Obavy a nervozitu ze změny zažívá každý z nás. Je to normální. Změny jsou jednoduše spojené s nejistotou a emočním stresem, protože znamenají krok do neznáma. I když jde o pozitivní věci. Ale změna je život a bez ní to nejde. Těžko můžete zůstat celý život ve školce, bydlet u maminky a jíst jen rozmixovanou mrkev.

VIDEO: Barvy, díky kterým vám zmizí deprese

Češi, Češky a změny

Podle průzkumu agentury Median pro značku Natura je až polovina naší dospělé populace s něčím ve svém životě nespokojená. A většina nespokojenosti se týká našeho vzhledu. Po změně přitom netoužíme kvůli názorům okolí, ale kvůli sobě. Co nás tedy zrazuje od toho, udělat první krok? V naprosté většině případů je to strach z toho, že se naše situace naopak zhorší. V těsném závěsu jsou pak obavy, že selžeme. Nezvládneme vystoupit z komfortní zóny nebo rychle ztratíme motivaci, a pak celé naše odhodlání a snažení vyjde vniveč. Podle psychologa Adama Táborského můžeme svoje šance na úspěch zvýšit, když si ujasníme, čeho se naše změna týká a s jakými důsledky se můžeme setkat. „Zásadní roli sehrává stanovení jasných a zřetelných cílů. Neméně důležité bývá určení si důvodů, proč jsme začali a proč danou změnu chceme. Někomu pak může pomáhat, když si vytvoří plán, například jak se bude se změnou vypořádávat.“

Začněte zlehka

Statistiky mluví rozhodně pro to, abychom se odhodlali, zatnuli zuby a vrhli se do neznáma. Lidé, kteří prožili pozitivní změnu, totiž deklarují, že je posunula o velký kus vpřed, a to i v případě, že pro ně byly začátky obtížné. Jen pouhá čtyři procenta respondentů odpověděla, že změna nenaplnila jejich očekávání a znovu by do ní nešli. Je tedy zřejmé, že s každou pozitivní zkušeností se budeme ke změně odhodlávat snadněji.

Nejlepší, co můžete udělat, je začít s malými změnami toho, co vás štve, a nepouštět se hned do náročných a dlouhodobých plánů. Dát si cíl, že zhubnete dvacet kilo, je sice záslužné, ale je to opravdu běh na velmi dlouhou trať. Mnohem lepší je si takový cíl rozdělit na víc menších změn, například že každé moje jídlo bude obsahovat zeleninu a denně vypiju dostatek vody, například pramenité vody Natura. Zrovna zlepšení pitného režimu se může zdát jako směšný cíl, ale skutečnost je taková, že každý pátý člověk ví, že nepije dost. Přitom nedostatečná hydratace ovlivňuje nejen naši fyzickou výkonnost a zdravotní obtíže, ale také to, jak se celý den cítíme a jak prožíváme stres. Odborníci potvrzují, že pro každodenní pití jsou vhodné především pramenité vody, jako například Natura z Teplicko-adršpašských skal, které obsahují nízké množství minerálů.

Jak tedy u vytváření nových návyků postupovat? „Začít s malými kroky, být konzistentní a dodržovat to, co jsme si určili. Vytvoření rutiny nám šetří kognitivní kapacitu, proto si zuby čistíme ráno a večer a klíče od domova odkládáme na stejné místo. Mapování zlepšení je také podpůrné,“ vysvětluje psycholog Adam Táborský. Jakmile tedy časem zjistíte, že dokážete bez přemýšlení vypít jeden a půl litru vody denně, máte první pozitivní změnu za sebou a můžete se s pocitem vítězství vrhnout na další. Třeba trávit víc času s blízkými, častěji se projít do přírody nebo začít trénovat na svůj první maraton.