PuchýřePuchýře se nejčastěji objevují na nohách kvůli nošení těsné nebo neprošlápnuté obuvi či kvůli nošení bot k nevhodným příležitostem. Mohou se však například kvůli nezvyklé mechanické práci objevit i na rukou, typické jsou třeba puchýře od násady. Vznikají působením tlaku a tření na kůži. Obsahují tekutinu, která může být čirá i krvavá. Poměrně rychle se hojí, zvláště pokud místo chráníme před dalším odíráním, rozhodně se však nedoporučuje propichováním, protože by se do rány mohla zanést infekce. Hojení urychluje použití sociálních koloidních náplastí. Puchýři na místech, kde kůži nic nedřelo, se rovněž mohou projevit některé nemoci, jako je pásový opar, neštovice, nebo mohou vzniknout vlivem popálenin či omrzlin.Puchýře1577
Puchýře
Puchýře se nejčastěji objevují na nohách kvůli nošení těsné nebo neprošlápnuté obuvi či kvůli nošení bot k nevhodným příležitostem. Mohou se však například kvůli nezvyklé mechanické práci objevit i na rukou, typické jsou třeba puchýře od násady. Vznikají působením tlaku a tření na kůži. Obsahují tekutinu, která může být čirá i krvavá. Poměrně rychle se hojí, zvláště pokud místo chráníme před dalším odíráním, rozhodně se však nedoporučuje propichováním, protože by se do rány mohla zanést infekce. Hojení urychluje použití sociálních koloidních náplastí. Puchýři na místech, kde kůži nic nedřelo, se rovněž mohou projevit některé nemoci, jako je pásový opar, neštovice, nebo mohou vzniknout vlivem popálenin či omrzlin.
fb-like
f
VYHLEDAT LÉKÁRNU
r
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
78337270Vložit do mob app11Add_to_mob_appAnna Geislerová (47): Mírný teror a diktát prospívají manželství i rodině7892024-04-11 11:10:35.74036600<p>Ve filmech září od devadesátých let. Co role, to silný příběh. V soukromí je trojnásobnou mámou, která pomalu řeší odpoutávání dětí. Je jí z toho těžko na duši, ale zároveň se na rozloučení s mateřstvím těší.</p><p>Kdybychom měli vyjmenovat všechny snímky, ve kterých se Aňa objevila, tři stránky by rozhodně nestačily. Momentálně ale do kin vstupuje novinka, která za pozornost rozhodně stojí. Při sledování se vám budou ježit všechny chlupy na těle. Mysteriózní thriller Smršť, kde jí sekunduje slovenský herec Tomáš Maštalír, není jen o tajemné síle, která by mohla stát za smrtí hned několika lidí. Předně je sondou do krizí zmítaného manželství.</p>
<p><strong>VIDEO: Smršť: Mrazivý příběh na motivy bestselleru Jozefa Kariky</strong></p>
<p><strong><img id="obj_8985036" class="custom" title="VIDEO" src="/image2res/?iMag=1&id=8985036&resName=full&ts=1712764904357" alt="8985036:full:true:true:true" width="978" height="550" /></strong></p>
<p><strong>Co podle vás dokáže partnerství ohrozit nejzásadněji?</strong></p>
<p>Nezájem, když se ti dva o sebe nezajímají, nevnímají se. Špatným ukazatelem je podle mě i to, pokud dvojice nemá společné plány do budoucna, když se nedokáže na něco těšit, něco spolu vytvářet, z něčeho se radovat. Společné vize nesmějí nikdy chybět.</p>
<p><strong>Kde vaše tolerance končí?</strong></p>
<p>V tomhle věku už asi zvládnu tolerovat ledasco. Ale násilí, příliš velkou zbabělost a pokrytectví nikdy.</p>
<p><strong>A naopak, základem dobrého partnerství po letech bývá především co?</strong></p>
<p>Z mé zkušenosti to jsou malé radosti, které dělají dohromady hezký život. Každodenní schopnost alespoň něco málo si užít. Může to být i společný odpočinek večer na gauči, ani u toho nemusíte mluvit. Doma jsme si oblíbili pyžamkové dny a výlety. Jsem taky přesvědčená, že mírný teror se může proměnit v tu nejlepší vzpomínku. Na mysli mám situace, kdy se rodině nechce nikam jít, ale když pak ten kopec všichni vylezou, sice remcají, že mají puchýře, ale zároveň jsou ohromení krásou kolem. Ostatně právě ty puchýře se začas stanou jen vtipnou historkou. Jsem expertka na vymýšlení nesmyslných výletů, kdy všichni křičí, že jsem jim zkazila život, ale ve finále jsou šťastní. Mírný teror a diktát prospívají i manželství a rodině vůbec. Ale jako správný diktátor to nemám ověřené od protistrany.</p>
<p><strong>Máte pocit, že jste se jako partnerka svého muže hodně proměnila od chvíle, kdy jste spolu začínali?</strong></p>
<p>Neměnnost neexistuje. Co se nemění, to nežije, je podezřelé. Život je chaos, pohyb. Já jsem se určitě změnila a bezpochyby jsem báječnější. Dělám si legraci, ale pravda je, že některé věci už řeším líp. A můj muž se změnil hodně. Od úžasného k nesnesitelně dokonalému. Je těžké žít s někým, kdo prakticky nemá chyby. Ale rozhodně to nesouvisí se mnou.</p>
<p><strong>Starší děti vám pomalu, a jistě vylétají z hnízda. Jak to snášíte? Jako prostor věnovat se víc sobě, nebo vám je u toho těžko na duši?</strong></p>
<p>Asi všechno dohromady. Dokud je máte pod kontrolou do té míry, že jim dáváte jíst, ukládáte je do postele, jste pořád s nimi, a najednou je to jinak, je to náročné, ale zároveň nabíjející a radostné. Pokud už s vámi děti ale tolik věcí neřeší, probouzí se strach a vyvstávají otázky, jestli budou šťastné a spokojené, jestli v životě najdou svoje místo, práci, která je bude bavit, partnery, které by chtěly… A to už pod kontrolou nemáte. Je to nová rodičovská dimenze. Když ale vidíte, že se dětem daří, je to zase velký pocit štěstí. Jen doufám, že budeme mít pořád společné zážitky. A když ne, budeme s mužem jezdit sami. A moje sny a plány? Nikdy jsem je neodkládala, ani svoji kariéru. Každé moje dítě se mnou bylo už ve dvou měsících na place. Teď mám ale v plánu pomalu se vnitřně rozloučit s namáhavým mateřstvím.</p>
<p><img id="AO_3174794" class="artobjrimage artobjrimage_LOCKED_REGISTRATION" title="Zámek za registraci 3174794" src="" alt="Zámek za registraci" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Potomci mají vaši důvěru, věříte jim, že ten odchod zvládnou?</strong></p>
<p>To kdybych věděla, tak jsem v klidu. U nás se razí teorie, že svobodu si člověk musí zasloužit. Což je asi zase z kategorie diktatury, ale je to pravda. Když někomu dáte svoji důvěru, tak nechcete být zklamaná. A dokud jste zklamávaná, nemůžete v té svobodě přidávat. Kdo chce u nás doma víc, musí na tom zapracovat. Bojím se o děti hodně, je to pro mě náročné období. Ale věřím jim. A taky tady pro ně pořád zůstáváme. Jako maják.</p>
<p><strong>Jaký výchovný manévr nebo styl se vám mimořádně osvědčil?</strong></p>
<p>Nemyslím si, že rodič by měl být dítěti nejlepším kamarádem. Do určité chvíle musí dávat hranice. Musí ho držet pod křídly. A pevně. A když pak dětem narůstají jejich vlastní křídla, pak musí pouštět, povolovat a jen tak zdálky dozorovat… Říká se, že rodičovství přechází od helikoptérového k majákovému. Helikoptérový rodič drží dozor nad dítětem neustále, chrání ho, kontroluje všechno, co by ho mohlo ohrozit, odstraňuje. Je pořád nadosah. Ale pak se musí přehrát do role majáku a ten slouží jako kontrolní místo, které je na dohled, je to pevný bod, ke kterému se dítě může vracet. Pro mě je vždycky znamením, že je u nás doma všechno v pořádku, když vidím, že jsou děti vtipné, berou věci s nadhledem, dokážou se smát samy sobě i nám rodičům. To se mi hodně uleví.</p>
<p><strong>Důležitá je pro vás i soudržnost s maminkou a se sestrami. Jste na sebe hodně napojené, podporujete se. Co je na téhle pospolitosti to vůbec nejlepší?</strong></p>
<p>To, že se máme, že jsme rády spolu. Někdy je to samozřejmě taky náročné, není to jen stoprocentní idyla, občas se objeví „škobrtance“. Ale pocit, že jste součástí takhle velké rodiny, je fantastický. Často se scházíme i s bratrem, neteřemi, synovci, s celou rozšířenou rodinou a to je vážně velká síla a radost. Připadáme si silní. Vlastně pořád hledáme příležitosti, jak a kde se zase všichni potkáme. I když je to náročné, protože nás je tolik. Ale bažíme po tom.</p>
<p><strong>Byla nějaká temnější období mezi vámi ženami? Jak je řešíte, nebo jim už třeba umíte předcházet?</strong></p>
<p>S Lelou nás rozdělila puberta a taky to, že jsme si kradly navzájem oblečení. Lela taky chodila na výtvarnou školu, já jsem točila, takže jsme se nějaký čas pohybovaly v odlišném prostředí. Ale pak nás to vrátilo zase k sobě. Eťa nás musela dorůst, dlouho byla malou, zcela nepoužitelnou ségrou. To se ale časem dorovnalo. Vleklé vztahové krize u nás neprobíhají. Naučily jsme se, že je potřeba si věci říkat a čistit. Když se objeví trable, jde to z nás rychle ven a smeteme to rychle ze stolu. Nemáme žádné kostlivce ve skříních. V těžkých nebo náročných obdobích si dokážeme být oporou. Ukázalo se to, když byla máma nemocná nebo když se Etě narodila dvojčata. V krizích je rodina úžasný element.</p>
<p><img id="AO_3174795" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174795" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Máme to my ženy v něčem extra těžké?</strong></p>
<p>Tu největší výhodu a nevýhodu v jednom spatřuji v mateřství. Je to úžasná, ale strašně náročná a bolestná zkušenost. Ten strach, ta obrovská láska, ta nespravedlnost, že člověk žije pro děti, dýchá pro ně, myslí na ně, bojí se o ně, všechno na světě by pro ně udělal, ale přesto nejsou nikdy jeho. Jednoho dne se otočí a jsou pryč. Nejdřív jste se musela vypořádat s tím, že jste s narozením dětí ztratila svoji svobodu, pak s tím, že s dětmi je život jiný, a pak najednou odejdou, a vy se s tím zase musíte srovnat… Je to hodně těžký úkol. Ale ta láska, ta novost těch pocitů, ten nový život, který člověk stvořil, prošel jeho tělem, vznikl z jeho buněk, to je fascinující i tak trochu horor zároveň. Někde jsem četla, že část buněk dítěte zůstává žít v matce a naopak. Proto podle mě cítíme, když jsou děti v ohrožení, když je s nimi něco špatně. To jsou ty jejich buňky v nás.</p>
<p><strong>Když máte čas jen sama pro sebe, čím ho naplníte?</strong></p>
<p>Jsem ráda doma, vařím, sedím s kamarády nebo se ségrami na zahradě. Ráda cestuji, dostanu se do jiného energetického pole, musím reagovat na jiné věci, přijímat nové podněty a to mě baví. Nemusím přitom ale vůbec nikam daleko, velké exotiky mě totiž uvádějí do stresu.</p>
<p><strong>Teď je trendem pořád na sobě pracovat, posouvat se… Je vám to blízké, nebo si třeba říkáte, že už je čas se spíš rozmazlovat, odpočívat, zkrátka jen žít?</strong></p>
<p>Pro mě je práce radost, je to naplňující proces, přináší mi plody. A ty sklízím. Rodina je zase jiná sklizeň jiných radostí. Mám to hezky namíchané. Myslím, že je hlavně důležité vnímat svůj život jako časově omezený zážitek. Je potřeba makat na životě, aby byl dobrý a radostný. Úplně bez snahy to nejde, ale každého dělá šťastným něco jiného.</p>
<p><strong>Co byste se ještě chtěla naučit?</strong></p>
<p>Být pilnější. To bych v sobě chtěla vypěstovat. Poslední dobou jsem líná. Potřebovala bych větší disciplínu. Někdy jen tak sedím a vnímám, jak čas plyne a proplouvá kolem mě. Není to špatný, ale není ho nazbyt. A taky bych si ráda zkusila něco režírovat.</p>
<p><strong>Litujete něčeho z minulosti, co vám nedá spát?</strong></p>
<p>Nerada vzpomínám. Mě to příliš dojímá. Znepokojuje mě, že všechno mizí. Když se dívám na záležitosti z minulosti, nějak mi to nedělá dobře, ani fotky dětí. Ale ničeho nelituji, věci nejde vrátit, jedna bez druhé by se nestala.</p>
<p><strong>Ještě se vrátím k filmu Smršť, který je strhující, tajemný, místy jím prosakuje až zoufalství. Dostalo se vám natáčení hodně pod kůži, musela jste ponurou atmosféru ze sebe hodně sklepávat?</strong></p>
<p>Když jsem přijížděla na natáčení Smršti do lázní Sliač, poslouchala jsem v autě zrovna něco strašidelného. Byla noc, jela jsem sama a místo, lázně po sezoně, působilo opravdu děsivě. Takže první dojem byl silný. Ale samotné natáčení už ani ne. Jde sice o hororový žánr, ale výroba není tak strašidelná jako výsledek. Napětí vzniká až ve střižně a v nahrávacím studiu. Moje postava je zoufalá, děj se točí kolem zásadní události v rodině. Dostával mě spíš smutek té role, ta totální skepse, slepá ulička. Točili jsme ale jen asi šestnáct dní, což mě tedy fascinovalo. Brzy nato byly Vánoce, takže jsem si hlavu poměrně rychle a snadno vyčistila.</p>
<p><strong>Teď se těšíte nejvíc na co?</strong></p>
<p>Začali jsme točit seriál pro Českou televizi, který volně navazuje na minisérii Ochránce. Manžela mi hraje Stanislav Majer. Příběh se točí kolem závislostí, prevence. Je to náročný, ale hezký projekt. Děj se odehrává v Táboře, kde to mám moc ráda. Těším se na dokončený film Karavan a pramen, na moje blížící se narozeniny, na moře, prázdniny… A v červnu na autorskou výstavu, kterou bude mít Ester v Praze v Kunsthalle, což je obrovský úspěch. A ještě na výstavu našeho táty in memoriam, kterou chystáme v pražském Doxu.</p>
<p><img id="obj_9001382" class="custom" title="IMAGE" src="/image2res/?iMag=1&id=9001382&resName=full&ts=1712765197656" alt="9001382:full:false:false:true" width="300" height="392" /></p>
<p><img id="AO_3174796" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174796" src="" alt="Link" width="425" height="35" /><img id="AO_3174797" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174797" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p> </p>blesk pro ženy,rodina,Anna Geislerová,film,manželství,matka,krize,Tomáš Maštalír,Stanislav Majer,Temné období,Česká televize,Vánoce,Praha2024-04-11 05:001https://img.cncenter.czhttps://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-vip-rozhovory/783372/anna-geislerova-47-mirny-teror-a-diktat-prospivaji-manzelstvi-i-rodine.html318Rozhovoryhotpink140801001022103Blesk pro ženy vám přináší rozhovory se zajímvými osobnostmi české i zahraniční scény. Co o svém životě prozradí samy celebrity?slavní, VIP, rozhovor, interview, osobnost1Rozhovory s významými osobnostmi101110230https://prozeny.blesk.cz/kategorie/318/rozhovory783372/9001379_.jpg8670
78337270Vložit do mob app11Add_to_mob_appAnna Geislerová (47): Mírný teror a diktát prospívají manželství i rodině7892024-04-11 11:10:35.74036600<p>Ve filmech září od devadesátých let. Co role, to silný příběh. V soukromí je trojnásobnou mámou, která pomalu řeší odpoutávání dětí. Je jí z toho těžko na duši, ale zároveň se na rozloučení s mateřstvím těší.</p><p>Kdybychom měli vyjmenovat všechny snímky, ve kterých se Aňa objevila, tři stránky by rozhodně nestačily. Momentálně ale do kin vstupuje novinka, která za pozornost rozhodně stojí. Při sledování se vám budou ježit všechny chlupy na těle. Mysteriózní thriller Smršť, kde jí sekunduje slovenský herec Tomáš Maštalír, není jen o tajemné síle, která by mohla stát za smrtí hned několika lidí. Předně je sondou do krizí zmítaného manželství.</p>
<p><strong>VIDEO: Smršť: Mrazivý příběh na motivy bestselleru Jozefa Kariky</strong></p>
<p><strong><img id="obj_8985036" class="custom" title="VIDEO" src="/image2res/?iMag=1&id=8985036&resName=full&ts=1712764904357" alt="8985036:full:true:true:true" width="978" height="550" /></strong></p>
<p><strong>Co podle vás dokáže partnerství ohrozit nejzásadněji?</strong></p>
<p>Nezájem, když se ti dva o sebe nezajímají, nevnímají se. Špatným ukazatelem je podle mě i to, pokud dvojice nemá společné plány do budoucna, když se nedokáže na něco těšit, něco spolu vytvářet, z něčeho se radovat. Společné vize nesmějí nikdy chybět.</p>
<p><strong>Kde vaše tolerance končí?</strong></p>
<p>V tomhle věku už asi zvládnu tolerovat ledasco. Ale násilí, příliš velkou zbabělost a pokrytectví nikdy.</p>
<p><strong>A naopak, základem dobrého partnerství po letech bývá především co?</strong></p>
<p>Z mé zkušenosti to jsou malé radosti, které dělají dohromady hezký život. Každodenní schopnost alespoň něco málo si užít. Může to být i společný odpočinek večer na gauči, ani u toho nemusíte mluvit. Doma jsme si oblíbili pyžamkové dny a výlety. Jsem taky přesvědčená, že mírný teror se může proměnit v tu nejlepší vzpomínku. Na mysli mám situace, kdy se rodině nechce nikam jít, ale když pak ten kopec všichni vylezou, sice remcají, že mají puchýře, ale zároveň jsou ohromení krásou kolem. Ostatně právě ty puchýře se začas stanou jen vtipnou historkou. Jsem expertka na vymýšlení nesmyslných výletů, kdy všichni křičí, že jsem jim zkazila život, ale ve finále jsou šťastní. Mírný teror a diktát prospívají i manželství a rodině vůbec. Ale jako správný diktátor to nemám ověřené od protistrany.</p>
<p><strong>Máte pocit, že jste se jako partnerka svého muže hodně proměnila od chvíle, kdy jste spolu začínali?</strong></p>
<p>Neměnnost neexistuje. Co se nemění, to nežije, je podezřelé. Život je chaos, pohyb. Já jsem se určitě změnila a bezpochyby jsem báječnější. Dělám si legraci, ale pravda je, že některé věci už řeším líp. A můj muž se změnil hodně. Od úžasného k nesnesitelně dokonalému. Je těžké žít s někým, kdo prakticky nemá chyby. Ale rozhodně to nesouvisí se mnou.</p>
<p><strong>Starší děti vám pomalu, a jistě vylétají z hnízda. Jak to snášíte? Jako prostor věnovat se víc sobě, nebo vám je u toho těžko na duši?</strong></p>
<p>Asi všechno dohromady. Dokud je máte pod kontrolou do té míry, že jim dáváte jíst, ukládáte je do postele, jste pořád s nimi, a najednou je to jinak, je to náročné, ale zároveň nabíjející a radostné. Pokud už s vámi děti ale tolik věcí neřeší, probouzí se strach a vyvstávají otázky, jestli budou šťastné a spokojené, jestli v životě najdou svoje místo, práci, která je bude bavit, partnery, které by chtěly… A to už pod kontrolou nemáte. Je to nová rodičovská dimenze. Když ale vidíte, že se dětem daří, je to zase velký pocit štěstí. Jen doufám, že budeme mít pořád společné zážitky. A když ne, budeme s mužem jezdit sami. A moje sny a plány? Nikdy jsem je neodkládala, ani svoji kariéru. Každé moje dítě se mnou bylo už ve dvou měsících na place. Teď mám ale v plánu pomalu se vnitřně rozloučit s namáhavým mateřstvím.</p>
<p><img id="AO_3174794" class="artobjrimage artobjrimage_LOCKED_REGISTRATION" title="Zámek za registraci 3174794" src="" alt="Zámek za registraci" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Potomci mají vaši důvěru, věříte jim, že ten odchod zvládnou?</strong></p>
<p>To kdybych věděla, tak jsem v klidu. U nás se razí teorie, že svobodu si člověk musí zasloužit. Což je asi zase z kategorie diktatury, ale je to pravda. Když někomu dáte svoji důvěru, tak nechcete být zklamaná. A dokud jste zklamávaná, nemůžete v té svobodě přidávat. Kdo chce u nás doma víc, musí na tom zapracovat. Bojím se o děti hodně, je to pro mě náročné období. Ale věřím jim. A taky tady pro ně pořád zůstáváme. Jako maják.</p>
<p><strong>Jaký výchovný manévr nebo styl se vám mimořádně osvědčil?</strong></p>
<p>Nemyslím si, že rodič by měl být dítěti nejlepším kamarádem. Do určité chvíle musí dávat hranice. Musí ho držet pod křídly. A pevně. A když pak dětem narůstají jejich vlastní křídla, pak musí pouštět, povolovat a jen tak zdálky dozorovat… Říká se, že rodičovství přechází od helikoptérového k majákovému. Helikoptérový rodič drží dozor nad dítětem neustále, chrání ho, kontroluje všechno, co by ho mohlo ohrozit, odstraňuje. Je pořád nadosah. Ale pak se musí přehrát do role majáku a ten slouží jako kontrolní místo, které je na dohled, je to pevný bod, ke kterému se dítě může vracet. Pro mě je vždycky znamením, že je u nás doma všechno v pořádku, když vidím, že jsou děti vtipné, berou věci s nadhledem, dokážou se smát samy sobě i nám rodičům. To se mi hodně uleví.</p>
<p><strong>Důležitá je pro vás i soudržnost s maminkou a se sestrami. Jste na sebe hodně napojené, podporujete se. Co je na téhle pospolitosti to vůbec nejlepší?</strong></p>
<p>To, že se máme, že jsme rády spolu. Někdy je to samozřejmě taky náročné, není to jen stoprocentní idyla, občas se objeví „škobrtance“. Ale pocit, že jste součástí takhle velké rodiny, je fantastický. Často se scházíme i s bratrem, neteřemi, synovci, s celou rozšířenou rodinou a to je vážně velká síla a radost. Připadáme si silní. Vlastně pořád hledáme příležitosti, jak a kde se zase všichni potkáme. I když je to náročné, protože nás je tolik. Ale bažíme po tom.</p>
<p><strong>Byla nějaká temnější období mezi vámi ženami? Jak je řešíte, nebo jim už třeba umíte předcházet?</strong></p>
<p>S Lelou nás rozdělila puberta a taky to, že jsme si kradly navzájem oblečení. Lela taky chodila na výtvarnou školu, já jsem točila, takže jsme se nějaký čas pohybovaly v odlišném prostředí. Ale pak nás to vrátilo zase k sobě. Eťa nás musela dorůst, dlouho byla malou, zcela nepoužitelnou ségrou. To se ale časem dorovnalo. Vleklé vztahové krize u nás neprobíhají. Naučily jsme se, že je potřeba si věci říkat a čistit. Když se objeví trable, jde to z nás rychle ven a smeteme to rychle ze stolu. Nemáme žádné kostlivce ve skříních. V těžkých nebo náročných obdobích si dokážeme být oporou. Ukázalo se to, když byla máma nemocná nebo když se Etě narodila dvojčata. V krizích je rodina úžasný element.</p>
<p><img id="AO_3174795" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174795" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Máme to my ženy v něčem extra těžké?</strong></p>
<p>Tu největší výhodu a nevýhodu v jednom spatřuji v mateřství. Je to úžasná, ale strašně náročná a bolestná zkušenost. Ten strach, ta obrovská láska, ta nespravedlnost, že člověk žije pro děti, dýchá pro ně, myslí na ně, bojí se o ně, všechno na světě by pro ně udělal, ale přesto nejsou nikdy jeho. Jednoho dne se otočí a jsou pryč. Nejdřív jste se musela vypořádat s tím, že jste s narozením dětí ztratila svoji svobodu, pak s tím, že s dětmi je život jiný, a pak najednou odejdou, a vy se s tím zase musíte srovnat… Je to hodně těžký úkol. Ale ta láska, ta novost těch pocitů, ten nový život, který člověk stvořil, prošel jeho tělem, vznikl z jeho buněk, to je fascinující i tak trochu horor zároveň. Někde jsem četla, že část buněk dítěte zůstává žít v matce a naopak. Proto podle mě cítíme, když jsou děti v ohrožení, když je s nimi něco špatně. To jsou ty jejich buňky v nás.</p>
<p><strong>Když máte čas jen sama pro sebe, čím ho naplníte?</strong></p>
<p>Jsem ráda doma, vařím, sedím s kamarády nebo se ségrami na zahradě. Ráda cestuji, dostanu se do jiného energetického pole, musím reagovat na jiné věci, přijímat nové podněty a to mě baví. Nemusím přitom ale vůbec nikam daleko, velké exotiky mě totiž uvádějí do stresu.</p>
<p><strong>Teď je trendem pořád na sobě pracovat, posouvat se… Je vám to blízké, nebo si třeba říkáte, že už je čas se spíš rozmazlovat, odpočívat, zkrátka jen žít?</strong></p>
<p>Pro mě je práce radost, je to naplňující proces, přináší mi plody. A ty sklízím. Rodina je zase jiná sklizeň jiných radostí. Mám to hezky namíchané. Myslím, že je hlavně důležité vnímat svůj život jako časově omezený zážitek. Je potřeba makat na životě, aby byl dobrý a radostný. Úplně bez snahy to nejde, ale každého dělá šťastným něco jiného.</p>
<p><strong>Co byste se ještě chtěla naučit?</strong></p>
<p>Být pilnější. To bych v sobě chtěla vypěstovat. Poslední dobou jsem líná. Potřebovala bych větší disciplínu. Někdy jen tak sedím a vnímám, jak čas plyne a proplouvá kolem mě. Není to špatný, ale není ho nazbyt. A taky bych si ráda zkusila něco režírovat.</p>
<p><strong>Litujete něčeho z minulosti, co vám nedá spát?</strong></p>
<p>Nerada vzpomínám. Mě to příliš dojímá. Znepokojuje mě, že všechno mizí. Když se dívám na záležitosti z minulosti, nějak mi to nedělá dobře, ani fotky dětí. Ale ničeho nelituji, věci nejde vrátit, jedna bez druhé by se nestala.</p>
<p><strong>Ještě se vrátím k filmu Smršť, který je strhující, tajemný, místy jím prosakuje až zoufalství. Dostalo se vám natáčení hodně pod kůži, musela jste ponurou atmosféru ze sebe hodně sklepávat?</strong></p>
<p>Když jsem přijížděla na natáčení Smršti do lázní Sliač, poslouchala jsem v autě zrovna něco strašidelného. Byla noc, jela jsem sama a místo, lázně po sezoně, působilo opravdu děsivě. Takže první dojem byl silný. Ale samotné natáčení už ani ne. Jde sice o hororový žánr, ale výroba není tak strašidelná jako výsledek. Napětí vzniká až ve střižně a v nahrávacím studiu. Moje postava je zoufalá, děj se točí kolem zásadní události v rodině. Dostával mě spíš smutek té role, ta totální skepse, slepá ulička. Točili jsme ale jen asi šestnáct dní, což mě tedy fascinovalo. Brzy nato byly Vánoce, takže jsem si hlavu poměrně rychle a snadno vyčistila.</p>
<p><strong>Teď se těšíte nejvíc na co?</strong></p>
<p>Začali jsme točit seriál pro Českou televizi, který volně navazuje na minisérii Ochránce. Manžela mi hraje Stanislav Majer. Příběh se točí kolem závislostí, prevence. Je to náročný, ale hezký projekt. Děj se odehrává v Táboře, kde to mám moc ráda. Těším se na dokončený film Karavan a pramen, na moje blížící se narozeniny, na moře, prázdniny… A v červnu na autorskou výstavu, kterou bude mít Ester v Praze v Kunsthalle, což je obrovský úspěch. A ještě na výstavu našeho táty in memoriam, kterou chystáme v pražském Doxu.</p>
<p><img id="obj_9001382" class="custom" title="IMAGE" src="/image2res/?iMag=1&id=9001382&resName=full&ts=1712765197656" alt="9001382:full:false:false:true" width="300" height="392" /></p>
<p><img id="AO_3174796" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174796" src="" alt="Link" width="425" height="35" /><img id="AO_3174797" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174797" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p> </p>blesk pro ženy,rodina,Anna Geislerová,film,manželství,matka,krize,Tomáš Maštalír,Stanislav Majer,Temné období,Česká televize,Vánoce,Praha2024-04-11 05:001https://img.cncenter.czhttps://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-vip-rozhovory/783372/anna-geislerova-47-mirny-teror-a-diktat-prospivaji-manzelstvi-i-rodine.html318Rozhovoryhotpink140801001022103Blesk pro ženy vám přináší rozhovory se zajímvými osobnostmi české i zahraniční scény. Co o svém životě prozradí samy celebrity?slavní, VIP, rozhovor, interview, osobnost1Rozhovory s významými osobnostmi101110230https://prozeny.blesk.cz/kategorie/318/rozhovory783372/9001379_.jpg8670
78337270Vložit do mob app11Add_to_mob_appAnna Geislerová (47): Mírný teror a diktát prospívají manželství i rodině7892024-04-11 11:10:35.74036600<p>Ve filmech září od devadesátých let. Co role, to silný příběh. V soukromí je trojnásobnou mámou, která pomalu řeší odpoutávání dětí. Je jí z toho těžko na duši, ale zároveň se na rozloučení s mateřstvím těší.</p><p>Kdybychom měli vyjmenovat všechny snímky, ve kterých se Aňa objevila, tři stránky by rozhodně nestačily. Momentálně ale do kin vstupuje novinka, která za pozornost rozhodně stojí. Při sledování se vám budou ježit všechny chlupy na těle. Mysteriózní thriller Smršť, kde jí sekunduje slovenský herec Tomáš Maštalír, není jen o tajemné síle, která by mohla stát za smrtí hned několika lidí. Předně je sondou do krizí zmítaného manželství.</p>
<p><strong>VIDEO: Smršť: Mrazivý příběh na motivy bestselleru Jozefa Kariky</strong></p>
<p><strong><img id="obj_8985036" class="custom" title="VIDEO" src="/image2res/?iMag=1&id=8985036&resName=full&ts=1712764904357" alt="8985036:full:true:true:true" width="978" height="550" /></strong></p>
<p><strong>Co podle vás dokáže partnerství ohrozit nejzásadněji?</strong></p>
<p>Nezájem, když se ti dva o sebe nezajímají, nevnímají se. Špatným ukazatelem je podle mě i to, pokud dvojice nemá společné plány do budoucna, když se nedokáže na něco těšit, něco spolu vytvářet, z něčeho se radovat. Společné vize nesmějí nikdy chybět.</p>
<p><strong>Kde vaše tolerance končí?</strong></p>
<p>V tomhle věku už asi zvládnu tolerovat ledasco. Ale násilí, příliš velkou zbabělost a pokrytectví nikdy.</p>
<p><strong>A naopak, základem dobrého partnerství po letech bývá především co?</strong></p>
<p>Z mé zkušenosti to jsou malé radosti, které dělají dohromady hezký život. Každodenní schopnost alespoň něco málo si užít. Může to být i společný odpočinek večer na gauči, ani u toho nemusíte mluvit. Doma jsme si oblíbili pyžamkové dny a výlety. Jsem taky přesvědčená, že mírný teror se může proměnit v tu nejlepší vzpomínku. Na mysli mám situace, kdy se rodině nechce nikam jít, ale když pak ten kopec všichni vylezou, sice remcají, že mají puchýře, ale zároveň jsou ohromení krásou kolem. Ostatně právě ty puchýře se začas stanou jen vtipnou historkou. Jsem expertka na vymýšlení nesmyslných výletů, kdy všichni křičí, že jsem jim zkazila život, ale ve finále jsou šťastní. Mírný teror a diktát prospívají i manželství a rodině vůbec. Ale jako správný diktátor to nemám ověřené od protistrany.</p>
<p><strong>Máte pocit, že jste se jako partnerka svého muže hodně proměnila od chvíle, kdy jste spolu začínali?</strong></p>
<p>Neměnnost neexistuje. Co se nemění, to nežije, je podezřelé. Život je chaos, pohyb. Já jsem se určitě změnila a bezpochyby jsem báječnější. Dělám si legraci, ale pravda je, že některé věci už řeším líp. A můj muž se změnil hodně. Od úžasného k nesnesitelně dokonalému. Je těžké žít s někým, kdo prakticky nemá chyby. Ale rozhodně to nesouvisí se mnou.</p>
<p><strong>Starší děti vám pomalu, a jistě vylétají z hnízda. Jak to snášíte? Jako prostor věnovat se víc sobě, nebo vám je u toho těžko na duši?</strong></p>
<p>Asi všechno dohromady. Dokud je máte pod kontrolou do té míry, že jim dáváte jíst, ukládáte je do postele, jste pořád s nimi, a najednou je to jinak, je to náročné, ale zároveň nabíjející a radostné. Pokud už s vámi děti ale tolik věcí neřeší, probouzí se strach a vyvstávají otázky, jestli budou šťastné a spokojené, jestli v životě najdou svoje místo, práci, která je bude bavit, partnery, které by chtěly… A to už pod kontrolou nemáte. Je to nová rodičovská dimenze. Když ale vidíte, že se dětem daří, je to zase velký pocit štěstí. Jen doufám, že budeme mít pořád společné zážitky. A když ne, budeme s mužem jezdit sami. A moje sny a plány? Nikdy jsem je neodkládala, ani svoji kariéru. Každé moje dítě se mnou bylo už ve dvou měsících na place. Teď mám ale v plánu pomalu se vnitřně rozloučit s namáhavým mateřstvím.</p>
<p><img id="AO_3174794" class="artobjrimage artobjrimage_LOCKED_REGISTRATION" title="Zámek za registraci 3174794" src="" alt="Zámek za registraci" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Potomci mají vaši důvěru, věříte jim, že ten odchod zvládnou?</strong></p>
<p>To kdybych věděla, tak jsem v klidu. U nás se razí teorie, že svobodu si člověk musí zasloužit. Což je asi zase z kategorie diktatury, ale je to pravda. Když někomu dáte svoji důvěru, tak nechcete být zklamaná. A dokud jste zklamávaná, nemůžete v té svobodě přidávat. Kdo chce u nás doma víc, musí na tom zapracovat. Bojím se o děti hodně, je to pro mě náročné období. Ale věřím jim. A taky tady pro ně pořád zůstáváme. Jako maják.</p>
