Kdo a proč věří na pátek třináctého? Může jít i o psychickou poruchu!

13. ledna 2012 | 13:08

V nešťastný pátek 13. věří hlavně křesťansky orientovaný svět. Jsou ti, kdo se ještě dnes bojí třináctého vyjít ven, zralí pro psychiatra? Někteří možná ano.

Všeobecně věří pověrám spíše nejistí lidé. Křesťansky orientovaný svět více věří v nešťastnou třináctku, zatímco například ve starožidovské mystice, kabale, se číslo 13 považuje za příznivé.

Pověrám začínáme podléhat tehdy, když máme málo informací. Proto jde častěji o méně sebejisté a málo vzdělané lidi.

Legendy a mystika vyrůstají z lidové fantazie a mnohokrát život přikrášlují, aby nebyl tak těžký. Ale dávají také návod k ostražitosti, abychom ho nebrali na lehkou váhu.

Smůla vás může potkat i s banánovou slupkou

Autor: shuterstock.com

Proč máme z tohoto data takový strach?

Pátek třináctého je v našich zeměpisných šířkách datem opředeným největšími pověrami. Mystická třináctka se zrodila dávno v pravěku, kdy se naši předkové učili počítat.

Používali deset prstů na rukou a dvě nohy, a tím vytvořili dvanáctkový numerický systém. Číslo 13 jim tam „nesedělo“.

Dělalo potíže i v lunárním kalendáři. Třináctý měsíc byl v zimě a tehdy bylo všechno neživé a zmrzlé.

Ježíše ukřižovali v pátek, během poslední večeře seděl se svými dvanácti apoštoly – bylo jich u stolu tedy celkem třináct.

Anketa:

Veronika (produkční)
„Nevím, nikdy jsem to moc neřešila. Ale na schodech si dám dnes raději pozor.“

Dominika (grafička)
"Většinou si to nepřipouštím, ale mám kamarádku, které se ten den vždy něco tragického stane. Jednou měla vážnou autonehodu, jindy srazila psa a vždy až zpětně si uvědomila, že bylo 13. pátek. Zatím z toho máme legraci, ale asi na tom něco bude.“

Jan (bankovní úředník)
"Myslím, že propadat takovým pověrám je naprostý nesmysl. Je to den, jako každý jiný. Smůlné příhody, jsem už měl a nebylo to nikdy v 13. pátek."

Markéta (zdravotní sestra)
„Já na něj rozhodně nevěřím, protože mám 13. 7. svátek a k tomu i 13. 8. narozeniny. Nemyslím si, že bych měla proto mít pořád neštěstí. Mám skvělou rodinu, dvě zdravé děti, starostlivého muže a práci, kterou mám ráda, tedy smůlu určitě nemám.“

Veronika (grafička)
"Já i můj starší brácha jsme narození 13. a víme, že nám to smůlu přináší. Oběma se nám pořád stávají nešťastné věci a nic nám moc nevychází. Nejvíc mě však šokovalo, když jsem se dočetla, že ve stejný den jako já - 13. 2., má narozeniny ten norský šílenec Anders Behring Breivik, co loni v červenci střílel v Oslu a zabil asi stovku lidí."

Může jít o vážnou poruchu

Jestliže má někdo takzvanou obsedantní poruchu (je to psychiatrická diagnóza), má určité rituály, které dodržuje.

Například šlape jen na každý druhý schod, krkolomně překračuje kanály, kontroluje, jestli dobře zavřel vodu, plyn a podobně. Vzpomeňte na Jacka Nicholsona ve filmu Lepší už to nebude – tak to je přesně ono.

Velmi snadno si pak k podobným rituálům přidá i některá data a pak se podle toho chová – snaží se omezit riziko nějakého neštěstí na minimum, takže pak raději ani nevychází z domu.

Jack Nicholson ve filmu Lepší už to nebude.

Autor: profimedia.cz

Jak se dá takovým lidem pomoct?

Obsedantní myšlenky nebo obsedantně kompulzivní rituály nejsou v zásadě příjemné a postižení obyčejně zjišťují, že jejich chování je nesmyslné a neúčinné.

Tehdy je začne provázet úzkost a život začíná být i pro ně složitý, někdy až nesnesitelný. Pak je potřeba vyhledat psychologa nebo psychiatra.

Většina lidí ale považuje jemné mrazení v zádech za součást dnešní adrenalinové doby a záměrně vyhledávají nebezpečné situace právě v „magických“ dnech. Přinejmenším si můžou zajít na horor do kina.