Proč jsme podvedly své muže? Ženy prozradily, co je dohnalo k nevěře | Pro ženy | Blesk.cz

Proč jsme podvedly své muže? Ženy prozradily, co je dohnalo k nevěře

  • nevěra
    4. srpna 2019 | 06:00

    Myslela jste si, že nevěra je hlavně doménou mužů? Není tomu zdaleka tak. I ženy se někdy rády ocitnou v náručí jiných mužů. Jen jejich důvody se trochu liší. Co dohnalo k záletům naše čtenářky? Přečtěte si jejich intimní zpovědi…

    V dnešní době stále více žen vyhledává milostné dobrodružství. Jen se k nevěře tak lehko nepřiznají nebo ji umí lépe tajit. Mezi nevěrou ženy a muže jsou ale i další rozdíly. Zatímco muži berou nevěru většinou jako fyzické uspokojení a zábavu a dokážou oddělit sex od citů, ženy do nevěry vkládají více emocí. Jejich důvody jsou různé. Nejčastěji proto, že jim jejich muži nedávají tolik pozornosti a respektu, jak si zaslouží. Jaké další příčiny nás tedy vedou k tomu, že podlehneme jinému muži? Příběhy čtyř žen vás možná překvapí. Nebo se v nich taky najdete?

  • Chyběly mi láska a podpora

    nevěra

    "Manžel byl hodný, spolehlivý, ale také hodně pracovitý. Navenek jsme sice působili jako ideální rodina, krásný domek, dvě šikovné děti… Po šesti letech na mateřské jsem si ale najednou připadala hrozně staře a hlavně opuštěně. Dělala jsem vše pro to, aby domácnost i rodina fungovaly a nikomu nic nechybělo. Při tom všem kolotoči jsem ale úplně zapomněla na sebe. Najednou mi došlo, že nechci být jen uklízečkou a taxikářkou. Že nechci, aby mě doma všichni brali jako samozřejmost. Manžel byl často pryč a čas, který měl, vynahrazoval hlavně dětem. Já jako bych byla vzduch. Několikrát jsem mu navrhla, abychom někam sami vyrazili, zkrátka zažili aspoň trochu romantiky jako dřív. Jenže nedopadlo to – buď nebylo hlídání, nebo neměl náladu, čas, sílu nebo chuť. Brzy mě to přestalo bavit. Když jsem pak nastoupila po mateřské zpět do firmy, byla jsem nadšená. Konečně změna a spousta nových lidí. A taky jeden zajímavý kolega. Nic jsem neplánovala. Ale bylo to úžasné a velmi intenzivní. Byla jsem zkrátka hrozně citově vyprahlá. Jeho krásné lichotky, uznání a pochopení a pořádné jiskření udělaly zkrátka své. Scházeli jsme se asi tři měsíce, pak odešel z firmy jinam. Měla jsem vůči manželovi sice výčitky, ale mnohem víc mi to dalo. Dodalo mi to totiž nový náboj, chuť do života i sebevědomí. I manžel si toho paradoxně nakonec všiml. Sice mě z ničeho přímo nepodezíral, ale najednou se začal mnohem více snažit, jako by mu konečně došlo, že nejsem už navždy jeho jistota. Můj románek nám vlastně zachránil manželství."