<p><strong>Jaký výchovný manévr nebo styl se vám mimořádně osvědčil?</strong></p>
<p>Nemyslím si, že rodič by měl být dítěti nejlepším kamarádem. Do určité chvíle musí dávat hranice. Musí ho držet pod křídly. A pevně. A když pak dětem narůstají jejich vlastní křídla, pak musí pouštět, povolovat a jen tak zdálky dozorovat… Říká se, že rodičovství přechází od helikoptérového k majákovému. Helikoptérový rodič drží dozor nad dítětem neustále, chrání ho, kontroluje všechno, co by ho mohlo ohrozit, odstraňuje. Je pořád nadosah. Ale pak se musí přehrát do role majáku a ten slouží jako kontrolní místo, které je na dohled, je to pevný bod, ke kterému se dítě může vracet. Pro mě je vždycky znamením, že je u nás doma všechno v pořádku, když vidím, že jsou děti vtipné, berou věci s nadhledem, dokážou se smát samy sobě i nám rodičům. To se mi hodně uleví.</p>
<p><strong>Důležitá je pro vás i soudržnost s maminkou a se sestrami. Jste na sebe hodně napojené, podporujete se. Co je na téhle pospolitosti to vůbec nejlepší?</strong></p>
<p>To, že se máme, že jsme rády spolu. Někdy je to samozřejmě taky náročné, není to jen stoprocentní idyla, občas se objeví „škobrtance“. Ale pocit, že jste součástí takhle velké rodiny, je fantastický. Často se scházíme i s bratrem, neteřemi, synovci, s celou rozšířenou rodinou a to je vážně velká síla a radost. Připadáme si silní. Vlastně pořád hledáme příležitosti, jak a kde se zase všichni potkáme. I když je to náročné, protože nás je tolik. Ale bažíme po tom.</p>
<p><strong>Byla nějaká temnější období mezi vámi ženami? Jak je řešíte, nebo jim už třeba umíte předcházet?</strong></p>
<p>S Lelou nás rozdělila puberta a taky to, že jsme si kradly navzájem oblečení. Lela taky chodila na výtvarnou školu, já jsem točila, takže jsme se nějaký čas pohybovaly v odlišném prostředí. Ale pak nás to vrátilo zase k sobě. Eťa nás musela dorůst, dlouho byla malou, zcela nepoužitelnou ségrou. To se ale časem dorovnalo. Vleklé vztahové krize u nás neprobíhají. Naučily jsme se, že je potřeba si věci říkat a čistit. Když se objeví trable, jde to z nás rychle ven a smeteme to rychle ze stolu. Nemáme žádné kostlivce ve skříních. V těžkých nebo náročných obdobích si dokážeme být oporou. Ukázalo se to, když byla máma nemocná nebo když se Etě narodila dvojčata. V krizích je rodina úžasný element.</p>
<p><img id="AO_3174795" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174795" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Máme to my ženy v něčem extra těžké?</strong></p>
<p>Tu největší výhodu a nevýhodu v jednom spatřuji v mateřství. Je to úžasná, ale strašně náročná a bolestná zkušenost. Ten strach, ta obrovská láska, ta nespravedlnost, že člověk žije pro děti, dýchá pro ně, myslí na ně, bojí se o ně, všechno na světě by pro ně udělal, ale přesto nejsou nikdy jeho. Jednoho dne se otočí a jsou pryč. Nejdřív jste se musela vypořádat s tím, že jste s narozením dětí ztratila svoji svobodu, pak s tím, že s dětmi je život jiný, a pak najednou odejdou, a vy se s tím zase musíte srovnat… Je to hodně těžký úkol. Ale ta láska, ta novost těch pocitů, ten nový život, který člověk stvořil, prošel jeho tělem, vznikl z jeho buněk, to je fascinující i tak trochu horor zároveň. Někde jsem četla, že část buněk dítěte zůstává žít v matce a naopak. Proto podle mě cítíme, když jsou děti v ohrožení, když je s nimi něco špatně. To jsou ty jejich buňky v nás.</p>
<p><strong>Když máte čas jen sama pro sebe, čím ho naplníte?</strong></p>
<p>Jsem ráda doma, vařím, sedím s kamarády nebo se ségrami na zahradě. Ráda cestuji, dostanu se do jiného energetického pole, musím reagovat na jiné věci, přijímat nové podněty a to mě baví. Nemusím přitom ale vůbec nikam daleko, velké exotiky mě totiž uvádějí do stresu.</p>
<p><strong>Teď je trendem pořád na sobě pracovat, posouvat se… Je vám to blízké, nebo si třeba říkáte, že už je čas se spíš rozmazlovat, odpočívat, zkrátka jen žít?</strong></p>
<p>Pro mě je práce radost, je to naplňující proces, přináší mi plody. A ty sklízím. Rodina je zase jiná sklizeň jiných radostí. Mám to hezky namíchané. Myslím, že je hlavně důležité vnímat svůj život jako časově omezený zážitek. Je potřeba makat na životě, aby byl dobrý a radostný. Úplně bez snahy to nejde, ale každého dělá šťastným něco jiného.</p>
<p><strong>Co byste se ještě chtěla naučit?</strong></p>
<p>Být pilnější. To bych v sobě chtěla vypěstovat. Poslední dobou jsem líná. Potřebovala bych větší disciplínu. Někdy jen tak sedím a vnímám, jak čas plyne a proplouvá kolem mě. Není to špatný, ale není ho nazbyt. A taky bych si ráda zkusila něco režírovat.</p>
<p><strong>Litujete něčeho z minulosti, co vám nedá spát?</strong></p>
<p>Nerada vzpomínám. Mě to příliš dojímá. Znepokojuje mě, že všechno mizí. Když se dívám na záležitosti z minulosti, nějak mi to nedělá dobře, ani fotky dětí. Ale ničeho nelituji, věci nejde vrátit, jedna bez druhé by se nestala.</p>
<p><strong>Ještě se vrátím k filmu Smršť, který je strhující, tajemný, místy jím prosakuje až zoufalství. Dostalo se vám natáčení hodně pod kůži, musela jste ponurou atmosféru ze sebe hodně sklepávat?</strong></p>
<p>Když jsem přijížděla na natáčení Smršti do lázní Sliač, poslouchala jsem v autě zrovna něco strašidelného. Byla noc, jela jsem sama a místo, lázně po sezoně, působilo opravdu děsivě. Takže první dojem byl silný. Ale samotné natáčení už ani ne. Jde sice o hororový žánr, ale výroba není tak strašidelná jako výsledek. Napětí vzniká až ve střižně a v nahrávacím studiu. Moje postava je zoufalá, děj se točí kolem zásadní události v rodině. Dostával mě spíš smutek té role, ta totální skepse, slepá ulička. Točili jsme ale jen asi šestnáct dní, což mě tedy fascinovalo. Brzy nato byly Vánoce, takže jsem si hlavu poměrně rychle a snadno vyčistila.</p>
<p><strong>Teď se těšíte nejvíc na co?</strong></p>
<p>Začali jsme točit seriál pro Českou televizi, který volně navazuje na minisérii Ochránce. Manžela mi hraje Stanislav Majer. Příběh se točí kolem závislostí, prevence. Je to náročný, ale hezký projekt. Děj se odehrává v Táboře, kde to mám moc ráda. Těším se na dokončený film Karavan a pramen, na moje blížící se narozeniny, na moře, prázdniny… A v červnu na autorskou výstavu, kterou bude mít Ester v Praze v Kunsthalle, což je obrovský úspěch. A ještě na výstavu našeho táty in memoriam, kterou chystáme v pražském Doxu.</p>
<p><img id="obj_9001382" class="custom" title="IMAGE" src="/image2res/?iMag=1&id=9001382&resName=full&ts=1712765197656" alt="9001382:full:false:false:true" width="300" height="392" /></p>
<p><img id="AO_3174796" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174796" src="" alt="Link" width="425" height="35" /><img id="AO_3174797" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174797" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p> </p>blesk pro ženy,rodina,Anna Geislerová,film,manželství,matka,krize,Tomáš Maštalír,Stanislav Majer,Temné období,Česká televize,Vánoce,Praha2024-04-11 05:001https://img.cncenter.czhttps://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-vip-rozhovory/783372/anna-geislerova-47-mirny-teror-a-diktat-prospivaji-manzelstvi-i-rodine.html318Rozhovoryhotpink140801001022103Blesk pro ženy vám přináší rozhovory se zajímvými osobnostmi české i zahraniční scény. Co o svém životě prozradí samy celebrity?slavní, VIP, rozhovor, interview, osobnost1Rozhovory s významými osobnostmi101110230https://prozeny.blesk.cz/kategorie/318/rozhovory783372/9001379_.jpg8670
78337270Vložit do mob app11Add_to_mob_appAnna Geislerová (47): Mírný teror a diktát prospívají manželství i rodině7892024-04-11 11:10:35.74036600<p>Ve filmech září od devadesátých let. Co role, to silný příběh. V soukromí je trojnásobnou mámou, která pomalu řeší odpoutávání dětí. Je jí z toho těžko na duši, ale zároveň se na rozloučení s mateřstvím těší.</p><p>Kdybychom měli vyjmenovat všechny snímky, ve kterých se Aňa objevila, tři stránky by rozhodně nestačily. Momentálně ale do kin vstupuje novinka, která za pozornost rozhodně stojí. Při sledování se vám budou ježit všechny chlupy na těle. Mysteriózní thriller Smršť, kde jí sekunduje slovenský herec Tomáš Maštalír, není jen o tajemné síle, která by mohla stát za smrtí hned několika lidí. Předně je sondou do krizí zmítaného manželství.</p>
<p><strong>VIDEO: Smršť: Mrazivý příběh na motivy bestselleru Jozefa Kariky</strong></p>
<p><strong><img id="obj_8985036" class="custom" title="VIDEO" src="/image2res/?iMag=1&id=8985036&resName=full&ts=1712764904357" alt="8985036:full:true:true:true" width="978" height="550" /></strong></p>
<p><strong>Co podle vás dokáže partnerství ohrozit nejzásadněji?</strong></p>
<p>Nezájem, když se ti dva o sebe nezajímají, nevnímají se. Špatným ukazatelem je podle mě i to, pokud dvojice nemá společné plány do budoucna, když se nedokáže na něco těšit, něco spolu vytvářet, z něčeho se radovat. Společné vize nesmějí nikdy chybět.</p>
<p><strong>Kde vaše tolerance končí?</strong></p>
<p>V tomhle věku už asi zvládnu tolerovat ledasco. Ale násilí, příliš velkou zbabělost a pokrytectví nikdy.</p>
<p><strong>A naopak, základem dobrého partnerství po letech bývá především co?</strong></p>
<p>Z mé zkušenosti to jsou malé radosti, které dělají dohromady hezký život. Každodenní schopnost alespoň něco málo si užít. Může to být i společný odpočinek večer na gauči, ani u toho nemusíte mluvit. Doma jsme si oblíbili pyžamkové dny a výlety. Jsem taky přesvědčená, že mírný teror se může proměnit v tu nejlepší vzpomínku. Na mysli mám situace, kdy se rodině nechce nikam jít, ale když pak ten kopec všichni vylezou, sice remcají, že mají puchýře, ale zároveň jsou ohromení krásou kolem. Ostatně právě ty puchýře se začas stanou jen vtipnou historkou. Jsem expertka na vymýšlení nesmyslných výletů, kdy všichni křičí, že jsem jim zkazila život, ale ve finále jsou šťastní. Mírný teror a diktát prospívají i manželství a rodině vůbec. Ale jako správný diktátor to nemám ověřené od protistrany.</p>
<p><strong>Máte pocit, že jste se jako partnerka svého muže hodně proměnila od chvíle, kdy jste spolu začínali?</strong></p>
<p>Neměnnost neexistuje. Co se nemění, to nežije, je podezřelé. Život je chaos, pohyb. Já jsem se určitě změnila a bezpochyby jsem báječnější. Dělám si legraci, ale pravda je, že některé věci už řeším líp. A můj muž se změnil hodně. Od úžasného k nesnesitelně dokonalému. Je těžké žít s někým, kdo prakticky nemá chyby. Ale rozhodně to nesouvisí se mnou.</p>
<p><strong>Starší děti vám pomalu, a jistě vylétají z hnízda. Jak to snášíte? Jako prostor věnovat se víc sobě, nebo vám je u toho těžko na duši?</strong></p>
<p>Asi všechno dohromady. Dokud je máte pod kontrolou do té míry, že jim dáváte jíst, ukládáte je do postele, jste pořád s nimi, a najednou je to jinak, je to náročné, ale zároveň nabíjející a radostné. Pokud už s vámi děti ale tolik věcí neřeší, probouzí se strach a vyvstávají otázky, jestli budou šťastné a spokojené, jestli v životě najdou svoje místo, práci, která je bude bavit, partnery, které by chtěly… A to už pod kontrolou nemáte. Je to nová rodičovská dimenze. Když ale vidíte, že se dětem daří, je to zase velký pocit štěstí. Jen doufám, že budeme mít pořád společné zážitky. A když ne, budeme s mužem jezdit sami. A moje sny a plány? Nikdy jsem je neodkládala, ani svoji kariéru. Každé moje dítě se mnou bylo už ve dvou měsících na place. Teď mám ale v plánu pomalu se vnitřně rozloučit s namáhavým mateřstvím.</p>
<p><img id="AO_3174794" class="artobjrimage artobjrimage_LOCKED_REGISTRATION" title="Zámek za registraci 3174794" src="" alt="Zámek za registraci" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Potomci mají vaši důvěru, věříte jim, že ten odchod zvládnou?</strong></p>
<p>To kdybych věděla, tak jsem v klidu. U nás se razí teorie, že svobodu si člověk musí zasloužit. Což je asi zase z kategorie diktatury, ale je to pravda. Když někomu dáte svoji důvěru, tak nechcete být zklamaná. A dokud jste zklamávaná, nemůžete v té svobodě přidávat. Kdo chce u nás doma víc, musí na tom zapracovat. Bojím se o děti hodně, je to pro mě náročné období. Ale věřím jim. A taky tady pro ně pořád zůstáváme. Jako maják.</p>
<p><strong>Jaký výchovný manévr nebo styl se vám mimořádně osvědčil?</strong></p>
<p>Nemyslím si, že rodič by měl být dítěti nejlepším kamarádem. Do určité chvíle musí dávat hranice. Musí ho držet pod křídly. A pevně. A když pak dětem narůstají jejich vlastní křídla, pak musí pouštět, povolovat a jen tak zdálky dozorovat… Říká se, že rodičovství přechází od helikoptérového k majákovému. Helikoptérový rodič drží dozor nad dítětem neustále, chrání ho, kontroluje všechno, co by ho mohlo ohrozit, odstraňuje. Je pořád nadosah. Ale pak se musí přehrát do role majáku a ten slouží jako kontrolní místo, které je na dohled, je to pevný bod, ke kterému se dítě může vracet. Pro mě je vždycky znamením, že je u nás doma všechno v pořádku, když vidím, že jsou děti vtipné, berou věci s nadhledem, dokážou se smát samy sobě i nám rodičům. To se mi hodně uleví.</p>
<p><strong>Důležitá je pro vás i soudržnost s maminkou a se sestrami. Jste na sebe hodně napojené, podporujete se. Co je na téhle pospolitosti to vůbec nejlepší?</strong></p>
<p>To, že se máme, že jsme rády spolu. Někdy je to samozřejmě taky náročné, není to jen stoprocentní idyla, občas se objeví „škobrtance“. Ale pocit, že jste součástí takhle velké rodiny, je fantastický. Často se scházíme i s bratrem, neteřemi, synovci, s celou rozšířenou rodinou a to je vážně velká síla a radost. Připadáme si silní. Vlastně pořád hledáme příležitosti, jak a kde se zase všichni potkáme. I když je to náročné, protože nás je tolik. Ale bažíme po tom.</p>
<p><strong>Byla nějaká temnější období mezi vámi ženami? Jak je řešíte, nebo jim už třeba umíte předcházet?</strong></p>
<p>S Lelou nás rozdělila puberta a taky to, že jsme si kradly navzájem oblečení. Lela taky chodila na výtvarnou školu, já jsem točila, takže jsme se nějaký čas pohybovaly v odlišném prostředí. Ale pak nás to vrátilo zase k sobě. Eťa nás musela dorůst, dlouho byla malou, zcela nepoužitelnou ségrou. To se ale časem dorovnalo. Vleklé vztahové krize u nás neprobíhají. Naučily jsme se, že je potřeba si věci říkat a čistit. Když se objeví trable, jde to z nás rychle ven a smeteme to rychle ze stolu. Nemáme žádné kostlivce ve skříních. V těžkých nebo náročných obdobích si dokážeme být oporou. Ukázalo se to, když byla máma nemocná nebo když se Etě narodila dvojčata. V krizích je rodina úžasný element.</p>
<p><img id="AO_3174795" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174795" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Máme to my ženy v něčem extra těžké?</strong></p>
<p>Tu největší výhodu a nevýhodu v jednom spatřuji v mateřství. Je to úžasná, ale strašně náročná a bolestná zkušenost. Ten strach, ta obrovská láska, ta nespravedlnost, že člověk žije pro děti, dýchá pro ně, myslí na ně, bojí se o ně, všechno na světě by pro ně udělal, ale přesto nejsou nikdy jeho. Jednoho dne se otočí a jsou pryč. Nejdřív jste se musela vypořádat s tím, že jste s narozením dětí ztratila svoji svobodu, pak s tím, že s dětmi je život jiný, a pak najednou odejdou, a vy se s tím zase musíte srovnat… Je to hodně těžký úkol. Ale ta láska, ta novost těch pocitů, ten nový život, který člověk stvořil, prošel jeho tělem, vznikl z jeho buněk, to je fascinující i tak trochu horor zároveň. Někde jsem četla, že část buněk dítěte zůstává žít v matce a naopak. Proto podle mě cítíme, když jsou děti v ohrožení, když je s nimi něco špatně. To jsou ty jejich buňky v nás.</p>
<p><strong>Když máte čas jen sama pro sebe, čím ho naplníte?</strong></p>
<p>Jsem ráda doma, vařím, sedím s kamarády nebo se ségrami na zahradě. Ráda cestuji, dostanu se do jiného energetického pole, musím reagovat na jiné věci, přijímat nové podněty a to mě baví. Nemusím přitom ale vůbec nikam daleko, velké exotiky mě totiž uvádějí do stresu.</p>
<p><strong>Teď je trendem pořád na sobě pracovat, posouvat se… Je vám to blízké, nebo si třeba říkáte, že už je čas se spíš rozmazlovat, odpočívat, zkrátka jen žít?</strong></p>
<p>Pro mě je práce radost, je to naplňující proces, přináší mi plody. A ty sklízím. Rodina je zase jiná sklizeň jiných radostí. Mám to hezky namíchané. Myslím, že je hlavně důležité vnímat svůj život jako časově omezený zážitek. Je potřeba makat na životě, aby byl dobrý a radostný. Úplně bez snahy to nejde, ale každého dělá šťastným něco jiného.</p>
<p><strong>Co byste se ještě chtěla naučit?</strong></p>
<p>Být pilnější. To bych v sobě chtěla vypěstovat. Poslední dobou jsem líná. Potřebovala bych větší disciplínu. Někdy jen tak sedím a vnímám, jak čas plyne a proplouvá kolem mě. Není to špatný, ale není ho nazbyt. A taky bych si ráda zkusila něco režírovat.</p>
<p><strong>Litujete něčeho z minulosti, co vám nedá spát?</strong></p>
<p>Nerada vzpomínám. Mě to příliš dojímá. Znepokojuje mě, že všechno mizí. Když se dívám na záležitosti z minulosti, nějak mi to nedělá dobře, ani fotky dětí. Ale ničeho nelituji, věci nejde vrátit, jedna bez druhé by se nestala.</p>
<p><strong>Ještě se vrátím k filmu Smršť, který je strhující, tajemný, místy jím prosakuje až zoufalství. Dostalo se vám natáčení hodně pod kůži, musela jste ponurou atmosféru ze sebe hodně sklepávat?</strong></p>
<p>Když jsem přijížděla na natáčení Smršti do lázní Sliač, poslouchala jsem v autě zrovna něco strašidelného. Byla noc, jela jsem sama a místo, lázně po sezoně, působilo opravdu děsivě. Takže první dojem byl silný. Ale samotné natáčení už ani ne. Jde sice o hororový žánr, ale výroba není tak strašidelná jako výsledek. Napětí vzniká až ve střižně a v nahrávacím studiu. Moje postava je zoufalá, děj se točí kolem zásadní události v rodině. Dostával mě spíš smutek té role, ta totální skepse, slepá ulička. Točili jsme ale jen asi šestnáct dní, což mě tedy fascinovalo. Brzy nato byly Vánoce, takže jsem si hlavu poměrně rychle a snadno vyčistila.</p>
<p><strong>Teď se těšíte nejvíc na co?</strong></p>
<p>Začali jsme točit seriál pro Českou televizi, který volně navazuje na minisérii Ochránce. Manžela mi hraje Stanislav Majer. Příběh se točí kolem závislostí, prevence. Je to náročný, ale hezký projekt. Děj se odehrává v Táboře, kde to mám moc ráda. Těším se na dokončený film Karavan a pramen, na moje blížící se narozeniny, na moře, prázdniny… A v červnu na autorskou výstavu, kterou bude mít Ester v Praze v Kunsthalle, což je obrovský úspěch. A ještě na výstavu našeho táty in memoriam, kterou chystáme v pražském Doxu.</p>
<p><img id="obj_9001382" class="custom" title="IMAGE" src="/image2res/?iMag=1&id=9001382&resName=full&ts=1712765197656" alt="9001382:full:false:false:true" width="300" height="392" /></p>
<p><img id="AO_3174796" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174796" src="" alt="Link" width="425" height="35" /><img id="AO_3174797" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174797" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p> </p>blesk pro ženy,rodina,Anna Geislerová,film,manželství,matka,krize,Tomáš Maštalír,Stanislav Majer,Temné období,Česká televize,Vánoce,Praha2024-04-11 05:001https://img.cncenter.czhttps://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-vip-rozhovory/783372/anna-geislerova-47-mirny-teror-a-diktat-prospivaji-manzelstvi-i-rodine.html318Rozhovoryhotpink140801001022103Blesk pro ženy vám přináší rozhovory se zajímvými osobnostmi české i zahraniční scény. Co o svém životě prozradí samy celebrity?slavní, VIP, rozhovor, interview, osobnost1Rozhovory s významými osobnostmi101110230https://prozeny.blesk.cz/kategorie/318/rozhovory783372/9001379_.jpg8670
78337270Vložit do mob app11Add_to_mob_appAnna Geislerová (47): Mírný teror a diktát prospívají manželství i rodině7892024-04-11 11:10:35.74036600<p>Ve filmech září od devadesátých let. Co role, to silný příběh. V soukromí je trojnásobnou mámou, která pomalu řeší odpoutávání dětí. Je jí z toho těžko na duši, ale zároveň se na rozloučení s mateřstvím těší.</p><p>Kdybychom měli vyjmenovat všechny snímky, ve kterých se Aňa objevila, tři stránky by rozhodně nestačily. Momentálně ale do kin vstupuje novinka, která za pozornost rozhodně stojí. Při sledování se vám budou ježit všechny chlupy na těle. Mysteriózní thriller Smršť, kde jí sekunduje slovenský herec Tomáš Maštalír, není jen o tajemné síle, která by mohla stát za smrtí hned několika lidí. Předně je sondou do krizí zmítaného manželství.</p>
<p><strong>VIDEO: Smršť: Mrazivý příběh na motivy bestselleru Jozefa Kariky</strong></p>
<p><strong><img id="obj_8985036" class="custom" title="VIDEO" src="/image2res/?iMag=1&id=8985036&resName=full&ts=1712764904357" alt="8985036:full:true:true:true" width="978" height="550" /></strong></p>
<p><strong>Co podle vás dokáže partnerství ohrozit nejzásadněji?</strong></p>
<p>Nezájem, když se ti dva o sebe nezajímají, nevnímají se. Špatným ukazatelem je podle mě i to, pokud dvojice nemá společné plány do budoucna, když se nedokáže na něco těšit, něco spolu vytvářet, z něčeho se radovat. Společné vize nesmějí nikdy chybět.</p>
<p><strong>Kde vaše tolerance končí?</strong></p>
<p>V tomhle věku už asi zvládnu tolerovat ledasco. Ale násilí, příliš velkou zbabělost a pokrytectví nikdy.</p>
<p><strong>A naopak, základem dobrého partnerství po letech bývá především co?</strong></p>
<p>Z mé zkušenosti to jsou malé radosti, které dělají dohromady hezký život. Každodenní schopnost alespoň něco málo si užít. Může to být i společný odpočinek večer na gauči, ani u toho nemusíte mluvit. Doma jsme si oblíbili pyžamkové dny a výlety. Jsem taky přesvědčená, že mírný teror se může proměnit v tu nejlepší vzpomínku. Na mysli mám situace, kdy se rodině nechce nikam jít, ale když pak ten kopec všichni vylezou, sice remcají, že mají puchýře, ale zároveň jsou ohromení krásou kolem. Ostatně právě ty puchýře se začas stanou jen vtipnou historkou. Jsem expertka na vymýšlení nesmyslných výletů, kdy všichni křičí, že jsem jim zkazila život, ale ve finále jsou šťastní. Mírný teror a diktát prospívají i manželství a rodině vůbec. Ale jako správný diktátor to nemám ověřené od protistrany.</p>
<p><strong>Máte pocit, že jste se jako partnerka svého muže hodně proměnila od chvíle, kdy jste spolu začínali?</strong></p>
<p>Neměnnost neexistuje. Co se nemění, to nežije, je podezřelé. Život je chaos, pohyb. Já jsem se určitě změnila a bezpochyby jsem báječnější. Dělám si legraci, ale pravda je, že některé věci už řeším líp. A můj muž se změnil hodně. Od úžasného k nesnesitelně dokonalému. Je těžké žít s někým, kdo prakticky nemá chyby. Ale rozhodně to nesouvisí se mnou.</p>
<p><strong>Starší děti vám pomalu, a jistě vylétají z hnízda. Jak to snášíte? Jako prostor věnovat se víc sobě, nebo vám je u toho těžko na duši?</strong></p>
<p>Asi všechno dohromady. Dokud je máte pod kontrolou do té míry, že jim dáváte jíst, ukládáte je do postele, jste pořád s nimi, a najednou je to jinak, je to náročné, ale zároveň nabíjející a radostné. Pokud už s vámi děti ale tolik věcí neřeší, probouzí se strach a vyvstávají otázky, jestli budou šťastné a spokojené, jestli v životě najdou svoje místo, práci, která je bude bavit, partnery, které by chtěly… A to už pod kontrolou nemáte. Je to nová rodičovská dimenze. Když ale vidíte, že se dětem daří, je to zase velký pocit štěstí. Jen doufám, že budeme mít pořád společné zážitky. A když ne, budeme s mužem jezdit sami. A moje sny a plány? Nikdy jsem je neodkládala, ani svoji kariéru. Každé moje dítě se mnou bylo už ve dvou měsících na place. Teď mám ale v plánu pomalu se vnitřně rozloučit s namáhavým mateřstvím.</p>
<p><img id="AO_3174794" class="artobjrimage artobjrimage_LOCKED_REGISTRATION" title="Zámek za registraci 3174794" src="" alt="Zámek za registraci" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Potomci mají vaši důvěru, věříte jim, že ten odchod zvládnou?</strong></p>
<p>To kdybych věděla, tak jsem v klidu. U nás se razí teorie, že svobodu si člověk musí zasloužit. Což je asi zase z kategorie diktatury, ale je to pravda. Když někomu dáte svoji důvěru, tak nechcete být zklamaná. A dokud jste zklamávaná, nemůžete v té svobodě přidávat. Kdo chce u nás doma víc, musí na tom zapracovat. Bojím se o děti hodně, je to pro mě náročné období. Ale věřím jim. A taky tady pro ně pořád zůstáváme. Jako maják.</p>
<p><strong>Jaký výchovný manévr nebo styl se vám mimořádně osvědčil?</strong></p>
<p>Nemyslím si, že rodič by měl být dítěti nejlepším kamarádem. Do určité chvíle musí dávat hranice. Musí ho držet pod křídly. A pevně. A když pak dětem narůstají jejich vlastní křídla, pak musí pouštět, povolovat a jen tak zdálky dozorovat… Říká se, že rodičovství přechází od helikoptérového k majákovému. Helikoptérový rodič drží dozor nad dítětem neustále, chrání ho, kontroluje všechno, co by ho mohlo ohrozit, odstraňuje. Je pořád nadosah. Ale pak se musí přehrát do role majáku a ten slouží jako kontrolní místo, které je na dohled, je to pevný bod, ke kterému se dítě může vracet. Pro mě je vždycky znamením, že je u nás doma všechno v pořádku, když vidím, že jsou děti vtipné, berou věci s nadhledem, dokážou se smát samy sobě i nám rodičům. To se mi hodně uleví.</p>
<p><strong>Důležitá je pro vás i soudržnost s maminkou a se sestrami. Jste na sebe hodně napojené, podporujete se. Co je na téhle pospolitosti to vůbec nejlepší?</strong></p>
<p>To, že se máme, že jsme rády spolu. Někdy je to samozřejmě taky náročné, není to jen stoprocentní idyla, občas se objeví „škobrtance“. Ale pocit, že jste součástí takhle velké rodiny, je fantastický. Často se scházíme i s bratrem, neteřemi, synovci, s celou rozšířenou rodinou a to je vážně velká síla a radost. Připadáme si silní. Vlastně pořád hledáme příležitosti, jak a kde se zase všichni potkáme. I když je to náročné, protože nás je tolik. Ale bažíme po tom.</p>
<p><strong>Byla nějaká temnější období mezi vámi ženami? Jak je řešíte, nebo jim už třeba umíte předcházet?</strong></p>
<p>S Lelou nás rozdělila puberta a taky to, že jsme si kradly navzájem oblečení. Lela taky chodila na výtvarnou školu, já jsem točila, takže jsme se nějaký čas pohybovaly v odlišném prostředí. Ale pak nás to vrátilo zase k sobě. Eťa nás musela dorůst, dlouho byla malou, zcela nepoužitelnou ségrou. To se ale časem dorovnalo. Vleklé vztahové krize u nás neprobíhají. Naučily jsme se, že je potřeba si věci říkat a čistit. Když se objeví trable, jde to z nás rychle ven a smeteme to rychle ze stolu. Nemáme žádné kostlivce ve skříních. V těžkých nebo náročných obdobích si dokážeme být oporou. Ukázalo se to, když byla máma nemocná nebo když se Etě narodila dvojčata. V krizích je rodina úžasný element.</p>
<p><img id="AO_3174795" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174795" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Máme to my ženy v něčem extra těžké?</strong></p>
<p>Tu největší výhodu a nevýhodu v jednom spatřuji v mateřství. Je to úžasná, ale strašně náročná a bolestná zkušenost. Ten strach, ta obrovská láska, ta nespravedlnost, že člověk žije pro děti, dýchá pro ně, myslí na ně, bojí se o ně, všechno na světě by pro ně udělal, ale přesto nejsou nikdy jeho. Jednoho dne se otočí a jsou pryč. Nejdřív jste se musela vypořádat s tím, že jste s narozením dětí ztratila svoji svobodu, pak s tím, že s dětmi je život jiný, a pak najednou odejdou, a vy se s tím zase musíte srovnat… Je to hodně těžký úkol. Ale ta láska, ta novost těch pocitů, ten nový život, který člověk stvořil, prošel jeho tělem, vznikl z jeho buněk, to je fascinující i tak trochu horor zároveň. Někde jsem četla, že část buněk dítěte zůstává žít v matce a naopak. Proto podle mě cítíme, když jsou děti v ohrožení, když je s nimi něco špatně. To jsou ty jejich buňky v nás.</p>
<p><strong>Když máte čas jen sama pro sebe, čím ho naplníte?</strong></p>
<p>Jsem ráda doma, vařím, sedím s kamarády nebo se ségrami na zahradě. Ráda cestuji, dostanu se do jiného energetického pole, musím reagovat na jiné věci, přijímat nové podněty a to mě baví. Nemusím přitom ale vůbec nikam daleko, velké exotiky mě totiž uvádějí do stresu.</p>
<p><strong>Teď je trendem pořád na sobě pracovat, posouvat se… Je vám to blízké, nebo si třeba říkáte, že už je čas se spíš rozmazlovat, odpočívat, zkrátka jen žít?</strong></p>
<p>Pro mě je práce radost, je to naplňující proces, přináší mi plody. A ty sklízím. Rodina je zase jiná sklizeň jiných radostí. Mám to hezky namíchané. Myslím, že je hlavně důležité vnímat svůj život jako časově omezený zážitek. Je potřeba makat na životě, aby byl dobrý a radostný. Úplně bez snahy to nejde, ale každého dělá šťastným něco jiného.</p>
<p><strong>Co byste se ještě chtěla naučit?</strong></p>
<p>Být pilnější. To bych v sobě chtěla vypěstovat. Poslední dobou jsem líná. Potřebovala bych větší disciplínu. Někdy jen tak sedím a vnímám, jak čas plyne a proplouvá kolem mě. Není to špatný, ale není ho nazbyt. A taky bych si ráda zkusila něco režírovat.</p>
<p><strong>Litujete něčeho z minulosti, co vám nedá spát?</strong></p>
<p>Nerada vzpomínám. Mě to příliš dojímá. Znepokojuje mě, že všechno mizí. Když se dívám na záležitosti z minulosti, nějak mi to nedělá dobře, ani fotky dětí. Ale ničeho nelituji, věci nejde vrátit, jedna bez druhé by se nestala.</p>
<p><strong>Ještě se vrátím k filmu Smršť, který je strhující, tajemný, místy jím prosakuje až zoufalství. Dostalo se vám natáčení hodně pod kůži, musela jste ponurou atmosféru ze sebe hodně sklepávat?</strong></p>
<p>Když jsem přijížděla na natáčení Smršti do lázní Sliač, poslouchala jsem v autě zrovna něco strašidelného. Byla noc, jela jsem sama a místo, lázně po sezoně, působilo opravdu děsivě. Takže první dojem byl silný. Ale samotné natáčení už ani ne. Jde sice o hororový žánr, ale výroba není tak strašidelná jako výsledek. Napětí vzniká až ve střižně a v nahrávacím studiu. Moje postava je zoufalá, děj se točí kolem zásadní události v rodině. Dostával mě spíš smutek té role, ta totální skepse, slepá ulička. Točili jsme ale jen asi šestnáct dní, což mě tedy fascinovalo. Brzy nato byly Vánoce, takže jsem si hlavu poměrně rychle a snadno vyčistila.</p>
<p><strong>Teď se těšíte nejvíc na co?</strong></p>
<p>Začali jsme točit seriál pro Českou televizi, který volně navazuje na minisérii Ochránce. Manžela mi hraje Stanislav Majer. Příběh se točí kolem závislostí, prevence. Je to náročný, ale hezký projekt. Děj se odehrává v Táboře, kde to mám moc ráda. Těším se na dokončený film Karavan a pramen, na moje blížící se narozeniny, na moře, prázdniny… A v červnu na autorskou výstavu, kterou bude mít Ester v Praze v Kunsthalle, což je obrovský úspěch. A ještě na výstavu našeho táty in memoriam, kterou chystáme v pražském Doxu.</p>
