A výčitky svědomí? „Ze začátku trochu, ale i ty časem ustoupí,“ tvrdí Tomáš Kristl, autor knihy o nevěře „13. Komnata milenek“. Sám je rozvedený a od manželky odešel k milence.
Proč má muž potřebu navázat další vztah, když mu jeden funguje?
Je to o příležitosti, pokušení a nakonec o pohodlnosti. Jak se říká, příležitost dělá zloděje. Takže muž, pokud má příležitost a neodolá pokušení nejprve této příležitosti využije. Jednorázová nevěra, touha po sexu. Nic víc. Žádný další záměr, vidina jiného vztahu.
Pak přichází další pokušení. Když mi to prošlo jednou, proč to nezopakovat? Navíc to zakázané ovoce opravdu skvěle chutná. A nakonec se z toho stává pohodlná zábava. Milenka, čekající na muže, který se zastaví, kdy jemu se zrovna zlíbí.
Co výčitky svědomí?
Ty má nevěrný muž vůči své legitimní ženě. Postupem času však výčitky ustupují, až téměř mizí. Zezačátku si uvědomuje, že tím své ženě ubližuje,
postupně však získává pocit, že se to žena nikdy nedozví a tedy jí tím neublíží.
Řeší, co se stane, když se jeho nevěra provalí?
Ne. Nevěrný muž si totiž absolutně nepřipouští, že by se jeho nevěra mohla někdy provalit. Mužův pohled je jednoduše primitivní: Pokud mne nepřistihnou přímo při činu, vždycky se z toho nějak vylžu.
Z čeho má muž v milostném trojúhelníku strach?
Logicky, že to jednou praskne. A s tím je spojen strach z následků, které to celé bude mít. Rozejde se se mnou žena? Odpustí mi? Uvidím děti? Největší je zřejmě strach o děti. No a protože chce ten strach potlačit, nepřipouští si, že by k tomu prozrazení mohlo vůbec kdy dojít.Co musí milenka udělat proto, aby ho získala sama pro sebe?
Rozejít se s ním. Skutečně a definitivně. Pokud ji miluje víc než kohokoliv jiného a je schopen pro jejich lásku obětovat vše ostatní (rodinu, jistotu, majetek apod.), pak má šanci že muž se rozhodne pro ní. Bohužel, žena která miluje jen málokdy je takové věci schopna. Raději přijme roli trpitelky, ženy která se pro „jejich vzájemnou lásku“ obětuje a stále dokola jen čeká, odpouští a doufá. A to muži vyhovuje.