebních cestách a já doma věčně sama. Smutek střídal vztek, protože moje výtky nezabíraly ani po dobrém, ani po zlém. Byla jsem na jednu stranu ráda, že se mu v podnikání daří, ale nebavilo mě pořád čekat. I když říkal, že si to třeba o víkendu vynahradíme, většinou byl tak unavený, že se mu nic nechtělo a trávili jsme čas doma. A já přitom měla tolik plánů. Fakt jsem si častokrát už říkala, že jsem si takového chlapa neměla brát. Chlapa, který miluje svou práci nade vše. Nedokázala jsem si představit, že spolu založíme rodinu a já budu na vše i s miminem sama… Vážně jsem uvažovala, že tedy půjdeme od sebe, protože představy každého z nás jsou jiné… Ale nakonec to za nás vyřešila koronakrize. Situace byla taková, že jsme oba museli zůstat na home office. I když jsem si myslela, že se nic zas tak zásadního nezmění, že si jen zaleze do své pracovny a vyleze až večer. Ale zasáhlo to i jeho práci. Najednou neměl tolik zakázek a měl volný čas. Nebyl kupodivu ve stresu, a tím pádem i já byla spokojená. A tak jsme byli víc spolu. Měli jsme najednou spoustu času spolu mluvit, ráno spolu posnídat, pak poobědvat i povečeřet. Chodili jsme na procházky, koukali na filmy a užívali si jeden druhého tak jako na začátku vztahu. Bylo to zvláštní, všichni kolem mě nadávali a těšili se, až to konečně skončí, a já si přála opak. Měli jsme takové druhé líbánky a našemu vztahu to dalo novou jiskru i naději. Oba jsme si spoustu věcí díky této nečekané situaci uvědomili. A místo rozchodu nakonec přišlo to nejsladší překvápko… Čekáme miminko. Jen doufám, že už bude vyrůstat zas v normální době…

    Lenka, 36

    Náš tip: Další příběhy žen, kterým jarní karanténa změnila životy stejně jako nám všem, najdete v novém čísle Blesku pro ženy. Příběhy plné naděje, které vám dodají optimismus! Magazín Blesk pro ženy seženete v novinových stáncích nebo si ho můžete objednat v tištěné či elektronické podobě v našem iKiosku ZDE.

     

    titulka Blesk pro ženy, diar
    Autor: red

Autor: beni
Klíčová slova:  láska, koronavirus, seznámení, vztah, Karanténa, krize
Diskuse ke článku
.