<p><img id="obj_9001382" class="custom" title="IMAGE" src="/image2res/?iMag=1&id=9001382&resName=full&ts=1712765197656" alt="9001382:full:false:false:true" width="300" height="392" /></p>
<p><img id="AO_3174796" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174796" src="" alt="Link" width="425" height="35" /><img id="AO_3174797" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174797" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p> </p>blesk pro ženy,rodina,Anna Geislerová,film,manželství,matka,krize,Tomáš Maštalír,Stanislav Majer,Temné období,Česká televize,Vánoce,Praha2024-04-11 05:001https://img.cncenter.czhttps://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-vip-rozhovory/783372/anna-geislerova-47-mirny-teror-a-diktat-prospivaji-manzelstvi-i-rodine.html318Rozhovoryhotpink140801001022103Blesk pro ženy vám přináší rozhovory se zajímvými osobnostmi české i zahraniční scény. Co o svém životě prozradí samy celebrity?slavní, VIP, rozhovor, interview, osobnost1Rozhovory s významými osobnostmi101110230https://prozeny.blesk.cz/kategorie/318/rozhovory783372/9001379_.jpg8670
78337270Vložit do mob app11Add_to_mob_appAnna Geislerová (47): Mírný teror a diktát prospívají manželství i rodině7892024-04-11 11:10:35.74036600<p>Ve filmech září od devadesátých let. Co role, to silný příběh. V soukromí je trojnásobnou mámou, která pomalu řeší odpoutávání dětí. Je jí z toho těžko na duši, ale zároveň se na rozloučení s mateřstvím těší.</p><p>Kdybychom měli vyjmenovat všechny snímky, ve kterých se Aňa objevila, tři stránky by rozhodně nestačily. Momentálně ale do kin vstupuje novinka, která za pozornost rozhodně stojí. Při sledování se vám budou ježit všechny chlupy na těle. Mysteriózní thriller Smršť, kde jí sekunduje slovenský herec Tomáš Maštalír, není jen o tajemné síle, která by mohla stát za smrtí hned několika lidí. Předně je sondou do krizí zmítaného manželství.</p>
<p><strong>VIDEO: Smršť: Mrazivý příběh na motivy bestselleru Jozefa Kariky</strong></p>
<p><strong><img id="obj_8985036" class="custom" title="VIDEO" src="/image2res/?iMag=1&id=8985036&resName=full&ts=1712764904357" alt="8985036:full:true:true:true" width="978" height="550" /></strong></p>
<p><strong>Co podle vás dokáže partnerství ohrozit nejzásadněji?</strong></p>
<p>Nezájem, když se ti dva o sebe nezajímají, nevnímají se. Špatným ukazatelem je podle mě i to, pokud dvojice nemá společné plány do budoucna, když se nedokáže na něco těšit, něco spolu vytvářet, z něčeho se radovat. Společné vize nesmějí nikdy chybět.</p>
<p><strong>Kde vaše tolerance končí?</strong></p>
<p>V tomhle věku už asi zvládnu tolerovat ledasco. Ale násilí, příliš velkou zbabělost a pokrytectví nikdy.</p>
<p><strong>A naopak, základem dobrého partnerství po letech bývá především co?</strong></p>
<p>Z mé zkušenosti to jsou malé radosti, které dělají dohromady hezký život. Každodenní schopnost alespoň něco málo si užít. Může to být i společný odpočinek večer na gauči, ani u toho nemusíte mluvit. Doma jsme si oblíbili pyžamkové dny a výlety. Jsem taky přesvědčená, že mírný teror se může proměnit v tu nejlepší vzpomínku. Na mysli mám situace, kdy se rodině nechce nikam jít, ale když pak ten kopec všichni vylezou, sice remcají, že mají puchýře, ale zároveň jsou ohromení krásou kolem. Ostatně právě ty puchýře se začas stanou jen vtipnou historkou. Jsem expertka na vymýšlení nesmyslných výletů, kdy všichni křičí, že jsem jim zkazila život, ale ve finále jsou šťastní. Mírný teror a diktát prospívají i manželství a rodině vůbec. Ale jako správný diktátor to nemám ověřené od protistrany.</p>
<p><strong>Máte pocit, že jste se jako partnerka svého muže hodně proměnila od chvíle, kdy jste spolu začínali?</strong></p>
<p>Neměnnost neexistuje. Co se nemění, to nežije, je podezřelé. Život je chaos, pohyb. Já jsem se určitě změnila a bezpochyby jsem báječnější. Dělám si legraci, ale pravda je, že některé věci už řeším líp. A můj muž se změnil hodně. Od úžasného k nesnesitelně dokonalému. Je těžké žít s někým, kdo prakticky nemá chyby. Ale rozhodně to nesouvisí se mnou.</p>
<p><strong>Starší děti vám pomalu, a jistě vylétají z hnízda. Jak to snášíte? Jako prostor věnovat se víc sobě, nebo vám je u toho těžko na duši?</strong></p>
<p>Asi všechno dohromady. Dokud je máte pod kontrolou do té míry, že jim dáváte jíst, ukládáte je do postele, jste pořád s nimi, a najednou je to jinak, je to náročné, ale zároveň nabíjející a radostné. Pokud už s vámi děti ale tolik věcí neřeší, probouzí se strach a vyvstávají otázky, jestli budou šťastné a spokojené, jestli v životě najdou svoje místo, práci, která je bude bavit, partnery, které by chtěly… A to už pod kontrolou nemáte. Je to nová rodičovská dimenze. Když ale vidíte, že se dětem daří, je to zase velký pocit štěstí. Jen doufám, že budeme mít pořád společné zážitky. A když ne, budeme s mužem jezdit sami. A moje sny a plány? Nikdy jsem je neodkládala, ani svoji kariéru. Každé moje dítě se mnou bylo už ve dvou měsících na place. Teď mám ale v plánu pomalu se vnitřně rozloučit s namáhavým mateřstvím.</p>
<p><img id="AO_3174794" class="artobjrimage artobjrimage_LOCKED_REGISTRATION" title="Zámek za registraci 3174794" src="" alt="Zámek za registraci" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Potomci mají vaši důvěru, věříte jim, že ten odchod zvládnou?</strong></p>
<p>To kdybych věděla, tak jsem v klidu. U nás se razí teorie, že svobodu si člověk musí zasloužit. Což je asi zase z kategorie diktatury, ale je to pravda. Když někomu dáte svoji důvěru, tak nechcete být zklamaná. A dokud jste zklamávaná, nemůžete v té svobodě přidávat. Kdo chce u nás doma víc, musí na tom zapracovat. Bojím se o děti hodně, je to pro mě náročné období. Ale věřím jim. A taky tady pro ně pořád zůstáváme. Jako maják.</p>
<p><strong>Jaký výchovný manévr nebo styl se vám mimořádně osvědčil?</strong></p>
<p>Nemyslím si, že rodič by měl být dítěti nejlepším kamarádem. Do určité chvíle musí dávat hranice. Musí ho držet pod křídly. A pevně. A když pak dětem narůstají jejich vlastní křídla, pak musí pouštět, povolovat a jen tak zdálky dozorovat… Říká se, že rodičovství přechází od helikoptérového k majákovému. Helikoptérový rodič drží dozor nad dítětem neustále, chrání ho, kontroluje všechno, co by ho mohlo ohrozit, odstraňuje. Je pořád nadosah. Ale pak se musí přehrát do role majáku a ten slouží jako kontrolní místo, které je na dohled, je to pevný bod, ke kterému se dítě může vracet. Pro mě je vždycky znamením, že je u nás doma všechno v pořádku, když vidím, že jsou děti vtipné, berou věci s nadhledem, dokážou se smát samy sobě i nám rodičům. To se mi hodně uleví.</p>
<p><strong>Důležitá je pro vás i soudržnost s maminkou a se sestrami. Jste na sebe hodně napojené, podporujete se. Co je na téhle pospolitosti to vůbec nejlepší?</strong></p>
<p>To, že se máme, že jsme rády spolu. Někdy je to samozřejmě taky náročné, není to jen stoprocentní idyla, občas se objeví „škobrtance“. Ale pocit, že jste součástí takhle velké rodiny, je fantastický. Často se scházíme i s bratrem, neteřemi, synovci, s celou rozšířenou rodinou a to je vážně velká síla a radost. Připadáme si silní. Vlastně pořád hledáme příležitosti, jak a kde se zase všichni potkáme. I když je to náročné, protože nás je tolik. Ale bažíme po tom.</p>
<p><strong>Byla nějaká temnější období mezi vámi ženami? Jak je řešíte, nebo jim už třeba umíte předcházet?</strong></p>
<p>S Lelou nás rozdělila puberta a taky to, že jsme si kradly navzájem oblečení. Lela taky chodila na výtvarnou školu, já jsem točila, takže jsme se nějaký čas pohybovaly v odlišném prostředí. Ale pak nás to vrátilo zase k sobě. Eťa nás musela dorůst, dlouho byla malou, zcela nepoužitelnou ségrou. To se ale časem dorovnalo. Vleklé vztahové krize u nás neprobíhají. Naučily jsme se, že je potřeba si věci říkat a čistit. Když se objeví trable, jde to z nás rychle ven a smeteme to rychle ze stolu. Nemáme žádné kostlivce ve skříních. V těžkých nebo náročných obdobích si dokážeme být oporou. Ukázalo se to, když byla máma nemocná nebo když se Etě narodila dvojčata. V krizích je rodina úžasný element.</p>
<p><img id="AO_3174795" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174795" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Máme to my ženy v něčem extra těžké?</strong></p>
<p>Tu největší výhodu a nevýhodu v jednom spatřuji v mateřství. Je to úžasná, ale strašně náročná a bolestná zkušenost. Ten strach, ta obrovská láska, ta nespravedlnost, že člověk žije pro děti, dýchá pro ně, myslí na ně, bojí se o ně, všechno na světě by pro ně udělal, ale přesto nejsou nikdy jeho. Jednoho dne se otočí a jsou pryč. Nejdřív jste se musela vypořádat s tím, že jste s narozením dětí ztratila svoji svobodu, pak s tím, že s dětmi je život jiný, a pak najednou odejdou, a vy se s tím zase musíte srovnat… Je to hodně těžký úkol. Ale ta láska, ta novost těch pocitů, ten nový život, který člověk stvořil, prošel jeho tělem, vznikl z jeho buněk, to je fascinující i tak trochu horor zároveň. Někde jsem četla, že část buněk dítěte zůstává žít v matce a naopak. Proto podle mě cítíme, když jsou děti v ohrožení, když je s nimi něco špatně. To jsou ty jejich buňky v nás.</p>
<p><strong>Když máte čas jen sama pro sebe, čím ho naplníte?</strong></p>
<p>Jsem ráda doma, vařím, sedím s kamarády nebo se ségrami na zahradě. Ráda cestuji, dostanu se do jiného energetického pole, musím reagovat na jiné věci, přijímat nové podněty a to mě baví. Nemusím přitom ale vůbec nikam daleko, velké exotiky mě totiž uvádějí do stresu.</p>
<p><strong>Teď je trendem pořád na sobě pracovat, posouvat se… Je vám to blízké, nebo si třeba říkáte, že už je čas se spíš rozmazlovat, odpočívat, zkrátka jen žít?</strong></p>
<p>Pro mě je práce radost, je to naplňující proces, přináší mi plody. A ty sklízím. Rodina je zase jiná sklizeň jiných radostí. Mám to hezky namíchané. Myslím, že je hlavně důležité vnímat svůj život jako časově omezený zážitek. Je potřeba makat na životě, aby byl dobrý a radostný. Úplně bez snahy to nejde, ale každého dělá šťastným něco jiného.</p>
<p><strong>Co byste se ještě chtěla naučit?</strong></p>
<p>Být pilnější. To bych v sobě chtěla vypěstovat. Poslední dobou jsem líná. Potřebovala bych větší disciplínu. Někdy jen tak sedím a vnímám, jak čas plyne a proplouvá kolem mě. Není to špatný, ale není ho nazbyt. A taky bych si ráda zkusila něco režírovat.</p>
<p><strong>Litujete něčeho z minulosti, co vám nedá spát?</strong></p>
<p>Nerada vzpomínám. Mě to příliš dojímá. Znepokojuje mě, že všechno mizí. Když se dívám na záležitosti z minulosti, nějak mi to nedělá dobře, ani fotky dětí. Ale ničeho nelituji, věci nejde vrátit, jedna bez druhé by se nestala.</p>
<p><strong>Ještě se vrátím k filmu Smršť, který je strhující, tajemný, místy jím prosakuje až zoufalství. Dostalo se vám natáčení hodně pod kůži, musela jste ponurou atmosféru ze sebe hodně sklepávat?</strong></p>
<p>Když jsem přijížděla na natáčení Smršti do lázní Sliač, poslouchala jsem v autě zrovna něco strašidelného. Byla noc, jela jsem sama a místo, lázně po sezoně, působilo opravdu děsivě. Takže první dojem byl silný. Ale samotné natáčení už ani ne. Jde sice o hororový žánr, ale výroba není tak strašidelná jako výsledek. Napětí vzniká až ve střižně a v nahrávacím studiu. Moje postava je zoufalá, děj se točí kolem zásadní události v rodině. Dostával mě spíš smutek té role, ta totální skepse, slepá ulička. Točili jsme ale jen asi šestnáct dní, což mě tedy fascinovalo. Brzy nato byly Vánoce, takže jsem si hlavu poměrně rychle a snadno vyčistila.</p>
<p><strong>Teď se těšíte nejvíc na co?</strong></p>
<p>Začali jsme točit seriál pro Českou televizi, který volně navazuje na minisérii Ochránce. Manžela mi hraje Stanislav Majer. Příběh se točí kolem závislostí, prevence. Je to náročný, ale hezký projekt. Děj se odehrává v Táboře, kde to mám moc ráda. Těším se na dokončený film Karavan a pramen, na moje blížící se narozeniny, na moře, prázdniny… A v červnu na autorskou výstavu, kterou bude mít Ester v Praze v Kunsthalle, což je obrovský úspěch. A ještě na výstavu našeho táty in memoriam, kterou chystáme v pražském Doxu.</p>
<p><img id="obj_9001382" class="custom" title="IMAGE" src="/image2res/?iMag=1&id=9001382&resName=full&ts=1712765197656" alt="9001382:full:false:false:true" width="300" height="392" /></p>
<p><img id="AO_3174796" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174796" src="" alt="Link" width="425" height="35" /><img id="AO_3174797" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174797" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p> </p>blesk pro ženy,rodina,Anna Geislerová,film,manželství,matka,krize,Tomáš Maštalír,Stanislav Majer,Temné období,Česká televize,Vánoce,Praha2024-04-11 05:001https://img.cncenter.czhttps://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-vip-rozhovory/783372/anna-geislerova-47-mirny-teror-a-diktat-prospivaji-manzelstvi-i-rodine.html318Rozhovoryhotpink140801001022103Blesk pro ženy vám přináší rozhovory se zajímvými osobnostmi české i zahraniční scény. Co o svém životě prozradí samy celebrity?slavní, VIP, rozhovor, interview, osobnost1Rozhovory s významými osobnostmi101110230https://prozeny.blesk.cz/kategorie/318/rozhovory783372/9001379_.jpg8670
78337270Vložit do mob app11Add_to_mob_appAnna Geislerová (47): Mírný teror a diktát prospívají manželství i rodině7892024-04-11 11:10:35.74036600<p>Ve filmech září od devadesátých let. Co role, to silný příběh. V soukromí je trojnásobnou mámou, která pomalu řeší odpoutávání dětí. Je jí z toho těžko na duši, ale zároveň se na rozloučení s mateřstvím těší.</p><p>Kdybychom měli vyjmenovat všechny snímky, ve kterých se Aňa objevila, tři stránky by rozhodně nestačily. Momentálně ale do kin vstupuje novinka, která za pozornost rozhodně stojí. Při sledování se vám budou ježit všechny chlupy na těle. Mysteriózní thriller Smršť, kde jí sekunduje slovenský herec Tomáš Maštalír, není jen o tajemné síle, která by mohla stát za smrtí hned několika lidí. Předně je sondou do krizí zmítaného manželství.</p>
<p><strong>VIDEO: Smršť: Mrazivý příběh na motivy bestselleru Jozefa Kariky</strong></p>
<p><strong><img id="obj_8985036" class="custom" title="VIDEO" src="/image2res/?iMag=1&id=8985036&resName=full&ts=1712764904357" alt="8985036:full:true:true:true" width="978" height="550" /></strong></p>
<p><strong>Co podle vás dokáže partnerství ohrozit nejzásadněji?</strong></p>
<p>Nezájem, když se ti dva o sebe nezajímají, nevnímají se. Špatným ukazatelem je podle mě i to, pokud dvojice nemá společné plány do budoucna, když se nedokáže na něco těšit, něco spolu vytvářet, z něčeho se radovat. Společné vize nesmějí nikdy chybět.</p>
<p><strong>Kde vaše tolerance končí?</strong></p>
<p>V tomhle věku už asi zvládnu tolerovat ledasco. Ale násilí, příliš velkou zbabělost a pokrytectví nikdy.</p>
<p><strong>A naopak, základem dobrého partnerství po letech bývá především co?</strong></p>
<p>Z mé zkušenosti to jsou malé radosti, které dělají dohromady hezký život. Každodenní schopnost alespoň něco málo si užít. Může to být i společný odpočinek večer na gauči, ani u toho nemusíte mluvit. Doma jsme si oblíbili pyžamkové dny a výlety. Jsem taky přesvědčená, že mírný teror se může proměnit v tu nejlepší vzpomínku. Na mysli mám situace, kdy se rodině nechce nikam jít, ale když pak ten kopec všichni vylezou, sice remcají, že mají puchýře, ale zároveň jsou ohromení krásou kolem. Ostatně právě ty puchýře se začas stanou jen vtipnou historkou. Jsem expertka na vymýšlení nesmyslných výletů, kdy všichni křičí, že jsem jim zkazila život, ale ve finále jsou šťastní. Mírný teror a diktát prospívají i manželství a rodině vůbec. Ale jako správný diktátor to nemám ověřené od protistrany.</p>
<p><strong>Máte pocit, že jste se jako partnerka svého muže hodně proměnila od chvíle, kdy jste spolu začínali?</strong></p>
<p>Neměnnost neexistuje. Co se nemění, to nežije, je podezřelé. Život je chaos, pohyb. Já jsem se určitě změnila a bezpochyby jsem báječnější. Dělám si legraci, ale pravda je, že některé věci už řeším líp. A můj muž se změnil hodně. Od úžasného k nesnesitelně dokonalému. Je těžké žít s někým, kdo prakticky nemá chyby. Ale rozhodně to nesouvisí se mnou.</p>
<p><strong>Starší děti vám pomalu, a jistě vylétají z hnízda. Jak to snášíte? Jako prostor věnovat se víc sobě, nebo vám je u toho těžko na duši?</strong></p>
<p>Asi všechno dohromady. Dokud je máte pod kontrolou do té míry, že jim dáváte jíst, ukládáte je do postele, jste pořád s nimi, a najednou je to jinak, je to náročné, ale zároveň nabíjející a radostné. Pokud už s vámi děti ale tolik věcí neřeší, probouzí se strach a vyvstávají otázky, jestli budou šťastné a spokojené, jestli v životě najdou svoje místo, práci, která je bude bavit, partnery, které by chtěly… A to už pod kontrolou nemáte. Je to nová rodičovská dimenze. Když ale vidíte, že se dětem daří, je to zase velký pocit štěstí. Jen doufám, že budeme mít pořád společné zážitky. A když ne, budeme s mužem jezdit sami. A moje sny a plány? Nikdy jsem je neodkládala, ani svoji kariéru. Každé moje dítě se mnou bylo už ve dvou měsících na place. Teď mám ale v plánu pomalu se vnitřně rozloučit s namáhavým mateřstvím.</p>
<p><img id="AO_3174794" class="artobjrimage artobjrimage_LOCKED_REGISTRATION" title="Zámek za registraci 3174794" src="" alt="Zámek za registraci" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Potomci mají vaši důvěru, věříte jim, že ten odchod zvládnou?</strong></p>
<p>To kdybych věděla, tak jsem v klidu. U nás se razí teorie, že svobodu si člověk musí zasloužit. Což je asi zase z kategorie diktatury, ale je to pravda. Když někomu dáte svoji důvěru, tak nechcete být zklamaná. A dokud jste zklamávaná, nemůžete v té svobodě přidávat. Kdo chce u nás doma víc, musí na tom zapracovat. Bojím se o děti hodně, je to pro mě náročné období. Ale věřím jim. A taky tady pro ně pořád zůstáváme. Jako maják.</p>
<p><strong>Jaký výchovný manévr nebo styl se vám mimořádně osvědčil?</strong></p>
<p>Nemyslím si, že rodič by měl být dítěti nejlepším kamarádem. Do určité chvíle musí dávat hranice. Musí ho držet pod křídly. A pevně. A když pak dětem narůstají jejich vlastní křídla, pak musí pouštět, povolovat a jen tak zdálky dozorovat… Říká se, že rodičovství přechází od helikoptérového k majákovému. Helikoptérový rodič drží dozor nad dítětem neustále, chrání ho, kontroluje všechno, co by ho mohlo ohrozit, odstraňuje. Je pořád nadosah. Ale pak se musí přehrát do role majáku a ten slouží jako kontrolní místo, které je na dohled, je to pevný bod, ke kterému se dítě může vracet. Pro mě je vždycky znamením, že je u nás doma všechno v pořádku, když vidím, že jsou děti vtipné, berou věci s nadhledem, dokážou se smát samy sobě i nám rodičům. To se mi hodně uleví.</p>
<p><strong>Důležitá je pro vás i soudržnost s maminkou a se sestrami. Jste na sebe hodně napojené, podporujete se. Co je na téhle pospolitosti to vůbec nejlepší?</strong></p>
<p>To, že se máme, že jsme rády spolu. Někdy je to samozřejmě taky náročné, není to jen stoprocentní idyla, občas se objeví „škobrtance“. Ale pocit, že jste součástí takhle velké rodiny, je fantastický. Často se scházíme i s bratrem, neteřemi, synovci, s celou rozšířenou rodinou a to je vážně velká síla a radost. Připadáme si silní. Vlastně pořád hledáme příležitosti, jak a kde se zase všichni potkáme. I když je to náročné, protože nás je tolik. Ale bažíme po tom.</p>
<p><strong>Byla nějaká temnější období mezi vámi ženami? Jak je řešíte, nebo jim už třeba umíte předcházet?</strong></p>
<p>S Lelou nás rozdělila puberta a taky to, že jsme si kradly navzájem oblečení. Lela taky chodila na výtvarnou školu, já jsem točila, takže jsme se nějaký čas pohybovaly v odlišném prostředí. Ale pak nás to vrátilo zase k sobě. Eťa nás musela dorůst, dlouho byla malou, zcela nepoužitelnou ségrou. To se ale časem dorovnalo. Vleklé vztahové krize u nás neprobíhají. Naučily jsme se, že je potřeba si věci říkat a čistit. Když se objeví trable, jde to z nás rychle ven a smeteme to rychle ze stolu. Nemáme žádné kostlivce ve skříních. V těžkých nebo náročných obdobích si dokážeme být oporou. Ukázalo se to, když byla máma nemocná nebo když se Etě narodila dvojčata. V krizích je rodina úžasný element.</p>
<p><img id="AO_3174795" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174795" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Máme to my ženy v něčem extra těžké?</strong></p>
<p>Tu největší výhodu a nevýhodu v jednom spatřuji v mateřství. Je to úžasná, ale strašně náročná a bolestná zkušenost. Ten strach, ta obrovská láska, ta nespravedlnost, že člověk žije pro děti, dýchá pro ně, myslí na ně, bojí se o ně, všechno na světě by pro ně udělal, ale přesto nejsou nikdy jeho. Jednoho dne se otočí a jsou pryč. Nejdřív jste se musela vypořádat s tím, že jste s narozením dětí ztratila svoji svobodu, pak s tím, že s dětmi je život jiný, a pak najednou odejdou, a vy se s tím zase musíte srovnat… Je to hodně těžký úkol. Ale ta láska, ta novost těch pocitů, ten nový život, který člověk stvořil, prošel jeho tělem, vznikl z jeho buněk, to je fascinující i tak trochu horor zároveň. Někde jsem četla, že část buněk dítěte zůstává žít v matce a naopak. Proto podle mě cítíme, když jsou děti v ohrožení, když je s nimi něco špatně. To jsou ty jejich buňky v nás.</p>
<p><strong>Když máte čas jen sama pro sebe, čím ho naplníte?</strong></p>
<p>Jsem ráda doma, vařím, sedím s kamarády nebo se ségrami na zahradě. Ráda cestuji, dostanu se do jiného energetického pole, musím reagovat na jiné věci, přijímat nové podněty a to mě baví. Nemusím přitom ale vůbec nikam daleko, velké exotiky mě totiž uvádějí do stresu.</p>
<p><strong>Teď je trendem pořád na sobě pracovat, posouvat se… Je vám to blízké, nebo si třeba říkáte, že už je čas se spíš rozmazlovat, odpočívat, zkrátka jen žít?</strong></p>
<p>Pro mě je práce radost, je to naplňující proces, přináší mi plody. A ty sklízím. Rodina je zase jiná sklizeň jiných radostí. Mám to hezky namíchané. Myslím, že je hlavně důležité vnímat svůj život jako časově omezený zážitek. Je potřeba makat na životě, aby byl dobrý a radostný. Úplně bez snahy to nejde, ale každého dělá šťastným něco jiného.</p>
<p><strong>Co byste se ještě chtěla naučit?</strong></p>
<p>Být pilnější. To bych v sobě chtěla vypěstovat. Poslední dobou jsem líná. Potřebovala bych větší disciplínu. Někdy jen tak sedím a vnímám, jak čas plyne a proplouvá kolem mě. Není to špatný, ale není ho nazbyt. A taky bych si ráda zkusila něco režírovat.</p>
<p><strong>Litujete něčeho z minulosti, co vám nedá spát?</strong></p>
<p>Nerada vzpomínám. Mě to příliš dojímá. Znepokojuje mě, že všechno mizí. Když se dívám na záležitosti z minulosti, nějak mi to nedělá dobře, ani fotky dětí. Ale ničeho nelituji, věci nejde vrátit, jedna bez druhé by se nestala.</p>
<p><strong>Ještě se vrátím k filmu Smršť, který je strhující, tajemný, místy jím prosakuje až zoufalství. Dostalo se vám natáčení hodně pod kůži, musela jste ponurou atmosféru ze sebe hodně sklepávat?</strong></p>
<p>Když jsem přijížděla na natáčení Smršti do lázní Sliač, poslouchala jsem v autě zrovna něco strašidelného. Byla noc, jela jsem sama a místo, lázně po sezoně, působilo opravdu děsivě. Takže první dojem byl silný. Ale samotné natáčení už ani ne. Jde sice o hororový žánr, ale výroba není tak strašidelná jako výsledek. Napětí vzniká až ve střižně a v nahrávacím studiu. Moje postava je zoufalá, děj se točí kolem zásadní události v rodině. Dostával mě spíš smutek té role, ta totální skepse, slepá ulička. Točili jsme ale jen asi šestnáct dní, což mě tedy fascinovalo. Brzy nato byly Vánoce, takže jsem si hlavu poměrně rychle a snadno vyčistila.</p>
<p><strong>Teď se těšíte nejvíc na co?</strong></p>
<p>Začali jsme točit seriál pro Českou televizi, který volně navazuje na minisérii Ochránce. Manžela mi hraje Stanislav Majer. Příběh se točí kolem závislostí, prevence. Je to náročný, ale hezký projekt. Děj se odehrává v Táboře, kde to mám moc ráda. Těším se na dokončený film Karavan a pramen, na moje blížící se narozeniny, na moře, prázdniny… A v červnu na autorskou výstavu, kterou bude mít Ester v Praze v Kunsthalle, což je obrovský úspěch. A ještě na výstavu našeho táty in memoriam, kterou chystáme v pražském Doxu.</p>
<p><img id="obj_9001382" class="custom" title="IMAGE" src="/image2res/?iMag=1&id=9001382&resName=full&ts=1712765197656" alt="9001382:full:false:false:true" width="300" height="392" /></p>
<p><img id="AO_3174796" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174796" src="" alt="Link" width="425" height="35" /><img id="AO_3174797" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174797" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p> </p>blesk pro ženy,rodina,Anna Geislerová,film,manželství,matka,krize,Tomáš Maštalír,Stanislav Majer,Temné období,Česká televize,Vánoce,Praha2024-04-11 05:001https://img.cncenter.czhttps://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-vip-rozhovory/783372/anna-geislerova-47-mirny-teror-a-diktat-prospivaji-manzelstvi-i-rodine.html318Rozhovoryhotpink140801001022103Blesk pro ženy vám přináší rozhovory se zajímvými osobnostmi české i zahraniční scény. Co o svém životě prozradí samy celebrity?slavní, VIP, rozhovor, interview, osobnost1Rozhovory s významými osobnostmi101110230https://prozeny.blesk.cz/kategorie/318/rozhovory783372/9001379_.jpg8670
78337270Vložit do mob app11Add_to_mob_appAnna Geislerová (47): Mírný teror a diktát prospívají manželství i rodině7892024-04-11 11:10:35.74036600<p>Ve filmech září od devadesátých let. Co role, to silný příběh. V soukromí je trojnásobnou mámou, která pomalu řeší odpoutávání dětí. Je jí z toho těžko na duši, ale zároveň se na rozloučení s mateřstvím těší.</p><p>Kdybychom měli vyjmenovat všechny snímky, ve kterých se Aňa objevila, tři stránky by rozhodně nestačily. Momentálně ale do kin vstupuje novinka, která za pozornost rozhodně stojí. Při sledování se vám budou ježit všechny chlupy na těle. Mysteriózní thriller Smršť, kde jí sekunduje slovenský herec Tomáš Maštalír, není jen o tajemné síle, která by mohla stát za smrtí hned několika lidí. Předně je sondou do krizí zmítaného manželství.</p>
<p><strong>VIDEO: Smršť: Mrazivý příběh na motivy bestselleru Jozefa Kariky</strong></p>
<p><strong><img id="obj_8985036" class="custom" title="VIDEO" src="/image2res/?iMag=1&id=8985036&resName=full&ts=1712764904357" alt="8985036:full:true:true:true" width="978" height="550" /></strong></p>
<p><strong>Co podle vás dokáže partnerství ohrozit nejzásadněji?</strong></p>
<p>Nezájem, když se ti dva o sebe nezajímají, nevnímají se. Špatným ukazatelem je podle mě i to, pokud dvojice nemá společné plány do budoucna, když se nedokáže na něco těšit, něco spolu vytvářet, z něčeho se radovat. Společné vize nesmějí nikdy chybět.</p>
<p><strong>Kde vaše tolerance končí?</strong></p>
<p>V tomhle věku už asi zvládnu tolerovat ledasco. Ale násilí, příliš velkou zbabělost a pokrytectví nikdy.</p>
<p><strong>A naopak, základem dobrého partnerství po letech bývá především co?</strong></p>
<p>Z mé zkušenosti to jsou malé radosti, které dělají dohromady hezký život. Každodenní schopnost alespoň něco málo si užít. Může to být i společný odpočinek večer na gauči, ani u toho nemusíte mluvit. Doma jsme si oblíbili pyžamkové dny a výlety. Jsem taky přesvědčená, že mírný teror se může proměnit v tu nejlepší vzpomínku. Na mysli mám situace, kdy se rodině nechce nikam jít, ale když pak ten kopec všichni vylezou, sice remcají, že mají puchýře, ale zároveň jsou ohromení krásou kolem. Ostatně právě ty puchýře se začas stanou jen vtipnou historkou. Jsem expertka na vymýšlení nesmyslných výletů, kdy všichni křičí, že jsem jim zkazila život, ale ve finále jsou šťastní. Mírný teror a diktát prospívají i manželství a rodině vůbec. Ale jako správný diktátor to nemám ověřené od protistrany.</p>
<p><strong>Máte pocit, že jste se jako partnerka svého muže hodně proměnila od chvíle, kdy jste spolu začínali?</strong></p>
<p>Neměnnost neexistuje. Co se nemění, to nežije, je podezřelé. Život je chaos, pohyb. Já jsem se určitě změnila a bezpochyby jsem báječnější. Dělám si legraci, ale pravda je, že některé věci už řeším líp. A můj muž se změnil hodně. Od úžasného k nesnesitelně dokonalému. Je těžké žít s někým, kdo prakticky nemá chyby. Ale rozhodně to nesouvisí se mnou.</p>
<p><strong>Starší děti vám pomalu, a jistě vylétají z hnízda. Jak to snášíte? Jako prostor věnovat se víc sobě, nebo vám je u toho těžko na duši?</strong></p>
<p>Asi všechno dohromady. Dokud je máte pod kontrolou do té míry, že jim dáváte jíst, ukládáte je do postele, jste pořád s nimi, a najednou je to jinak, je to náročné, ale zároveň nabíjející a radostné. Pokud už s vámi děti ale tolik věcí neřeší, probouzí se strach a vyvstávají otázky, jestli budou šťastné a spokojené, jestli v životě najdou svoje místo, práci, která je bude bavit, partnery, které by chtěly… A to už pod kontrolou nemáte. Je to nová rodičovská dimenze. Když ale vidíte, že se dětem daří, je to zase velký pocit štěstí. Jen doufám, že budeme mít pořád společné zážitky. A když ne, budeme s mužem jezdit sami. A moje sny a plány? Nikdy jsem je neodkládala, ani svoji kariéru. Každé moje dítě se mnou bylo už ve dvou měsících na place. Teď mám ale v plánu pomalu se vnitřně rozloučit s namáhavým mateřstvím.</p>
<p><img id="AO_3174794" class="artobjrimage artobjrimage_LOCKED_REGISTRATION" title="Zámek za registraci 3174794" src="" alt="Zámek za registraci" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Potomci mají vaši důvěru, věříte jim, že ten odchod zvládnou?</strong></p>
<p>To kdybych věděla, tak jsem v klidu. U nás se razí teorie, že svobodu si člověk musí zasloužit. Což je asi zase z kategorie diktatury, ale je to pravda. Když někomu dáte svoji důvěru, tak nechcete být zklamaná. A dokud jste zklamávaná, nemůžete v té svobodě přidávat. Kdo chce u nás doma víc, musí na tom zapracovat. Bojím se o děti hodně, je to pro mě náročné období. Ale věřím jim. A taky tady pro ně pořád zůstáváme. Jako maják.</p>
<p><strong>Jaký výchovný manévr nebo styl se vám mimořádně osvědčil?</strong></p>
