Knihomolka radí: Darujte k Vánocům třeba životopis legendární autorky detektivek

  • Díky naší knihomolce Radce vám neunikne žádná z knižních novinek!
    10. prosince 2015 | 06:00

    Jmenuju se Radka, celá 70. léta jsem strávila zavřená v knihovně rodičů, v 80. letech jsem studovala, abych se stala knihovnicí. Nestala, ale po mnoha letech jsem se ke knížkám zase profesně vrátila. Ve skutečnosti jsem je nikdy neopustila. Nemám ráda takzvanou ženskou literaturu a trochu mě děsí sci-fi. A jaké jsou ty nejnovější přírůstky do mé knihovny?

  • Paul Fischer: Kim Čong-il uvádí

    Kim Čong Il uvádí, Paul Fischer
    Nejneuvěřitelnější na téhle knize je to, že je podle pravdivého příběhu. Odehrál se v roce 1978. Kim čong-il, syn severokorejského diktátora Kim Ir-sena a filmový fanatik, se tehdy rozhodl vybudovat ve své zemi filmový průmysl. A protože neměl nikoho, kdo by to dokázal, rozhodl se někoho unést od jižních sousedů. Režisér Sin Sang-ok a herečka Čchö Un-hui, bývalí manželé, se na osm let ocitli v zajetí, kde natáčeli jeden film za druhým. Vysvobodila je až CIA.

     

    Příběh je natolik absurdní, že se člověk do poslední chvíle zdráhá věřit, že se opravdu stal. Oba protagonisté o své severokorejské anabázi napsali několik knih, ale autor Paul Fischer ještě navíc hovořil s více než padesáti lidmi, kteří v příběhu vystupují nebo v té samé době v Severní Koreji žili.

     

    Vydalo nakladatelství Argo.

  • John Lennon: Nanebepění

    Nanebepění, John Lennon
    Dostala jsem se do fáze, že knihy, které jsem v 90. letech kupovala kvůli obsahu, si po nějakých dvaceti letech kupuju znovu jenom proto, že nové vydání je hezčí než to staré. To je přesně případ Nanebepění, které jsem s lehkým srdcem vyřadila z knihovny ve starém vydání s velkou barevnou Lennonovou fotkou na titulu. Dala jsem pak místo něj do knihovny tohle krásné, subtilní, s autorovými kresbami. A Baladu o Johnovi a Yoko, vášnivou obhajobu vztahu s ženou, kterou mu nikdo nepřál, jsem si s chutí znovu přečetla.

     

    Vydalo nakladatelství Argo.

  • Agatha Christie: Vlastní životopis

    Agáta Christie, Vlastní životopis
    Miluju detektivky Agathy Christie a od té doby, co jsem přečetla tuhle její knihu, miluju i ji. Popis jejího viktoriánského dětství, kdy se naučila velmi dobře hrát na klavír, tančit a trochu zpívat, ale pravopis jí nikdy moc nešel – to je jedna z rovin knihy. Upřímný údiv nad tím, že by dívky měly přemýšlet o nějaké práci (psala to a měla za sebou mnoho desetiletí perné práce v tempu jedna kniha ročně), ale hlavně její optimismus a lehkomyslnost mě dost bavily.

     

    Ach, jaká to byla doba, kdy bylo potřeba uvést dospívající dívku do společnosti a v Káhiře to bylo mnohem levnější i zábavnější než v Londýně, kdy mohli mladí manželé v plavkách ke kolenům surfovat na Honolulu a kdy pomocí svého pleťového krému a štětečku pečovala o vzácné archeologické vykopávky. Přitom její život nebyl vůbec lehký, ještě v dětství se musela vyrovnat se smrtí otce a ztrátou rodinného společenského postavení i příjmů, později i s tím, že ji její manžel opustil kvůli sekretářce, což byl v časech po první světové válce slušný skandál, za druhé války zase se smrtí zetě, který odešel na frontu krátce po svatbě s její jedinou dcerou Rosalind a svého syna spatřil jen jednou. A stejně píše na konci svého života: "Štěstí mi přálo jako málokomu."

     

    Vydal Knižní klub.

  • Kateřina Piorecká, Karel Piorecký: Praha avantgardní. Literární průvodce metropolí v letech 1918 – 1938

    Kateřina Piorecká, Karel Piorecký: Praha avantgardní. Literární průvodce metropolí v letech 1918 – 1938
    Že mám ráda starou Prahu, jsem už jednou psala. Pragensie sbírám od dětství a tohle je jeden z nejlepších kousků mé sbírky. Je to průvodce a není. Mapuje domy, v nichž se odehrávaly zásadní momenty české meziválečné kultury – kavárny, sídla nakladatelství, byty, podnájmy… Spousta dobových fotografií, sem tam báseň, barevné fotky, jak dané místo vypadá v současnosti. Přečetla jsem Prahu avantgardní opravdu poctivě a od té doby chodím s očima mnohem otevřenějšíma. A ta fotka na obálce, zachycující Jindřicha Štyrského a Toyen v maskách, které používali při práci s barvami ve svém módním ateliéru, je prostě neodolatelná!

     

    Vydalo nakladatelství Academia.

  • Tite Kubo: Bleach

    Bleach, Tite Kubo
    Není od věci občas nahlédnout do pokojíků svých synů a kouknout se, co zrovna čtou. Při poslední vizitě jsem našla japonský komiks – manga. Taky jsem nevěděla, co to je, a první, co mě zarazilo, bylo, že titulní stránka je vzadu a kniha se čte odzadu dopředu. Jak mi syn vysvětlil, vůbec mu to nevadí, zvykl si na to rychle a je to přece cool. Tak jsem si to tedy půjčila a trochu jsem pochopila, proč v Japonsku je manga nejpopulárnějším čtivem a proč i v Evropě začíná válcovat marvelovské komiksy s jejich tradičními hrdiny. Dynamická filmová kresba vás okamžitě strhne do děje a příběh, který obvykle popisuje cestu hlavního hrdiny za vlastním zlepšením, je nakonec docela poučný. Tak dobře. Zavírám dveře a jsem zvědavá, co najdu příště.

     

    Vydalo nakladatelství Crew.

  • Tip na dárek

    Obal na knihu
    A na závěr pro vás máme ještě jeden praktický tip. Balíte knihy do novin, abyste jim neošoupali hřbety? Raději knize pořiďte slušivý obleček, látkový obal. K dostání je nejen spousta vzorů, ale i velikostí. Rozhodně tím nic nezkazíte ani tehdy, pokud jej darujete ke knize jako vánoční dárek. Hned se z toho, co čtete, stane něco osobnějšího! Velký výběr, navíc české výroby, najdete třeba zde.

Autor: Radka Prchalová
Diskuse ke článku
.
DesktopMobile