    Pavla, 38

  • Musela jsem se mu pomstít

    nevěra

    "Nikdy by mě nenapadlo, že budu pomstychtivá mrcha, ale to, co mi provedl můj přítel, mě strašně ranilo. Podvedl mě totiž s naší společnou známou, o které vždy tvrdil, že není vůbec jeho typ, že má příšerný vkus a občas trapné chování. Navíc je o deset let mladší. Takže skoro dítě. Jenže spojovalo je lezení po skalách, které jsem s ním odmítala absolvovat. Jednou jsem dostala bohužel blbý nápad, že ho na jednom víkendu překvapím. A načapala je přitom spolu ve stanu. Bylo to tak ponižující. A to, koho si k tomu vybral, snad ještě víc. Dlouho jsem zuřila. On se omlouval a žebral o odpuštění. Ale nemohla jsem, bylo to silnější než já. Cítila jsem, že pokud mu to neoplatím, bude mě to trápit navždy. Nakonec mi to nedalo moc práce. Zapojila jsem všechny své ženské zbraně a sbalila jednoho z jeho kámošů. Šlo pouze o jednu noc, která pro mě nic neznamenala, ale prostě se mi hodně ulevilo. Netrvalo dlouho a on se vše dozvěděl. Přestože byl první, byl nepříčetný. I když jsme si tedy byli fifty fifty a zkusili jsme to ještě slepit, nešlo to. Ale dost nás to ponaučilo oba dva."

    Tereza, 26

  • Byla jsem nespokojená s intimním životem

    nevěra

    "Nevím, co se stalo, ale úderem čtyřicítky se ve mně probudila nová vlna sexuální touhy. Jenže bohužel v manželské posteli jsem začínala hodně strádat. Můj muž bral posledních několik let sex jen jako uspokojení svých potřeb. Mně to nejdřív ani moc nevadilo, měla jsem malé děti a dávaly mi zabrat, a tak jsem byla vlastně ráda, že mu stačí málo. Ale pak se něco změnilo, najednou mi to naše milování přišlo tak strašně stereotypní, nudné, bez jakékoli vášně. Začala jsem být aktivní, ale on nechtěl zkoušet nové věci, nová místa pro sex ani nic podobného. Byla jsem zoufalá, a založila si dokonce profil na seznamce. Tam jsem se seznámila se svým milencem. A už od prvního psaní mi bylo jasné, že máme hodně společného – tedy hlavně v sexuální oblasti. Oba však máme rodinu, kterou nechceme opouštět. Jen jsme oba doma neuspokojení. A tak si společně dopřáváme to, co nám fyzicky chybí. Vím, že to není správné, ale je to silnější než já. Svého muže miluju, ale tohle je něco, co mi asi momentálně nemůže dát. Jen se bojím, že s tím nedokážu jen tak přestat. A že mě nakonec zradí i moje city."

    Andrea, 41

  • Potřebovala jsem dohnat, co jsem si neužila

    nevěra

    "S Martinem jsem od svých sedmnácti let. Zatímco Martin si stihl předtím užít několik vážnějších vztahů, já měla jen pár nezávazných schůzek. Nikdy jsem to ale neřešila, s Martinem jsem měla pocit, že jsem našla doslova svou drahou polovičku a že to tak zkrátka má být. I naše okolí nás bralo jako dokonalý a nejstabilnější pár. Když mě pak Martin požádal o ruku, nikdo se vlastně nedivil a moc nám to přáli. Jenže mě najednou zaskočil před svatbou strašně tíživý pocit. Takový, který jsem dosud neznala. Bylo mi osmadvacet a dohnal mě fakt, že znám intimně jen a jen jednoho chlapa. Kterého si navíc vezmu a nejspíš jen s ním budu do konce života, jak všichni předpokládají. A i když Martina miluju nade vše, potřeba si dokázat, že není nikdo lepší, a zažít dobrodružství i s někým jiným byla prostě silnější. Svěřila jsem se své nejlepší kamarádce a ona mě podpořila. Svou rozlučku se svobodou jsem tedy zakončila v jiné posteli. S mužem, o kterém ani nevím, jak se celým jménem jmenoval. Musím ale přiznat, že byl milý a velmi něžný. Vím, že jsem se zachovala hrozně, jak vůči Martinovi, tak možná i vůči tomuto muži. A hodně lidí mě asi za to odsoudí, ale musela jsem to prostě udělat. I pro svoje spokojené manželství."

    Lucie, 28

Autor: beni
Diskuse ke článku
.