<p>Nemyslím si, že rodič by měl být dítěti nejlepším kamarádem. Do určité chvíle musí dávat hranice. Musí ho držet pod křídly. A pevně. A když pak dětem narůstají jejich vlastní křídla, pak musí pouštět, povolovat a jen tak zdálky dozorovat… Říká se, že rodičovství přechází od helikoptérového k majákovému. Helikoptérový rodič drží dozor nad dítětem neustále, chrání ho, kontroluje všechno, co by ho mohlo ohrozit, odstraňuje. Je pořád nadosah. Ale pak se musí přehrát do role majáku a ten slouží jako kontrolní místo, které je na dohled, je to pevný bod, ke kterému se dítě může vracet. Pro mě je vždycky znamením, že je u nás doma všechno v pořádku, když vidím, že jsou děti vtipné, berou věci s nadhledem, dokážou se smát samy sobě i nám rodičům. To se mi hodně uleví.</p>
<p><strong>Důležitá je pro vás i soudržnost s maminkou a se sestrami. Jste na sebe hodně napojené, podporujete se. Co je na téhle pospolitosti to vůbec nejlepší?</strong></p>
<p>To, že se máme, že jsme rády spolu. Někdy je to samozřejmě taky náročné, není to jen stoprocentní idyla, občas se objeví „škobrtance“. Ale pocit, že jste součástí takhle velké rodiny, je fantastický. Často se scházíme i s bratrem, neteřemi, synovci, s celou rozšířenou rodinou a to je vážně velká síla a radost. Připadáme si silní. Vlastně pořád hledáme příležitosti, jak a kde se zase všichni potkáme. I když je to náročné, protože nás je tolik. Ale bažíme po tom.</p>
<p><strong>Byla nějaká temnější období mezi vámi ženami? Jak je řešíte, nebo jim už třeba umíte předcházet?</strong></p>
<p>S Lelou nás rozdělila puberta a taky to, že jsme si kradly navzájem oblečení. Lela taky chodila na výtvarnou školu, já jsem točila, takže jsme se nějaký čas pohybovaly v odlišném prostředí. Ale pak nás to vrátilo zase k sobě. Eťa nás musela dorůst, dlouho byla malou, zcela nepoužitelnou ségrou. To se ale časem dorovnalo. Vleklé vztahové krize u nás neprobíhají. Naučily jsme se, že je potřeba si věci říkat a čistit. Když se objeví trable, jde to z nás rychle ven a smeteme to rychle ze stolu. Nemáme žádné kostlivce ve skříních. V těžkých nebo náročných obdobích si dokážeme být oporou. Ukázalo se to, když byla máma nemocná nebo když se Etě narodila dvojčata. V krizích je rodina úžasný element.</p>
<p><img id="AO_3174795" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174795" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Máme to my ženy v něčem extra těžké?</strong></p>
<p>Tu největší výhodu a nevýhodu v jednom spatřuji v mateřství. Je to úžasná, ale strašně náročná a bolestná zkušenost. Ten strach, ta obrovská láska, ta nespravedlnost, že člověk žije pro děti, dýchá pro ně, myslí na ně, bojí se o ně, všechno na světě by pro ně udělal, ale přesto nejsou nikdy jeho. Jednoho dne se otočí a jsou pryč. Nejdřív jste se musela vypořádat s tím, že jste s narozením dětí ztratila svoji svobodu, pak s tím, že s dětmi je život jiný, a pak najednou odejdou, a vy se s tím zase musíte srovnat… Je to hodně těžký úkol. Ale ta láska, ta novost těch pocitů, ten nový život, který člověk stvořil, prošel jeho tělem, vznikl z jeho buněk, to je fascinující i tak trochu horor zároveň. Někde jsem četla, že část buněk dítěte zůstává žít v matce a naopak. Proto podle mě cítíme, když jsou děti v ohrožení, když je s nimi něco špatně. To jsou ty jejich buňky v nás.</p>
<p><strong>Když máte čas jen sama pro sebe, čím ho naplníte?</strong></p>
<p>Jsem ráda doma, vařím, sedím s kamarády nebo se ségrami na zahradě. Ráda cestuji, dostanu se do jiného energetického pole, musím reagovat na jiné věci, přijímat nové podněty a to mě baví. Nemusím přitom ale vůbec nikam daleko, velké exotiky mě totiž uvádějí do stresu.</p>
<p><strong>Teď je trendem pořád na sobě pracovat, posouvat se… Je vám to blízké, nebo si třeba říkáte, že už je čas se spíš rozmazlovat, odpočívat, zkrátka jen žít?</strong></p>
<p>Pro mě je práce radost, je to naplňující proces, přináší mi plody. A ty sklízím. Rodina je zase jiná sklizeň jiných radostí. Mám to hezky namíchané. Myslím, že je hlavně důležité vnímat svůj život jako časově omezený zážitek. Je potřeba makat na životě, aby byl dobrý a radostný. Úplně bez snahy to nejde, ale každého dělá šťastným něco jiného.</p>
<p><strong>Co byste se ještě chtěla naučit?</strong></p>
<p>Být pilnější. To bych v sobě chtěla vypěstovat. Poslední dobou jsem líná. Potřebovala bych větší disciplínu. Někdy jen tak sedím a vnímám, jak čas plyne a proplouvá kolem mě. Není to špatný, ale není ho nazbyt. A taky bych si ráda zkusila něco režírovat.</p>
<p><strong>Litujete něčeho z minulosti, co vám nedá spát?</strong></p>
<p>Nerada vzpomínám. Mě to příliš dojímá. Znepokojuje mě, že všechno mizí. Když se dívám na záležitosti z minulosti, nějak mi to nedělá dobře, ani fotky dětí. Ale ničeho nelituji, věci nejde vrátit, jedna bez druhé by se nestala.</p>
<p><strong>Ještě se vrátím k filmu Smršť, který je strhující, tajemný, místy jím prosakuje až zoufalství. Dostalo se vám natáčení hodně pod kůži, musela jste ponurou atmosféru ze sebe hodně sklepávat?</strong></p>
<p>Když jsem přijížděla na natáčení Smršti do lázní Sliač, poslouchala jsem v autě zrovna něco strašidelného. Byla noc, jela jsem sama a místo, lázně po sezoně, působilo opravdu děsivě. Takže první dojem byl silný. Ale samotné natáčení už ani ne. Jde sice o hororový žánr, ale výroba není tak strašidelná jako výsledek. Napětí vzniká až ve střižně a v nahrávacím studiu. Moje postava je zoufalá, děj se točí kolem zásadní události v rodině. Dostával mě spíš smutek té role, ta totální skepse, slepá ulička. Točili jsme ale jen asi šestnáct dní, což mě tedy fascinovalo. Brzy nato byly Vánoce, takže jsem si hlavu poměrně rychle a snadno vyčistila.</p>
<p><strong>Teď se těšíte nejvíc na co?</strong></p>
<p>Začali jsme točit seriál pro Českou televizi, který volně navazuje na minisérii Ochránce. Manžela mi hraje Stanislav Majer. Příběh se točí kolem závislostí, prevence. Je to náročný, ale hezký projekt. Děj se odehrává v Táboře, kde to mám moc ráda. Těším se na dokončený film Karavan a pramen, na moje blížící se narozeniny, na moře, prázdniny… A v červnu na autorskou výstavu, kterou bude mít Ester v Praze v Kunsthalle, což je obrovský úspěch. A ještě na výstavu našeho táty in memoriam, kterou chystáme v pražském Doxu.</p>
<p><img id="obj_9001382" class="custom" title="IMAGE" src="/image2res/?iMag=1&id=9001382&resName=full&ts=1712765197656" alt="9001382:full:false:false:true" width="300" height="392" /></p>
<p><img id="AO_3174796" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174796" src="" alt="Link" width="425" height="35" /><img id="AO_3174797" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174797" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p> </p>blesk pro ženy,rodina,Anna Geislerová,film,manželství,matka,krize,Tomáš Maštalír,Stanislav Majer,Temné období,Česká televize,Vánoce,Praha2024-04-11 05:001https://img.cncenter.czhttps://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-vip-rozhovory/783372/anna-geislerova-47-mirny-teror-a-diktat-prospivaji-manzelstvi-i-rodine.html318Rozhovoryhotpink140801001022103Blesk pro ženy vám přináší rozhovory se zajímvými osobnostmi české i zahraniční scény. Co o svém životě prozradí samy celebrity?slavní, VIP, rozhovor, interview, osobnost1Rozhovory s významými osobnostmi101110230https://prozeny.blesk.cz/kategorie/318/rozhovory783372/9001379_.jpg8670
78337270Vložit do mob app11Add_to_mob_appAnna Geislerová (47): Mírný teror a diktát prospívají manželství i rodině7892024-04-11 11:10:35.74036600<p>Ve filmech září od devadesátých let. Co role, to silný příběh. V soukromí je trojnásobnou mámou, která pomalu řeší odpoutávání dětí. Je jí z toho těžko na duši, ale zároveň se na rozloučení s mateřstvím těší.</p><p>Kdybychom měli vyjmenovat všechny snímky, ve kterých se Aňa objevila, tři stránky by rozhodně nestačily. Momentálně ale do kin vstupuje novinka, která za pozornost rozhodně stojí. Při sledování se vám budou ježit všechny chlupy na těle. Mysteriózní thriller Smršť, kde jí sekunduje slovenský herec Tomáš Maštalír, není jen o tajemné síle, která by mohla stát za smrtí hned několika lidí. Předně je sondou do krizí zmítaného manželství.</p>
<p><strong>VIDEO: Smršť: Mrazivý příběh na motivy bestselleru Jozefa Kariky</strong></p>
<p><strong><img id="obj_8985036" class="custom" title="VIDEO" src="/image2res/?iMag=1&id=8985036&resName=full&ts=1712764904357" alt="8985036:full:true:true:true" width="978" height="550" /></strong></p>
<p><strong>Co podle vás dokáže partnerství ohrozit nejzásadněji?</strong></p>
<p>Nezájem, když se ti dva o sebe nezajímají, nevnímají se. Špatným ukazatelem je podle mě i to, pokud dvojice nemá společné plány do budoucna, když se nedokáže na něco těšit, něco spolu vytvářet, z něčeho se radovat. Společné vize nesmějí nikdy chybět.</p>
<p><strong>Kde vaše tolerance končí?</strong></p>
<p>V tomhle věku už asi zvládnu tolerovat ledasco. Ale násilí, příliš velkou zbabělost a pokrytectví nikdy.</p>
<p><strong>A naopak, základem dobrého partnerství po letech bývá především co?</strong></p>
<p>Z mé zkušenosti to jsou malé radosti, které dělají dohromady hezký život. Každodenní schopnost alespoň něco málo si užít. Může to být i společný odpočinek večer na gauči, ani u toho nemusíte mluvit. Doma jsme si oblíbili pyžamkové dny a výlety. Jsem taky přesvědčená, že mírný teror se může proměnit v tu nejlepší vzpomínku. Na mysli mám situace, kdy se rodině nechce nikam jít, ale když pak ten kopec všichni vylezou, sice remcají, že mají puchýře, ale zároveň jsou ohromení krásou kolem. Ostatně právě ty puchýře se začas stanou jen vtipnou historkou. Jsem expertka na vymýšlení nesmyslných výletů, kdy všichni křičí, že jsem jim zkazila život, ale ve finále jsou šťastní. Mírný teror a diktát prospívají i manželství a rodině vůbec. Ale jako správný diktátor to nemám ověřené od protistrany.</p>
<p><strong>Máte pocit, že jste se jako partnerka svého muže hodně proměnila od chvíle, kdy jste spolu začínali?</strong></p>
<p>Neměnnost neexistuje. Co se nemění, to nežije, je podezřelé. Život je chaos, pohyb. Já jsem se určitě změnila a bezpochyby jsem báječnější. Dělám si legraci, ale pravda je, že některé věci už řeším líp. A můj muž se změnil hodně. Od úžasného k nesnesitelně dokonalému. Je těžké žít s někým, kdo prakticky nemá chyby. Ale rozhodně to nesouvisí se mnou.</p>
<p><strong>Starší děti vám pomalu, a jistě vylétají z hnízda. Jak to snášíte? Jako prostor věnovat se víc sobě, nebo vám je u toho těžko na duši?</strong></p>
<p>Asi všechno dohromady. Dokud je máte pod kontrolou do té míry, že jim dáváte jíst, ukládáte je do postele, jste pořád s nimi, a najednou je to jinak, je to náročné, ale zároveň nabíjející a radostné. Pokud už s vámi děti ale tolik věcí neřeší, probouzí se strach a vyvstávají otázky, jestli budou šťastné a spokojené, jestli v životě najdou svoje místo, práci, která je bude bavit, partnery, které by chtěly… A to už pod kontrolou nemáte. Je to nová rodičovská dimenze. Když ale vidíte, že se dětem daří, je to zase velký pocit štěstí. Jen doufám, že budeme mít pořád společné zážitky. A když ne, budeme s mužem jezdit sami. A moje sny a plány? Nikdy jsem je neodkládala, ani svoji kariéru. Každé moje dítě se mnou bylo už ve dvou měsících na place. Teď mám ale v plánu pomalu se vnitřně rozloučit s namáhavým mateřstvím.</p>
<p><img id="AO_3174794" class="artobjrimage artobjrimage_LOCKED_REGISTRATION" title="Zámek za registraci 3174794" src="" alt="Zámek za registraci" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Potomci mají vaši důvěru, věříte jim, že ten odchod zvládnou?</strong></p>
<p>To kdybych věděla, tak jsem v klidu. U nás se razí teorie, že svobodu si člověk musí zasloužit. Což je asi zase z kategorie diktatury, ale je to pravda. Když někomu dáte svoji důvěru, tak nechcete být zklamaná. A dokud jste zklamávaná, nemůžete v té svobodě přidávat. Kdo chce u nás doma víc, musí na tom zapracovat. Bojím se o děti hodně, je to pro mě náročné období. Ale věřím jim. A taky tady pro ně pořád zůstáváme. Jako maják.</p>
<p><strong>Jaký výchovný manévr nebo styl se vám mimořádně osvědčil?</strong></p>
<p>Nemyslím si, že rodič by měl být dítěti nejlepším kamarádem. Do určité chvíle musí dávat hranice. Musí ho držet pod křídly. A pevně. A když pak dětem narůstají jejich vlastní křídla, pak musí pouštět, povolovat a jen tak zdálky dozorovat… Říká se, že rodičovství přechází od helikoptérového k majákovému. Helikoptérový rodič drží dozor nad dítětem neustále, chrání ho, kontroluje všechno, co by ho mohlo ohrozit, odstraňuje. Je pořád nadosah. Ale pak se musí přehrát do role majáku a ten slouží jako kontrolní místo, které je na dohled, je to pevný bod, ke kterému se dítě může vracet. Pro mě je vždycky znamením, že je u nás doma všechno v pořádku, když vidím, že jsou děti vtipné, berou věci s nadhledem, dokážou se smát samy sobě i nám rodičům. To se mi hodně uleví.</p>
<p><strong>Důležitá je pro vás i soudržnost s maminkou a se sestrami. Jste na sebe hodně napojené, podporujete se. Co je na téhle pospolitosti to vůbec nejlepší?</strong></p>
<p>To, že se máme, že jsme rády spolu. Někdy je to samozřejmě taky náročné, není to jen stoprocentní idyla, občas se objeví „škobrtance“. Ale pocit, že jste součástí takhle velké rodiny, je fantastický. Často se scházíme i s bratrem, neteřemi, synovci, s celou rozšířenou rodinou a to je vážně velká síla a radost. Připadáme si silní. Vlastně pořád hledáme příležitosti, jak a kde se zase všichni potkáme. I když je to náročné, protože nás je tolik. Ale bažíme po tom.</p>
<p><strong>Byla nějaká temnější období mezi vámi ženami? Jak je řešíte, nebo jim už třeba umíte předcházet?</strong></p>
<p>S Lelou nás rozdělila puberta a taky to, že jsme si kradly navzájem oblečení. Lela taky chodila na výtvarnou školu, já jsem točila, takže jsme se nějaký čas pohybovaly v odlišném prostředí. Ale pak nás to vrátilo zase k sobě. Eťa nás musela dorůst, dlouho byla malou, zcela nepoužitelnou ségrou. To se ale časem dorovnalo. Vleklé vztahové krize u nás neprobíhají. Naučily jsme se, že je potřeba si věci říkat a čistit. Když se objeví trable, jde to z nás rychle ven a smeteme to rychle ze stolu. Nemáme žádné kostlivce ve skříních. V těžkých nebo náročných obdobích si dokážeme být oporou. Ukázalo se to, když byla máma nemocná nebo když se Etě narodila dvojčata. V krizích je rodina úžasný element.</p>
<p><img id="AO_3174795" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174795" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Máme to my ženy v něčem extra těžké?</strong></p>
<p>Tu největší výhodu a nevýhodu v jednom spatřuji v mateřství. Je to úžasná, ale strašně náročná a bolestná zkušenost. Ten strach, ta obrovská láska, ta nespravedlnost, že člověk žije pro děti, dýchá pro ně, myslí na ně, bojí se o ně, všechno na světě by pro ně udělal, ale přesto nejsou nikdy jeho. Jednoho dne se otočí a jsou pryč. Nejdřív jste se musela vypořádat s tím, že jste s narozením dětí ztratila svoji svobodu, pak s tím, že s dětmi je život jiný, a pak najednou odejdou, a vy se s tím zase musíte srovnat… Je to hodně těžký úkol. Ale ta láska, ta novost těch pocitů, ten nový život, který člověk stvořil, prošel jeho tělem, vznikl z jeho buněk, to je fascinující i tak trochu horor zároveň. Někde jsem četla, že část buněk dítěte zůstává žít v matce a naopak. Proto podle mě cítíme, když jsou děti v ohrožení, když je s nimi něco špatně. To jsou ty jejich buňky v nás.</p>
<p><strong>Když máte čas jen sama pro sebe, čím ho naplníte?</strong></p>
<p>Jsem ráda doma, vařím, sedím s kamarády nebo se ségrami na zahradě. Ráda cestuji, dostanu se do jiného energetického pole, musím reagovat na jiné věci, přijímat nové podněty a to mě baví. Nemusím přitom ale vůbec nikam daleko, velké exotiky mě totiž uvádějí do stresu.</p>
<p><strong>Teď je trendem pořád na sobě pracovat, posouvat se… Je vám to blízké, nebo si třeba říkáte, že už je čas se spíš rozmazlovat, odpočívat, zkrátka jen žít?</strong></p>
<p>Pro mě je práce radost, je to naplňující proces, přináší mi plody. A ty sklízím. Rodina je zase jiná sklizeň jiných radostí. Mám to hezky namíchané. Myslím, že je hlavně důležité vnímat svůj život jako časově omezený zážitek. Je potřeba makat na životě, aby byl dobrý a radostný. Úplně bez snahy to nejde, ale každého dělá šťastným něco jiného.</p>
<p><strong>Co byste se ještě chtěla naučit?</strong></p>
<p>Být pilnější. To bych v sobě chtěla vypěstovat. Poslední dobou jsem líná. Potřebovala bych větší disciplínu. Někdy jen tak sedím a vnímám, jak čas plyne a proplouvá kolem mě. Není to špatný, ale není ho nazbyt. A taky bych si ráda zkusila něco režírovat.</p>
<p><strong>Litujete něčeho z minulosti, co vám nedá spát?</strong></p>
<p>Nerada vzpomínám. Mě to příliš dojímá. Znepokojuje mě, že všechno mizí. Když se dívám na záležitosti z minulosti, nějak mi to nedělá dobře, ani fotky dětí. Ale ničeho nelituji, věci nejde vrátit, jedna bez druhé by se nestala.</p>
<p><strong>Ještě se vrátím k filmu Smršť, který je strhující, tajemný, místy jím prosakuje až zoufalství. Dostalo se vám natáčení hodně pod kůži, musela jste ponurou atmosféru ze sebe hodně sklepávat?</strong></p>
<p>Když jsem přijížděla na natáčení Smršti do lázní Sliač, poslouchala jsem v autě zrovna něco strašidelného. Byla noc, jela jsem sama a místo, lázně po sezoně, působilo opravdu děsivě. Takže první dojem byl silný. Ale samotné natáčení už ani ne. Jde sice o hororový žánr, ale výroba není tak strašidelná jako výsledek. Napětí vzniká až ve střižně a v nahrávacím studiu. Moje postava je zoufalá, děj se točí kolem zásadní události v rodině. Dostával mě spíš smutek té role, ta totální skepse, slepá ulička. Točili jsme ale jen asi šestnáct dní, což mě tedy fascinovalo. Brzy nato byly Vánoce, takže jsem si hlavu poměrně rychle a snadno vyčistila.</p>
<p><strong>Teď se těšíte nejvíc na co?</strong></p>
<p>Začali jsme točit seriál pro Českou televizi, který volně navazuje na minisérii Ochránce. Manžela mi hraje Stanislav Majer. Příběh se točí kolem závislostí, prevence. Je to náročný, ale hezký projekt. Děj se odehrává v Táboře, kde to mám moc ráda. Těším se na dokončený film Karavan a pramen, na moje blížící se narozeniny, na moře, prázdniny… A v červnu na autorskou výstavu, kterou bude mít Ester v Praze v Kunsthalle, což je obrovský úspěch. A ještě na výstavu našeho táty in memoriam, kterou chystáme v pražském Doxu.</p>
<p><img id="obj_9001382" class="custom" title="IMAGE" src="/image2res/?iMag=1&id=9001382&resName=full&ts=1712765197656" alt="9001382:full:false:false:true" width="300" height="392" /></p>
<p><img id="AO_3174796" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174796" src="" alt="Link" width="425" height="35" /><img id="AO_3174797" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174797" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p> </p>blesk pro ženy,rodina,Anna Geislerová,film,manželství,matka,krize,Tomáš Maštalír,Stanislav Majer,Temné období,Česká televize,Vánoce,Praha2024-04-11 05:001https://img.cncenter.czhttps://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-vip-rozhovory/783372/anna-geislerova-47-mirny-teror-a-diktat-prospivaji-manzelstvi-i-rodine.html318Rozhovoryhotpink140801001022103Blesk pro ženy vám přináší rozhovory se zajímvými osobnostmi české i zahraniční scény. Co o svém životě prozradí samy celebrity?slavní, VIP, rozhovor, interview, osobnost1Rozhovory s významými osobnostmi101110230https://prozeny.blesk.cz/kategorie/318/rozhovory783372/9001379_.jpg8670
78337270Vložit do mob app11Add_to_mob_appAnna Geislerová (47): Mírný teror a diktát prospívají manželství i rodině7892024-04-11 11:10:35.74036600<p>Ve filmech září od devadesátých let. Co role, to silný příběh. V soukromí je trojnásobnou mámou, která pomalu řeší odpoutávání dětí. Je jí z toho těžko na duši, ale zároveň se na rozloučení s mateřstvím těší.</p><p>Kdybychom měli vyjmenovat všechny snímky, ve kterých se Aňa objevila, tři stránky by rozhodně nestačily. Momentálně ale do kin vstupuje novinka, která za pozornost rozhodně stojí. Při sledování se vám budou ježit všechny chlupy na těle. Mysteriózní thriller Smršť, kde jí sekunduje slovenský herec Tomáš Maštalír, není jen o tajemné síle, která by mohla stát za smrtí hned několika lidí. Předně je sondou do krizí zmítaného manželství.</p>
<p><strong>VIDEO: Smršť: Mrazivý příběh na motivy bestselleru Jozefa Kariky</strong></p>
<p><strong><img id="obj_8985036" class="custom" title="VIDEO" src="/image2res/?iMag=1&id=8985036&resName=full&ts=1712764904357" alt="8985036:full:true:true:true" width="978" height="550" /></strong></p>
<p><strong>Co podle vás dokáže partnerství ohrozit nejzásadněji?</strong></p>
<p>Nezájem, když se ti dva o sebe nezajímají, nevnímají se. Špatným ukazatelem je podle mě i to, pokud dvojice nemá společné plány do budoucna, když se nedokáže na něco těšit, něco spolu vytvářet, z něčeho se radovat. Společné vize nesmějí nikdy chybět.</p>
<p><strong>Kde vaše tolerance končí?</strong></p>
<p>V tomhle věku už asi zvládnu tolerovat ledasco. Ale násilí, příliš velkou zbabělost a pokrytectví nikdy.</p>
<p><strong>A naopak, základem dobrého partnerství po letech bývá především co?</strong></p>
<p>Z mé zkušenosti to jsou malé radosti, které dělají dohromady hezký život. Každodenní schopnost alespoň něco málo si užít. Může to být i společný odpočinek večer na gauči, ani u toho nemusíte mluvit. Doma jsme si oblíbili pyžamkové dny a výlety. Jsem taky přesvědčená, že mírný teror se může proměnit v tu nejlepší vzpomínku. Na mysli mám situace, kdy se rodině nechce nikam jít, ale když pak ten kopec všichni vylezou, sice remcají, že mají puchýře, ale zároveň jsou ohromení krásou kolem. Ostatně právě ty puchýře se začas stanou jen vtipnou historkou. Jsem expertka na vymýšlení nesmyslných výletů, kdy všichni křičí, že jsem jim zkazila život, ale ve finále jsou šťastní. Mírný teror a diktát prospívají i manželství a rodině vůbec. Ale jako správný diktátor to nemám ověřené od protistrany.</p>
<p><strong>Máte pocit, že jste se jako partnerka svého muže hodně proměnila od chvíle, kdy jste spolu začínali?</strong></p>
<p>Neměnnost neexistuje. Co se nemění, to nežije, je podezřelé. Život je chaos, pohyb. Já jsem se určitě změnila a bezpochyby jsem báječnější. Dělám si legraci, ale pravda je, že některé věci už řeším líp. A můj muž se změnil hodně. Od úžasného k nesnesitelně dokonalému. Je těžké žít s někým, kdo prakticky nemá chyby. Ale rozhodně to nesouvisí se mnou.</p>
<p><strong>Starší děti vám pomalu, a jistě vylétají z hnízda. Jak to snášíte? Jako prostor věnovat se víc sobě, nebo vám je u toho těžko na duši?</strong></p>
<p>Asi všechno dohromady. Dokud je máte pod kontrolou do té míry, že jim dáváte jíst, ukládáte je do postele, jste pořád s nimi, a najednou je to jinak, je to náročné, ale zároveň nabíjející a radostné. Pokud už s vámi děti ale tolik věcí neřeší, probouzí se strach a vyvstávají otázky, jestli budou šťastné a spokojené, jestli v životě najdou svoje místo, práci, která je bude bavit, partnery, které by chtěly… A to už pod kontrolou nemáte. Je to nová rodičovská dimenze. Když ale vidíte, že se dětem daří, je to zase velký pocit štěstí. Jen doufám, že budeme mít pořád společné zážitky. A když ne, budeme s mužem jezdit sami. A moje sny a plány? Nikdy jsem je neodkládala, ani svoji kariéru. Každé moje dítě se mnou bylo už ve dvou měsících na place. Teď mám ale v plánu pomalu se vnitřně rozloučit s namáhavým mateřstvím.</p>
<p><img id="AO_3174794" class="artobjrimage artobjrimage_LOCKED_REGISTRATION" title="Zámek za registraci 3174794" src="" alt="Zámek za registraci" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Potomci mají vaši důvěru, věříte jim, že ten odchod zvládnou?</strong></p>
<p>To kdybych věděla, tak jsem v klidu. U nás se razí teorie, že svobodu si člověk musí zasloužit. Což je asi zase z kategorie diktatury, ale je to pravda. Když někomu dáte svoji důvěru, tak nechcete být zklamaná. A dokud jste zklamávaná, nemůžete v té svobodě přidávat. Kdo chce u nás doma víc, musí na tom zapracovat. Bojím se o děti hodně, je to pro mě náročné období. Ale věřím jim. A taky tady pro ně pořád zůstáváme. Jako maják.</p>
<p><strong>Jaký výchovný manévr nebo styl se vám mimořádně osvědčil?</strong></p>
<p>Nemyslím si, že rodič by měl být dítěti nejlepším kamarádem. Do určité chvíle musí dávat hranice. Musí ho držet pod křídly. A pevně. A když pak dětem narůstají jejich vlastní křídla, pak musí pouštět, povolovat a jen tak zdálky dozorovat… Říká se, že rodičovství přechází od helikoptérového k majákovému. Helikoptérový rodič drží dozor nad dítětem neustále, chrání ho, kontroluje všechno, co by ho mohlo ohrozit, odstraňuje. Je pořád nadosah. Ale pak se musí přehrát do role majáku a ten slouží jako kontrolní místo, které je na dohled, je to pevný bod, ke kterému se dítě může vracet. Pro mě je vždycky znamením, že je u nás doma všechno v pořádku, když vidím, že jsou děti vtipné, berou věci s nadhledem, dokážou se smát samy sobě i nám rodičům. To se mi hodně uleví.</p>
<p><strong>Důležitá je pro vás i soudržnost s maminkou a se sestrami. Jste na sebe hodně napojené, podporujete se. Co je na téhle pospolitosti to vůbec nejlepší?</strong></p>
<p>To, že se máme, že jsme rády spolu. Někdy je to samozřejmě taky náročné, není to jen stoprocentní idyla, občas se objeví „škobrtance“. Ale pocit, že jste součástí takhle velké rodiny, je fantastický. Často se scházíme i s bratrem, neteřemi, synovci, s celou rozšířenou rodinou a to je vážně velká síla a radost. Připadáme si silní. Vlastně pořád hledáme příležitosti, jak a kde se zase všichni potkáme. I když je to náročné, protože nás je tolik. Ale bažíme po tom.</p>
<p><strong>Byla nějaká temnější období mezi vámi ženami? Jak je řešíte, nebo jim už třeba umíte předcházet?</strong></p>
<p>S Lelou nás rozdělila puberta a taky to, že jsme si kradly navzájem oblečení. Lela taky chodila na výtvarnou školu, já jsem točila, takže jsme se nějaký čas pohybovaly v odlišném prostředí. Ale pak nás to vrátilo zase k sobě. Eťa nás musela dorůst, dlouho byla malou, zcela nepoužitelnou ségrou. To se ale časem dorovnalo. Vleklé vztahové krize u nás neprobíhají. Naučily jsme se, že je potřeba si věci říkat a čistit. Když se objeví trable, jde to z nás rychle ven a smeteme to rychle ze stolu. Nemáme žádné kostlivce ve skříních. V těžkých nebo náročných obdobích si dokážeme být oporou. Ukázalo se to, když byla máma nemocná nebo když se Etě narodila dvojčata. V krizích je rodina úžasný element.</p>
<p><img id="AO_3174795" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174795" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Máme to my ženy v něčem extra těžké?</strong></p>
<p>Tu největší výhodu a nevýhodu v jednom spatřuji v mateřství. Je to úžasná, ale strašně náročná a bolestná zkušenost. Ten strach, ta obrovská láska, ta nespravedlnost, že člověk žije pro děti, dýchá pro ně, myslí na ně, bojí se o ně, všechno na světě by pro ně udělal, ale přesto nejsou nikdy jeho. Jednoho dne se otočí a jsou pryč. Nejdřív jste se musela vypořádat s tím, že jste s narozením dětí ztratila svoji svobodu, pak s tím, že s dětmi je život jiný, a pak najednou odejdou, a vy se s tím zase musíte srovnat… Je to hodně těžký úkol. Ale ta láska, ta novost těch pocitů, ten nový život, který člověk stvořil, prošel jeho tělem, vznikl z jeho buněk, to je fascinující i tak trochu horor zároveň. Někde jsem četla, že část buněk dítěte zůstává žít v matce a naopak. Proto podle mě cítíme, když jsou děti v ohrožení, když je s nimi něco špatně. To jsou ty jejich buňky v nás.</p>
<p><strong>Když máte čas jen sama pro sebe, čím ho naplníte?</strong></p>
<p>Jsem ráda doma, vařím, sedím s kamarády nebo se ségrami na zahradě. Ráda cestuji, dostanu se do jiného energetického pole, musím reagovat na jiné věci, přijímat nové podněty a to mě baví. Nemusím přitom ale vůbec nikam daleko, velké exotiky mě totiž uvádějí do stresu.</p>
<p><strong>Teď je trendem pořád na sobě pracovat, posouvat se… Je vám to blízké, nebo si třeba říkáte, že už je čas se spíš rozmazlovat, odpočívat, zkrátka jen žít?</strong></p>
<p>Pro mě je práce radost, je to naplňující proces, přináší mi plody. A ty sklízím. Rodina je zase jiná sklizeň jiných radostí. Mám to hezky namíchané. Myslím, že je hlavně důležité vnímat svůj život jako časově omezený zážitek. Je potřeba makat na životě, aby byl dobrý a radostný. Úplně bez snahy to nejde, ale každého dělá šťastným něco jiného.</p>
<p><strong>Co byste se ještě chtěla naučit?</strong></p>
<p>Být pilnější. To bych v sobě chtěla vypěstovat. Poslední dobou jsem líná. Potřebovala bych větší disciplínu. Někdy jen tak sedím a vnímám, jak čas plyne a proplouvá kolem mě. Není to špatný, ale není ho nazbyt. A taky bych si ráda zkusila něco režírovat.</p>
<p><strong>Litujete něčeho z minulosti, co vám nedá spát?</strong></p>
<p>Nerada vzpomínám. Mě to příliš dojímá. Znepokojuje mě, že všechno mizí. Když se dívám na záležitosti z minulosti, nějak mi to nedělá dobře, ani fotky dětí. Ale ničeho nelituji, věci nejde vrátit, jedna bez druhé by se nestala.</p>
<p><strong>Ještě se vrátím k filmu Smršť, který je strhující, tajemný, místy jím prosakuje až zoufalství. Dostalo se vám natáčení hodně pod kůži, musela jste ponurou atmosféru ze sebe hodně sklepávat?</strong></p>
<p>Když jsem přijížděla na natáčení Smršti do lázní Sliač, poslouchala jsem v autě zrovna něco strašidelného. Byla noc, jela jsem sama a místo, lázně po sezoně, působilo opravdu děsivě. Takže první dojem byl silný. Ale samotné natáčení už ani ne. Jde sice o hororový žánr, ale výroba není tak strašidelná jako výsledek. Napětí vzniká až ve střižně a v nahrávacím studiu. Moje postava je zoufalá, děj se točí kolem zásadní události v rodině. Dostával mě spíš smutek té role, ta totální skepse, slepá ulička. Točili jsme ale jen asi šestnáct dní, což mě tedy fascinovalo. Brzy nato byly Vánoce, takže jsem si hlavu poměrně rychle a snadno vyčistila.</p>
<p><strong>Teď se těšíte nejvíc na co?</strong></p>
<p>Začali jsme točit seriál pro Českou televizi, který volně navazuje na minisérii Ochránce. Manžela mi hraje Stanislav Majer. Příběh se točí kolem závislostí, prevence. Je to náročný, ale hezký projekt. Děj se odehrává v Táboře, kde to mám moc ráda. Těším se na dokončený film Karavan a pramen, na moje blížící se narozeniny, na moře, prázdniny… A v červnu na autorskou výstavu, kterou bude mít Ester v Praze v Kunsthalle, což je obrovský úspěch. A ještě na výstavu našeho táty in memoriam, kterou chystáme v pražském Doxu.</p>
<p><img id="obj_9001382" class="custom" title="IMAGE" src="/image2res/?iMag=1&id=9001382&resName=full&ts=1712765197656" alt="9001382:full:false:false:true" width="300" height="392" /></p>
