Jsem naštvaná, ale hezkými slůvky si mě zase udobří. Nechce se projít, přestože je venku hezky. Jeho zálibou je zahrada, ta však naopak "nebere" mě. Hrady a zámky už máme projeté, a když s ním jedu na výlet, trávíme víc času na pokoji než venku. Je věrný, umí být něžný a vím, že má rád děti. Má náš vztah budoucnost? Jolana (24)

NA VAŠE DOTAZY ODPOVÍDÁ:

PhDr. Petr Šmolka,
psycholg, psmolka@volny.cz

PhDr. Petr Šmolka, psycholog, psmolka@volny.cz

Autor: archiv

Milá Jolano,

ptáte se, zda má váš vztah budoucnost. Nějakou určitě, jen po mně nechtějte vědět jakou. Zatím opravdu jen těžko říct! Mimo jiné i proto, že váš vztah probíhá za poněkud nestandardních podmínek. "Chodíte" spolu sice čtyři roky, vídáte se však jen o víkendech. Podobné vztahy poskytují na jednu stranu až příliš prostoru pro fantazie a idealizace (a o to bolestnější pak může být následné vystřízlivění). Na druhou stranu nedávají dost prostoru pro to, aby se případný konflikt mohl dostatečně vyhrotit, natož pak vyřešit. Absolutní shoda zájmů není samozřejmě nezbytnou podmínkou harmonického soužití; přílišné odlišnosti je však mohou komplikovat. Ještě horší je, když se partneři míjejí v představách o celkovém stylu života. Někdo by ho chtěl prožít aktivně, cestovat, poznávat, tvořit, má rád změny. Jiný je naopak konzervativnější, úplně mu stačí zahrádka a poklidný rodinný život. Váš partner je prý věrný, umí být něžný a má rád děti. Což samozřejmě není málo. Co by za to některé ženy daly! Je však otázkou, zda právě tohle hledáte i vy. Proto bych se velice přimlouval za to, abyste si ještě před nějakým definitivním rozhodnutím dopřáli třeba alespoň několikaměsíční soužití jen tak, na zkoušku. Určitě by vám to dalo pro vzájemné poznání a pro odpověď na vaši otázku mnohem více než další čtyři roky podobně "ambulantního" vztahu.

Muži nás často dokáží pořádně vytočit.

Autor: PROFIMEDIA.CZ