Anorektičku od smrti dělily pouze hodiny, její orgány přestaly pracovat!

2. května 2017 | 06:00

Dívka trpící anorexií dokázala učinit neuvěřitelnou změnu v životě. Když se kvůli kolabujícím orgánům dostala do nemocnice, od smrti ji dělily pouhé hodiny. Přesto se z ní čtyři roky poté stala nadšenkyně do zdravého stravování.

Dvacetiletá Emma Hynard trpěla stravovacími potížemi od malička. Ve čtrnácti letech jí byla diagnostikována anorexie. Přestože ji doktoři i rodina před zdravotními potížemi varovali, Emma tvrdohlavě pokračovala v nedostatečném stravování. 

“Od čtrnácti let jsem držela různé diety a jedla málo, jenže všechno se začalo velice rychle prohlubovat a vymklo se to kontrole,” říká dnes Emma. Emmě se z jídla dělalo zle a nebyla už schopná začít se přiměřeně stravovat bez pomoci odborníků. Přestože vážila jen něco málo přes třicet kilogramů, pořád měla pocit, že je tlustá. 

V nemocničním lůžku

Poté co ji doktoři varovali, že její orgány přestávají fungovat a že se jedná o otázku života a smrti, došlo jí, že musí začít jíst. Emmu od smrti už dělily pouhé hodiny – než se ocitla v nemocnici na kapačkách. 

 

“Byla jsem napojená na přívodní trubici, kterou do mě pouštěli živiny, protože jsem byla příliš slabá na to, abych se sama nakrmila. V nemocnici jsem strávila pět měsíců a vzdorovala jsem blízkosti bezprostřední smrti."

Stačí chtít

Do té doby si Emma jen stěží uvědomovala, jak nebezpečný její způsob života je. “Mé srdce, játra a ledviny přestávaly fungovat. A s každou viditelnou kostí v mém těle jsem si najednou uvědomila, že nemám moc času a že musím začít jíst.”

“Všechno se odvíjelo od rozhodnutí se uzdravit. Nejtěžší bylo začít jíst jídlo, ale místo toho, abych se soustředila na přibírání váhy, začala jsem se soustředit na zdraví a sílu. Hned jakmile jsem se začala cítit jen trošku lépe, začala jsem chodit do posilovny, abych vybudovala svalstvo."

Porazila nemoc

Emmě trvalo roky, než porazila poruchu příjmu potravy, ale nyní se konečně cítí být sama sebou. “Když se teď podívám na své staré fotky, cítím se strašně, neuvědomovala jsem si, jak hubená jsem byla. Nedokážu si představit, že bych se dokázala znovu přesvědčit o tom, že nejsem dost štíhlá, jsem si stoprocentně jistá, že už nikdy anorexii nepodlehnu.”

Svůj životní příběh dívka průběžně dokumentovala a dávala on-line. Umožnila tak své rodině a přátelům nahlédnout do problémů, které jí nemoc způsobila. “Rozhodla jsem se, že vytvořím blog, který se jmenuje Najděte Emmu, abych mohla všem, kteří trpí anorexií, odpovědět na jejich otázky, a pomoci jim tak bojovat s touto nemocí.”

Více o poruchách přijmu potravy a jak je poznat u svých blízkých čtěte na mojezdravi.cz.

Autor: Rebeka Stoklasová
Diskuse ke článku
.
DesktopMobile