<p><img id="AO_3174796" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174796" src="" alt="Link" width="425" height="35" /><img id="AO_3174797" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174797" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p> </p>blesk pro ženy,rodina,Anna Geislerová,film,manželství,matka,krize,Tomáš Maštalír,Stanislav Majer,Temné období,Česká televize,Vánoce,Praha2024-04-11 05:001https://img.cncenter.czhttps://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-vip-rozhovory/783372/anna-geislerova-47-mirny-teror-a-diktat-prospivaji-manzelstvi-i-rodine.html318Rozhovoryhotpink140801001022103Blesk pro ženy vám přináší rozhovory se zajímvými osobnostmi české i zahraniční scény. Co o svém životě prozradí samy celebrity?slavní, VIP, rozhovor, interview, osobnost1Rozhovory s významými osobnostmi101110230https://prozeny.blesk.cz/kategorie/318/rozhovory783372/9001379_.jpg8670
78337270Vložit do mob app11Add_to_mob_appAnna Geislerová (47): Mírný teror a diktát prospívají manželství i rodině7892024-04-11 11:10:35.74036600<p>Ve filmech září od devadesátých let. Co role, to silný příběh. V soukromí je trojnásobnou mámou, která pomalu řeší odpoutávání dětí. Je jí z toho těžko na duši, ale zároveň se na rozloučení s mateřstvím těší.</p><p>Kdybychom měli vyjmenovat všechny snímky, ve kterých se Aňa objevila, tři stránky by rozhodně nestačily. Momentálně ale do kin vstupuje novinka, která za pozornost rozhodně stojí. Při sledování se vám budou ježit všechny chlupy na těle. Mysteriózní thriller Smršť, kde jí sekunduje slovenský herec Tomáš Maštalír, není jen o tajemné síle, která by mohla stát za smrtí hned několika lidí. Předně je sondou do krizí zmítaného manželství.</p>
<p><strong>VIDEO: Smršť: Mrazivý příběh na motivy bestselleru Jozefa Kariky</strong></p>
<p><strong><img id="obj_8985036" class="custom" title="VIDEO" src="/image2res/?iMag=1&id=8985036&resName=full&ts=1712764904357" alt="8985036:full:true:true:true" width="978" height="550" /></strong></p>
<p><strong>Co podle vás dokáže partnerství ohrozit nejzásadněji?</strong></p>
<p>Nezájem, když se ti dva o sebe nezajímají, nevnímají se. Špatným ukazatelem je podle mě i to, pokud dvojice nemá společné plány do budoucna, když se nedokáže na něco těšit, něco spolu vytvářet, z něčeho se radovat. Společné vize nesmějí nikdy chybět.</p>
<p><strong>Kde vaše tolerance končí?</strong></p>
<p>V tomhle věku už asi zvládnu tolerovat ledasco. Ale násilí, příliš velkou zbabělost a pokrytectví nikdy.</p>
<p><strong>A naopak, základem dobrého partnerství po letech bývá především co?</strong></p>
<p>Z mé zkušenosti to jsou malé radosti, které dělají dohromady hezký život. Každodenní schopnost alespoň něco málo si užít. Může to být i společný odpočinek večer na gauči, ani u toho nemusíte mluvit. Doma jsme si oblíbili pyžamkové dny a výlety. Jsem taky přesvědčená, že mírný teror se může proměnit v tu nejlepší vzpomínku. Na mysli mám situace, kdy se rodině nechce nikam jít, ale když pak ten kopec všichni vylezou, sice remcají, že mají puchýře, ale zároveň jsou ohromení krásou kolem. Ostatně právě ty puchýře se začas stanou jen vtipnou historkou. Jsem expertka na vymýšlení nesmyslných výletů, kdy všichni křičí, že jsem jim zkazila život, ale ve finále jsou šťastní. Mírný teror a diktát prospívají i manželství a rodině vůbec. Ale jako správný diktátor to nemám ověřené od protistrany.</p>
<p><strong>Máte pocit, že jste se jako partnerka svého muže hodně proměnila od chvíle, kdy jste spolu začínali?</strong></p>
<p>Neměnnost neexistuje. Co se nemění, to nežije, je podezřelé. Život je chaos, pohyb. Já jsem se určitě změnila a bezpochyby jsem báječnější. Dělám si legraci, ale pravda je, že některé věci už řeším líp. A můj muž se změnil hodně. Od úžasného k nesnesitelně dokonalému. Je těžké žít s někým, kdo prakticky nemá chyby. Ale rozhodně to nesouvisí se mnou.</p>
<p><strong>Starší děti vám pomalu, a jistě vylétají z hnízda. Jak to snášíte? Jako prostor věnovat se víc sobě, nebo vám je u toho těžko na duši?</strong></p>
<p>Asi všechno dohromady. Dokud je máte pod kontrolou do té míry, že jim dáváte jíst, ukládáte je do postele, jste pořád s nimi, a najednou je to jinak, je to náročné, ale zároveň nabíjející a radostné. Pokud už s vámi děti ale tolik věcí neřeší, probouzí se strach a vyvstávají otázky, jestli budou šťastné a spokojené, jestli v životě najdou svoje místo, práci, která je bude bavit, partnery, které by chtěly… A to už pod kontrolou nemáte. Je to nová rodičovská dimenze. Když ale vidíte, že se dětem daří, je to zase velký pocit štěstí. Jen doufám, že budeme mít pořád společné zážitky. A když ne, budeme s mužem jezdit sami. A moje sny a plány? Nikdy jsem je neodkládala, ani svoji kariéru. Každé moje dítě se mnou bylo už ve dvou měsících na place. Teď mám ale v plánu pomalu se vnitřně rozloučit s namáhavým mateřstvím.</p>
<p><img id="AO_3174794" class="artobjrimage artobjrimage_LOCKED_REGISTRATION" title="Zámek za registraci 3174794" src="" alt="Zámek za registraci" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Potomci mají vaši důvěru, věříte jim, že ten odchod zvládnou?</strong></p>
<p>To kdybych věděla, tak jsem v klidu. U nás se razí teorie, že svobodu si člověk musí zasloužit. Což je asi zase z kategorie diktatury, ale je to pravda. Když někomu dáte svoji důvěru, tak nechcete být zklamaná. A dokud jste zklamávaná, nemůžete v té svobodě přidávat. Kdo chce u nás doma víc, musí na tom zapracovat. Bojím se o děti hodně, je to pro mě náročné období. Ale věřím jim. A taky tady pro ně pořád zůstáváme. Jako maják.</p>
<p><strong>Jaký výchovný manévr nebo styl se vám mimořádně osvědčil?</strong></p>
<p>Nemyslím si, že rodič by měl být dítěti nejlepším kamarádem. Do určité chvíle musí dávat hranice. Musí ho držet pod křídly. A pevně. A když pak dětem narůstají jejich vlastní křídla, pak musí pouštět, povolovat a jen tak zdálky dozorovat… Říká se, že rodičovství přechází od helikoptérového k majákovému. Helikoptérový rodič drží dozor nad dítětem neustále, chrání ho, kontroluje všechno, co by ho mohlo ohrozit, odstraňuje. Je pořád nadosah. Ale pak se musí přehrát do role majáku a ten slouží jako kontrolní místo, které je na dohled, je to pevný bod, ke kterému se dítě může vracet. Pro mě je vždycky znamením, že je u nás doma všechno v pořádku, když vidím, že jsou děti vtipné, berou věci s nadhledem, dokážou se smát samy sobě i nám rodičům. To se mi hodně uleví.</p>
<p><strong>Důležitá je pro vás i soudržnost s maminkou a se sestrami. Jste na sebe hodně napojené, podporujete se. Co je na téhle pospolitosti to vůbec nejlepší?</strong></p>
<p>To, že se máme, že jsme rády spolu. Někdy je to samozřejmě taky náročné, není to jen stoprocentní idyla, občas se objeví „škobrtance“. Ale pocit, že jste součástí takhle velké rodiny, je fantastický. Často se scházíme i s bratrem, neteřemi, synovci, s celou rozšířenou rodinou a to je vážně velká síla a radost. Připadáme si silní. Vlastně pořád hledáme příležitosti, jak a kde se zase všichni potkáme. I když je to náročné, protože nás je tolik. Ale bažíme po tom.</p>
<p><strong>Byla nějaká temnější období mezi vámi ženami? Jak je řešíte, nebo jim už třeba umíte předcházet?</strong></p>
<p>S Lelou nás rozdělila puberta a taky to, že jsme si kradly navzájem oblečení. Lela taky chodila na výtvarnou školu, já jsem točila, takže jsme se nějaký čas pohybovaly v odlišném prostředí. Ale pak nás to vrátilo zase k sobě. Eťa nás musela dorůst, dlouho byla malou, zcela nepoužitelnou ségrou. To se ale časem dorovnalo. Vleklé vztahové krize u nás neprobíhají. Naučily jsme se, že je potřeba si věci říkat a čistit. Když se objeví trable, jde to z nás rychle ven a smeteme to rychle ze stolu. Nemáme žádné kostlivce ve skříních. V těžkých nebo náročných obdobích si dokážeme být oporou. Ukázalo se to, když byla máma nemocná nebo když se Etě narodila dvojčata. V krizích je rodina úžasný element.</p>
<p><img id="AO_3174795" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174795" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Máme to my ženy v něčem extra těžké?</strong></p>
<p>Tu největší výhodu a nevýhodu v jednom spatřuji v mateřství. Je to úžasná, ale strašně náročná a bolestná zkušenost. Ten strach, ta obrovská láska, ta nespravedlnost, že člověk žije pro děti, dýchá pro ně, myslí na ně, bojí se o ně, všechno na světě by pro ně udělal, ale přesto nejsou nikdy jeho. Jednoho dne se otočí a jsou pryč. Nejdřív jste se musela vypořádat s tím, že jste s narozením dětí ztratila svoji svobodu, pak s tím, že s dětmi je život jiný, a pak najednou odejdou, a vy se s tím zase musíte srovnat… Je to hodně těžký úkol. Ale ta láska, ta novost těch pocitů, ten nový život, který člověk stvořil, prošel jeho tělem, vznikl z jeho buněk, to je fascinující i tak trochu horor zároveň. Někde jsem četla, že část buněk dítěte zůstává žít v matce a naopak. Proto podle mě cítíme, když jsou děti v ohrožení, když je s nimi něco špatně. To jsou ty jejich buňky v nás.</p>
<p><strong>Když máte čas jen sama pro sebe, čím ho naplníte?</strong></p>
<p>Jsem ráda doma, vařím, sedím s kamarády nebo se ségrami na zahradě. Ráda cestuji, dostanu se do jiného energetického pole, musím reagovat na jiné věci, přijímat nové podněty a to mě baví. Nemusím přitom ale vůbec nikam daleko, velké exotiky mě totiž uvádějí do stresu.</p>
<p><strong>Teď je trendem pořád na sobě pracovat, posouvat se… Je vám to blízké, nebo si třeba říkáte, že už je čas se spíš rozmazlovat, odpočívat, zkrátka jen žít?</strong></p>
<p>Pro mě je práce radost, je to naplňující proces, přináší mi plody. A ty sklízím. Rodina je zase jiná sklizeň jiných radostí. Mám to hezky namíchané. Myslím, že je hlavně důležité vnímat svůj život jako časově omezený zážitek. Je potřeba makat na životě, aby byl dobrý a radostný. Úplně bez snahy to nejde, ale každého dělá šťastným něco jiného.</p>
<p><strong>Co byste se ještě chtěla naučit?</strong></p>
<p>Být pilnější. To bych v sobě chtěla vypěstovat. Poslední dobou jsem líná. Potřebovala bych větší disciplínu. Někdy jen tak sedím a vnímám, jak čas plyne a proplouvá kolem mě. Není to špatný, ale není ho nazbyt. A taky bych si ráda zkusila něco režírovat.</p>
<p><strong>Litujete něčeho z minulosti, co vám nedá spát?</strong></p>
<p>Nerada vzpomínám. Mě to příliš dojímá. Znepokojuje mě, že všechno mizí. Když se dívám na záležitosti z minulosti, nějak mi to nedělá dobře, ani fotky dětí. Ale ničeho nelituji, věci nejde vrátit, jedna bez druhé by se nestala.</p>
<p><strong>Ještě se vrátím k filmu Smršť, který je strhující, tajemný, místy jím prosakuje až zoufalství. Dostalo se vám natáčení hodně pod kůži, musela jste ponurou atmosféru ze sebe hodně sklepávat?</strong></p>
<p>Když jsem přijížděla na natáčení Smršti do lázní Sliač, poslouchala jsem v autě zrovna něco strašidelného. Byla noc, jela jsem sama a místo, lázně po sezoně, působilo opravdu děsivě. Takže první dojem byl silný. Ale samotné natáčení už ani ne. Jde sice o hororový žánr, ale výroba není tak strašidelná jako výsledek. Napětí vzniká až ve střižně a v nahrávacím studiu. Moje postava je zoufalá, děj se točí kolem zásadní události v rodině. Dostával mě spíš smutek té role, ta totální skepse, slepá ulička. Točili jsme ale jen asi šestnáct dní, což mě tedy fascinovalo. Brzy nato byly Vánoce, takže jsem si hlavu poměrně rychle a snadno vyčistila.</p>
<p><strong>Teď se těšíte nejvíc na co?</strong></p>
<p>Začali jsme točit seriál pro Českou televizi, který volně navazuje na minisérii Ochránce. Manžela mi hraje Stanislav Majer. Příběh se točí kolem závislostí, prevence. Je to náročný, ale hezký projekt. Děj se odehrává v Táboře, kde to mám moc ráda. Těším se na dokončený film Karavan a pramen, na moje blížící se narozeniny, na moře, prázdniny… A v červnu na autorskou výstavu, kterou bude mít Ester v Praze v Kunsthalle, což je obrovský úspěch. A ještě na výstavu našeho táty in memoriam, kterou chystáme v pražském Doxu.</p>
<p><img id="obj_9001382" class="custom" title="IMAGE" src="/image2res/?iMag=1&id=9001382&resName=full&ts=1712765197656" alt="9001382:full:false:false:true" width="300" height="392" /></p>
<p><img id="AO_3174796" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174796" src="" alt="Link" width="425" height="35" /><img id="AO_3174797" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174797" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p> </p>blesk pro ženy,rodina,Anna Geislerová,film,manželství,matka,krize,Tomáš Maštalír,Stanislav Majer,Temné období,Česká televize,Vánoce,Praha2024-04-11 05:001https://img.cncenter.czhttps://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-vip-rozhovory/783372/anna-geislerova-47-mirny-teror-a-diktat-prospivaji-manzelstvi-i-rodine.html318Rozhovoryhotpink140801001022103Blesk pro ženy vám přináší rozhovory se zajímvými osobnostmi české i zahraniční scény. Co o svém životě prozradí samy celebrity?slavní, VIP, rozhovor, interview, osobnost1Rozhovory s významými osobnostmi101110230https://prozeny.blesk.cz/kategorie/318/rozhovory783372/9001379_.jpg8670
78337270Vložit do mob app11Add_to_mob_appAnna Geislerová (47): Mírný teror a diktát prospívají manželství i rodině7892024-04-11 11:10:35.74036600<p>Ve filmech září od devadesátých let. Co role, to silný příběh. V soukromí je trojnásobnou mámou, která pomalu řeší odpoutávání dětí. Je jí z toho těžko na duši, ale zároveň se na rozloučení s mateřstvím těší.</p><p>Kdybychom měli vyjmenovat všechny snímky, ve kterých se Aňa objevila, tři stránky by rozhodně nestačily. Momentálně ale do kin vstupuje novinka, která za pozornost rozhodně stojí. Při sledování se vám budou ježit všechny chlupy na těle. Mysteriózní thriller Smršť, kde jí sekunduje slovenský herec Tomáš Maštalír, není jen o tajemné síle, která by mohla stát za smrtí hned několika lidí. Předně je sondou do krizí zmítaného manželství.</p>
<p><strong>VIDEO: Smršť: Mrazivý příběh na motivy bestselleru Jozefa Kariky</strong></p>
<p><strong><img id="obj_8985036" class="custom" title="VIDEO" src="/image2res/?iMag=1&id=8985036&resName=full&ts=1712764904357" alt="8985036:full:true:true:true" width="978" height="550" /></strong></p>
<p><strong>Co podle vás dokáže partnerství ohrozit nejzásadněji?</strong></p>
<p>Nezájem, když se ti dva o sebe nezajímají, nevnímají se. Špatným ukazatelem je podle mě i to, pokud dvojice nemá společné plány do budoucna, když se nedokáže na něco těšit, něco spolu vytvářet, z něčeho se radovat. Společné vize nesmějí nikdy chybět.</p>
<p><strong>Kde vaše tolerance končí?</strong></p>
<p>V tomhle věku už asi zvládnu tolerovat ledasco. Ale násilí, příliš velkou zbabělost a pokrytectví nikdy.</p>
<p><strong>A naopak, základem dobrého partnerství po letech bývá především co?</strong></p>
<p>Z mé zkušenosti to jsou malé radosti, které dělají dohromady hezký život. Každodenní schopnost alespoň něco málo si užít. Může to být i společný odpočinek večer na gauči, ani u toho nemusíte mluvit. Doma jsme si oblíbili pyžamkové dny a výlety. Jsem taky přesvědčená, že mírný teror se může proměnit v tu nejlepší vzpomínku. Na mysli mám situace, kdy se rodině nechce nikam jít, ale když pak ten kopec všichni vylezou, sice remcají, že mají puchýře, ale zároveň jsou ohromení krásou kolem. Ostatně právě ty puchýře se začas stanou jen vtipnou historkou. Jsem expertka na vymýšlení nesmyslných výletů, kdy všichni křičí, že jsem jim zkazila život, ale ve finále jsou šťastní. Mírný teror a diktát prospívají i manželství a rodině vůbec. Ale jako správný diktátor to nemám ověřené od protistrany.</p>
<p><strong>Máte pocit, že jste se jako partnerka svého muže hodně proměnila od chvíle, kdy jste spolu začínali?</strong></p>
<p>Neměnnost neexistuje. Co se nemění, to nežije, je podezřelé. Život je chaos, pohyb. Já jsem se určitě změnila a bezpochyby jsem báječnější. Dělám si legraci, ale pravda je, že některé věci už řeším líp. A můj muž se změnil hodně. Od úžasného k nesnesitelně dokonalému. Je těžké žít s někým, kdo prakticky nemá chyby. Ale rozhodně to nesouvisí se mnou.</p>
<p><strong>Starší děti vám pomalu, a jistě vylétají z hnízda. Jak to snášíte? Jako prostor věnovat se víc sobě, nebo vám je u toho těžko na duši?</strong></p>
<p>Asi všechno dohromady. Dokud je máte pod kontrolou do té míry, že jim dáváte jíst, ukládáte je do postele, jste pořád s nimi, a najednou je to jinak, je to náročné, ale zároveň nabíjející a radostné. Pokud už s vámi děti ale tolik věcí neřeší, probouzí se strach a vyvstávají otázky, jestli budou šťastné a spokojené, jestli v životě najdou svoje místo, práci, která je bude bavit, partnery, které by chtěly… A to už pod kontrolou nemáte. Je to nová rodičovská dimenze. Když ale vidíte, že se dětem daří, je to zase velký pocit štěstí. Jen doufám, že budeme mít pořád společné zážitky. A když ne, budeme s mužem jezdit sami. A moje sny a plány? Nikdy jsem je neodkládala, ani svoji kariéru. Každé moje dítě se mnou bylo už ve dvou měsících na place. Teď mám ale v plánu pomalu se vnitřně rozloučit s namáhavým mateřstvím.</p>
<p><img id="AO_3174794" class="artobjrimage artobjrimage_LOCKED_REGISTRATION" title="Zámek za registraci 3174794" src="" alt="Zámek za registraci" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Potomci mají vaši důvěru, věříte jim, že ten odchod zvládnou?</strong></p>
<p>To kdybych věděla, tak jsem v klidu. U nás se razí teorie, že svobodu si člověk musí zasloužit. Což je asi zase z kategorie diktatury, ale je to pravda. Když někomu dáte svoji důvěru, tak nechcete být zklamaná. A dokud jste zklamávaná, nemůžete v té svobodě přidávat. Kdo chce u nás doma víc, musí na tom zapracovat. Bojím se o děti hodně, je to pro mě náročné období. Ale věřím jim. A taky tady pro ně pořád zůstáváme. Jako maják.</p>
<p><strong>Jaký výchovný manévr nebo styl se vám mimořádně osvědčil?</strong></p>
<p>Nemyslím si, že rodič by měl být dítěti nejlepším kamarádem. Do určité chvíle musí dávat hranice. Musí ho držet pod křídly. A pevně. A když pak dětem narůstají jejich vlastní křídla, pak musí pouštět, povolovat a jen tak zdálky dozorovat… Říká se, že rodičovství přechází od helikoptérového k majákovému. Helikoptérový rodič drží dozor nad dítětem neustále, chrání ho, kontroluje všechno, co by ho mohlo ohrozit, odstraňuje. Je pořád nadosah. Ale pak se musí přehrát do role majáku a ten slouží jako kontrolní místo, které je na dohled, je to pevný bod, ke kterému se dítě může vracet. Pro mě je vždycky znamením, že je u nás doma všechno v pořádku, když vidím, že jsou děti vtipné, berou věci s nadhledem, dokážou se smát samy sobě i nám rodičům. To se mi hodně uleví.</p>
<p><strong>Důležitá je pro vás i soudržnost s maminkou a se sestrami. Jste na sebe hodně napojené, podporujete se. Co je na téhle pospolitosti to vůbec nejlepší?</strong></p>
<p>To, že se máme, že jsme rády spolu. Někdy je to samozřejmě taky náročné, není to jen stoprocentní idyla, občas se objeví „škobrtance“. Ale pocit, že jste součástí takhle velké rodiny, je fantastický. Často se scházíme i s bratrem, neteřemi, synovci, s celou rozšířenou rodinou a to je vážně velká síla a radost. Připadáme si silní. Vlastně pořád hledáme příležitosti, jak a kde se zase všichni potkáme. I když je to náročné, protože nás je tolik. Ale bažíme po tom.</p>
<p><strong>Byla nějaká temnější období mezi vámi ženami? Jak je řešíte, nebo jim už třeba umíte předcházet?</strong></p>
<p>S Lelou nás rozdělila puberta a taky to, že jsme si kradly navzájem oblečení. Lela taky chodila na výtvarnou školu, já jsem točila, takže jsme se nějaký čas pohybovaly v odlišném prostředí. Ale pak nás to vrátilo zase k sobě. Eťa nás musela dorůst, dlouho byla malou, zcela nepoužitelnou ségrou. To se ale časem dorovnalo. Vleklé vztahové krize u nás neprobíhají. Naučily jsme se, že je potřeba si věci říkat a čistit. Když se objeví trable, jde to z nás rychle ven a smeteme to rychle ze stolu. Nemáme žádné kostlivce ve skříních. V těžkých nebo náročných obdobích si dokážeme být oporou. Ukázalo se to, když byla máma nemocná nebo když se Etě narodila dvojčata. V krizích je rodina úžasný element.</p>
<p><img id="AO_3174795" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174795" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Máme to my ženy v něčem extra těžké?</strong></p>
<p>Tu největší výhodu a nevýhodu v jednom spatřuji v mateřství. Je to úžasná, ale strašně náročná a bolestná zkušenost. Ten strach, ta obrovská láska, ta nespravedlnost, že člověk žije pro děti, dýchá pro ně, myslí na ně, bojí se o ně, všechno na světě by pro ně udělal, ale přesto nejsou nikdy jeho. Jednoho dne se otočí a jsou pryč. Nejdřív jste se musela vypořádat s tím, že jste s narozením dětí ztratila svoji svobodu, pak s tím, že s dětmi je život jiný, a pak najednou odejdou, a vy se s tím zase musíte srovnat… Je to hodně těžký úkol. Ale ta láska, ta novost těch pocitů, ten nový život, který člověk stvořil, prošel jeho tělem, vznikl z jeho buněk, to je fascinující i tak trochu horor zároveň. Někde jsem četla, že část buněk dítěte zůstává žít v matce a naopak. Proto podle mě cítíme, když jsou děti v ohrožení, když je s nimi něco špatně. To jsou ty jejich buňky v nás.</p>
<p><strong>Když máte čas jen sama pro sebe, čím ho naplníte?</strong></p>
<p>Jsem ráda doma, vařím, sedím s kamarády nebo se ségrami na zahradě. Ráda cestuji, dostanu se do jiného energetického pole, musím reagovat na jiné věci, přijímat nové podněty a to mě baví. Nemusím přitom ale vůbec nikam daleko, velké exotiky mě totiž uvádějí do stresu.</p>
<p><strong>Teď je trendem pořád na sobě pracovat, posouvat se… Je vám to blízké, nebo si třeba říkáte, že už je čas se spíš rozmazlovat, odpočívat, zkrátka jen žít?</strong></p>
<p>Pro mě je práce radost, je to naplňující proces, přináší mi plody. A ty sklízím. Rodina je zase jiná sklizeň jiných radostí. Mám to hezky namíchané. Myslím, že je hlavně důležité vnímat svůj život jako časově omezený zážitek. Je potřeba makat na životě, aby byl dobrý a radostný. Úplně bez snahy to nejde, ale každého dělá šťastným něco jiného.</p>
<p><strong>Co byste se ještě chtěla naučit?</strong></p>
<p>Být pilnější. To bych v sobě chtěla vypěstovat. Poslední dobou jsem líná. Potřebovala bych větší disciplínu. Někdy jen tak sedím a vnímám, jak čas plyne a proplouvá kolem mě. Není to špatný, ale není ho nazbyt. A taky bych si ráda zkusila něco režírovat.</p>
<p><strong>Litujete něčeho z minulosti, co vám nedá spát?</strong></p>
<p>Nerada vzpomínám. Mě to příliš dojímá. Znepokojuje mě, že všechno mizí. Když se dívám na záležitosti z minulosti, nějak mi to nedělá dobře, ani fotky dětí. Ale ničeho nelituji, věci nejde vrátit, jedna bez druhé by se nestala.</p>
<p><strong>Ještě se vrátím k filmu Smršť, který je strhující, tajemný, místy jím prosakuje až zoufalství. Dostalo se vám natáčení hodně pod kůži, musela jste ponurou atmosféru ze sebe hodně sklepávat?</strong></p>
<p>Když jsem přijížděla na natáčení Smršti do lázní Sliač, poslouchala jsem v autě zrovna něco strašidelného. Byla noc, jela jsem sama a místo, lázně po sezoně, působilo opravdu děsivě. Takže první dojem byl silný. Ale samotné natáčení už ani ne. Jde sice o hororový žánr, ale výroba není tak strašidelná jako výsledek. Napětí vzniká až ve střižně a v nahrávacím studiu. Moje postava je zoufalá, děj se točí kolem zásadní události v rodině. Dostával mě spíš smutek té role, ta totální skepse, slepá ulička. Točili jsme ale jen asi šestnáct dní, což mě tedy fascinovalo. Brzy nato byly Vánoce, takže jsem si hlavu poměrně rychle a snadno vyčistila.</p>
<p><strong>Teď se těšíte nejvíc na co?</strong></p>
<p>Začali jsme točit seriál pro Českou televizi, který volně navazuje na minisérii Ochránce. Manžela mi hraje Stanislav Majer. Příběh se točí kolem závislostí, prevence. Je to náročný, ale hezký projekt. Děj se odehrává v Táboře, kde to mám moc ráda. Těším se na dokončený film Karavan a pramen, na moje blížící se narozeniny, na moře, prázdniny… A v červnu na autorskou výstavu, kterou bude mít Ester v Praze v Kunsthalle, což je obrovský úspěch. A ještě na výstavu našeho táty in memoriam, kterou chystáme v pražském Doxu.</p>
<p><img id="obj_9001382" class="custom" title="IMAGE" src="/image2res/?iMag=1&id=9001382&resName=full&ts=1712765197656" alt="9001382:full:false:false:true" width="300" height="392" /></p>
<p><img id="AO_3174796" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174796" src="" alt="Link" width="425" height="35" /><img id="AO_3174797" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174797" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p> </p>blesk pro ženy,rodina,Anna Geislerová,film,manželství,matka,krize,Tomáš Maštalír,Stanislav Majer,Temné období,Česká televize,Vánoce,Praha2024-04-11 05:001https://img.cncenter.czhttps://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-vip-rozhovory/783372/anna-geislerova-47-mirny-teror-a-diktat-prospivaji-manzelstvi-i-rodine.html318Rozhovoryhotpink140801001022103Blesk pro ženy vám přináší rozhovory se zajímvými osobnostmi české i zahraniční scény. Co o svém životě prozradí samy celebrity?slavní, VIP, rozhovor, interview, osobnost1Rozhovory s významými osobnostmi101110230https://prozeny.blesk.cz/kategorie/318/rozhovory783372/9001379_.jpg8670
78337270Vložit do mob app11Add_to_mob_appAnna Geislerová (47): Mírný teror a diktát prospívají manželství i rodině7892024-04-11 11:10:35.74036600<p>Ve filmech září od devadesátých let. Co role, to silný příběh. V soukromí je trojnásobnou mámou, která pomalu řeší odpoutávání dětí. Je jí z toho těžko na duši, ale zároveň se na rozloučení s mateřstvím těší.</p><p>Kdybychom měli vyjmenovat všechny snímky, ve kterých se Aňa objevila, tři stránky by rozhodně nestačily. Momentálně ale do kin vstupuje novinka, která za pozornost rozhodně stojí. Při sledování se vám budou ježit všechny chlupy na těle. Mysteriózní thriller Smršť, kde jí sekunduje slovenský herec Tomáš Maštalír, není jen o tajemné síle, která by mohla stát za smrtí hned několika lidí. Předně je sondou do krizí zmítaného manželství.</p>
<p><strong>VIDEO: Smršť: Mrazivý příběh na motivy bestselleru Jozefa Kariky</strong></p>
<p><strong><img id="obj_8985036" class="custom" title="VIDEO" src="/image2res/?iMag=1&id=8985036&resName=full&ts=1712764904357" alt="8985036:full:true:true:true" width="978" height="550" /></strong></p>
<p><strong>Co podle vás dokáže partnerství ohrozit nejzásadněji?</strong></p>
<p>Nezájem, když se ti dva o sebe nezajímají, nevnímají se. Špatným ukazatelem je podle mě i to, pokud dvojice nemá společné plány do budoucna, když se nedokáže na něco těšit, něco spolu vytvářet, z něčeho se radovat. Společné vize nesmějí nikdy chybět.</p>
<p><strong>Kde vaše tolerance končí?</strong></p>
<p>V tomhle věku už asi zvládnu tolerovat ledasco. Ale násilí, příliš velkou zbabělost a pokrytectví nikdy.</p>
<p><strong>A naopak, základem dobrého partnerství po letech bývá především co?</strong></p>
<p>Z mé zkušenosti to jsou malé radosti, které dělají dohromady hezký život. Každodenní schopnost alespoň něco málo si užít. Může to být i společný odpočinek večer na gauči, ani u toho nemusíte mluvit. Doma jsme si oblíbili pyžamkové dny a výlety. Jsem taky přesvědčená, že mírný teror se může proměnit v tu nejlepší vzpomínku. Na mysli mám situace, kdy se rodině nechce nikam jít, ale když pak ten kopec všichni vylezou, sice remcají, že mají puchýře, ale zároveň jsou ohromení krásou kolem. Ostatně právě ty puchýře se začas stanou jen vtipnou historkou. Jsem expertka na vymýšlení nesmyslných výletů, kdy všichni křičí, že jsem jim zkazila život, ale ve finále jsou šťastní. Mírný teror a diktát prospívají i manželství a rodině vůbec. Ale jako správný diktátor to nemám ověřené od protistrany.</p>
<p><strong>Máte pocit, že jste se jako partnerka svého muže hodně proměnila od chvíle, kdy jste spolu začínali?</strong></p>
<p>Neměnnost neexistuje. Co se nemění, to nežije, je podezřelé. Život je chaos, pohyb. Já jsem se určitě změnila a bezpochyby jsem báječnější. Dělám si legraci, ale pravda je, že některé věci už řeším líp. A můj muž se změnil hodně. Od úžasného k nesnesitelně dokonalému. Je těžké žít s někým, kdo prakticky nemá chyby. Ale rozhodně to nesouvisí se mnou.</p>
<p><strong>Starší děti vám pomalu, a jistě vylétají z hnízda. Jak to snášíte? Jako prostor věnovat se víc sobě, nebo vám je u toho těžko na duši?</strong></p>
<p>Asi všechno dohromady. Dokud je máte pod kontrolou do té míry, že jim dáváte jíst, ukládáte je do postele, jste pořád s nimi, a najednou je to jinak, je to náročné, ale zároveň nabíjející a radostné. Pokud už s vámi děti ale tolik věcí neřeší, probouzí se strach a vyvstávají otázky, jestli budou šťastné a spokojené, jestli v životě najdou svoje místo, práci, která je bude bavit, partnery, které by chtěly… A to už pod kontrolou nemáte. Je to nová rodičovská dimenze. Když ale vidíte, že se dětem daří, je to zase velký pocit štěstí. Jen doufám, že budeme mít pořád společné zážitky. A když ne, budeme s mužem jezdit sami. A moje sny a plány? Nikdy jsem je neodkládala, ani svoji kariéru. Každé moje dítě se mnou bylo už ve dvou měsících na place. Teď mám ale v plánu pomalu se vnitřně rozloučit s namáhavým mateřstvím.</p>
<p><img id="AO_3174794" class="artobjrimage artobjrimage_LOCKED_REGISTRATION" title="Zámek za registraci 3174794" src="" alt="Zámek za registraci" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Potomci mají vaši důvěru, věříte jim, že ten odchod zvládnou?</strong></p>
<p>To kdybych věděla, tak jsem v klidu. U nás se razí teorie, že svobodu si člověk musí zasloužit. Což je asi zase z kategorie diktatury, ale je to pravda. Když někomu dáte svoji důvěru, tak nechcete být zklamaná. A dokud jste zklamávaná, nemůžete v té svobodě přidávat. Kdo chce u nás doma víc, musí na tom zapracovat. Bojím se o děti hodně, je to pro mě náročné období. Ale věřím jim. A taky tady pro ně pořád zůstáváme. Jako maják.</p>
<p><strong>Jaký výchovný manévr nebo styl se vám mimořádně osvědčil?</strong></p>
<p>Nemyslím si, že rodič by měl být dítěti nejlepším kamarádem. Do určité chvíle musí dávat hranice. Musí ho držet pod křídly. A pevně. A když pak dětem narůstají jejich vlastní křídla, pak musí pouštět, povolovat a jen tak zdálky dozorovat… Říká se, že rodičovství přechází od helikoptérového k majákovému. Helikoptérový rodič drží dozor nad dítětem neustále, chrání ho, kontroluje všechno, co by ho mohlo ohrozit, odstraňuje. Je pořád nadosah. Ale pak se musí přehrát do role majáku a ten slouží jako kontrolní místo, které je na dohled, je to pevný bod, ke kterému se dítě může vracet. Pro mě je vždycky znamením, že je u nás doma všechno v pořádku, když vidím, že jsou děti vtipné, berou věci s nadhledem, dokážou se smát samy sobě i nám rodičům. To se mi hodně uleví.</p>
