9°C
Že je čas se rozejít asi víte, tušíte, že tenhle vztah už se nedá zachránit, ale je těžké jen tak z ničeho nic odejít ze vztahu, který trvá i mnoho let a to nejen z důvodů, že jste na partnera zvyklí.
Vyvolávat hádky je zbytečné. Lepší je se v kidu dohodnout.
Autor: profimedia.cz
Na rozchod je potřeba se připravit
„Rozchod byste si měli vždy předem opravdu dobře rozmyslet a měli byste si být jisti, že to chcete udělat. Není dobré se rozcházet v afektu. Rozchod na základě hádky je jednou z největších chyb, které můžete udělat,“ říká kouč partnerských vztahů Karel Chába z www.partnerské-vztahy.cz. Po takovém rozchodu se vám totiž může stát, že se najednou budete chtít vrátit, slepovat nefungující vztah a začnete se doprošovat a ustupovat ze svých potřeb. Takový slepený vztah ale nebude fungovat a vy budete muset otázku rozchodu řešit znovu.
Nejlepší variantou jak se s partnerem rozloučit je podle odborníků dohoda, kdy si s partnerem sdělíte důvody k rozchodu a promluvíte si o tom, co bylo ve vztahu špatně. Během takové dohody je i reálná šance, že se váš vztah podaří zachránit, zlepšit a udržet při životě. Ne každý rozchod se ale dá řešit dohodou, někdy se partneři zkrátka nedohodnou a je potřeba řešit situaci ve svůj vlastní prospěch. V takovém případě ale zapomeňte na náznaky, zašifrované poznámky a podobné věci, které muži nikdy nepochopí. Budete se muset vzchopit a říct to zkrátka polopatě.
Přestaňte se trápit, pobrečte si a udělejte si konečně čas sama pro sebe
Autor: Shutterstock.com
Zapomeňte na textové zprávy a maily
Zbabělý rozchod za pomoci textové zprávy nebo mailu je podle psychologů stále častější, což je velice smutné. Takto neosobně ukončují vztahy hlavně muži, kteří se neradi vracejí do minulosti a tato varianta je pro ně nejschůdnější.
Jak to vidí redakce
Klára (editorka Blesk zdraví)
Dát někomu kopačky je skoro stejně hnusný, jako je dostat. Udělala jsem to v několika krocích. Tak předně: Nějakou dobu před dnem pravdy jsem změnila chování. Žádné miláčku, žádné úsměvy. Tím jsem mu dala šanci, aby mu došlo, co se na něj chystá a udělal konec jako první a já mohla být výhodně za chudinku. Nepochopil. Další krok byl, že jsem se přestala malovat a doma jsem chodila zásadně v natáčkách, to aby mu pak nebylo líto, o co přišel. To byl můj poslední dobrý skutek a pak jsem ho natvrdo pustila k vodě: Už tě nemiluju, končím. Jestli znáte nějaký milosrdný způsob, řekněte mi ho.
Když byly synovi tři roky, řekla jsem svému tehdejšímu manželovi, že odcházím. Díval se u toho na televizi a vůbec to nebral vážně. Počkala jsem 2 týdny a opravdu žádná reakce. Tak jsem mu to napsala. To už zabralo. Dopis jsem pak našla po kompletní analýze. Některé části byly zvýrazněné různými barvami, byly tam šipky, komentáře, otazníky, vykřičníky. Pak diskuze, hádky, ticho, hádky a já myslela jen na konec, nic jiného. Zkrátila jsem to sbalením syna, postele a knih a našla si domov o 150 km dál.
Simona (redaktorka Blesk pro ženy)
Řešila jsem to naštěstí jenom jednou, a protože u mě stoprocentně platí, že co na srdci, to na jazyku, bylo to na rovinu, z očí do očí, s podrobnou analýzou, proč už to prostě dál nejde.
Že je konec, jsem nikdy nemusela říct. Vždycky jsem dostala kopačky já. A když jsem se přece jen chtěla s někým rozejít, neměla jsem to srdce, mu to sdělit. Nechtěla jsem ho zranit. Takže jsem rozchod odkládala a odkládala, tak dlouho, až jsem se do něj nakonec znovu zamilovala… A ve chvíli, kdy jsem byla spokojeně zaláskovaná a dávala mu to náležitě najevo, opět utekl on mně. Z toho plyne ponaučení: Pokud chcete, aby vás nechal být, zahlťte ho láskou a pozorností tak, že nebude moci dýchat a uteče sám a rád.
Andrea (redaktorka bleskproženy.cz)
Jelikož jsem vždy měla takové hodně volné vztahy, tak jsem nikdy nezažila žádný dramatický rozchod. Když nad tím přemýšlím, hodně asi záleží na důvodu. V případě, že láska zkrátka vyprchala, měl by to muž tušit a očekávat. Potom si myslím, že si klidně dvojice může sednout ke sklence dobrého vína a užít si poslední společné chvilky. Ale možná jsem moc naivní....
Konec vztahu jsem se snažila naznačovat více jak rok a stále nic. Partner nepochopil, že je konec ani když našel v chodbě sbalené kufry, prostě si je znovu vybalil a dělal jako že nic. Odejít se rozhodl až ve chvíli, kdy jsem si radikálně zkrátila a na zrzavo obarvila vlasy. Kdybych tehdy věděla, že postačí taková maličkost, mohla jsem si ušetřit spoustu starostí.