<p><strong>Důležitá je pro vás i soudržnost s maminkou a se sestrami. Jste na sebe hodně napojené, podporujete se. Co je na téhle pospolitosti to vůbec nejlepší?</strong></p>
<p>To, že se máme, že jsme rády spolu. Někdy je to samozřejmě taky náročné, není to jen stoprocentní idyla, občas se objeví „škobrtance“. Ale pocit, že jste součástí takhle velké rodiny, je fantastický. Často se scházíme i s bratrem, neteřemi, synovci, s celou rozšířenou rodinou a to je vážně velká síla a radost. Připadáme si silní. Vlastně pořád hledáme příležitosti, jak a kde se zase všichni potkáme. I když je to náročné, protože nás je tolik. Ale bažíme po tom.</p>
<p><strong>Byla nějaká temnější období mezi vámi ženami? Jak je řešíte, nebo jim už třeba umíte předcházet?</strong></p>
<p>S Lelou nás rozdělila puberta a taky to, že jsme si kradly navzájem oblečení. Lela taky chodila na výtvarnou školu, já jsem točila, takže jsme se nějaký čas pohybovaly v odlišném prostředí. Ale pak nás to vrátilo zase k sobě. Eťa nás musela dorůst, dlouho byla malou, zcela nepoužitelnou ségrou. To se ale časem dorovnalo. Vleklé vztahové krize u nás neprobíhají. Naučily jsme se, že je potřeba si věci říkat a čistit. Když se objeví trable, jde to z nás rychle ven a smeteme to rychle ze stolu. Nemáme žádné kostlivce ve skříních. V těžkých nebo náročných obdobích si dokážeme být oporou. Ukázalo se to, když byla máma nemocná nebo když se Etě narodila dvojčata. V krizích je rodina úžasný element.</p>
<p><img id="AO_3174795" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174795" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Máme to my ženy v něčem extra těžké?</strong></p>
<p>Tu největší výhodu a nevýhodu v jednom spatřuji v mateřství. Je to úžasná, ale strašně náročná a bolestná zkušenost. Ten strach, ta obrovská láska, ta nespravedlnost, že člověk žije pro děti, dýchá pro ně, myslí na ně, bojí se o ně, všechno na světě by pro ně udělal, ale přesto nejsou nikdy jeho. Jednoho dne se otočí a jsou pryč. Nejdřív jste se musela vypořádat s tím, že jste s narozením dětí ztratila svoji svobodu, pak s tím, že s dětmi je život jiný, a pak najednou odejdou, a vy se s tím zase musíte srovnat… Je to hodně těžký úkol. Ale ta láska, ta novost těch pocitů, ten nový život, který člověk stvořil, prošel jeho tělem, vznikl z jeho buněk, to je fascinující i tak trochu horor zároveň. Někde jsem četla, že část buněk dítěte zůstává žít v matce a naopak. Proto podle mě cítíme, když jsou děti v ohrožení, když je s nimi něco špatně. To jsou ty jejich buňky v nás.</p>
<p><strong>Když máte čas jen sama pro sebe, čím ho naplníte?</strong></p>
<p>Jsem ráda doma, vařím, sedím s kamarády nebo se ségrami na zahradě. Ráda cestuji, dostanu se do jiného energetického pole, musím reagovat na jiné věci, přijímat nové podněty a to mě baví. Nemusím přitom ale vůbec nikam daleko, velké exotiky mě totiž uvádějí do stresu.</p>
<p><strong>Teď je trendem pořád na sobě pracovat, posouvat se… Je vám to blízké, nebo si třeba říkáte, že už je čas se spíš rozmazlovat, odpočívat, zkrátka jen žít?</strong></p>
<p>Pro mě je práce radost, je to naplňující proces, přináší mi plody. A ty sklízím. Rodina je zase jiná sklizeň jiných radostí. Mám to hezky namíchané. Myslím, že je hlavně důležité vnímat svůj život jako časově omezený zážitek. Je potřeba makat na životě, aby byl dobrý a radostný. Úplně bez snahy to nejde, ale každého dělá šťastným něco jiného.</p>
<p><strong>Co byste se ještě chtěla naučit?</strong></p>
<p>Být pilnější. To bych v sobě chtěla vypěstovat. Poslední dobou jsem líná. Potřebovala bych větší disciplínu. Někdy jen tak sedím a vnímám, jak čas plyne a proplouvá kolem mě. Není to špatný, ale není ho nazbyt. A taky bych si ráda zkusila něco režírovat.</p>
<p><strong>Litujete něčeho z minulosti, co vám nedá spát?</strong></p>
<p>Nerada vzpomínám. Mě to příliš dojímá. Znepokojuje mě, že všechno mizí. Když se dívám na záležitosti z minulosti, nějak mi to nedělá dobře, ani fotky dětí. Ale ničeho nelituji, věci nejde vrátit, jedna bez druhé by se nestala.</p>
<p><strong>Ještě se vrátím k filmu Smršť, který je strhující, tajemný, místy jím prosakuje až zoufalství. Dostalo se vám natáčení hodně pod kůži, musela jste ponurou atmosféru ze sebe hodně sklepávat?</strong></p>
<p>Když jsem přijížděla na natáčení Smršti do lázní Sliač, poslouchala jsem v autě zrovna něco strašidelného. Byla noc, jela jsem sama a místo, lázně po sezoně, působilo opravdu děsivě. Takže první dojem byl silný. Ale samotné natáčení už ani ne. Jde sice o hororový žánr, ale výroba není tak strašidelná jako výsledek. Napětí vzniká až ve střižně a v nahrávacím studiu. Moje postava je zoufalá, děj se točí kolem zásadní události v rodině. Dostával mě spíš smutek té role, ta totální skepse, slepá ulička. Točili jsme ale jen asi šestnáct dní, což mě tedy fascinovalo. Brzy nato byly Vánoce, takže jsem si hlavu poměrně rychle a snadno vyčistila.</p>
<p><strong>Teď se těšíte nejvíc na co?</strong></p>
<p>Začali jsme točit seriál pro Českou televizi, který volně navazuje na minisérii Ochránce. Manžela mi hraje Stanislav Majer. Příběh se točí kolem závislostí, prevence. Je to náročný, ale hezký projekt. Děj se odehrává v Táboře, kde to mám moc ráda. Těším se na dokončený film Karavan a pramen, na moje blížící se narozeniny, na moře, prázdniny… A v červnu na autorskou výstavu, kterou bude mít Ester v Praze v Kunsthalle, což je obrovský úspěch. A ještě na výstavu našeho táty in memoriam, kterou chystáme v pražském Doxu.</p>
<p><img id="obj_9001382" class="custom" title="IMAGE" src="/image2res/?iMag=1&id=9001382&resName=full&ts=1712765197656" alt="9001382:full:false:false:true" width="300" height="392" /></p>
<p><img id="AO_3174796" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174796" src="" alt="Link" width="425" height="35" /><img id="AO_3174797" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174797" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p> </p>blesk pro ženy,rodina,Anna Geislerová,film,manželství,matka,krize,Tomáš Maštalír,Stanislav Majer,Temné období,Česká televize,Vánoce,Praha2024-04-11 05:001https://img.cncenter.czhttps://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-vip-rozhovory/783372/anna-geislerova-47-mirny-teror-a-diktat-prospivaji-manzelstvi-i-rodine.html318Rozhovoryhotpink140801001022103Blesk pro ženy vám přináší rozhovory se zajímvými osobnostmi české i zahraniční scény. Co o svém životě prozradí samy celebrity?slavní, VIP, rozhovor, interview, osobnost1Rozhovory s významými osobnostmi101110230https://prozeny.blesk.cz/kategorie/318/rozhovory783372/9001379_.jpg8670
78337270Vložit do mob app11Add_to_mob_appAnna Geislerová (47): Mírný teror a diktát prospívají manželství i rodině7892024-04-11 11:10:35.74036600<p>Ve filmech září od devadesátých let. Co role, to silný příběh. V soukromí je trojnásobnou mámou, která pomalu řeší odpoutávání dětí. Je jí z toho těžko na duši, ale zároveň se na rozloučení s mateřstvím těší.</p><p>Kdybychom měli vyjmenovat všechny snímky, ve kterých se Aňa objevila, tři stránky by rozhodně nestačily. Momentálně ale do kin vstupuje novinka, která za pozornost rozhodně stojí. Při sledování se vám budou ježit všechny chlupy na těle. Mysteriózní thriller Smršť, kde jí sekunduje slovenský herec Tomáš Maštalír, není jen o tajemné síle, která by mohla stát za smrtí hned několika lidí. Předně je sondou do krizí zmítaného manželství.</p>
<p><strong>VIDEO: Smršť: Mrazivý příběh na motivy bestselleru Jozefa Kariky</strong></p>
<p><strong><img id="obj_8985036" class="custom" title="VIDEO" src="/image2res/?iMag=1&id=8985036&resName=full&ts=1712764904357" alt="8985036:full:true:true:true" width="978" height="550" /></strong></p>
<p><strong>Co podle vás dokáže partnerství ohrozit nejzásadněji?</strong></p>
<p>Nezájem, když se ti dva o sebe nezajímají, nevnímají se. Špatným ukazatelem je podle mě i to, pokud dvojice nemá společné plány do budoucna, když se nedokáže na něco těšit, něco spolu vytvářet, z něčeho se radovat. Společné vize nesmějí nikdy chybět.</p>
<p><strong>Kde vaše tolerance končí?</strong></p>
<p>V tomhle věku už asi zvládnu tolerovat ledasco. Ale násilí, příliš velkou zbabělost a pokrytectví nikdy.</p>
<p><strong>A naopak, základem dobrého partnerství po letech bývá především co?</strong></p>
<p>Z mé zkušenosti to jsou malé radosti, které dělají dohromady hezký život. Každodenní schopnost alespoň něco málo si užít. Může to být i společný odpočinek večer na gauči, ani u toho nemusíte mluvit. Doma jsme si oblíbili pyžamkové dny a výlety. Jsem taky přesvědčená, že mírný teror se může proměnit v tu nejlepší vzpomínku. Na mysli mám situace, kdy se rodině nechce nikam jít, ale když pak ten kopec všichni vylezou, sice remcají, že mají puchýře, ale zároveň jsou ohromení krásou kolem. Ostatně právě ty puchýře se začas stanou jen vtipnou historkou. Jsem expertka na vymýšlení nesmyslných výletů, kdy všichni křičí, že jsem jim zkazila život, ale ve finále jsou šťastní. Mírný teror a diktát prospívají i manželství a rodině vůbec. Ale jako správný diktátor to nemám ověřené od protistrany.</p>
<p><strong>Máte pocit, že jste se jako partnerka svého muže hodně proměnila od chvíle, kdy jste spolu začínali?</strong></p>
<p>Neměnnost neexistuje. Co se nemění, to nežije, je podezřelé. Život je chaos, pohyb. Já jsem se určitě změnila a bezpochyby jsem báječnější. Dělám si legraci, ale pravda je, že některé věci už řeším líp. A můj muž se změnil hodně. Od úžasného k nesnesitelně dokonalému. Je těžké žít s někým, kdo prakticky nemá chyby. Ale rozhodně to nesouvisí se mnou.</p>
<p><strong>Starší děti vám pomalu, a jistě vylétají z hnízda. Jak to snášíte? Jako prostor věnovat se víc sobě, nebo vám je u toho těžko na duši?</strong></p>
<p>Asi všechno dohromady. Dokud je máte pod kontrolou do té míry, že jim dáváte jíst, ukládáte je do postele, jste pořád s nimi, a najednou je to jinak, je to náročné, ale zároveň nabíjející a radostné. Pokud už s vámi děti ale tolik věcí neřeší, probouzí se strach a vyvstávají otázky, jestli budou šťastné a spokojené, jestli v životě najdou svoje místo, práci, která je bude bavit, partnery, které by chtěly… A to už pod kontrolou nemáte. Je to nová rodičovská dimenze. Když ale vidíte, že se dětem daří, je to zase velký pocit štěstí. Jen doufám, že budeme mít pořád společné zážitky. A když ne, budeme s mužem jezdit sami. A moje sny a plány? Nikdy jsem je neodkládala, ani svoji kariéru. Každé moje dítě se mnou bylo už ve dvou měsících na place. Teď mám ale v plánu pomalu se vnitřně rozloučit s namáhavým mateřstvím.</p>
<p><img id="AO_3174794" class="artobjrimage artobjrimage_LOCKED_REGISTRATION" title="Zámek za registraci 3174794" src="" alt="Zámek za registraci" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Potomci mají vaši důvěru, věříte jim, že ten odchod zvládnou?</strong></p>
<p>To kdybych věděla, tak jsem v klidu. U nás se razí teorie, že svobodu si člověk musí zasloužit. Což je asi zase z kategorie diktatury, ale je to pravda. Když někomu dáte svoji důvěru, tak nechcete být zklamaná. A dokud jste zklamávaná, nemůžete v té svobodě přidávat. Kdo chce u nás doma víc, musí na tom zapracovat. Bojím se o děti hodně, je to pro mě náročné období. Ale věřím jim. A taky tady pro ně pořád zůstáváme. Jako maják.</p>
<p><strong>Jaký výchovný manévr nebo styl se vám mimořádně osvědčil?</strong></p>
<p>Nemyslím si, že rodič by měl být dítěti nejlepším kamarádem. Do určité chvíle musí dávat hranice. Musí ho držet pod křídly. A pevně. A když pak dětem narůstají jejich vlastní křídla, pak musí pouštět, povolovat a jen tak zdálky dozorovat… Říká se, že rodičovství přechází od helikoptérového k majákovému. Helikoptérový rodič drží dozor nad dítětem neustále, chrání ho, kontroluje všechno, co by ho mohlo ohrozit, odstraňuje. Je pořád nadosah. Ale pak se musí přehrát do role majáku a ten slouží jako kontrolní místo, které je na dohled, je to pevný bod, ke kterému se dítě může vracet. Pro mě je vždycky znamením, že je u nás doma všechno v pořádku, když vidím, že jsou děti vtipné, berou věci s nadhledem, dokážou se smát samy sobě i nám rodičům. To se mi hodně uleví.</p>
<p><strong>Důležitá je pro vás i soudržnost s maminkou a se sestrami. Jste na sebe hodně napojené, podporujete se. Co je na téhle pospolitosti to vůbec nejlepší?</strong></p>
<p>To, že se máme, že jsme rády spolu. Někdy je to samozřejmě taky náročné, není to jen stoprocentní idyla, občas se objeví „škobrtance“. Ale pocit, že jste součástí takhle velké rodiny, je fantastický. Často se scházíme i s bratrem, neteřemi, synovci, s celou rozšířenou rodinou a to je vážně velká síla a radost. Připadáme si silní. Vlastně pořád hledáme příležitosti, jak a kde se zase všichni potkáme. I když je to náročné, protože nás je tolik. Ale bažíme po tom.</p>
<p><strong>Byla nějaká temnější období mezi vámi ženami? Jak je řešíte, nebo jim už třeba umíte předcházet?</strong></p>
<p>S Lelou nás rozdělila puberta a taky to, že jsme si kradly navzájem oblečení. Lela taky chodila na výtvarnou školu, já jsem točila, takže jsme se nějaký čas pohybovaly v odlišném prostředí. Ale pak nás to vrátilo zase k sobě. Eťa nás musela dorůst, dlouho byla malou, zcela nepoužitelnou ségrou. To se ale časem dorovnalo. Vleklé vztahové krize u nás neprobíhají. Naučily jsme se, že je potřeba si věci říkat a čistit. Když se objeví trable, jde to z nás rychle ven a smeteme to rychle ze stolu. Nemáme žádné kostlivce ve skříních. V těžkých nebo náročných obdobích si dokážeme být oporou. Ukázalo se to, když byla máma nemocná nebo když se Etě narodila dvojčata. V krizích je rodina úžasný element.</p>
<p><img id="AO_3174795" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174795" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Máme to my ženy v něčem extra těžké?</strong></p>
<p>Tu největší výhodu a nevýhodu v jednom spatřuji v mateřství. Je to úžasná, ale strašně náročná a bolestná zkušenost. Ten strach, ta obrovská láska, ta nespravedlnost, že člověk žije pro děti, dýchá pro ně, myslí na ně, bojí se o ně, všechno na světě by pro ně udělal, ale přesto nejsou nikdy jeho. Jednoho dne se otočí a jsou pryč. Nejdřív jste se musela vypořádat s tím, že jste s narozením dětí ztratila svoji svobodu, pak s tím, že s dětmi je život jiný, a pak najednou odejdou, a vy se s tím zase musíte srovnat… Je to hodně těžký úkol. Ale ta láska, ta novost těch pocitů, ten nový život, který člověk stvořil, prošel jeho tělem, vznikl z jeho buněk, to je fascinující i tak trochu horor zároveň. Někde jsem četla, že část buněk dítěte zůstává žít v matce a naopak. Proto podle mě cítíme, když jsou děti v ohrožení, když je s nimi něco špatně. To jsou ty jejich buňky v nás.</p>
<p><strong>Když máte čas jen sama pro sebe, čím ho naplníte?</strong></p>
<p>Jsem ráda doma, vařím, sedím s kamarády nebo se ségrami na zahradě. Ráda cestuji, dostanu se do jiného energetického pole, musím reagovat na jiné věci, přijímat nové podněty a to mě baví. Nemusím přitom ale vůbec nikam daleko, velké exotiky mě totiž uvádějí do stresu.</p>
<p><strong>Teď je trendem pořád na sobě pracovat, posouvat se… Je vám to blízké, nebo si třeba říkáte, že už je čas se spíš rozmazlovat, odpočívat, zkrátka jen žít?</strong></p>
<p>Pro mě je práce radost, je to naplňující proces, přináší mi plody. A ty sklízím. Rodina je zase jiná sklizeň jiných radostí. Mám to hezky namíchané. Myslím, že je hlavně důležité vnímat svůj život jako časově omezený zážitek. Je potřeba makat na životě, aby byl dobrý a radostný. Úplně bez snahy to nejde, ale každého dělá šťastným něco jiného.</p>
<p><strong>Co byste se ještě chtěla naučit?</strong></p>
<p>Být pilnější. To bych v sobě chtěla vypěstovat. Poslední dobou jsem líná. Potřebovala bych větší disciplínu. Někdy jen tak sedím a vnímám, jak čas plyne a proplouvá kolem mě. Není to špatný, ale není ho nazbyt. A taky bych si ráda zkusila něco režírovat.</p>
<p><strong>Litujete něčeho z minulosti, co vám nedá spát?</strong></p>
<p>Nerada vzpomínám. Mě to příliš dojímá. Znepokojuje mě, že všechno mizí. Když se dívám na záležitosti z minulosti, nějak mi to nedělá dobře, ani fotky dětí. Ale ničeho nelituji, věci nejde vrátit, jedna bez druhé by se nestala.</p>
<p><strong>Ještě se vrátím k filmu Smršť, který je strhující, tajemný, místy jím prosakuje až zoufalství. Dostalo se vám natáčení hodně pod kůži, musela jste ponurou atmosféru ze sebe hodně sklepávat?</strong></p>
<p>Když jsem přijížděla na natáčení Smršti do lázní Sliač, poslouchala jsem v autě zrovna něco strašidelného. Byla noc, jela jsem sama a místo, lázně po sezoně, působilo opravdu děsivě. Takže první dojem byl silný. Ale samotné natáčení už ani ne. Jde sice o hororový žánr, ale výroba není tak strašidelná jako výsledek. Napětí vzniká až ve střižně a v nahrávacím studiu. Moje postava je zoufalá, děj se točí kolem zásadní události v rodině. Dostával mě spíš smutek té role, ta totální skepse, slepá ulička. Točili jsme ale jen asi šestnáct dní, což mě tedy fascinovalo. Brzy nato byly Vánoce, takže jsem si hlavu poměrně rychle a snadno vyčistila.</p>
<p><strong>Teď se těšíte nejvíc na co?</strong></p>
<p>Začali jsme točit seriál pro Českou televizi, který volně navazuje na minisérii Ochránce. Manžela mi hraje Stanislav Majer. Příběh se točí kolem závislostí, prevence. Je to náročný, ale hezký projekt. Děj se odehrává v Táboře, kde to mám moc ráda. Těším se na dokončený film Karavan a pramen, na moje blížící se narozeniny, na moře, prázdniny… A v červnu na autorskou výstavu, kterou bude mít Ester v Praze v Kunsthalle, což je obrovský úspěch. A ještě na výstavu našeho táty in memoriam, kterou chystáme v pražském Doxu.</p>
<p><img id="obj_9001382" class="custom" title="IMAGE" src="/image2res/?iMag=1&id=9001382&resName=full&ts=1712765197656" alt="9001382:full:false:false:true" width="300" height="392" /></p>
<p><img id="AO_3174796" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174796" src="" alt="Link" width="425" height="35" /><img id="AO_3174797" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174797" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p> </p>blesk pro ženy,rodina,Anna Geislerová,film,manželství,matka,krize,Tomáš Maštalír,Stanislav Majer,Temné období,Česká televize,Vánoce,Praha2024-04-11 05:001https://img.cncenter.czhttps://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-vip-rozhovory/783372/anna-geislerova-47-mirny-teror-a-diktat-prospivaji-manzelstvi-i-rodine.html318Rozhovoryhotpink140801001022103Blesk pro ženy vám přináší rozhovory se zajímvými osobnostmi české i zahraniční scény. Co o svém životě prozradí samy celebrity?slavní, VIP, rozhovor, interview, osobnost1Rozhovory s významými osobnostmi101110230https://prozeny.blesk.cz/kategorie/318/rozhovory783372/9001379_.jpg8670
78337270Vložit do mob app11Add_to_mob_appAnna Geislerová (47): Mírný teror a diktát prospívají manželství i rodině7892024-04-11 11:10:35.74036600<p>Ve filmech září od devadesátých let. Co role, to silný příběh. V soukromí je trojnásobnou mámou, která pomalu řeší odpoutávání dětí. Je jí z toho těžko na duši, ale zároveň se na rozloučení s mateřstvím těší.</p><p>Kdybychom měli vyjmenovat všechny snímky, ve kterých se Aňa objevila, tři stránky by rozhodně nestačily. Momentálně ale do kin vstupuje novinka, která za pozornost rozhodně stojí. Při sledování se vám budou ježit všechny chlupy na těle. Mysteriózní thriller Smršť, kde jí sekunduje slovenský herec Tomáš Maštalír, není jen o tajemné síle, která by mohla stát za smrtí hned několika lidí. Předně je sondou do krizí zmítaného manželství.</p>
<p><strong>VIDEO: Smršť: Mrazivý příběh na motivy bestselleru Jozefa Kariky</strong></p>
<p><strong><img id="obj_8985036" class="custom" title="VIDEO" src="/image2res/?iMag=1&id=8985036&resName=full&ts=1712764904357" alt="8985036:full:true:true:true" width="978" height="550" /></strong></p>
<p><strong>Co podle vás dokáže partnerství ohrozit nejzásadněji?</strong></p>
<p>Nezájem, když se ti dva o sebe nezajímají, nevnímají se. Špatným ukazatelem je podle mě i to, pokud dvojice nemá společné plány do budoucna, když se nedokáže na něco těšit, něco spolu vytvářet, z něčeho se radovat. Společné vize nesmějí nikdy chybět.</p>
<p><strong>Kde vaše tolerance končí?</strong></p>
<p>V tomhle věku už asi zvládnu tolerovat ledasco. Ale násilí, příliš velkou zbabělost a pokrytectví nikdy.</p>
<p><strong>A naopak, základem dobrého partnerství po letech bývá především co?</strong></p>
<p>Z mé zkušenosti to jsou malé radosti, které dělají dohromady hezký život. Každodenní schopnost alespoň něco málo si užít. Může to být i společný odpočinek večer na gauči, ani u toho nemusíte mluvit. Doma jsme si oblíbili pyžamkové dny a výlety. Jsem taky přesvědčená, že mírný teror se může proměnit v tu nejlepší vzpomínku. Na mysli mám situace, kdy se rodině nechce nikam jít, ale když pak ten kopec všichni vylezou, sice remcají, že mají puchýře, ale zároveň jsou ohromení krásou kolem. Ostatně právě ty puchýře se začas stanou jen vtipnou historkou. Jsem expertka na vymýšlení nesmyslných výletů, kdy všichni křičí, že jsem jim zkazila život, ale ve finále jsou šťastní. Mírný teror a diktát prospívají i manželství a rodině vůbec. Ale jako správný diktátor to nemám ověřené od protistrany.</p>
<p><strong>Máte pocit, že jste se jako partnerka svého muže hodně proměnila od chvíle, kdy jste spolu začínali?</strong></p>
<p>Neměnnost neexistuje. Co se nemění, to nežije, je podezřelé. Život je chaos, pohyb. Já jsem se určitě změnila a bezpochyby jsem báječnější. Dělám si legraci, ale pravda je, že některé věci už řeším líp. A můj muž se změnil hodně. Od úžasného k nesnesitelně dokonalému. Je těžké žít s někým, kdo prakticky nemá chyby. Ale rozhodně to nesouvisí se mnou.</p>
<p><strong>Starší děti vám pomalu, a jistě vylétají z hnízda. Jak to snášíte? Jako prostor věnovat se víc sobě, nebo vám je u toho těžko na duši?</strong></p>
<p>Asi všechno dohromady. Dokud je máte pod kontrolou do té míry, že jim dáváte jíst, ukládáte je do postele, jste pořád s nimi, a najednou je to jinak, je to náročné, ale zároveň nabíjející a radostné. Pokud už s vámi děti ale tolik věcí neřeší, probouzí se strach a vyvstávají otázky, jestli budou šťastné a spokojené, jestli v životě najdou svoje místo, práci, která je bude bavit, partnery, které by chtěly… A to už pod kontrolou nemáte. Je to nová rodičovská dimenze. Když ale vidíte, že se dětem daří, je to zase velký pocit štěstí. Jen doufám, že budeme mít pořád společné zážitky. A když ne, budeme s mužem jezdit sami. A moje sny a plány? Nikdy jsem je neodkládala, ani svoji kariéru. Každé moje dítě se mnou bylo už ve dvou měsících na place. Teď mám ale v plánu pomalu se vnitřně rozloučit s namáhavým mateřstvím.</p>
<p><img id="AO_3174794" class="artobjrimage artobjrimage_LOCKED_REGISTRATION" title="Zámek za registraci 3174794" src="" alt="Zámek za registraci" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Potomci mají vaši důvěru, věříte jim, že ten odchod zvládnou?</strong></p>
<p>To kdybych věděla, tak jsem v klidu. U nás se razí teorie, že svobodu si člověk musí zasloužit. Což je asi zase z kategorie diktatury, ale je to pravda. Když někomu dáte svoji důvěru, tak nechcete být zklamaná. A dokud jste zklamávaná, nemůžete v té svobodě přidávat. Kdo chce u nás doma víc, musí na tom zapracovat. Bojím se o děti hodně, je to pro mě náročné období. Ale věřím jim. A taky tady pro ně pořád zůstáváme. Jako maják.</p>
<p><strong>Jaký výchovný manévr nebo styl se vám mimořádně osvědčil?</strong></p>
<p>Nemyslím si, že rodič by měl být dítěti nejlepším kamarádem. Do určité chvíle musí dávat hranice. Musí ho držet pod křídly. A pevně. A když pak dětem narůstají jejich vlastní křídla, pak musí pouštět, povolovat a jen tak zdálky dozorovat… Říká se, že rodičovství přechází od helikoptérového k majákovému. Helikoptérový rodič drží dozor nad dítětem neustále, chrání ho, kontroluje všechno, co by ho mohlo ohrozit, odstraňuje. Je pořád nadosah. Ale pak se musí přehrát do role majáku a ten slouží jako kontrolní místo, které je na dohled, je to pevný bod, ke kterému se dítě může vracet. Pro mě je vždycky znamením, že je u nás doma všechno v pořádku, když vidím, že jsou děti vtipné, berou věci s nadhledem, dokážou se smát samy sobě i nám rodičům. To se mi hodně uleví.</p>
<p><strong>Důležitá je pro vás i soudržnost s maminkou a se sestrami. Jste na sebe hodně napojené, podporujete se. Co je na téhle pospolitosti to vůbec nejlepší?</strong></p>
<p>To, že se máme, že jsme rády spolu. Někdy je to samozřejmě taky náročné, není to jen stoprocentní idyla, občas se objeví „škobrtance“. Ale pocit, že jste součástí takhle velké rodiny, je fantastický. Často se scházíme i s bratrem, neteřemi, synovci, s celou rozšířenou rodinou a to je vážně velká síla a radost. Připadáme si silní. Vlastně pořád hledáme příležitosti, jak a kde se zase všichni potkáme. I když je to náročné, protože nás je tolik. Ale bažíme po tom.</p>
<p><strong>Byla nějaká temnější období mezi vámi ženami? Jak je řešíte, nebo jim už třeba umíte předcházet?</strong></p>
<p>S Lelou nás rozdělila puberta a taky to, že jsme si kradly navzájem oblečení. Lela taky chodila na výtvarnou školu, já jsem točila, takže jsme se nějaký čas pohybovaly v odlišném prostředí. Ale pak nás to vrátilo zase k sobě. Eťa nás musela dorůst, dlouho byla malou, zcela nepoužitelnou ségrou. To se ale časem dorovnalo. Vleklé vztahové krize u nás neprobíhají. Naučily jsme se, že je potřeba si věci říkat a čistit. Když se objeví trable, jde to z nás rychle ven a smeteme to rychle ze stolu. Nemáme žádné kostlivce ve skříních. V těžkých nebo náročných obdobích si dokážeme být oporou. Ukázalo se to, když byla máma nemocná nebo když se Etě narodila dvojčata. V krizích je rodina úžasný element.</p>
<p><img id="AO_3174795" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174795" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Máme to my ženy v něčem extra těžké?</strong></p>
<p>Tu největší výhodu a nevýhodu v jednom spatřuji v mateřství. Je to úžasná, ale strašně náročná a bolestná zkušenost. Ten strach, ta obrovská láska, ta nespravedlnost, že člověk žije pro děti, dýchá pro ně, myslí na ně, bojí se o ně, všechno na světě by pro ně udělal, ale přesto nejsou nikdy jeho. Jednoho dne se otočí a jsou pryč. Nejdřív jste se musela vypořádat s tím, že jste s narozením dětí ztratila svoji svobodu, pak s tím, že s dětmi je život jiný, a pak najednou odejdou, a vy se s tím zase musíte srovnat… Je to hodně těžký úkol. Ale ta láska, ta novost těch pocitů, ten nový život, který člověk stvořil, prošel jeho tělem, vznikl z jeho buněk, to je fascinující i tak trochu horor zároveň. Někde jsem četla, že část buněk dítěte zůstává žít v matce a naopak. Proto podle mě cítíme, když jsou děti v ohrožení, když je s nimi něco špatně. To jsou ty jejich buňky v nás.</p>
<p><strong>Když máte čas jen sama pro sebe, čím ho naplníte?</strong></p>
<p>Jsem ráda doma, vařím, sedím s kamarády nebo se ségrami na zahradě. Ráda cestuji, dostanu se do jiného energetického pole, musím reagovat na jiné věci, přijímat nové podněty a to mě baví. Nemusím přitom ale vůbec nikam daleko, velké exotiky mě totiž uvádějí do stresu.</p>
<p><strong>Teď je trendem pořád na sobě pracovat, posouvat se… Je vám to blízké, nebo si třeba říkáte, že už je čas se spíš rozmazlovat, odpočívat, zkrátka jen žít?</strong></p>
<p>Pro mě je práce radost, je to naplňující proces, přináší mi plody. A ty sklízím. Rodina je zase jiná sklizeň jiných radostí. Mám to hezky namíchané. Myslím, že je hlavně důležité vnímat svůj život jako časově omezený zážitek. Je potřeba makat na životě, aby byl dobrý a radostný. Úplně bez snahy to nejde, ale každého dělá šťastným něco jiného.</p>
<p><strong>Co byste se ještě chtěla naučit?</strong></p>
<p>Být pilnější. To bych v sobě chtěla vypěstovat. Poslední dobou jsem líná. Potřebovala bych větší disciplínu. Někdy jen tak sedím a vnímám, jak čas plyne a proplouvá kolem mě. Není to špatný, ale není ho nazbyt. A taky bych si ráda zkusila něco režírovat.</p>
<p><strong>Litujete něčeho z minulosti, co vám nedá spát?</strong></p>
<p>Nerada vzpomínám. Mě to příliš dojímá. Znepokojuje mě, že všechno mizí. Když se dívám na záležitosti z minulosti, nějak mi to nedělá dobře, ani fotky dětí. Ale ničeho nelituji, věci nejde vrátit, jedna bez druhé by se nestala.</p>
<p><strong>Ještě se vrátím k filmu Smršť, který je strhující, tajemný, místy jím prosakuje až zoufalství. Dostalo se vám natáčení hodně pod kůži, musela jste ponurou atmosféru ze sebe hodně sklepávat?</strong></p>
<p>Když jsem přijížděla na natáčení Smršti do lázní Sliač, poslouchala jsem v autě zrovna něco strašidelného. Byla noc, jela jsem sama a místo, lázně po sezoně, působilo opravdu děsivě. Takže první dojem byl silný. Ale samotné natáčení už ani ne. Jde sice o hororový žánr, ale výroba není tak strašidelná jako výsledek. Napětí vzniká až ve střižně a v nahrávacím studiu. Moje postava je zoufalá, děj se točí kolem zásadní události v rodině. Dostával mě spíš smutek té role, ta totální skepse, slepá ulička. Točili jsme ale jen asi šestnáct dní, což mě tedy fascinovalo. Brzy nato byly Vánoce, takže jsem si hlavu poměrně rychle a snadno vyčistila.</p>
<p><strong>Teď se těšíte nejvíc na co?</strong></p>
<p>Začali jsme točit seriál pro Českou televizi, který volně navazuje na minisérii Ochránce. Manžela mi hraje Stanislav Majer. Příběh se točí kolem závislostí, prevence. Je to náročný, ale hezký projekt. Děj se odehrává v Táboře, kde to mám moc ráda. Těším se na dokončený film Karavan a pramen, na moje blížící se narozeniny, na moře, prázdniny… A v červnu na autorskou výstavu, kterou bude mít Ester v Praze v Kunsthalle, což je obrovský úspěch. A ještě na výstavu našeho táty in memoriam, kterou chystáme v pražském Doxu.</p>
<p><img id="obj_9001382" class="custom" title="IMAGE" src="/image2res/?iMag=1&id=9001382&resName=full&ts=1712765197656" alt="9001382:full:false:false:true" width="300" height="392" /></p>
<p><img id="AO_3174796" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174796" src="" alt="Link" width="425" height="35" /><img id="AO_3174797" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174797" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p> </p>blesk pro ženy,rodina,Anna Geislerová,film,manželství,matka,krize,Tomáš Maštalír,Stanislav Majer,Temné období,Česká televize,Vánoce,Praha2024-04-11 05:001https://img.cncenter.czhttps://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-vip-rozhovory/783372/anna-geislerova-47-mirny-teror-a-diktat-prospivaji-manzelstvi-i-rodine.html318Rozhovoryhotpink140801001022103Blesk pro ženy vám přináší rozhovory se zajímvými osobnostmi české i zahraniční scény. Co o svém životě prozradí samy celebrity?slavní, VIP, rozhovor, interview, osobnost1Rozhovory s významými osobnostmi101110230https://prozeny.blesk.cz/kategorie/318/rozhovory783372/9001379_.jpg8670
78337270Vložit do mob app11Add_to_mob_appAnna Geislerová (47): Mírný teror a diktát prospívají manželství i rodině7892024-04-11 11:10:35.74036600<p>Ve filmech září od devadesátých let. Co role, to silný příběh. V soukromí je trojnásobnou mámou, která pomalu řeší odpoutávání dětí. Je jí z toho těžko na duši, ale zároveň se na rozloučení s mateřstvím těší.</p><p>Kdybychom měli vyjmenovat všechny snímky, ve kterých se Aňa objevila, tři stránky by rozhodně nestačily. Momentálně ale do kin vstupuje novinka, která za pozornost rozhodně stojí. Při sledování se vám budou ježit všechny chlupy na těle. Mysteriózní thriller Smršť, kde jí sekunduje slovenský herec Tomáš Maštalír, není jen o tajemné síle, která by mohla stát za smrtí hned několika lidí. Předně je sondou do krizí zmítaného manželství.</p>
<p><strong>VIDEO: Smršť: Mrazivý příběh na motivy bestselleru Jozefa Kariky</strong></p>
<p><strong><img id="obj_8985036" class="custom" title="VIDEO" src="/image2res/?iMag=1&id=8985036&resName=full&ts=1712764904357" alt="8985036:full:true:true:true" width="978" height="550" /></strong></p>
<p><strong>Co podle vás dokáže partnerství ohrozit nejzásadněji?</strong></p>
<p>Nezájem, když se ti dva o sebe nezajímají, nevnímají se. Špatným ukazatelem je podle mě i to, pokud dvojice nemá společné plány do budoucna, když se nedokáže na něco těšit, něco spolu vytvářet, z něčeho se radovat. Společné vize nesmějí nikdy chybět.</p>
<p><strong>Kde vaše tolerance končí?</strong></p>
<p>V tomhle věku už asi zvládnu tolerovat ledasco. Ale násilí, příliš velkou zbabělost a pokrytectví nikdy.</p>
<p><strong>A naopak, základem dobrého partnerství po letech bývá především co?</strong></p>
<p>Z mé zkušenosti to jsou malé radosti, které dělají dohromady hezký život. Každodenní schopnost alespoň něco málo si užít. Může to být i společný odpočinek večer na gauči, ani u toho nemusíte mluvit. Doma jsme si oblíbili pyžamkové dny a výlety. Jsem taky přesvědčená, že mírný teror se může proměnit v tu nejlepší vzpomínku. Na mysli mám situace, kdy se rodině nechce nikam jít, ale když pak ten kopec všichni vylezou, sice remcají, že mají puchýře, ale zároveň jsou ohromení krásou kolem. Ostatně právě ty puchýře se začas stanou jen vtipnou historkou. Jsem expertka na vymýšlení nesmyslných výletů, kdy všichni křičí, že jsem jim zkazila život, ale ve finále jsou šťastní. Mírný teror a diktát prospívají i manželství a rodině vůbec. Ale jako správný diktátor to nemám ověřené od protistrany.</p>
<p><strong>Máte pocit, že jste se jako partnerka svého muže hodně proměnila od chvíle, kdy jste spolu začínali?</strong></p>
<p>Neměnnost neexistuje. Co se nemění, to nežije, je podezřelé. Život je chaos, pohyb. Já jsem se určitě změnila a bezpochyby jsem báječnější. Dělám si legraci, ale pravda je, že některé věci už řeším líp. A můj muž se změnil hodně. Od úžasného k nesnesitelně dokonalému. Je těžké žít s někým, kdo prakticky nemá chyby. Ale rozhodně to nesouvisí se mnou.</p>
<p><strong>Starší děti vám pomalu, a jistě vylétají z hnízda. Jak to snášíte? Jako prostor věnovat se víc sobě, nebo vám je u toho těžko na duši?</strong></p>
<p>Asi všechno dohromady. Dokud je máte pod kontrolou do té míry, že jim dáváte jíst, ukládáte je do postele, jste pořád s nimi, a najednou je to jinak, je to náročné, ale zároveň nabíjející a radostné. Pokud už s vámi děti ale tolik věcí neřeší, probouzí se strach a vyvstávají otázky, jestli budou šťastné a spokojené, jestli v životě najdou svoje místo, práci, která je bude bavit, partnery, které by chtěly… A to už pod kontrolou nemáte. Je to nová rodičovská dimenze. Když ale vidíte, že se dětem daří, je to zase velký pocit štěstí. Jen doufám, že budeme mít pořád společné zážitky. A když ne, budeme s mužem jezdit sami. A moje sny a plány? Nikdy jsem je neodkládala, ani svoji kariéru. Každé moje dítě se mnou bylo už ve dvou měsících na place. Teď mám ale v plánu pomalu se vnitřně rozloučit s namáhavým mateřstvím.</p>
<p><img id="AO_3174794" class="artobjrimage artobjrimage_LOCKED_REGISTRATION" title="Zámek za registraci 3174794" src="" alt="Zámek za registraci" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Potomci mají vaši důvěru, věříte jim, že ten odchod zvládnou?</strong></p>
<p>To kdybych věděla, tak jsem v klidu. U nás se razí teorie, že svobodu si člověk musí zasloužit. Což je asi zase z kategorie diktatury, ale je to pravda. Když někomu dáte svoji důvěru, tak nechcete být zklamaná. A dokud jste zklamávaná, nemůžete v té svobodě přidávat. Kdo chce u nás doma víc, musí na tom zapracovat. Bojím se o děti hodně, je to pro mě náročné období. Ale věřím jim. A taky tady pro ně pořád zůstáváme. Jako maják.</p>
<p><strong>Jaký výchovný manévr nebo styl se vám mimořádně osvědčil?</strong></p>
<p>Nemyslím si, že rodič by měl být dítěti nejlepším kamarádem. Do určité chvíle musí dávat hranice. Musí ho držet pod křídly. A pevně. A když pak dětem narůstají jejich vlastní křídla, pak musí pouštět, povolovat a jen tak zdálky dozorovat… Říká se, že rodičovství přechází od helikoptérového k majákovému. Helikoptérový rodič drží dozor nad dítětem neustále, chrání ho, kontroluje všechno, co by ho mohlo ohrozit, odstraňuje. Je pořád nadosah. Ale pak se musí přehrát do role majáku a ten slouží jako kontrolní místo, které je na dohled, je to pevný bod, ke kterému se dítě může vracet. Pro mě je vždycky znamením, že je u nás doma všechno v pořádku, když vidím, že jsou děti vtipné, berou věci s nadhledem, dokážou se smát samy sobě i nám rodičům. To se mi hodně uleví.</p>
<p><strong>Důležitá je pro vás i soudržnost s maminkou a se sestrami. Jste na sebe hodně napojené, podporujete se. Co je na téhle pospolitosti to vůbec nejlepší?</strong></p>
<p>To, že se máme, že jsme rády spolu. Někdy je to samozřejmě taky náročné, není to jen stoprocentní idyla, občas se objeví „škobrtance“. Ale pocit, že jste součástí takhle velké rodiny, je fantastický. Často se scházíme i s bratrem, neteřemi, synovci, s celou rozšířenou rodinou a to je vážně velká síla a radost. Připadáme si silní. Vlastně pořád hledáme příležitosti, jak a kde se zase všichni potkáme. I když je to náročné, protože nás je tolik. Ale bažíme po tom.</p>
<p><strong>Byla nějaká temnější období mezi vámi ženami? Jak je řešíte, nebo jim už třeba umíte předcházet?</strong></p>
<p>S Lelou nás rozdělila puberta a taky to, že jsme si kradly navzájem oblečení. Lela taky chodila na výtvarnou školu, já jsem točila, takže jsme se nějaký čas pohybovaly v odlišném prostředí. Ale pak nás to vrátilo zase k sobě. Eťa nás musela dorůst, dlouho byla malou, zcela nepoužitelnou ségrou. To se ale časem dorovnalo. Vleklé vztahové krize u nás neprobíhají. Naučily jsme se, že je potřeba si věci říkat a čistit. Když se objeví trable, jde to z nás rychle ven a smeteme to rychle ze stolu. Nemáme žádné kostlivce ve skříních. V těžkých nebo náročných obdobích si dokážeme být oporou. Ukázalo se to, když byla máma nemocná nebo když se Etě narodila dvojčata. V krizích je rodina úžasný element.</p>
<p><img id="AO_3174795" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174795" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Máme to my ženy v něčem extra těžké?</strong></p>
<p>Tu největší výhodu a nevýhodu v jednom spatřuji v mateřství. Je to úžasná, ale strašně náročná a bolestná zkušenost. Ten strach, ta obrovská láska, ta nespravedlnost, že člověk žije pro děti, dýchá pro ně, myslí na ně, bojí se o ně, všechno na světě by pro ně udělal, ale přesto nejsou nikdy jeho. Jednoho dne se otočí a jsou pryč. Nejdřív jste se musela vypořádat s tím, že jste s narozením dětí ztratila svoji svobodu, pak s tím, že s dětmi je život jiný, a pak najednou odejdou, a vy se s tím zase musíte srovnat… Je to hodně těžký úkol. Ale ta láska, ta novost těch pocitů, ten nový život, který člověk stvořil, prošel jeho tělem, vznikl z jeho buněk, to je fascinující i tak trochu horor zároveň. Někde jsem četla, že část buněk dítěte zůstává žít v matce a naopak. Proto podle mě cítíme, když jsou děti v ohrožení, když je s nimi něco špatně. To jsou ty jejich buňky v nás.</p>
<p><strong>Když máte čas jen sama pro sebe, čím ho naplníte?</strong></p>
<p>Jsem ráda doma, vařím, sedím s kamarády nebo se ségrami na zahradě. Ráda cestuji, dostanu se do jiného energetického pole, musím reagovat na jiné věci, přijímat nové podněty a to mě baví. Nemusím přitom ale vůbec nikam daleko, velké exotiky mě totiž uvádějí do stresu.</p>
<p><strong>Teď je trendem pořád na sobě pracovat, posouvat se… Je vám to blízké, nebo si třeba říkáte, že už je čas se spíš rozmazlovat, odpočívat, zkrátka jen žít?</strong></p>
<p>Pro mě je práce radost, je to naplňující proces, přináší mi plody. A ty sklízím. Rodina je zase jiná sklizeň jiných radostí. Mám to hezky namíchané. Myslím, že je hlavně důležité vnímat svůj život jako časově omezený zážitek. Je potřeba makat na životě, aby byl dobrý a radostný. Úplně bez snahy to nejde, ale každého dělá šťastným něco jiného.</p>
<p><strong>Co byste se ještě chtěla naučit?</strong></p>
<p>Být pilnější. To bych v sobě chtěla vypěstovat. Poslední dobou jsem líná. Potřebovala bych větší disciplínu. Někdy jen tak sedím a vnímám, jak čas plyne a proplouvá kolem mě. Není to špatný, ale není ho nazbyt. A taky bych si ráda zkusila něco režírovat.</p>
<p><strong>Litujete něčeho z minulosti, co vám nedá spát?</strong></p>
<p>Nerada vzpomínám. Mě to příliš dojímá. Znepokojuje mě, že všechno mizí. Když se dívám na záležitosti z minulosti, nějak mi to nedělá dobře, ani fotky dětí. Ale ničeho nelituji, věci nejde vrátit, jedna bez druhé by se nestala.</p>
<p><strong>Ještě se vrátím k filmu Smršť, který je strhující, tajemný, místy jím prosakuje až zoufalství. Dostalo se vám natáčení hodně pod kůži, musela jste ponurou atmosféru ze sebe hodně sklepávat?</strong></p>
<p>Když jsem přijížděla na natáčení Smršti do lázní Sliač, poslouchala jsem v autě zrovna něco strašidelného. Byla noc, jela jsem sama a místo, lázně po sezoně, působilo opravdu děsivě. Takže první dojem byl silný. Ale samotné natáčení už ani ne. Jde sice o hororový žánr, ale výroba není tak strašidelná jako výsledek. Napětí vzniká až ve střižně a v nahrávacím studiu. Moje postava je zoufalá, děj se točí kolem zásadní události v rodině. Dostával mě spíš smutek té role, ta totální skepse, slepá ulička. Točili jsme ale jen asi šestnáct dní, což mě tedy fascinovalo. Brzy nato byly Vánoce, takže jsem si hlavu poměrně rychle a snadno vyčistila.</p>
<p><strong>Teď se těšíte nejvíc na co?</strong></p>
<p>Začali jsme točit seriál pro Českou televizi, který volně navazuje na minisérii Ochránce. Manžela mi hraje Stanislav Majer. Příběh se točí kolem závislostí, prevence. Je to náročný, ale hezký projekt. Děj se odehrává v Táboře, kde to mám moc ráda. Těším se na dokončený film Karavan a pramen, na moje blížící se narozeniny, na moře, prázdniny… A v červnu na autorskou výstavu, kterou bude mít Ester v Praze v Kunsthalle, což je obrovský úspěch. A ještě na výstavu našeho táty in memoriam, kterou chystáme v pražském Doxu.</p>
<p><img id="obj_9001382" class="custom" title="IMAGE" src="/image2res/?iMag=1&id=9001382&resName=full&ts=1712765197656" alt="9001382:full:false:false:true" width="300" height="392" /></p>
<p><img id="AO_3174796" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174796" src="" alt="Link" width="425" height="35" /><img id="AO_3174797" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174797" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p> </p>blesk pro ženy,rodina,Anna Geislerová,film,manželství,matka,krize,Tomáš Maštalír,Stanislav Majer,Temné období,Česká televize,Vánoce,Praha2024-04-11 05:001https://img.cncenter.czhttps://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-vip-rozhovory/783372/anna-geislerova-47-mirny-teror-a-diktat-prospivaji-manzelstvi-i-rodine.html318Rozhovoryhotpink140801001022103Blesk pro ženy vám přináší rozhovory se zajímvými osobnostmi české i zahraniční scény. Co o svém životě prozradí samy celebrity?slavní, VIP, rozhovor, interview, osobnost1Rozhovory s významými osobnostmi101110230https://prozeny.blesk.cz/kategorie/318/rozhovory783372/9001379_.jpg8670
78337270Vložit do mob app11Add_to_mob_appAnna Geislerová (47): Mírný teror a diktát prospívají manželství i rodině7892024-04-11 11:10:35.74036600<p>Ve filmech září od devadesátých let. Co role, to silný příběh. V soukromí je trojnásobnou mámou, která pomalu řeší odpoutávání dětí. Je jí z toho těžko na duši, ale zároveň se na rozloučení s mateřstvím těší.</p><p>Kdybychom měli vyjmenovat všechny snímky, ve kterých se Aňa objevila, tři stránky by rozhodně nestačily. Momentálně ale do kin vstupuje novinka, která za pozornost rozhodně stojí. Při sledování se vám budou ježit všechny chlupy na těle. Mysteriózní thriller Smršť, kde jí sekunduje slovenský herec Tomáš Maštalír, není jen o tajemné síle, která by mohla stát za smrtí hned několika lidí. Předně je sondou do krizí zmítaného manželství.</p>
<p><strong>VIDEO: Smršť: Mrazivý příběh na motivy bestselleru Jozefa Kariky</strong></p>
<p><strong><img id="obj_8985036" class="custom" title="VIDEO" src="/image2res/?iMag=1&id=8985036&resName=full&ts=1712764904357" alt="8985036:full:true:true:true" width="978" height="550" /></strong></p>
<p><strong>Co podle vás dokáže partnerství ohrozit nejzásadněji?</strong></p>
<p>Nezájem, když se ti dva o sebe nezajímají, nevnímají se. Špatným ukazatelem je podle mě i to, pokud dvojice nemá společné plány do budoucna, když se nedokáže na něco těšit, něco spolu vytvářet, z něčeho se radovat. Společné vize nesmějí nikdy chybět.</p>
<p><strong>Kde vaše tolerance končí?</strong></p>
<p>V tomhle věku už asi zvládnu tolerovat ledasco. Ale násilí, příliš velkou zbabělost a pokrytectví nikdy.</p>
<p><strong>A naopak, základem dobrého partnerství po letech bývá především co?</strong></p>
<p>Z mé zkušenosti to jsou malé radosti, které dělají dohromady hezký život. Každodenní schopnost alespoň něco málo si užít. Může to být i společný odpočinek večer na gauči, ani u toho nemusíte mluvit. Doma jsme si oblíbili pyžamkové dny a výlety. Jsem taky přesvědčená, že mírný teror se může proměnit v tu nejlepší vzpomínku. Na mysli mám situace, kdy se rodině nechce nikam jít, ale když pak ten kopec všichni vylezou, sice remcají, že mají puchýře, ale zároveň jsou ohromení krásou kolem. Ostatně právě ty puchýře se začas stanou jen vtipnou historkou. Jsem expertka na vymýšlení nesmyslných výletů, kdy všichni křičí, že jsem jim zkazila život, ale ve finále jsou šťastní. Mírný teror a diktát prospívají i manželství a rodině vůbec. Ale jako správný diktátor to nemám ověřené od protistrany.</p>
<p><strong>Máte pocit, že jste se jako partnerka svého muže hodně proměnila od chvíle, kdy jste spolu začínali?</strong></p>
<p>Neměnnost neexistuje. Co se nemění, to nežije, je podezřelé. Život je chaos, pohyb. Já jsem se určitě změnila a bezpochyby jsem báječnější. Dělám si legraci, ale pravda je, že některé věci už řeším líp. A můj muž se změnil hodně. Od úžasného k nesnesitelně dokonalému. Je těžké žít s někým, kdo prakticky nemá chyby. Ale rozhodně to nesouvisí se mnou.</p>
<p><strong>Starší děti vám pomalu, a jistě vylétají z hnízda. Jak to snášíte? Jako prostor věnovat se víc sobě, nebo vám je u toho těžko na duši?</strong></p>
<p>Asi všechno dohromady. Dokud je máte pod kontrolou do té míry, že jim dáváte jíst, ukládáte je do postele, jste pořád s nimi, a najednou je to jinak, je to náročné, ale zároveň nabíjející a radostné. Pokud už s vámi děti ale tolik věcí neřeší, probouzí se strach a vyvstávají otázky, jestli budou šťastné a spokojené, jestli v životě najdou svoje místo, práci, která je bude bavit, partnery, které by chtěly… A to už pod kontrolou nemáte. Je to nová rodičovská dimenze. Když ale vidíte, že se dětem daří, je to zase velký pocit štěstí. Jen doufám, že budeme mít pořád společné zážitky. A když ne, budeme s mužem jezdit sami. A moje sny a plány? Nikdy jsem je neodkládala, ani svoji kariéru. Každé moje dítě se mnou bylo už ve dvou měsících na place. Teď mám ale v plánu pomalu se vnitřně rozloučit s namáhavým mateřstvím.</p>
<p><img id="AO_3174794" class="artobjrimage artobjrimage_LOCKED_REGISTRATION" title="Zámek za registraci 3174794" src="" alt="Zámek za registraci" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Potomci mají vaši důvěru, věříte jim, že ten odchod zvládnou?</strong></p>
<p>To kdybych věděla, tak jsem v klidu. U nás se razí teorie, že svobodu si člověk musí zasloužit. Což je asi zase z kategorie diktatury, ale je to pravda. Když někomu dáte svoji důvěru, tak nechcete být zklamaná. A dokud jste zklamávaná, nemůžete v té svobodě přidávat. Kdo chce u nás doma víc, musí na tom zapracovat. Bojím se o děti hodně, je to pro mě náročné období. Ale věřím jim. A taky tady pro ně pořád zůstáváme. Jako maják.</p>
<p><strong>Jaký výchovný manévr nebo styl se vám mimořádně osvědčil?</strong></p>
<p>Nemyslím si, že rodič by měl být dítěti nejlepším kamarádem. Do určité chvíle musí dávat hranice. Musí ho držet pod křídly. A pevně. A když pak dětem narůstají jejich vlastní křídla, pak musí pouštět, povolovat a jen tak zdálky dozorovat… Říká se, že rodičovství přechází od helikoptérového k majákovému. Helikoptérový rodič drží dozor nad dítětem neustále, chrání ho, kontroluje všechno, co by ho mohlo ohrozit, odstraňuje. Je pořád nadosah. Ale pak se musí přehrát do role majáku a ten slouží jako kontrolní místo, které je na dohled, je to pevný bod, ke kterému se dítě může vracet. Pro mě je vždycky znamením, že je u nás doma všechno v pořádku, když vidím, že jsou děti vtipné, berou věci s nadhledem, dokážou se smát samy sobě i nám rodičům. To se mi hodně uleví.</p>
<p><strong>Důležitá je pro vás i soudržnost s maminkou a se sestrami. Jste na sebe hodně napojené, podporujete se. Co je na téhle pospolitosti to vůbec nejlepší?</strong></p>
<p>To, že se máme, že jsme rády spolu. Někdy je to samozřejmě taky náročné, není to jen stoprocentní idyla, občas se objeví „škobrtance“. Ale pocit, že jste součástí takhle velké rodiny, je fantastický. Často se scházíme i s bratrem, neteřemi, synovci, s celou rozšířenou rodinou a to je vážně velká síla a radost. Připadáme si silní. Vlastně pořád hledáme příležitosti, jak a kde se zase všichni potkáme. I když je to náročné, protože nás je tolik. Ale bažíme po tom.</p>
<p><strong>Byla nějaká temnější období mezi vámi ženami? Jak je řešíte, nebo jim už třeba umíte předcházet?</strong></p>
<p>S Lelou nás rozdělila puberta a taky to, že jsme si kradly navzájem oblečení. Lela taky chodila na výtvarnou školu, já jsem točila, takže jsme se nějaký čas pohybovaly v odlišném prostředí. Ale pak nás to vrátilo zase k sobě. Eťa nás musela dorůst, dlouho byla malou, zcela nepoužitelnou ségrou. To se ale časem dorovnalo. Vleklé vztahové krize u nás neprobíhají. Naučily jsme se, že je potřeba si věci říkat a čistit. Když se objeví trable, jde to z nás rychle ven a smeteme to rychle ze stolu. Nemáme žádné kostlivce ve skříních. V těžkých nebo náročných obdobích si dokážeme být oporou. Ukázalo se to, když byla máma nemocná nebo když se Etě narodila dvojčata. V krizích je rodina úžasný element.</p>
<p><img id="AO_3174795" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174795" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Máme to my ženy v něčem extra těžké?</strong></p>
<p>Tu největší výhodu a nevýhodu v jednom spatřuji v mateřství. Je to úžasná, ale strašně náročná a bolestná zkušenost. Ten strach, ta obrovská láska, ta nespravedlnost, že člověk žije pro děti, dýchá pro ně, myslí na ně, bojí se o ně, všechno na světě by pro ně udělal, ale přesto nejsou nikdy jeho. Jednoho dne se otočí a jsou pryč. Nejdřív jste se musela vypořádat s tím, že jste s narozením dětí ztratila svoji svobodu, pak s tím, že s dětmi je život jiný, a pak najednou odejdou, a vy se s tím zase musíte srovnat… Je to hodně těžký úkol. Ale ta láska, ta novost těch pocitů, ten nový život, který člověk stvořil, prošel jeho tělem, vznikl z jeho buněk, to je fascinující i tak trochu horor zároveň. Někde jsem četla, že část buněk dítěte zůstává žít v matce a naopak. Proto podle mě cítíme, když jsou děti v ohrožení, když je s nimi něco špatně. To jsou ty jejich buňky v nás.</p>
<p><strong>Když máte čas jen sama pro sebe, čím ho naplníte?</strong></p>
<p>Jsem ráda doma, vařím, sedím s kamarády nebo se ségrami na zahradě. Ráda cestuji, dostanu se do jiného energetického pole, musím reagovat na jiné věci, přijímat nové podněty a to mě baví. Nemusím přitom ale vůbec nikam daleko, velké exotiky mě totiž uvádějí do stresu.</p>
<p><strong>Teď je trendem pořád na sobě pracovat, posouvat se… Je vám to blízké, nebo si třeba říkáte, že už je čas se spíš rozmazlovat, odpočívat, zkrátka jen žít?</strong></p>
<p>Pro mě je práce radost, je to naplňující proces, přináší mi plody. A ty sklízím. Rodina je zase jiná sklizeň jiných radostí. Mám to hezky namíchané. Myslím, že je hlavně důležité vnímat svůj život jako časově omezený zážitek. Je potřeba makat na životě, aby byl dobrý a radostný. Úplně bez snahy to nejde, ale každého dělá šťastným něco jiného.</p>
<p><strong>Co byste se ještě chtěla naučit?</strong></p>
<p>Být pilnější. To bych v sobě chtěla vypěstovat. Poslední dobou jsem líná. Potřebovala bych větší disciplínu. Někdy jen tak sedím a vnímám, jak čas plyne a proplouvá kolem mě. Není to špatný, ale není ho nazbyt. A taky bych si ráda zkusila něco režírovat.</p>
<p><strong>Litujete něčeho z minulosti, co vám nedá spát?</strong></p>
<p>Nerada vzpomínám. Mě to příliš dojímá. Znepokojuje mě, že všechno mizí. Když se dívám na záležitosti z minulosti, nějak mi to nedělá dobře, ani fotky dětí. Ale ničeho nelituji, věci nejde vrátit, jedna bez druhé by se nestala.</p>
<p><strong>Ještě se vrátím k filmu Smršť, který je strhující, tajemný, místy jím prosakuje až zoufalství. Dostalo se vám natáčení hodně pod kůži, musela jste ponurou atmosféru ze sebe hodně sklepávat?</strong></p>
<p>Když jsem přijížděla na natáčení Smršti do lázní Sliač, poslouchala jsem v autě zrovna něco strašidelného. Byla noc, jela jsem sama a místo, lázně po sezoně, působilo opravdu děsivě. Takže první dojem byl silný. Ale samotné natáčení už ani ne. Jde sice o hororový žánr, ale výroba není tak strašidelná jako výsledek. Napětí vzniká až ve střižně a v nahrávacím studiu. Moje postava je zoufalá, děj se točí kolem zásadní události v rodině. Dostával mě spíš smutek té role, ta totální skepse, slepá ulička. Točili jsme ale jen asi šestnáct dní, což mě tedy fascinovalo. Brzy nato byly Vánoce, takže jsem si hlavu poměrně rychle a snadno vyčistila.</p>
<p><strong>Teď se těšíte nejvíc na co?</strong></p>
<p>Začali jsme točit seriál pro Českou televizi, který volně navazuje na minisérii Ochránce. Manžela mi hraje Stanislav Majer. Příběh se točí kolem závislostí, prevence. Je to náročný, ale hezký projekt. Děj se odehrává v Táboře, kde to mám moc ráda. Těším se na dokončený film Karavan a pramen, na moje blížící se narozeniny, na moře, prázdniny… A v červnu na autorskou výstavu, kterou bude mít Ester v Praze v Kunsthalle, což je obrovský úspěch. A ještě na výstavu našeho táty in memoriam, kterou chystáme v pražském Doxu.</p>
<p><img id="obj_9001382" class="custom" title="IMAGE" src="/image2res/?iMag=1&id=9001382&resName=full&ts=1712765197656" alt="9001382:full:false:false:true" width="300" height="392" /></p>
<p><img id="AO_3174796" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174796" src="" alt="Link" width="425" height="35" /><img id="AO_3174797" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174797" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p> </p>blesk pro ženy,rodina,Anna Geislerová,film,manželství,matka,krize,Tomáš Maštalír,Stanislav Majer,Temné období,Česká televize,Vánoce,Praha2024-04-11 05:001https://img.cncenter.czhttps://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-vip-rozhovory/783372/anna-geislerova-47-mirny-teror-a-diktat-prospivaji-manzelstvi-i-rodine.html318Rozhovoryhotpink140801001022103Blesk pro ženy vám přináší rozhovory se zajímvými osobnostmi české i zahraniční scény. Co o svém životě prozradí samy celebrity?slavní, VIP, rozhovor, interview, osobnost1Rozhovory s významými osobnostmi101110230https://prozeny.blesk.cz/kategorie/318/rozhovory783372/9001379_.jpg8670
78337270Vložit do mob app11Add_to_mob_appAnna Geislerová (47): Mírný teror a diktát prospívají manželství i rodině7892024-04-11 11:10:35.74036600<p>Ve filmech září od devadesátých let. Co role, to silný příběh. V soukromí je trojnásobnou mámou, která pomalu řeší odpoutávání dětí. Je jí z toho těžko na duši, ale zároveň se na rozloučení s mateřstvím těší.</p><p>Kdybychom měli vyjmenovat všechny snímky, ve kterých se Aňa objevila, tři stránky by rozhodně nestačily. Momentálně ale do kin vstupuje novinka, která za pozornost rozhodně stojí. Při sledování se vám budou ježit všechny chlupy na těle. Mysteriózní thriller Smršť, kde jí sekunduje slovenský herec Tomáš Maštalír, není jen o tajemné síle, která by mohla stát za smrtí hned několika lidí. Předně je sondou do krizí zmítaného manželství.</p>
<p><strong>VIDEO: Smršť: Mrazivý příběh na motivy bestselleru Jozefa Kariky</strong></p>
<p><strong><img id="obj_8985036" class="custom" title="VIDEO" src="/image2res/?iMag=1&id=8985036&resName=full&ts=1712764904357" alt="8985036:full:true:true:true" width="978" height="550" /></strong></p>
<p><strong>Co podle vás dokáže partnerství ohrozit nejzásadněji?</strong></p>
<p>Nezájem, když se ti dva o sebe nezajímají, nevnímají se. Špatným ukazatelem je podle mě i to, pokud dvojice nemá společné plány do budoucna, když se nedokáže na něco těšit, něco spolu vytvářet, z něčeho se radovat. Společné vize nesmějí nikdy chybět.</p>
<p><strong>Kde vaše tolerance končí?</strong></p>
<p>V tomhle věku už asi zvládnu tolerovat ledasco. Ale násilí, příliš velkou zbabělost a pokrytectví nikdy.</p>
<p><strong>A naopak, základem dobrého partnerství po letech bývá především co?</strong></p>
<p>Z mé zkušenosti to jsou malé radosti, které dělají dohromady hezký život. Každodenní schopnost alespoň něco málo si užít. Může to být i společný odpočinek večer na gauči, ani u toho nemusíte mluvit. Doma jsme si oblíbili pyžamkové dny a výlety. Jsem taky přesvědčená, že mírný teror se může proměnit v tu nejlepší vzpomínku. Na mysli mám situace, kdy se rodině nechce nikam jít, ale když pak ten kopec všichni vylezou, sice remcají, že mají puchýře, ale zároveň jsou ohromení krásou kolem. Ostatně právě ty puchýře se začas stanou jen vtipnou historkou. Jsem expertka na vymýšlení nesmyslných výletů, kdy všichni křičí, že jsem jim zkazila život, ale ve finále jsou šťastní. Mírný teror a diktát prospívají i manželství a rodině vůbec. Ale jako správný diktátor to nemám ověřené od protistrany.</p>
<p><strong>Máte pocit, že jste se jako partnerka svého muže hodně proměnila od chvíle, kdy jste spolu začínali?</strong></p>
<p>Neměnnost neexistuje. Co se nemění, to nežije, je podezřelé. Život je chaos, pohyb. Já jsem se určitě změnila a bezpochyby jsem báječnější. Dělám si legraci, ale pravda je, že některé věci už řeším líp. A můj muž se změnil hodně. Od úžasného k nesnesitelně dokonalému. Je těžké žít s někým, kdo prakticky nemá chyby. Ale rozhodně to nesouvisí se mnou.</p>
<p><strong>Starší děti vám pomalu, a jistě vylétají z hnízda. Jak to snášíte? Jako prostor věnovat se víc sobě, nebo vám je u toho těžko na duši?</strong></p>
<p>Asi všechno dohromady. Dokud je máte pod kontrolou do té míry, že jim dáváte jíst, ukládáte je do postele, jste pořád s nimi, a najednou je to jinak, je to náročné, ale zároveň nabíjející a radostné. Pokud už s vámi děti ale tolik věcí neřeší, probouzí se strach a vyvstávají otázky, jestli budou šťastné a spokojené, jestli v životě najdou svoje místo, práci, která je bude bavit, partnery, které by chtěly… A to už pod kontrolou nemáte. Je to nová rodičovská dimenze. Když ale vidíte, že se dětem daří, je to zase velký pocit štěstí. Jen doufám, že budeme mít pořád společné zážitky. A když ne, budeme s mužem jezdit sami. A moje sny a plány? Nikdy jsem je neodkládala, ani svoji kariéru. Každé moje dítě se mnou bylo už ve dvou měsících na place. Teď mám ale v plánu pomalu se vnitřně rozloučit s namáhavým mateřstvím.</p>
<p><img id="AO_3174794" class="artobjrimage artobjrimage_LOCKED_REGISTRATION" title="Zámek za registraci 3174794" src="" alt="Zámek za registraci" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Potomci mají vaši důvěru, věříte jim, že ten odchod zvládnou?</strong></p>
<p>To kdybych věděla, tak jsem v klidu. U nás se razí teorie, že svobodu si člověk musí zasloužit. Což je asi zase z kategorie diktatury, ale je to pravda. Když někomu dáte svoji důvěru, tak nechcete být zklamaná. A dokud jste zklamávaná, nemůžete v té svobodě přidávat. Kdo chce u nás doma víc, musí na tom zapracovat. Bojím se o děti hodně, je to pro mě náročné období. Ale věřím jim. A taky tady pro ně pořád zůstáváme. Jako maják.</p>
<p><strong>Jaký výchovný manévr nebo styl se vám mimořádně osvědčil?</strong></p>
<p>Nemyslím si, že rodič by měl být dítěti nejlepším kamarádem. Do určité chvíle musí dávat hranice. Musí ho držet pod křídly. A pevně. A když pak dětem narůstají jejich vlastní křídla, pak musí pouštět, povolovat a jen tak zdálky dozorovat… Říká se, že rodičovství přechází od helikoptérového k majákovému. Helikoptérový rodič drží dozor nad dítětem neustále, chrání ho, kontroluje všechno, co by ho mohlo ohrozit, odstraňuje. Je pořád nadosah. Ale pak se musí přehrát do role majáku a ten slouží jako kontrolní místo, které je na dohled, je to pevný bod, ke kterému se dítě může vracet. Pro mě je vždycky znamením, že je u nás doma všechno v pořádku, když vidím, že jsou děti vtipné, berou věci s nadhledem, dokážou se smát samy sobě i nám rodičům. To se mi hodně uleví.</p>
<p><strong>Důležitá je pro vás i soudržnost s maminkou a se sestrami. Jste na sebe hodně napojené, podporujete se. Co je na téhle pospolitosti to vůbec nejlepší?</strong></p>
<p>To, že se máme, že jsme rády spolu. Někdy je to samozřejmě taky náročné, není to jen stoprocentní idyla, občas se objeví „škobrtance“. Ale pocit, že jste součástí takhle velké rodiny, je fantastický. Často se scházíme i s bratrem, neteřemi, synovci, s celou rozšířenou rodinou a to je vážně velká síla a radost. Připadáme si silní. Vlastně pořád hledáme příležitosti, jak a kde se zase všichni potkáme. I když je to náročné, protože nás je tolik. Ale bažíme po tom.</p>
<p><strong>Byla nějaká temnější období mezi vámi ženami? Jak je řešíte, nebo jim už třeba umíte předcházet?</strong></p>
<p>S Lelou nás rozdělila puberta a taky to, že jsme si kradly navzájem oblečení. Lela taky chodila na výtvarnou školu, já jsem točila, takže jsme se nějaký čas pohybovaly v odlišném prostředí. Ale pak nás to vrátilo zase k sobě. Eťa nás musela dorůst, dlouho byla malou, zcela nepoužitelnou ségrou. To se ale časem dorovnalo. Vleklé vztahové krize u nás neprobíhají. Naučily jsme se, že je potřeba si věci říkat a čistit. Když se objeví trable, jde to z nás rychle ven a smeteme to rychle ze stolu. Nemáme žádné kostlivce ve skříních. V těžkých nebo náročných obdobích si dokážeme být oporou. Ukázalo se to, když byla máma nemocná nebo když se Etě narodila dvojčata. V krizích je rodina úžasný element.</p>
<p><img id="AO_3174795" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174795" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Máme to my ženy v něčem extra těžké?</strong></p>
<p>Tu největší výhodu a nevýhodu v jednom spatřuji v mateřství. Je to úžasná, ale strašně náročná a bolestná zkušenost. Ten strach, ta obrovská láska, ta nespravedlnost, že člověk žije pro děti, dýchá pro ně, myslí na ně, bojí se o ně, všechno na světě by pro ně udělal, ale přesto nejsou nikdy jeho. Jednoho dne se otočí a jsou pryč. Nejdřív jste se musela vypořádat s tím, že jste s narozením dětí ztratila svoji svobodu, pak s tím, že s dětmi je život jiný, a pak najednou odejdou, a vy se s tím zase musíte srovnat… Je to hodně těžký úkol. Ale ta láska, ta novost těch pocitů, ten nový život, který člověk stvořil, prošel jeho tělem, vznikl z jeho buněk, to je fascinující i tak trochu horor zároveň. Někde jsem četla, že část buněk dítěte zůstává žít v matce a naopak. Proto podle mě cítíme, když jsou děti v ohrožení, když je s nimi něco špatně. To jsou ty jejich buňky v nás.</p>
<p><strong>Když máte čas jen sama pro sebe, čím ho naplníte?</strong></p>
<p>Jsem ráda doma, vařím, sedím s kamarády nebo se ségrami na zahradě. Ráda cestuji, dostanu se do jiného energetického pole, musím reagovat na jiné věci, přijímat nové podněty a to mě baví. Nemusím přitom ale vůbec nikam daleko, velké exotiky mě totiž uvádějí do stresu.</p>
<p><strong>Teď je trendem pořád na sobě pracovat, posouvat se… Je vám to blízké, nebo si třeba říkáte, že už je čas se spíš rozmazlovat, odpočívat, zkrátka jen žít?</strong></p>
<p>Pro mě je práce radost, je to naplňující proces, přináší mi plody. A ty sklízím. Rodina je zase jiná sklizeň jiných radostí. Mám to hezky namíchané. Myslím, že je hlavně důležité vnímat svůj život jako časově omezený zážitek. Je potřeba makat na životě, aby byl dobrý a radostný. Úplně bez snahy to nejde, ale každého dělá šťastným něco jiného.</p>
<p><strong>Co byste se ještě chtěla naučit?</strong></p>
<p>Být pilnější. To bych v sobě chtěla vypěstovat. Poslední dobou jsem líná. Potřebovala bych větší disciplínu. Někdy jen tak sedím a vnímám, jak čas plyne a proplouvá kolem mě. Není to špatný, ale není ho nazbyt. A taky bych si ráda zkusila něco režírovat.</p>
<p><strong>Litujete něčeho z minulosti, co vám nedá spát?</strong></p>
<p>Nerada vzpomínám. Mě to příliš dojímá. Znepokojuje mě, že všechno mizí. Když se dívám na záležitosti z minulosti, nějak mi to nedělá dobře, ani fotky dětí. Ale ničeho nelituji, věci nejde vrátit, jedna bez druhé by se nestala.</p>
<p><strong>Ještě se vrátím k filmu Smršť, který je strhující, tajemný, místy jím prosakuje až zoufalství. Dostalo se vám natáčení hodně pod kůži, musela jste ponurou atmosféru ze sebe hodně sklepávat?</strong></p>
<p>Když jsem přijížděla na natáčení Smršti do lázní Sliač, poslouchala jsem v autě zrovna něco strašidelného. Byla noc, jela jsem sama a místo, lázně po sezoně, působilo opravdu děsivě. Takže první dojem byl silný. Ale samotné natáčení už ani ne. Jde sice o hororový žánr, ale výroba není tak strašidelná jako výsledek. Napětí vzniká až ve střižně a v nahrávacím studiu. Moje postava je zoufalá, děj se točí kolem zásadní události v rodině. Dostával mě spíš smutek té role, ta totální skepse, slepá ulička. Točili jsme ale jen asi šestnáct dní, což mě tedy fascinovalo. Brzy nato byly Vánoce, takže jsem si hlavu poměrně rychle a snadno vyčistila.</p>
<p><strong>Teď se těšíte nejvíc na co?</strong></p>
<p>Začali jsme točit seriál pro Českou televizi, který volně navazuje na minisérii Ochránce. Manžela mi hraje Stanislav Majer. Příběh se točí kolem závislostí, prevence. Je to náročný, ale hezký projekt. Děj se odehrává v Táboře, kde to mám moc ráda. Těším se na dokončený film Karavan a pramen, na moje blížící se narozeniny, na moře, prázdniny… A v červnu na autorskou výstavu, kterou bude mít Ester v Praze v Kunsthalle, což je obrovský úspěch. A ještě na výstavu našeho táty in memoriam, kterou chystáme v pražském Doxu.</p>
<p><img id="obj_9001382" class="custom" title="IMAGE" src="/image2res/?iMag=1&id=9001382&resName=full&ts=1712765197656" alt="9001382:full:false:false:true" width="300" height="392" /></p>
<p><img id="AO_3174796" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174796" src="" alt="Link" width="425" height="35" /><img id="AO_3174797" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174797" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p> </p>blesk pro ženy,rodina,Anna Geislerová,film,manželství,matka,krize,Tomáš Maštalír,Stanislav Majer,Temné období,Česká televize,Vánoce,Praha2024-04-11 05:001https://img.cncenter.czhttps://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-vip-rozhovory/783372/anna-geislerova-47-mirny-teror-a-diktat-prospivaji-manzelstvi-i-rodine.html318Rozhovoryhotpink140801001022103Blesk pro ženy vám přináší rozhovory se zajímvými osobnostmi české i zahraniční scény. Co o svém životě prozradí samy celebrity?slavní, VIP, rozhovor, interview, osobnost1Rozhovory s významými osobnostmi101110230https://prozeny.blesk.cz/kategorie/318/rozhovory783372/9001379_.jpg8670
78337270Vložit do mob app11Add_to_mob_appAnna Geislerová (47): Mírný teror a diktát prospívají manželství i rodině7892024-04-11 11:10:35.74036600<p>Ve filmech září od devadesátých let. Co role, to silný příběh. V soukromí je trojnásobnou mámou, která pomalu řeší odpoutávání dětí. Je jí z toho těžko na duši, ale zároveň se na rozloučení s mateřstvím těší.</p><p>Kdybychom měli vyjmenovat všechny snímky, ve kterých se Aňa objevila, tři stránky by rozhodně nestačily. Momentálně ale do kin vstupuje novinka, která za pozornost rozhodně stojí. Při sledování se vám budou ježit všechny chlupy na těle. Mysteriózní thriller Smršť, kde jí sekunduje slovenský herec Tomáš Maštalír, není jen o tajemné síle, která by mohla stát za smrtí hned několika lidí. Předně je sondou do krizí zmítaného manželství.</p>
<p><strong>VIDEO: Smršť: Mrazivý příběh na motivy bestselleru Jozefa Kariky</strong></p>
<p><strong><img id="obj_8985036" class="custom" title="VIDEO" src="/image2res/?iMag=1&id=8985036&resName=full&ts=1712764904357" alt="8985036:full:true:true:true" width="978" height="550" /></strong></p>
<p><strong>Co podle vás dokáže partnerství ohrozit nejzásadněji?</strong></p>
<p>Nezájem, když se ti dva o sebe nezajímají, nevnímají se. Špatným ukazatelem je podle mě i to, pokud dvojice nemá společné plány do budoucna, když se nedokáže na něco těšit, něco spolu vytvářet, z něčeho se radovat. Společné vize nesmějí nikdy chybět.</p>
<p><strong>Kde vaše tolerance končí?</strong></p>
<p>V tomhle věku už asi zvládnu tolerovat ledasco. Ale násilí, příliš velkou zbabělost a pokrytectví nikdy.</p>
<p><strong>A naopak, základem dobrého partnerství po letech bývá především co?</strong></p>
<p>Z mé zkušenosti to jsou malé radosti, které dělají dohromady hezký život. Každodenní schopnost alespoň něco málo si užít. Může to být i společný odpočinek večer na gauči, ani u toho nemusíte mluvit. Doma jsme si oblíbili pyžamkové dny a výlety. Jsem taky přesvědčená, že mírný teror se může proměnit v tu nejlepší vzpomínku. Na mysli mám situace, kdy se rodině nechce nikam jít, ale když pak ten kopec všichni vylezou, sice remcají, že mají puchýře, ale zároveň jsou ohromení krásou kolem. Ostatně právě ty puchýře se začas stanou jen vtipnou historkou. Jsem expertka na vymýšlení nesmyslných výletů, kdy všichni křičí, že jsem jim zkazila život, ale ve finále jsou šťastní. Mírný teror a diktát prospívají i manželství a rodině vůbec. Ale jako správný diktátor to nemám ověřené od protistrany.</p>
<p><strong>Máte pocit, že jste se jako partnerka svého muže hodně proměnila od chvíle, kdy jste spolu začínali?</strong></p>
<p>Neměnnost neexistuje. Co se nemění, to nežije, je podezřelé. Život je chaos, pohyb. Já jsem se určitě změnila a bezpochyby jsem báječnější. Dělám si legraci, ale pravda je, že některé věci už řeším líp. A můj muž se změnil hodně. Od úžasného k nesnesitelně dokonalému. Je těžké žít s někým, kdo prakticky nemá chyby. Ale rozhodně to nesouvisí se mnou.</p>
<p><strong>Starší děti vám pomalu, a jistě vylétají z hnízda. Jak to snášíte? Jako prostor věnovat se víc sobě, nebo vám je u toho těžko na duši?</strong></p>
<p>Asi všechno dohromady. Dokud je máte pod kontrolou do té míry, že jim dáváte jíst, ukládáte je do postele, jste pořád s nimi, a najednou je to jinak, je to náročné, ale zároveň nabíjející a radostné. Pokud už s vámi děti ale tolik věcí neřeší, probouzí se strach a vyvstávají otázky, jestli budou šťastné a spokojené, jestli v životě najdou svoje místo, práci, která je bude bavit, partnery, které by chtěly… A to už pod kontrolou nemáte. Je to nová rodičovská dimenze. Když ale vidíte, že se dětem daří, je to zase velký pocit štěstí. Jen doufám, že budeme mít pořád společné zážitky. A když ne, budeme s mužem jezdit sami. A moje sny a plány? Nikdy jsem je neodkládala, ani svoji kariéru. Každé moje dítě se mnou bylo už ve dvou měsících na place. Teď mám ale v plánu pomalu se vnitřně rozloučit s namáhavým mateřstvím.</p>
<p><img id="AO_3174794" class="artobjrimage artobjrimage_LOCKED_REGISTRATION" title="Zámek za registraci 3174794" src="" alt="Zámek za registraci" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Potomci mají vaši důvěru, věříte jim, že ten odchod zvládnou?</strong></p>
<p>To kdybych věděla, tak jsem v klidu. U nás se razí teorie, že svobodu si člověk musí zasloužit. Což je asi zase z kategorie diktatury, ale je to pravda. Když někomu dáte svoji důvěru, tak nechcete být zklamaná. A dokud jste zklamávaná, nemůžete v té svobodě přidávat. Kdo chce u nás doma víc, musí na tom zapracovat. Bojím se o děti hodně, je to pro mě náročné období. Ale věřím jim. A taky tady pro ně pořád zůstáváme. Jako maják.</p>
<p><strong>Jaký výchovný manévr nebo styl se vám mimořádně osvědčil?</strong></p>
<p>Nemyslím si, že rodič by měl být dítěti nejlepším kamarádem. Do určité chvíle musí dávat hranice. Musí ho držet pod křídly. A pevně. A když pak dětem narůstají jejich vlastní křídla, pak musí pouštět, povolovat a jen tak zdálky dozorovat… Říká se, že rodičovství přechází od helikoptérového k majákovému. Helikoptérový rodič drží dozor nad dítětem neustále, chrání ho, kontroluje všechno, co by ho mohlo ohrozit, odstraňuje. Je pořád nadosah. Ale pak se musí přehrát do role majáku a ten slouží jako kontrolní místo, které je na dohled, je to pevný bod, ke kterému se dítě může vracet. Pro mě je vždycky znamením, že je u nás doma všechno v pořádku, když vidím, že jsou děti vtipné, berou věci s nadhledem, dokážou se smát samy sobě i nám rodičům. To se mi hodně uleví.</p>
<p><strong>Důležitá je pro vás i soudržnost s maminkou a se sestrami. Jste na sebe hodně napojené, podporujete se. Co je na téhle pospolitosti to vůbec nejlepší?</strong></p>
<p>To, že se máme, že jsme rády spolu. Někdy je to samozřejmě taky náročné, není to jen stoprocentní idyla, občas se objeví „škobrtance“. Ale pocit, že jste součástí takhle velké rodiny, je fantastický. Často se scházíme i s bratrem, neteřemi, synovci, s celou rozšířenou rodinou a to je vážně velká síla a radost. Připadáme si silní. Vlastně pořád hledáme příležitosti, jak a kde se zase všichni potkáme. I když je to náročné, protože nás je tolik. Ale bažíme po tom.</p>
<p><strong>Byla nějaká temnější období mezi vámi ženami? Jak je řešíte, nebo jim už třeba umíte předcházet?</strong></p>
<p>S Lelou nás rozdělila puberta a taky to, že jsme si kradly navzájem oblečení. Lela taky chodila na výtvarnou školu, já jsem točila, takže jsme se nějaký čas pohybovaly v odlišném prostředí. Ale pak nás to vrátilo zase k sobě. Eťa nás musela dorůst, dlouho byla malou, zcela nepoužitelnou ségrou. To se ale časem dorovnalo. Vleklé vztahové krize u nás neprobíhají. Naučily jsme se, že je potřeba si věci říkat a čistit. Když se objeví trable, jde to z nás rychle ven a smeteme to rychle ze stolu. Nemáme žádné kostlivce ve skříních. V těžkých nebo náročných obdobích si dokážeme být oporou. Ukázalo se to, když byla máma nemocná nebo když se Etě narodila dvojčata. V krizích je rodina úžasný element.</p>
<p><img id="AO_3174795" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174795" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Máme to my ženy v něčem extra těžké?</strong></p>
<p>Tu největší výhodu a nevýhodu v jednom spatřuji v mateřství. Je to úžasná, ale strašně náročná a bolestná zkušenost. Ten strach, ta obrovská láska, ta nespravedlnost, že člověk žije pro děti, dýchá pro ně, myslí na ně, bojí se o ně, všechno na světě by pro ně udělal, ale přesto nejsou nikdy jeho. Jednoho dne se otočí a jsou pryč. Nejdřív jste se musela vypořádat s tím, že jste s narozením dětí ztratila svoji svobodu, pak s tím, že s dětmi je život jiný, a pak najednou odejdou, a vy se s tím zase musíte srovnat… Je to hodně těžký úkol. Ale ta láska, ta novost těch pocitů, ten nový život, který člověk stvořil, prošel jeho tělem, vznikl z jeho buněk, to je fascinující i tak trochu horor zároveň. Někde jsem četla, že část buněk dítěte zůstává žít v matce a naopak. Proto podle mě cítíme, když jsou děti v ohrožení, když je s nimi něco špatně. To jsou ty jejich buňky v nás.</p>
<p><strong>Když máte čas jen sama pro sebe, čím ho naplníte?</strong></p>
<p>Jsem ráda doma, vařím, sedím s kamarády nebo se ségrami na zahradě. Ráda cestuji, dostanu se do jiného energetického pole, musím reagovat na jiné věci, přijímat nové podněty a to mě baví. Nemusím přitom ale vůbec nikam daleko, velké exotiky mě totiž uvádějí do stresu.</p>
<p><strong>Teď je trendem pořád na sobě pracovat, posouvat se… Je vám to blízké, nebo si třeba říkáte, že už je čas se spíš rozmazlovat, odpočívat, zkrátka jen žít?</strong></p>
<p>Pro mě je práce radost, je to naplňující proces, přináší mi plody. A ty sklízím. Rodina je zase jiná sklizeň jiných radostí. Mám to hezky namíchané. Myslím, že je hlavně důležité vnímat svůj život jako časově omezený zážitek. Je potřeba makat na životě, aby byl dobrý a radostný. Úplně bez snahy to nejde, ale každého dělá šťastným něco jiného.</p>
<p><strong>Co byste se ještě chtěla naučit?</strong></p>
<p>Být pilnější. To bych v sobě chtěla vypěstovat. Poslední dobou jsem líná. Potřebovala bych větší disciplínu. Někdy jen tak sedím a vnímám, jak čas plyne a proplouvá kolem mě. Není to špatný, ale není ho nazbyt. A taky bych si ráda zkusila něco režírovat.</p>
<p><strong>Litujete něčeho z minulosti, co vám nedá spát?</strong></p>
<p>Nerada vzpomínám. Mě to příliš dojímá. Znepokojuje mě, že všechno mizí. Když se dívám na záležitosti z minulosti, nějak mi to nedělá dobře, ani fotky dětí. Ale ničeho nelituji, věci nejde vrátit, jedna bez druhé by se nestala.</p>
<p><strong>Ještě se vrátím k filmu Smršť, který je strhující, tajemný, místy jím prosakuje až zoufalství. Dostalo se vám natáčení hodně pod kůži, musela jste ponurou atmosféru ze sebe hodně sklepávat?</strong></p>
<p>Když jsem přijížděla na natáčení Smršti do lázní Sliač, poslouchala jsem v autě zrovna něco strašidelného. Byla noc, jela jsem sama a místo, lázně po sezoně, působilo opravdu děsivě. Takže první dojem byl silný. Ale samotné natáčení už ani ne. Jde sice o hororový žánr, ale výroba není tak strašidelná jako výsledek. Napětí vzniká až ve střižně a v nahrávacím studiu. Moje postava je zoufalá, děj se točí kolem zásadní události v rodině. Dostával mě spíš smutek té role, ta totální skepse, slepá ulička. Točili jsme ale jen asi šestnáct dní, což mě tedy fascinovalo. Brzy nato byly Vánoce, takže jsem si hlavu poměrně rychle a snadno vyčistila.</p>
<p><strong>Teď se těšíte nejvíc na co?</strong></p>
<p>Začali jsme točit seriál pro Českou televizi, který volně navazuje na minisérii Ochránce. Manžela mi hraje Stanislav Majer. Příběh se točí kolem závislostí, prevence. Je to náročný, ale hezký projekt. Děj se odehrává v Táboře, kde to mám moc ráda. Těším se na dokončený film Karavan a pramen, na moje blížící se narozeniny, na moře, prázdniny… A v červnu na autorskou výstavu, kterou bude mít Ester v Praze v Kunsthalle, což je obrovský úspěch. A ještě na výstavu našeho táty in memoriam, kterou chystáme v pražském Doxu.</p>
<p><img id="obj_9001382" class="custom" title="IMAGE" src="/image2res/?iMag=1&id=9001382&resName=full&ts=1712765197656" alt="9001382:full:false:false:true" width="300" height="392" /></p>
<p><img id="AO_3174796" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174796" src="" alt="Link" width="425" height="35" /><img id="AO_3174797" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174797" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p> </p>blesk pro ženy,rodina,Anna Geislerová,film,manželství,matka,krize,Tomáš Maštalír,Stanislav Majer,Temné období,Česká televize,Vánoce,Praha2024-04-11 05:001https://img.cncenter.czhttps://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-vip-rozhovory/783372/anna-geislerova-47-mirny-teror-a-diktat-prospivaji-manzelstvi-i-rodine.html318Rozhovoryhotpink140801001022103Blesk pro ženy vám přináší rozhovory se zajímvými osobnostmi české i zahraniční scény. Co o svém životě prozradí samy celebrity?slavní, VIP, rozhovor, interview, osobnost1Rozhovory s významými osobnostmi101110230https://prozeny.blesk.cz/kategorie/318/rozhovory783372/9001379_.jpg8670
78337270Vložit do mob app11Add_to_mob_appAnna Geislerová (47): Mírný teror a diktát prospívají manželství i rodině7892024-04-11 11:10:35.74036600<p>Ve filmech září od devadesátých let. Co role, to silný příběh. V soukromí je trojnásobnou mámou, která pomalu řeší odpoutávání dětí. Je jí z toho těžko na duši, ale zároveň se na rozloučení s mateřstvím těší.</p><p>Kdybychom měli vyjmenovat všechny snímky, ve kterých se Aňa objevila, tři stránky by rozhodně nestačily. Momentálně ale do kin vstupuje novinka, která za pozornost rozhodně stojí. Při sledování se vám budou ježit všechny chlupy na těle. Mysteriózní thriller Smršť, kde jí sekunduje slovenský herec Tomáš Maštalír, není jen o tajemné síle, která by mohla stát za smrtí hned několika lidí. Předně je sondou do krizí zmítaného manželství.</p>
<p><strong>VIDEO: Smršť: Mrazivý příběh na motivy bestselleru Jozefa Kariky</strong></p>
<p><strong><img id="obj_8985036" class="custom" title="VIDEO" src="/image2res/?iMag=1&id=8985036&resName=full&ts=1712764904357" alt="8985036:full:true:true:true" width="978" height="550" /></strong></p>
<p><strong>Co podle vás dokáže partnerství ohrozit nejzásadněji?</strong></p>
<p>Nezájem, když se ti dva o sebe nezajímají, nevnímají se. Špatným ukazatelem je podle mě i to, pokud dvojice nemá společné plány do budoucna, když se nedokáže na něco těšit, něco spolu vytvářet, z něčeho se radovat. Společné vize nesmějí nikdy chybět.</p>
<p><strong>Kde vaše tolerance končí?</strong></p>
<p>V tomhle věku už asi zvládnu tolerovat ledasco. Ale násilí, příliš velkou zbabělost a pokrytectví nikdy.</p>
<p><strong>A naopak, základem dobrého partnerství po letech bývá především co?</strong></p>
<p>Z mé zkušenosti to jsou malé radosti, které dělají dohromady hezký život. Každodenní schopnost alespoň něco málo si užít. Může to být i společný odpočinek večer na gauči, ani u toho nemusíte mluvit. Doma jsme si oblíbili pyžamkové dny a výlety. Jsem taky přesvědčená, že mírný teror se může proměnit v tu nejlepší vzpomínku. Na mysli mám situace, kdy se rodině nechce nikam jít, ale když pak ten kopec všichni vylezou, sice remcají, že mají puchýře, ale zároveň jsou ohromení krásou kolem. Ostatně právě ty puchýře se začas stanou jen vtipnou historkou. Jsem expertka na vymýšlení nesmyslných výletů, kdy všichni křičí, že jsem jim zkazila život, ale ve finále jsou šťastní. Mírný teror a diktát prospívají i manželství a rodině vůbec. Ale jako správný diktátor to nemám ověřené od protistrany.</p>
<p><strong>Máte pocit, že jste se jako partnerka svého muže hodně proměnila od chvíle, kdy jste spolu začínali?</strong></p>
<p>Neměnnost neexistuje. Co se nemění, to nežije, je podezřelé. Život je chaos, pohyb. Já jsem se určitě změnila a bezpochyby jsem báječnější. Dělám si legraci, ale pravda je, že některé věci už řeším líp. A můj muž se změnil hodně. Od úžasného k nesnesitelně dokonalému. Je těžké žít s někým, kdo prakticky nemá chyby. Ale rozhodně to nesouvisí se mnou.</p>
<p><strong>Starší děti vám pomalu, a jistě vylétají z hnízda. Jak to snášíte? Jako prostor věnovat se víc sobě, nebo vám je u toho těžko na duši?</strong></p>
<p>Asi všechno dohromady. Dokud je máte pod kontrolou do té míry, že jim dáváte jíst, ukládáte je do postele, jste pořád s nimi, a najednou je to jinak, je to náročné, ale zároveň nabíjející a radostné. Pokud už s vámi děti ale tolik věcí neřeší, probouzí se strach a vyvstávají otázky, jestli budou šťastné a spokojené, jestli v životě najdou svoje místo, práci, která je bude bavit, partnery, které by chtěly… A to už pod kontrolou nemáte. Je to nová rodičovská dimenze. Když ale vidíte, že se dětem daří, je to zase velký pocit štěstí. Jen doufám, že budeme mít pořád společné zážitky. A když ne, budeme s mužem jezdit sami. A moje sny a plány? Nikdy jsem je neodkládala, ani svoji kariéru. Každé moje dítě se mnou bylo už ve dvou měsících na place. Teď mám ale v plánu pomalu se vnitřně rozloučit s namáhavým mateřstvím.</p>
<p><img id="AO_3174794" class="artobjrimage artobjrimage_LOCKED_REGISTRATION" title="Zámek za registraci 3174794" src="" alt="Zámek za registraci" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Potomci mají vaši důvěru, věříte jim, že ten odchod zvládnou?</strong></p>
<p>To kdybych věděla, tak jsem v klidu. U nás se razí teorie, že svobodu si člověk musí zasloužit. Což je asi zase z kategorie diktatury, ale je to pravda. Když někomu dáte svoji důvěru, tak nechcete být zklamaná. A dokud jste zklamávaná, nemůžete v té svobodě přidávat. Kdo chce u nás doma víc, musí na tom zapracovat. Bojím se o děti hodně, je to pro mě náročné období. Ale věřím jim. A taky tady pro ně pořád zůstáváme. Jako maják.</p>
<p><strong>Jaký výchovný manévr nebo styl se vám mimořádně osvědčil?</strong></p>
<p>Nemyslím si, že rodič by měl být dítěti nejlepším kamarádem. Do určité chvíle musí dávat hranice. Musí ho držet pod křídly. A pevně. A když pak dětem narůstají jejich vlastní křídla, pak musí pouštět, povolovat a jen tak zdálky dozorovat… Říká se, že rodičovství přechází od helikoptérového k majákovému. Helikoptérový rodič drží dozor nad dítětem neustále, chrání ho, kontroluje všechno, co by ho mohlo ohrozit, odstraňuje. Je pořád nadosah. Ale pak se musí přehrát do role majáku a ten slouží jako kontrolní místo, které je na dohled, je to pevný bod, ke kterému se dítě může vracet. Pro mě je vždycky znamením, že je u nás doma všechno v pořádku, když vidím, že jsou děti vtipné, berou věci s nadhledem, dokážou se smát samy sobě i nám rodičům. To se mi hodně uleví.</p>
<p><strong>Důležitá je pro vás i soudržnost s maminkou a se sestrami. Jste na sebe hodně napojené, podporujete se. Co je na téhle pospolitosti to vůbec nejlepší?</strong></p>
<p>To, že se máme, že jsme rády spolu. Někdy je to samozřejmě taky náročné, není to jen stoprocentní idyla, občas se objeví „škobrtance“. Ale pocit, že jste součástí takhle velké rodiny, je fantastický. Často se scházíme i s bratrem, neteřemi, synovci, s celou rozšířenou rodinou a to je vážně velká síla a radost. Připadáme si silní. Vlastně pořád hledáme příležitosti, jak a kde se zase všichni potkáme. I když je to náročné, protože nás je tolik. Ale bažíme po tom.</p>
<p><strong>Byla nějaká temnější období mezi vámi ženami? Jak je řešíte, nebo jim už třeba umíte předcházet?</strong></p>
<p>S Lelou nás rozdělila puberta a taky to, že jsme si kradly navzájem oblečení. Lela taky chodila na výtvarnou školu, já jsem točila, takže jsme se nějaký čas pohybovaly v odlišném prostředí. Ale pak nás to vrátilo zase k sobě. Eťa nás musela dorůst, dlouho byla malou, zcela nepoužitelnou ségrou. To se ale časem dorovnalo. Vleklé vztahové krize u nás neprobíhají. Naučily jsme se, že je potřeba si věci říkat a čistit. Když se objeví trable, jde to z nás rychle ven a smeteme to rychle ze stolu. Nemáme žádné kostlivce ve skříních. V těžkých nebo náročných obdobích si dokážeme být oporou. Ukázalo se to, když byla máma nemocná nebo když se Etě narodila dvojčata. V krizích je rodina úžasný element.</p>
<p><img id="AO_3174795" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174795" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p><strong>Máme to my ženy v něčem extra těžké?</strong></p>
<p>Tu největší výhodu a nevýhodu v jednom spatřuji v mateřství. Je to úžasná, ale strašně náročná a bolestná zkušenost. Ten strach, ta obrovská láska, ta nespravedlnost, že člověk žije pro děti, dýchá pro ně, myslí na ně, bojí se o ně, všechno na světě by pro ně udělal, ale přesto nejsou nikdy jeho. Jednoho dne se otočí a jsou pryč. Nejdřív jste se musela vypořádat s tím, že jste s narozením dětí ztratila svoji svobodu, pak s tím, že s dětmi je život jiný, a pak najednou odejdou, a vy se s tím zase musíte srovnat… Je to hodně těžký úkol. Ale ta láska, ta novost těch pocitů, ten nový život, který člověk stvořil, prošel jeho tělem, vznikl z jeho buněk, to je fascinující i tak trochu horor zároveň. Někde jsem četla, že část buněk dítěte zůstává žít v matce a naopak. Proto podle mě cítíme, když jsou děti v ohrožení, když je s nimi něco špatně. To jsou ty jejich buňky v nás.</p>
<p><strong>Když máte čas jen sama pro sebe, čím ho naplníte?</strong></p>
<p>Jsem ráda doma, vařím, sedím s kamarády nebo se ségrami na zahradě. Ráda cestuji, dostanu se do jiného energetického pole, musím reagovat na jiné věci, přijímat nové podněty a to mě baví. Nemusím přitom ale vůbec nikam daleko, velké exotiky mě totiž uvádějí do stresu.</p>
<p><strong>Teď je trendem pořád na sobě pracovat, posouvat se… Je vám to blízké, nebo si třeba říkáte, že už je čas se spíš rozmazlovat, odpočívat, zkrátka jen žít?</strong></p>
<p>Pro mě je práce radost, je to naplňující proces, přináší mi plody. A ty sklízím. Rodina je zase jiná sklizeň jiných radostí. Mám to hezky namíchané. Myslím, že je hlavně důležité vnímat svůj život jako časově omezený zážitek. Je potřeba makat na životě, aby byl dobrý a radostný. Úplně bez snahy to nejde, ale každého dělá šťastným něco jiného.</p>
<p><strong>Co byste se ještě chtěla naučit?</strong></p>
<p>Být pilnější. To bych v sobě chtěla vypěstovat. Poslední dobou jsem líná. Potřebovala bych větší disciplínu. Někdy jen tak sedím a vnímám, jak čas plyne a proplouvá kolem mě. Není to špatný, ale není ho nazbyt. A taky bych si ráda zkusila něco režírovat.</p>
<p><strong>Litujete něčeho z minulosti, co vám nedá spát?</strong></p>
<p>Nerada vzpomínám. Mě to příliš dojímá. Znepokojuje mě, že všechno mizí. Když se dívám na záležitosti z minulosti, nějak mi to nedělá dobře, ani fotky dětí. Ale ničeho nelituji, věci nejde vrátit, jedna bez druhé by se nestala.</p>
<p><strong>Ještě se vrátím k filmu Smršť, který je strhující, tajemný, místy jím prosakuje až zoufalství. Dostalo se vám natáčení hodně pod kůži, musela jste ponurou atmosféru ze sebe hodně sklepávat?</strong></p>
<p>Když jsem přijížděla na natáčení Smršti do lázní Sliač, poslouchala jsem v autě zrovna něco strašidelného. Byla noc, jela jsem sama a místo, lázně po sezoně, působilo opravdu děsivě. Takže první dojem byl silný. Ale samotné natáčení už ani ne. Jde sice o hororový žánr, ale výroba není tak strašidelná jako výsledek. Napětí vzniká až ve střižně a v nahrávacím studiu. Moje postava je zoufalá, děj se točí kolem zásadní události v rodině. Dostával mě spíš smutek té role, ta totální skepse, slepá ulička. Točili jsme ale jen asi šestnáct dní, což mě tedy fascinovalo. Brzy nato byly Vánoce, takže jsem si hlavu poměrně rychle a snadno vyčistila.</p>
<p><strong>Teď se těšíte nejvíc na co?</strong></p>
<p>Začali jsme točit seriál pro Českou televizi, který volně navazuje na minisérii Ochránce. Manžela mi hraje Stanislav Majer. Příběh se točí kolem závislostí, prevence. Je to náročný, ale hezký projekt. Děj se odehrává v Táboře, kde to mám moc ráda. Těším se na dokončený film Karavan a pramen, na moje blížící se narozeniny, na moře, prázdniny… A v červnu na autorskou výstavu, kterou bude mít Ester v Praze v Kunsthalle, což je obrovský úspěch. A ještě na výstavu našeho táty in memoriam, kterou chystáme v pražském Doxu.</p>
<p><img id="obj_9001382" class="custom" title="IMAGE" src="/image2res/?iMag=1&id=9001382&resName=full&ts=1712765197656" alt="9001382:full:false:false:true" width="300" height="392" /></p>
<p><img id="AO_3174796" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174796" src="" alt="Link" width="425" height="35" /><img id="AO_3174797" class="artobjrimage artobjrimage_LINK" title="Link 3174797" src="" alt="Link" width="425" height="35" /></p>
<p> </p>blesk pro ženy,rodina,Anna Geislerová,film,manželství,matka,krize,Tomáš Maštalír,Stanislav Majer,Temné období,Česká televize,Vánoce,Praha2024-04-11 05:001https://img.cncenter.czhttps://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-vip-rozhovory/783372/anna-geislerova-47-mirny-teror-a-diktat-prospivaji-manzelstvi-i-rodine.html318Rozhovoryhotpink140801001022103Blesk pro ženy vám přináší rozhovory se zajímvými osobnostmi české i zahraniční scény. Co o svém životě prozradí samy celebrity?slavní, VIP, rozhovor, interview, osobnost1Rozhovory s významými osobnostmi101110230https://prozeny.blesk.cz/kategorie/318/rozhovory783372/9001379_.jpg8670
DALŠÍ ČLÁNKY
7°C
